Odpověď na téma: 42. CP SOČ online – obor 04 biologie

[Jiří Houska]

1. Podle mě ano, hlavně díky tomu, že dsRNA jde izolovat celkem snadno a selektivně. Protože mají dvojité vlákno, tak se na ně navazují fluorescenční barvy, používané při gelové elektroforéze, třeba při analýze úspěšnosti PCR, takže pokud je ve vzorku dsRNA virus v dostatečném množství, tak jde vidět hned po izolaci na gelu. Navíc v izolátu se nachází méně RNA řetězců, díky selektivní izolaci, takže se nemusí hledat mezi RNA rostliny, s výjimkou ribozomální RNA, která může dělat smyčky a tedy mít ds části, díky čemuž se také může dostat do izolátu.

2. Vyzkoušel bych určitě různé plísně rostoucí na zdech, na potravinách. Vyzkoušel bych dále vzorky z více akvárií, jezírek, možná doplnil o rybník, či řeku, tyto vzory bych zkoušel jak čerstvé, tak po kultivaci, aby se mohla vyvinout na řase plíseň, která je možným hostitelem. Také bych sbíral vzorky v lese, protože chrysoviry jsou hlavně houbové viry, takže by zde byla vysoká šance nějaký najít.

3. Nejobtížnější se mi zdálo klonování, protože u spousty vzorků nevycházel žádný produkt a pokud vyšel, tak při sekvenování bylo občas zjištěno, že se jedná o nějakou bakterii, či jiného organismu, který mohl kontaminovat vzorek, nebo se jednalo o sekvenci z hostitele. Vylepšit by toto bylo možné větší sterilitou, třeba dezinfekcí rukavic pomocí 70 % ethanolu a častější dezinfekcí pracovní plochy.