Odpověď na téma: 42. CP SOČ online – obor 14 pedagogika, psychologie, sociologie a problematika

[Petr Navrátil]

Vážená komise,

velmi Vám děkuji za položení otázek. Pokusím se na ně odpovědět.

1) Došel jste k závěru, že cca 39 % respondentů vykazuje potencionálně rizikové chování. Překvapil Vás tento výsledek, nebo podle toho, jak znáte tuto
věkovou kategorii, to odpovídá realitě?

Výsledek mě určitě překvapil, jelikož se jedná o poměrně vysoké číslo, a to jak u potenciálu k mírné kognitivní poruše, tak míry závislostního chování na internetu. Ke zjištění míry závislostního chování na internetu jsem použil Test závislosti na internetu, v rámci kterého bylo možné zjistit z odborné literatury či kvalifikačních prací, jaký výsledek lze očekávat. Nicméně v rámci Subjektivního dotazníku exekutivních obtíží, pomocí něhož byl určen potenciál k mírné kognitivní poruše, nebylo možné z odborné literatury vyvozovat nějaká očekávání, jelikož se jedná o poměrně „novější“ nástroj.
Vzhledem k tomu, že jsem součástí mnou zkoumané věkové kategorie, jsem očekával podobná zjištění, ale nebyl jsem schopný je nějakým způsobem kvantifikovat. Na tyto zjištěné údaje je také důležité nahlížet s určitou opatrností, jednak také proto, že se jedná o sebehodnotící dotazníky. Osobně se ale domnívám, že výsledky jsou blízko realitě.

2) Co jste pro svou současnou práci vyvodil ze zpětné vazby, kterou jste dostali na svou loňskou práci?

Zpětná vazba v rámci loňské SOČ byla pro mě neskutečně cennou záležitostí, která mě namotivovala k napsání další práce. Ze zpětné vazby jsem si především odnesl připomínky ke tvorbě odborného textu a také to, že hypotézy by měly být směrové (měly by vycházet z teoretických znalostí, pokud to umožňuje stav současného poznání).

3) Jak byste navrhl svůj výzkum vylepšit, kdybyste měl pro jeho realizaci standardní profesionální podmínky?

Z designu výzkumu není možné určit kauzalitu vztahů mezi zkoumanými proměnnými, proto bych se rád v budoucnu zaměřil na kvalitativní výzkum, který by nám mohl říct něco více o kauzalitě. Osobně jsem se letos do něj nechtěl pouštět hlavně z toho důvodu, že by výsledky nemusely být „přesné“ a jako neodborník bych v rámci něj mohl nevědomě udělat několik chyb, například tím, že bych nezohlednil všechny proměnné.

4) V práci používáte standardizované diagnostické nástroje. Jak jste je získal?

V práci používáním Test závislosti na internetu, Dotazník kognitivních chyb a Subjektivní dotazník exekutivních obtíží. Test závislosti na internetu jsem převzal z jiných kvalifikačních prací (z práci cituji například Tomáše Okřinu a Josefa Šupíka), Dotazník kognitivních chyb jsem převzal od konzultanta práce, PhDr. Petra Niliuse, Ph.D. a v rámci Subjektivního dotazníku exekutivních obtíží jsem kontaktoval přímo autora dotazníku, Mgr. Jana Netíka, který mi povolil jeho použití. Při administraci a vyhodnocování jsem se řídil pokyny autorů jednotlivých dotazníků.

5) Data jsou zpracovaná poměrně sofistikovanými statistickými postupy – kde jste se je naučil? Podle čeho jste konkrétní postup volil?

Snažil jsem se inspirovat designem jiných, podobně zaměřených studií. Statistické postupy jsem si nastudoval sám a snažil jsem se je co nejvíce konzultovat s odborníky. Konzultace se týkaly převážně interpretací získaných výsledků, neboť ta může být v rámci statistiky někdy velmi obtížná. K tomu mi velmi mohli lidé jako doc. Ing. Janu Nevimovi, Ph.D. a Mgr. Lenka Dědková, Ph.D.

Děkuji Vám.

S pozdravem

Petr Navrátil