Odpověď na téma: 42. CP SOČ online – obor 15 teorie kultury, umění a umělecké tvorby

[Karel Bilčík]

Dobrý den, mockrát děkuji za Vaše otázky, reakce na ně je v následujících bodech:

– V čem shledáváte základní smysl kvantitativních analýz jazykových textů, zejména u témat, jako je Vámi zvolené téma migrace? Tato témata jsou totiž často dobově omezená a jejich vliv na text je tedy krátkodobý.

V této práci jsem se sice zaměřil jen na tři měsíce, ale můžeme takto zanalyzovat i celou migrační krizi, pochopitelně můžeme pracovat s daleko větším množstvím deníků. Uvidíme tak, jak se měnily (a stále mění) pohledy na migraci v jednotlivých tiscích a jak se od sebe liší. Vybral jsem si tři měsíce jen jako ukázku šíře výsledků, které je analýza schopna poskytnout – už jen ze 42 článků jsme zjistili základní rozdíly v zaměření a v úhlu pohledu jednotlivých deníků na problém migrace. Kvantitativní metody jsou naprosto všeobecně použitelné – lze je aplikovat na jakákoli témata, autorské knihy, periodika atp., nejsou omezena slohovými bariérami. Analyzovat můžeme i kratší novinové články, neboť všechny použité indexy jsou nezávislé na délce textu.

– Jste si jist, že tento výzkumný postup může vést právě k závěrům, k nimž jste dospěl?

Závěry se budou pochopitelně lišit, pokud změníme byť jen jeden faktor – časový horizont, deníky (počet a typ), téma (ať už jiné téma nebo téma samotné migrace – je rozdíl mezí vnitřní migrací (v rámci jednoho státu, třeba za prací) nebo vnější (to byla ona migrační krize v roce 2015), migraci dělíme i z jiných hledisek – dočasná/trvalá, legální/nelegální apod.).
Interpretační možnosti jsou vždy širší než matematicky získané výsledky. Naše interpretace se snažily v maximální možné míře držet získaných dat, ale je samozřejmě možné se od těchto výsledků jen odrazit a interpretovat volněji. To, co máme dané, je, že za stejných výchozích podmínek (indexy a jednotky) dojdou různí badatelé ke stejným výsledkům (tzv. intersubjektivita). Interpretace pak záleží na tom, jak moc se jich budou držet.