Odpověď na téma: 42. CP SOČ online – obor 05 geologie, geografie

[Martina Škudrnová]

Dobrý den,

Jaký je největší zdroj pitné vody na Blovicku? Je znám obsah manganu a železa?

Největším sídlem v mém zájmovém území je město Blovice, které je již od 90. letech zásobováno pitnou vodou z krajského města Plzně, neboť dosavadní zdroj pitné vody, řeka Úslava, nebyl pro úpravu na vodu pitnou vhodný z důvodu vysokého podílu organických látek, které po nachlorování tvořily karcinogenní látky.

Pokud však jde o hodnoty manganu a železa v okolních úpravnách vod využívajících podzemních zdrojů, například v ÚV Prádlo u Nepomuka (která je na rozhraní dvou mnou zkoumaných geologických podloží) se hodnoty manganu a železa pohybují v hodnotách nižších jednotek miligramů na litr, respektive vyšších jednotek až nižších desítek.

Ostatní sídla v zájmovém území jsou buď zcela bez hromadného zásobování pitnou vodou (Hradišťský Újezd, Vlčice, Louňavá, Smederov…) nebo se jedná o úpravny s malým výkonem a k jejich provozní dokumentaci bohužel přístup nemám.

Či neexistují srovnávací data z Českého masívu?

Jako úpravna vody vhodná pro komparaci z oblasti Českého masivu může sloužit například ÚV Nekvasovy, nacházející se zhruba 10 kilometrů jižně od Nepomuka. Hodnoty manganu a železa jsou srovnatelné s údaji z výše zmíněné ÚV Prádlo. Avšak vzhledem ke skutečnosti, že se jedná pouze o jednu úpravnu (a tedy jednu sadu dat), nemohu na základě této komparace rozvíjet nějakou obsáhlejší srovnávací studii – pro to bych potřebovala větší množství dat, které bohužel k dispozici nemám.

Je práce součástí nějakého většího projektu školitele?

Nikoliv; práce je vypracovávána jako samostatný projekt bez přímé návaznosti na další.

Ako Vám pomáhal školitel pri písání práce?

Můj školitel mi pomáhal především se zvládnutím metodiky a obstaráním příslušných analyzačních přístrojů (blíže jsou popsány přímo v práci). Samozřejmě při samotné syntéze všech zjištěných výsledků mi pomáhal s jejich správnou interpretací a správnou terminologií skrz celou práci.

Bylo vedlejší zjištění současného stavu sítě veřejného zásobování konzultováno s příslušnými obcemi?

Nikoliv; stav současného stavu sítě veřejného zásobování nebylo s příslušnými obcemi konzultováno, neboť příslušné orgány samosprávy mají za povinnost dle zákona o vodovodech a kanalizacích a příslušných příbuzných právních norem stav této sítě veřejného zásobování pravidelně kontrolovat a případné nedostatky okamžitě odstranit v souladu s aktuálně platným posouzením rizik.

Proč jste nepoužívala korelašní koeficient?

V mé práci jsem využila pouze koeficient determinace, a to na základě dohody s mým konzultantem, který také pouze koeficient determinace ve svých vědeckých pracích na základě konzultace s příslušnou literaturou využívá.

Mohla byste na vysvětlit, proč jste zjištovala právě obsah železa a manganu?

Na tuto otázku jsem již odpověděla níže.

Mohla byste nám charakterizovat jednotlivé kategorie vody A1 až A3?

Surová voda je do těchto kategorií zařazena na základě vyhlášky č. 428/2001 Sb., přičemž kategorie surové vody A1 je charakterizována jako surová voda dobré kvality, kde je potřeba pouze základní úprava, popřípadě vůbec žádná a je potřeba provést pouze její hygienické zabezpečení (chlorem, ozonem…). Většina parametrů takto kategorizované vody totiž splňuje již v podobě surové vody normy dané vyhláškou č. 252/2004 Sb.

Voda kategorie A2 je jakýmsi kvalitativním středem. Technologie úpravy by již měla zahrnovat například koagulační filtraci následovanou stabilizací vody. Do této kategorie spadá i velké množství vzorků vody, která by se jinak dala zařadit jako kategorie A1, ale kvůli jednomu, byť minimálně, překročenému parametru je nutné jí zařadit o kategorii výše.

Naproti tomu kategorie vody A3 je již nesrovnatelně horší kvality. Do technologie úpravy je nutné zařadit filtraci o minimálně dvou stupních, případně filtry s aktivním uhlím, membránové procesy nebo flotace. Pokud však voda nesplňuje alespoň jeden z limitů pro zařazení do kategorie A3, je voda prakticky nevyužitelná pro úpravu na vodu pitnou, a to hlavně z hlediska vysoké technologické náročnosti úpravy.

Na závěr této odpovědi bych však chtěla zdůraznit, že všechny výše zmíněné technologické postupy jsou však pouze jakýmsi „nástřelem“ a projektant se musí vždy přizpůsobovat konkrétní surové vodě a situaci. Jedná se tak pouze o jakési přibližné zařazení.

Mohla byste na vysvětlit, proč jste zjištovala právě obsah železa a manganu?

Všechny analyzované vzorky vody byly podzemního původu a z literatury je obecně známo, že v případě tohoto zdroje dochází nejčastěji k překročení mezních hodnot (daných vyhláškou 252/2004 Sb.) právě v parametrech železo a mangan; navíc tyto parametry mají největší pravděpodobnost jejich závislosti na geologickém podloží. Další parametry, se kterými je občas (avšak ne již v takové míře) v podzemní vodě problém, mohou být například dusičnany nebo dusitany. Tam je již však potřeba rozsáhlejšího laboratorního vybavení k jejich analýze a vzhledem k literatuře bychom předpokládali jejich závislost hlavně na lokální zemědělské aktivitě, a nikoliv na geologickém podloží; tedy práce by dostala úplně jiné souvislosti a změnil by se tak celý smysl práce.