Odpověď na téma: 42. CP SOČ online – obor 16 historie

[Klára Mildnerová]

Vážený pane Mitáčku,
moc Vám děkuji za Vaše vyhodnocení mé práce. Jsem ráda, že se Vám můj výběr tématu tolik zalíbil. Také bych Vám chtěla poděkovat za dané připomínky. Všechny chápu a jsou zcela na místě. Dovolte mi, abych vše zkusila uvést na pravou míru.
V mé práci jsem čerpala celkově z 17 knih, všechny jsem důkladně prostudovala a ověřovala si v nich informace. Jelikož se v některých obsah opakoval citovala jsem poté jen z jedné knihy. Ke knihám, které jste zmínil jsem se bohužel nedostala a vlastně jsem po nich až tolik nepátrala, přišlo mi, že můj výběr je dostačující a chtěla jsem se zabývat hlavně praktickou částí. V teoretické části jsem si jako hlavní úkol dala shrnout regionální události, které nejsou bohužel tolik známé i když by to mělo být naopak. S tímto úkolem mi podle mého názoru náležitě pomohly i tyto bibliografické zdroje.
Co však v mé teoretické části zaručeně chybělo, byl německý pohled na sudetské Němce. Zaměřila jsem se hlavně na pohledy Čechů nebo samotných sudetských Němců a máte pravdu, že by bylo zcela na místě zachytit i německý pohled.
Z vyprávění mého pradědečka, ze kterého jsem čerpala, mohli Mildnerovi zůstat v Československu právě protože Gustav Mildner pracoval na šachtě. Zde v pohraničí bylo málo pracovní síly a bylo nepřípustné, aby odešel další fyzicky práceschopný zaměstnanec. Mildnerovi se také nehlásili k žádným příbuzným v Německu, což jim zaručeně také velmi pomohlo.
Gustav Mildner se musel účastnit 1. světové války, i když se už blížil zaručený konec a na Dalmácii se dokonce už ani nebojovalo. 2. světové války se již neúčastnil. V letech 1938-1945 jsem uvedla pouze tři nejvýznamnější rodinné události, ale jinak se v těchto letech v rodině nic dalšího zásadního nestalo.
Samozřejmě bych velmi ráda napsala více o osudech Gustava a Karla Mildnera, ale bohužel můj pradědeček si již více nepamatoval.
Ještě jednou Vám za vše moc děkuji.
S přáním krásného dne, Klára Mildnerová