Odpověď na téma: 42. CP SOČ online – obor 02 fyzika

[Marco Souza de Joode]

Práce je založena na parametru psí, který v práci definujete. To je váš „Objev“ nebo tato definice pochází od někoho jiného? Proč je tento parametr pro vaše potřeby lepší než jiné možné přístupy?

Vážená poroto,
tento parametr jsem zavedl po dlouhé diskuzi se svým školitelem, kdy jsme zavrhli celou řadu jiných přístupů.
V současné literatuře se podobný koncept nevyskytuje.
Tradiční přístup byl je takový, že se provedou inverzní výpočty na dostupných datech a zjistí se, zda jsou výsledky věrohodné, a stále je tento přístup jediný skutečně „neprůstřelný“.
Nicméně je to trochu forma „pokus omyl,“ a nedává představu toho, kolik měření by bylo třeba provést (a za jakých podmínek), aby algoritmy dokonvergovaly k nejlepším výsledkům.

Literatura (Kaasalainen, Torpa, Ďurech…) většinou hovoří o dostatečném nebo nedostatečném počtu měření nebo krátkém časovém oblouku. Případně mluví o nedostatečném pokrytí geometrií – což lze třeba vidět na první pohled – ale hovoří o něm v tomto kvalitativním smyslu, a zavedení parametru Psi, jehož hodnota lze určit a srovnávat je tedy něco nového.

Proč je tento parametr lepší než jiné přístupy?
Složitá otázka, věnuji jí dost pozornosti v textu práce.
Čas není vhodný přístup (nějaké delta T), protože můžou existovat – a velmi často existují! – různé rezonance, kdy planetku vidíme vždy z nějakého diskrétního počtu poloh, nebo malého rozsahu poloh.

Čas je obzvlášť problematický, díky tomu, že pokud je perioda známá jenom přibližně, tak dlouhý časový oblouk může být spíš na škodu než k prospěchu (protože nevíme zda uplynulo N nebo N+1 nebo N-1 period).

Počet měření / změřených snímků / pozorovacích nocí je špatný přístup z téhož důvodu.

Parametr musí zohledňovat geometrický aspekt, protože různorodost geometrií zajistí programu různorodost vstupů — a tedy nefituje tu samou křivku, ale trochu odlišné křivky, a problém je tedy omezenější a má méně stupňů volnosti.

Samozřejmě, že celou situaci popíše jenom celý výčet všech nezávislých parametrů, ale velmi často je vhodné zavést jeden zastřešující.

Psi se ukázalo jako velmi rozumný kompromis: 1. zohledňuje geometrii, 2. zohledňuje počet měření (a tím tedy de facto i časový oblouk).
Není to všespásné, samozřejmě, obzvlášť nad Psi > 0,9 je geometrie již pokryta dostatečně a sejde už spíše na počtu bodů, než na dalším pokrytí.

Takže ano, tato práce je první, co takovouto veličinu zavádí, což ale vůbec neznamená, že do teď nebyla potřeba — nyní je možno řešit trochu jiné problémy – plánování a podobně. Bylo by velmi prospěšné, kdyby se tento přístup ujal.

Zdraví,
Marco Souza de Joode