Hlavní stránka Fóra Forum pro soutěžící SOČ 42. celostátní přehlídka ONLINE 42. CP SOČ online – obor 12 tvorba učebních pomůcek, didaktická technologie Odpověď na téma: 42. CP SOČ online – obor 12 tvorba učebních pomůcek, didaktická technologie

#24199
Adam Knirsch
Host

Dobrý den,

děkuji za velmi zajímavé otázky.

1) V první otázce se vyjádřím zejména ke sloučeninám, které jste napsala, že mohou být zavádějící.

a) Kyselina sirnatá – jak jste napsala, je to jiný název kyseliny sulfoxylové — triviální název. Přestože samotná kyselina je nestabilní, vzniká jako meziprodukt v přechodu mezi sulfanem a kyselinou dithioničitou.[1]

b) Kyselina tetrahydrogenuhličitá – je hypotetická. Její sůl Na4CO4 by měla být podle výpočtů stabilní. Dokonce tato kyselina má „triviální název“ Hitlerova kyselina, protože její vzhled připomíná hákový kříž. Nedávno bylo
zjištěno, že by se mohla vyskytovat na Uranu a Neptunu.[2] Významné jsou ale zejména její estery.

c) Kyselina trihydrogendusičná – znovu hypotetická kyselina. Existuje, ale její sůl — Na3NO4. [3]

d) Oxid měditý – jak jste již psala, existuje. Našel jsem ale, že je používaný jako součást měděných supravodičů. [4]

2) Po poznámkám k existenci jednotlivých sloučenin, se dostávám k hlavní otázce. Co se týče nestabilních sloučenin, dle mého názoru je potřeba, aby se testovaly i takovéto sloučeniny. Jedna z těch známějších kyselin – kyselina uhličitá – také není stabilní, přesto je velmi často zmiňovaná. Často také tyto nestabilní sloučeniny jsou součástí některých procesů (viz a)) a pro popsání těchto procesů je potřeba znát i názvy těchto nestabilních meziproduktů.
Co se týče neexistujících kyselin (viz b) a c)), je zde jejich význam v tom, že tvoří soli – stejně jako již zmíněná kyselina uhličitá. Při popisování těchto solí tedy použijeme název kyseliny, ze které soli pochází.
Tím, že jsem napsal, že si hlídám, abych nenapsal neexistující sloučeniny, jsem myslel to, že nebudu obsahovat sloučeniny, které jsou nereálné a nepíše se o nich ani v žádných článcích. Jako příklad bych například uvedl sloučeniny, kde by měl fosfor oxidační číslo VI a vyšší (kyselina fosforová, …), nebo lithium v oxidačním čísle II. U takových sloučenin je jasné, že existovat nemohou.
Co se týče praktického využití, myslím si, že není nutné zmiňovat jenom sloučeniny, které nutně mají nyní praktické využití. Tyto sloučeniny testují zejména názvoslovné principy, které fungují stejně u sloučenin s praktickým využitím, jako s těmi bez. Navíc člověk nikdy neví, kde na danou sloučeninu narazí (viz b), o které byl publikován na několika webových stránkách článek o jejím pravděpodobném výskytu na Uranu a Neptunu).
Dalším důvodem použití těchto sloučenin je, že je potřeba, aby sloučenin v aplikaci bylo co nejvíce, a aby se často obměňovaly. Konkrétně stabilních hydrogenkyselin existuje velmi málo a testovat pouze ty známé s praktickým využitím by vyústilo spíše v naučení těchto sloučenin nazpaměť, než v pochopení názvoslovných principů. I z tohoto důvodu jsou zahrnuty i ty nestabilní sloučeniny.
Samozřejmě je možné, že jste narazila na nějakou sloučeninu, která není reálná, ani se o ni nepíše v žádných článcích. V aplikaci je přes 900 sloučenin a kontrola všech z nich je náročná. Proto je možné, že jsem některou z nich špatně vyhodnotil jako reálnou.

Ještě jednou děkuji za zajímavý dotaz a pokud máte ještě nějaké další otázky, rád je zodpovím.

Zdroje
[1] https://pubs.acs.org/doi/10.1021/jp400742q
[2] https://www.universetoday.com/130666/uranus-neptune-may-keep-hitlers-acid-stable-massive-pressure/
[3] https://hal.archives-ouvertes.fr/hal-00993061/file/Na3NO4_May2010.pdf
[4] https://doi.org/10.1103/PhysRevB.53.8028