Odpověď na téma: 42. CP SOČ online – obor 08 ochrana a tvorba životního prostředí

[Jan Bohuněk]

1) Existují standardní metody měření hluku, které běžně využívají akreditované envilaboratoře?
Takové metody pochopitelně existují. Akreditovaných laboratoří je celá řada, a aby byly jejich výsledky mezi sebou porovnatelné, je třeba stanovit jednotnou metodiku na měření hluku. Přesné požadavky a normy jsou stanoveny ve vládním nařízení č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, které jsem uváděl ve své práci v souvislosti s hlukovými limity. Jeho šestá část Způsob měření a hodnocení hluku a vibrací (§20 a §21) přímo vymezuje některé pojmy a postupy při měření hluku (jako např. používání nejistoty měření). Tato část zákona je však velmi stručná a nepopisuje zdaleka vše, co se týká měření hluku. Detailní metodiku měření hluku stanovuje Ministerstvo zdravotnictví v Metodickém návodu pro měření a hodnocení hluku, kde jsou dopodrobna na několik desítek stran popsány metody, postupy, vzorce a další záležitosti týkající se měření hluku, přičemž tato metodika je pochopitelně v souladu s uvedeným zákonem, neboť z něj vychází.

2) „Po znečištěném ovzduší a znečištěných povrchových vodách je hluk považován za třetí nejvážnější problém z hlediska ochrany životního prostředí.“ Kde jste získal tuto informaci?
Tato informace, stejně jako další informace v témže odstavci mé práce, vychází ze zdroje, který jsem za odstavcem citoval (NOVÝ, Richard. Hluk a chvění. Vyd. 3. V Praze: České vysoké učení technické, 2009. ISBN 978-80-01-04347-9., strana 14). V knize se píše: „Nadměrný hluk zaujímá v řadě faktorů ohrožujících naše životní prostředí stále důležitější místo. V programech ochrany životního prostředí, které realizují vyspělé státy světa, se řadí hluk zpravidla ihned za znečištěné ovzduší a ochranu povrchových vod.“ Nejde tedy o doslovnou citaci, nicméně pokud se hluk řadí v programech na ochranu ŽP na třetí místo, domnívám se, že pak není chybou tvrdit, že je to i třetí nejzávažnější problém.

3) Z tabulky naměřených hodnot na straně 20 vyplývá, že měření bylo prováděno v jeden čas, ale na šesti různých stanovištích. Jak jste dokázal být v jeden čas na 6 různých místech?
Čas, který je uvedený v tabulce, je takto uveden pro přehlednost a pro zjednodušení. Pochopitelně jsem nebyl v jeden čas na všech 6 místech, nicméně všechna místa jsou od sebe vzdálena jen pár set (často pouze jen pár desítek) metrů a přesun mezi nimi zabral mi zabral jen minimální množství času. Byla zde možnost uvést do tabulky konkrétní časy měření (18.00-18.03; 18.04-18.07…), ale protože celé měření probíhalo vždy v průběhu cca 20-25 minut, považoval jsem uvádění přesných časů za zbytečné. Primárně jde o porovnání hluku mezi nedělním dopolednem a pondělní odpolední dopravní špičkou, proto zde minuty mezi jednotlivými měřeními v jednom konkrétním dni nehrají žádnou roli.