Odpověď na téma: 42. CP SOČ online – obor 08 ochrana a tvorba životního prostředí

[Jakub Hrouda]

1) Můžete zhodnotit druhové spektrum pozorovaných ptáků dle jejich hnízdních a potravních preferencí?

Obecně se dá říci, že většina pozorovaných druhů patří mezi druhy, které si staví hnízda v křovinách, ne příliš vysoko nad zemí. To je způsobeno zřejmě především tím, že velmi často byl prostor pod vedením zarostlý křovinami, které prostor k takovému hnízdění poskytovaly lépe, než okolní les. Objevila se i řada druhů hnízdících v dutinách stromů – domnívám se, že je to způsobeno tím, že stromy rostoucí na okrajích prosekaného prostoru mohou být například vlivem přímého slunce a větru oslabenější, než stromy zcela obklopeny lesem a tím pádem mohou být lepší pro hnízdní dutiny.

Co se potravy týče, většina ptáků pozorovaných pod VVN patří mezi druhy, které se živí například bobulemi (jejichž zdrojem mohou být keře rostoucí v průseku), nebo hmyzem (jehož početnost průsek také pozitivně ovlivňuje – viz. například studie Berga a kol. (2013) zabývající se počty motýlů, zmíněna v mé práci).

2) Co byste doporučil za manažmentová opatření v prostoru pod dráty VN a VVN s ohledem na ptáky a hmyz?

I když se zásah v podobě kompletního vysekání prorostu může zdát jako drastický, napomáhá k udržení prostředí odlišného od okolního lesa a tím pomáhá udržovat zvýšenou biodiverzitu. Vyložené škody může napáchat pouze přímo sekání vegetace, které by proto mělo být prováděno pouze v období vegetačního klidu – v době, kdy nehrozí například narušení hnízdění některých druhů.

Myslím, že je naopak možné použít poznatky z mé práce v místech s malou druhovou pestrostí. V případě velké jednolité plochy (např. smrkové monokultury) je narušení této plochy například ve formě prosekané linie možným způsobem, jak druhovou rozmanitost navýšit velmi rychle navýšit.

3) Jaký vliv na biotu má vedení VVN v nelesní krajině?

Řešením této otázky jsem se ve své práci nezabýval, avšak jak z výsledků studie Tryjanowského a kol. (2014), kterou jsem zmiňoval v úvodu své práce vyplívá, že v zemědělské (nelesní) krajině z přítomnosti elektrického vedení výrazně profituje například holub hřivnáč (Columba palumbus), špaček obecný (Sturnus vulgaris) či další ptačí druhy. O podobném trendu svědčí i například studie D’Amica a kol. z roku 2018, taktéž zmíněná v mé práci.
Co se týče jiných živočichů než ptáků, dle studie Šálka a kol. (2020, také uvedeno v práci) má vedení značně pozitivní dopad na přítomnost malých savců.

Vedení v nelesní krajině může mít výrazný dopad i na rostlinné druhy – například studie Kurka a kol. [1] (v práci neuvedeno) dokazuje, že mají stožáry elektrického vedení značný vliv na přítomnost střemchy pozdní (Prunus serotina).

[1] Kurek, P., Sparks, T.H., Tryjanowski, P., 2015. Electricity pylons may be potential foci for the invasion of black cherry Prunus serotina in intensive farmland. Acta Oecologica 62, 40–44. https://doi.org/10.1016/j.actao.2014.11.005