Odpověď na téma: 42. KK SOČ – spojený obor 04 a 08

[Alžběta Jirečková]

Dobrý den,

níže naleznete odpovědi na Vámi položené dotazy.

1) Budete v práci pokračovat, pokud ano, jakým způsobem?
Ano, kontroly lokality pokračují neustále.V budoucnu bych se ráda zaměřila na řešení obecnějších otázek – např. jak souvisí početnost ptáků s jejich frekvencí, jak se mění početnost a frekvence jednotlivých druhů během roku.

2) Jaké si myslíte, že jsou příčiny úbytku či naopak výskytu nových druhů ptáků ve zkoumaném území?
Za hlavní příčiny úbytku považuji především dlouhodobé vyschnutí jednoho z rybníků, který jako jediný nebyl intenzivně obhospodařován a poskytoval tak vhodné útočiště pro vodní druhy ptáků. Většina druhů pozorovaných pouze v letech 2017 – 2019 byla pozorována pouze ojediněle a navíc v mimohnízdním období či v době tahu. Tyto druhy se zde vzácně mohly vyskytovat také v letech 2007 – 2010, ale nebyly zaznamenány v rámci pochůzek. Nemyslím si, že by to nějakým způsobem souviselo se změnami prostředí. Podobně tomu bude také u druhů vázaných na otevřenou zemědělskou krajinu, které byly pozorovány pouze v letech 2007 – 2010, jelikož nebyla zjištěna žádná zásadní změna zkoumaného území.

3) Čím podle Vás mohly být případně ovlivněny výsledky srovnání Vašich pozorování a vyhodnocení s pozorováním a vyhodnocením z let 2007 – 2010 a 2010 – 2011?
Samozřejmě mohou být ovlivněny znalostmi a zkušenostmi pozorovatele a dále také počtem provedených kontrol lokality. Nízký počet druhů v roce 2007 přičítám právě nižšímu počtu kontrol a počáteční neznalosti rozeznat některé druhy ptáků. Co se týče srovnání s výsledky z let 2010 – 2011, výsledky mohou být rovněž ovlivněny použitými metodami. V těchto letech byli ptáci registrováni standardní liniovou metodou (s vymezeným pásem 50 m po každé straně; při sčítání jednotlivých druhů jsem rovněž využila jednoduchou liniovou metodu ovšem bez vymezení sčítací vzdálenosti), toto sčítání však bylo také doplněno o mapování hnízdních okrsků.

4) Jaký management, s přihlédnutím k cenným druhům ptáků, by byl pro tuto lokalitu vhodný?
Na základě výzkumu doporučuji zejména změnu hospodaření na jednotlivých rybnících, jelikož kvalita vody se každým rokem zhoršuje a rybníky tak neposkytují dostatečný zdroj potravy pro ptáky. V rámci zmiňovaného čtvrtého rybníka dochází k postupným úpravám již v těchto dnech, jelikož rybník připadl pod správu obce Janov a postupně se realizují úpravy celého rybníka (zatím bylo provedeno vyčištění koryta, úprava svahů potoka a následné napuštění rybníka). Dále by bylo rovněž vhodné provést úpravu zeleně v obci a také zamezit narušování zemědělské krajiny výstavbou asfaltových cest.

S pozdravem
Alžběta Jirečková