Odpověď na téma: 42 – kraj KHK – obor 6

[Nelly Natalia Jelinková]

Vážená poroto, zasílám odpovědi na Vámi zadané dotazy.

1. otázka – Nenapadlo Vás srovnat Vaše závěry se zdroji v odborných zahraničních periodicích? Myslíte, že lze Vaše výsledky považovat za statisticky významné? Od kdy doporučujete s fluoridací začít. Je to obecně vhodná metoda prevence u všech pacientů, nebo jí zvažujete v případě rizikových skupin (rodiče s větším počtem výplní?). Doporučujete fluoridaci i těhotným matkám?

Bohužel nebylo v mých možnostech zahrnout do mé práce i porovnání se zahraničními studiemi, ale jistě by pro mne bylo zajímavé s nimi své výsledky srovnat.
Výsledky mé práce lze dle mého názoru vzhledem k počtu dotazovaných považovat za statisticky zajímavé pro náš region. Stálo by jistě za zvážení pokračovat (spolu s odbornou veřejností) i v mapování četnosti výskytu možných negativních účinků.

Tyto preparáty (jejichž užívání je schválené SÚKlem) bývaly před cca 15 lety dostupné pouze na lékařský předpis, ale zhruba před 10 lety se dostaly do skupiny volně dostupných léků prodávaných v lékárnách. Může si je tedy koupit kdokoliv a následně se zodpovědně řídit informacemi uvedenými v příbalovém letáku. Ve své práci jsem chtěla především zmapovat smysluplnost či nesmysluplnost jejich užívání vzhledem k efektu vlivu na četnost výskytu zubního kazu. Vzhledem k tomu, že nedisponuji lékařskou ani farmakologickou odborností, mohu v odpovědi na další části otázky prezentovat pouze svůj laický názor.

Je mi známo, že v šedesátých letech minulého století bylo odborníky doporučováno zahájit podávání preparátu obsahujícího Natrium Fluoratum s dosaženým prvním rokem věku dítěte. Vzhledem k aktuálně se zhoršujícímu stavu zdraví současné populace (častější alergické reakce u kojenců a batolat na potraviny, léky, pyly apod.) bych dle čistě osobního laického názoru doporučila zahájit podávání preparátu obsahujícího NaF s dosažením druhého roku dítěte, tedy po reálné možnosti zjištění případné alergie dítěte na fluor (dítě již obvykle používá např. zubní pasty s fluorem apod.)

Jde o vhodnou metodu pro pacienty – děti, jejichž min. jeden z rodičů má vysokou kazivost chrupu (více jak 5 zubních výplní). V případě, že oba rodiče mají nízký stupeň kazivosti, je tato metoda zbytečná. Těhotným matkám fluoridaci nedoporučuji, naopak bych těhotné matky nezatěžovala podáváním zbytečných preparátů.

2. otázka – Jak se stavíte k názoru, že fluoridace může být dle odborné literatury riziková pro zdravý mentální vývoj dítěte, kdy může zvýšený přísun fluoru působit neurotoxicky a způsobit dle některých studií pokles IQ? Pomýšlíte u pacientů dlouhodobě užívajících suplementaci fluoridem sodným na možné snížení funkce štítné žlázy a kostní zdraví (zvlášť v adolescenci)?

K tomuto názoru se stavím tak, že se endemicky nenacházíme v oblasti s vysokým výskytem fluoru. Otrava fluorem (získaným z potravy) v naší oblasti nebyla zaznamenána a nevím, co v zahraničí způsobilo situaci poklesu IQ u dítěte, které mělo zvýšený přísun fluoru. Je otázkou, co stálo v tomto případě za zvýšeným přísunem fluoru (zda potrava, tablety, nebo jakým způsobem) a po jakou dobu.

Ano, přemýšlím nad možným snížením funkce štítné žlázy a kostního zdraví. Ve své seminární práci jsem se zmínila, že by stálo za to prozkoumat možné negativní účinky fluoridace. Vzhledem k časové náročnosti takového výzkumu jsem však nebyla schopna ještě tyto myšlenky realizovat.