Hlavní stránka › Fóra › Forum pro soutěžící SOČ › Obhajoby – Královéhradecký › 42 – kraj KHK – obor 6 › Odpověď na téma: 42 – kraj KHK – obor 6
1) Z 80 respondentů do kategorie s vysokým normálním tlakem (130-139/85-89 mmHg) spadalo celkem 13 respondentů. V případě záchytu hodnot odpovídajících vysokému normálnímu tlaku bych doporučil nefarmakologickou prevenci (pohybová aktivita, principy zdravé výživy, kontrola hmotnosti) a pravidelné kontroly krevního tlaku praktickým lékařem.
2) Použil jsem oscilometrickou metodu měření, protože jsem chtěl vyloučit možnost ovlivnění výsledků při subjektivním hodnocení při použití auskultační metody, která je technicky náročnější a potřebuje určitou zkušenost. Zároveň jsem chtěl použít běžně dostupný přístroj pro širokou veřejnost v lékárnách či zdravotnických potřebách.
Práce byla zaměřena na identifikaci osob s nadlimitními hodnotami tlaku, které jsem podrobně rozebral v práci. Údaje o ostatních zdravých respondentech jsou k dispozici, ale vzhledem k zaměření a rozsahu práce jsem nepovažoval za důležité je uvádět.
3) Ano, ale domnívám se, že pro klasickou auskultační metodu je potřeba určitá zkušenost a hodnocení je do jisté míry subjektivní, na rozdíl od metody oscilometrické.
Oscilometrická metoda vylučuje ovlivnění subjektivním hodnocením vyšetřujícího (objevení a vymizení, popř. zeslabení ozev).
Tlak jsem měřil pouze na jedné paži. Rozdíly tlaku na obou pažích jsou nejčastěji způsobeny aterosklerotickým postižením tepny nad místem měření, které se v této věkové kategorii prakticky nevyskytuje s výjimkou vrozených srdečních vad (např. koarktace aorty), které by byly pravděpodobně diagnostikovány již v novorozeneckém období.
Ano, šlo pouze o jedno opakované měření u jednoho respondenta v jeden den. Celkem jsem provedl 3 měření s odstupem 2 minut mezi jednotlivými z nich.
Mým záměrem bylo jednoduchou screeningovou metodou pomocí běžně dostupného přístroje zmapovat hodnoty krevního tlaku, výskyt rizikových faktorů hypertenze a jejich souvislost a vytipování potenciálně rizikových jedinců. Dle mého názoru, jsou pro tento záměr výsledky vypovídající.
K diagnostice hypertenze je nyní doporučováno provést 3 měření krevního tlaku s odstupem 1 – 2 minut. Výsledný tlak je průměrem 2. a 3. měření. Stejně jsem postupoval i v mé práci. Jedná se sice o jednorázové vyšetření, které nám dává určitou informaci, k přesnější diagnostice hypertenze je možno využít ambulantní monitorování (ABPM) a domácí monitorování krevního tlaku (HBPM). Pro definitivní diagnostiku hypertenze bych musel zvýšenou hodnotu potvrdit i při další kontrole.
