Odpověď na téma: 42 – kraj KHK – obory 16, 17

[David Chaloupka]

1. Kolik času vám zabralo modelování výsledků voleb podle jednotlivých volebních systémů?

Nejtěžší bylo modelování voleb s užitím D’Hondtova dělitele v jednotlivých krajích, každý výsledek mi tak zabral zhruba tři hodiny čistého času. U ostatních to bylo kolem dvou hodin. Nejjednodušší dosažení výsledku bylo u voleb s jedním celostátním obvodem, ten jsem měl do třiceti minut. Celkový čas bych odhadl kolem 20 hodin.

2. Volba konkrétního volebního systému je často dilematem mezi tím, co od něj očekáváme: A) požadavek na stabilní většinovou vládu VS. B) dostatečná reprezentativnost výsledku, která odpovídá názorové pestrosti ve společnosti. Kdybyste měl tu možnost navrhnout systém, který by v maximální možné míře vycházel vstříc oběma očekáváním, jak by vypadal? (nemusíte jít do detailů matematických vzorců, stačí obecné vymezení základních znaků)

Stanovil bych volební obvody o velikosti NUTS 2, aby váha hlasu odevzdaných v jednotlivých obvodech byla stejná. Ne jak je tomu dnes, kdy je mezi Karlovarským a Středočeským krajem propastný rozdíl. Volební dělitele, kteří zajišťují přidělování mandátů jednotlivým obvodům a jednotlivým stranám, bych nechal v současné podobě, tedy Hareovu kvótu pro rozdělení mandátů mezi obvody NUTS 2 a D’Hondtovu metodu pro finální přidělení křesel stranám. Tento systém by však mohl vytvořit situaci, o které se zmiňujete, tedy ztížení podmínek pro vytvoření stabilního kabinetu. Řešením tohoto problému vidím ve stanovení degresivního bonusu pro vítěze, který by byl podobný bonusu v Holandské variantě z roku 2008. Tímto bonusem by se vítězná strana posílila dostatečně na to, aby vytvořila většinovou stabilní vládu, zároveň by bonus nebyl velký natolik, aby došlo k většímu narušení proporcionality.