Hlavní stránka › Fóra › Forum pro soutěžící SOČ › Obhajoby – Královéhradecký › 42 – kraj KHK – obory 1, 2 › Odpověď na téma: 42 – kraj KHK – obory 1, 2
1) Zdrojem magnetického momentu neutrálního atomu je podle klasické fyziky kruhový pohyb elektronů v atomovém obalu. Kruhovou dráhu elektronu zde považujeme za malou proudovou smyčku. Magnetický moment takovéto smyčky, označme ho m, určíme jako součin proudu I procházejícího smyčkou a obsahu plochy S smyčky. Tato veličina má tedy jednotku A*m^2. Jde o vektor, jehož směr je souhlasný se směrem momentu hybnosti částice. Vnější magnetické pole pak na magnetický moment může silově působit nebo být zdrojem precese. Čím větší počet takovýchto momentů je v látce orientován souhlasně, tím větší je její magnetizace a tedy vliv vnějšího pole.
2) Předpokládejme, že fluorescentní nanočástice jsou rovnoměrně rozprostřené v dobře definovaném objemu. Tyto částice můžeme považovat za tzv. voxely, analogii klasických pixelů, neboli bodové zdroje záření v trojrozměrném prostoru. Princip vykreslování výsledného obrazu je pak podobný principu starých elektronkových televizorů. Zde je však fluorescence docíleno světelným paprskem, který je do dané souřadnice v objemu nanočástic zaostřen. Takovýto kmitavý paprsek pak po linkách může výsledný obraz vykreslovat. Emisní záření nanočástic má energii nižší než excitační, nehrozí tedy, že částice se budou ve velké míře samy excitovat, budou ale část tohoto záření pohlcovat. Zdali toto je velký problém v současnosti nevím, ale statistická analýza zde připadá v úvahu.
