Odpověď na téma: 42 – Kraj Vysočina – obor: 5,8

[Roman Veselský]

Vážení soutěžící,
jsme velice potěšeni tím, že vy, mladí lidé, si dokážete najít čas a věnovat se aktivitám, které jsou velmi náročné a zkonzumují velké množství vašeho volného času. Věříme, že tato investice se vám vyplatí.

Rádi bychom vás informovali o výsledcích dnešního klání.

Obor 5 – Geografie, geologie
Fyzikální a chemické vlastnosti vod a mineralogie sekundárních nerostů v lomu Pohled Eliška Ondráčková, Matěj Moravec

Práce se nám jeví jako kvalitní z odborného hlediska, oceňujeme množství vloženého úsilí a získávání dat v terénu. Studenti byli ochotni věnovat mnoho času tomu, aby se seznámili s mineralogickou problematikou a to i velmi prakticky. Vybrali si práci, která má skutečný praktický dopad. Taktéž videoprezentace práce byla příjemná, srozumitelná. Jako čitatele nás napadá, jestlipak uchvátila studenty mineralogie natolik, že byste se jí chtěli v budoucnu věnovat.

Tuto práci doporučujeme do celostátního kola.

Doporučení:
Pro zasazení práce do širšího kontextu by mohlo být např. zhodnoceno, jak běžné či vzácné jsou zjištěné minerály v rámci ČR (u vzácných např. z kolika lokalit jsou známy apod.), ale to už by bylo nad rámec stanovených cílů.
Jelikož je předkládaná práce také zaměřena na výzkum sekundárních nerostů, měl by se v teoretické části také objevit jejich popis a vznik. O sekundárních nerostech je pojednáváno velmi obecně a okrajově.
Doporučujeme sjednocení měřených parametrů z anotace s parametry v praktické části práce (v anotaci se některé parametry (Eh, vydatnost výtoku) objevují, ale v samotné práci nikoli, taktéž v anotaci chybí dusičnany a měď).

obor – Ochrana životního prostředí

Komise se rozhodla, že letos neudělí první místo v oboru 8, z důvodu nedostatečné kvality soutěžních prací pro celostátní kolo.

2. místo
Zelená architektura a využití dešťové vody – David Novák, Barbora Trojanová, Kristýna Šourková
Zelená architektura a využití dešťové vody David Novák, Barbora Trojanová, Kristýna Šourková

Práce vyzařuje nadšení autorů pro zelenou architekturu. Evidentně se s problematikou seznámili poměrně detailně, zejména z hlediska možných variant staveb a jejich konstrukce. Také video prezentaci shledáváme kvalitní, včetně velmi pěkného a srozumitelného přednesu jednoho z autorů. Místo pro zlepšení však spatřujeme v práci se zdroji informací, resp. odkazování na ně.
Čtenáři odborného textu by mělo být jasné, odkud (z jakého zdroje) každá z nevšeobecně známých informací v textu pochází. Očekávali bychom, že kromě zdrojů, které se věnují zelené architektuře zejména z technického hlediska (jak postavit zelenou střechu apod.) existují i odborné texty (myšleno více teoretické) hodnotící např. vliv zelené střechy na energetickou bilanci domu apod. Pokud by byla chuť tuto práci dále rozvíjet, mohlo by to být tímto směrem. Jestlipak už autoři plánují zelené střechy na své budoucí domy.

3. místo
Boj s plasty – Eliška Musilová, Terezie Charvátová
Velmi oceňujeme zřejmý zápal autorek pro studovanou problematiku. Líbily se nám hry a program, který vymyslely pro školkáčky a souhlasíme s nimi, že cílit právě na ně, má svůj velký smysl. Co se samotné práce týče, mohla by se zabývat tématem plastového odpadu ve větším rozsahu či v širších souvislostech. Přece jen, moře a oceány u nás nemáme, ale skládek s plasty spoustu… Také v případě této práce velmi pozitivně hodnotíme dobře srozumitelnou video prezentaci a přednes jedné z autorek. Slabinu vidíme v psaném textu práce. Je třeba si uvědomit, že stylizaci odborného textu, který bývá zpravidla zamýšlen jako „trvalý“, má smysl věnovat dostatek času. Budoucí čtenáři to jistě ocení. Také by mělo být s větší pečlivostí v textu odkazováno na zdroje informací.

Poznámka navíc od hodnotitelky Barbory Rolečkové: Těší mě, že vám leží na srdci stav naší planety a jste k této problematice citlivé. Proto bych vám ráda nabídla ke zvážení ještě jednu myšlenku: I alternativní produkt se produkuje. A téměř při každé produkci dochází ke spotřebovávání zdrojů (např. elektrické energie vyrobené v tepelné elektrárně) a produkci odpadu. Není tedy lepší než alternativní produkt žádný produkt? Proč si nedojít pro kávu s kelímkem, který už doma máme, do obchodu se starou maminčinou nákupní taškou… ? Pokud si už opravdu potřebujeme pořídit nějaký nový (alternativní) produkt, je dobré zvažovat nejen z jakého materiálu je vyroben, ale také jaké jsou náklady na jeho výrobu či třeba později na jeho likvidaci (viz např. baterie do elektromobilů).

Ještě jednou vám děkujeme za váš zájem a držíme pěsti do vašeho dalšího snažení na poli vědeckém.

Děkuji vše členům komise za cenná hodnocení.

za komisi Roman Veselský