Odpověď na téma: Porota A: Biologie – zemědělství – TOŽP

[Martin Beránek]

1. Vlastním data za poslední dva roky, na svou práci jsem použil ty nejaktuálnější. Data z milého roku jsem nevyužil z důvodu přehlednosti grafů. Stará data se nijak diametrálně nelišila od dat použitých.
2. Ano využil jsem všech 365 dní, nezávislé na počasí, pouze venkovní teplotu jsem zohlednil, která by mě částečně odrážet venkovní vlivy.
3. Bohužel informace o chemizací polí se mi nepodařily od místního družstva zjistit a to i přes fakt, že dané pozemky vlastníme. Výskyt parazitů a škůdců je proměnlivý, ale jedná se o klasické spektrum (např. zavíječ voskový, Varroasis apium, loupeživé včely či mravenci). Žádnými nemocemi včelstva za celou dobu netrpěli, a nebyli napadeni žádným větším predátorem.
4. Dlouhá a chladné počasí, nejlépe se sněhovou pokrývkou. S případnými teplejšími dny, aby mohli jednou za čas včely podstoupit defekaci (jako představa by mohla sloužit stará středoevropská zima, která panovala za dob našich prarodičů). Délka a chlad, včelstvo nemůže ohrozit, jestliže má dostatek potravy, které mohou přeměnit na energii a následné teplo. Tudíž jediným limitním faktorem se tak stává množství potravy
5. Abych zde uvedl nějaké přiklády:
15 °C – spotřeba se pohybovala až kolem 2 kg cukru měsíčně, tato spotřeba rostla s blížícím se jarem spojenou se změnem cyklu včel
5 °C – spotřeba zde kolísala okolo 1 kg, teploty okolo 0°C se pohybovaly okolo 700g cukru měsíčně. Při chladnějších teplotách (-5 °C) spotřeba činila okolo 500g cukru (-5 °C)