Odpověď na téma: 42 – Kraj Vysočina – obor: 5,8

[Matěj Moravec]

Dobrý den,
zde vám posílám odpovědi na vaše otázky.

1) V geologické problematice jsem laik a o lomech toho moc nevím. Vy jste se evidentně v poslední době mnohé dověděli :). Ráda bych se proto zeptala, víte-li, jak se využívá kámen vytěžený v lomu Pohled. Představuji si, že se kámen nejčastěji těží na štěrk, ale že na některých lokalitách může být těžen kvalitnější (např. vzhledově zajímavý) kámen, který pak může mít i jiná využití. K čemu se využívá materiál z lomu Pohled?

Jak jste již sama psala, naprostá většina vytěženého materiálu z lomu se prodává jako drcené kamenivo neboli zkráceně DK. Toto kamenivo se prodává v různém rozsahu velikostí podle potřeby zákazníků. Lom Pohled má na výběr z několika velikostí, označují se vždy DK x/y, kde „x“ je nejmenší možná délka a „y“ je největší možná délka. Jedná se o délku té nejdelší stranu daného kamene. V lomu Pohled se prodává jako nejmenší možná velikost DK 0/4 a největší možná velikost DK 32/63. Velikost se udává v milimetrech a dané rozmezí se nazývá frakce. Toto drcené kamenivo se používá například do různých typů betonu, pro drážní stavby, do asfaltových vrstev, nebo na posypy a zásypy. Dále se mohou využít i na jiné specifické funkce, ale to záleží již na dané firmě. Pro každou tuto činnost se hodí jiný rozměr kameniva, a proto nabízí lom Pohled velký rozsah frakcí. Poté se zde těží i lámané kamenivo neboli LK, a to buď tříděné nebo netříděné. Rozdíl je prakticky jen ve velikosti. Tříděné má více specifický rozsah a to mezi 100 až 300 milimetry, netříděný má rozsah mezi 0 až 500 milimetry. Dále ještě nabízejí kámen pro mechanicky zpevněné kamenivo.

2) Z technického hlediska by mě zajímalo, jak rychlé muselo být zpracování vámi odebraných vzorků. Mohli jste vzorky uchovávat i po měsíce a např. pomocí metody FTIR je pak tedy zpracovat všechny najednou nebo bylo třeba provádět analýzy častěji (po každé návštěvě odběrových míst)?

Vzorky, ve kterých byla kyselina dusičná, bylo možné uchovávat po delší dobu a mohli jsme je tedy případně měřit i zpětně (klidně i půl roku po odběru). Avšak většinou jsme se snažili provádět analýzu ihned po návštěvě lomu. U vzorků, které kyselinu neobsahovaly, byla určitá šance, že by se vysrážely např. ionty železa a poté už by byla jejich analýza velmi obtížná a zároveň by mohla být i nepřesná, právě kvůli částečnému vysrážení určitých iontů, takže u nich byla analýza nutná co nejdříve (cca do 2 dnů po odběru). Pokud jsme tyto vzorky museli skladovat, snažili jsme se vybrat místo ve stínu a chladu, aby se jejich původní vlastnosti zachovaly co nejlépe. Využívali jsme sklep, nebo garáž.

3) Do jaké míry, myslíte, že budou vody lomu (a tedy přítomné horniny/minerály) ovlivňovat kvalitu vody v případném budoucím koupališti? To bude samozřejmě souviset s tím, odkud se vezme voda, která lom vyplní. Máte o tom nějakou představu? Přiznám se, že vůbec netuším, jak se při tvorbě koupaliště z lomu postupuje, tak se ráda nechám poučit :).

V současné době je voda z lomu Pohled neustále odčerpávána, a tak pro zatopení se s tím přestane a lom se nechá přirozeně zaplnit vodou z pramenů a dešťové vody. Dle našich výsledků je nyní riziko vzhledem k množství vtékající vody z pramenů ve stěnách relativně malé. Sice jsme naměřili, že se zde nachází pár rizikových prvků, ale není možné s přesností určit, jak se toto projeví na celkovém složení vod v lomu Pohled. Dále nevíme, jak se poté zachovají horniny a minerály, které budou v neustálém kontaktu s vodou, čímž bude docházet k jejich zvětrávání a uvolňování iontů. Proto je velmi důležité, aby alespoň první dva roky byly vody v lomu monitorovány.

Děkuji
Moravec