Odpověď na téma: 42 – Kraj Vysočina – obor: 10

[Barbora Fučíková]

Jak tak koukám, mám výslednou hodnotu v cm/µs a ve chvíli, kdy jsem ve své práci popisovala program, dopustila jsem se chyby a vynechala µ. Hodnota tedy není převedena z m/s na cm/s, ale na cm/µs. Za tuto chybu se omlouvám a hned jak bude možné chybu opravím.
Tato otázka je velice zajímavá. Když vezmu v potaz, že by se nejprve musel senzor vychytat tak, aby jeho konstrukce byla, co nejlehčí a zároveň třeba i nejlevnější (čím nižší náklady tím vyšší zisk). Nyní jsem přemýšlela o náhradě ultrazvukového měřiče vzdálenosti tím, který funguje na principu vysílání a příjímání infračerveného záření, to by způsobilo větší přesnost zařízení. Navíc by bylo možné zabudovat poté senzor rovnou do zásobníku, jelikož na rozdíl od ultrazvukového měřiče vzdálenosti měří přesně i nižší vzdálenosti. Jedním z mnoha problémů technického rázu by mohla být skutečnost, že na některých toaletách je vysoká vlhkost. Jak je známo vlhkost může způsobovat například korozi jednotlivých součástek, což by snižovalo trvanlivost produktu. Avšak nevím, jak moc by to byl problém firmy. A co se týká IoT zatím není senzor nějakým způsobem síťově zabezpečen, tudíž by ho mohl někdo zneužít k napadení sítě. Kamenem úrazu by mohl být napájení, aktuálně zařízení funguje konstantně a je napájeno pomocí baterií. Odesílání dat přes Wi-Fi je velice energeticky náročné a bylo by tedy potřeba nejprve vymyslet, jak energii šetřit. Měřit pouze periodicky, odesílat data pouze v poledne a večer? Dalším problém by mohla být například certifikace zařízení a zajištění jeho bezpečnosti. Z finančního hlediska úplně neumím tuto situaci posoudit, jelikož nemám v podobných problémech žádné velké zkušenosti, ale pokud je to myšleno jako otázka na to, zda je zařízení finančně náročné, tak pokud beru v potaz systém čítající jeden senzor či pět, tak spíše ne. Ale jelikož by se vyráběli větší systémy o spoustě senzorech, mohl by být pro některé firmy problém si podobný systém zakoupit.