Odpověď na téma: 42 – Kraj Vysočina – obor: 11

[Matěj Škorpík]

Dobrý den,
Odpovědi na otázky paní Kučerové:

1. Uvedl jste, že kořenové čistírny odpadních vod dosahují lepších výsledků například při odstraňování zbytků chemického znečištění jako jsou léky a různé hormonální přípravky. Dále jsou méně náchylné vůči kolísání množství odpadních vod na přítoku. Uveďte další výhody této čistírny.
Výhody:
Lépe zapadají do krajiny(jistým způsobem působí jako zahrada), tzn. nenarušují její ráz
Více napodobují přírodní procesy
Jsou navrhovány gravitačně a celý proces probíhá samovolně (tzn. odpadá dodávka externí energie-elektřiny)
Jsou nevhodnějším řešením pro obce do 500 EO, jak z hlediska pořizovacích, tak především provozních nákladů (dle ČSN 75 6402)
Vytváří plochu, kde dochází k přirozenému odparu (zlepšují klima v okolí lidských sídel)
Na rozdíl od intenzivních ČOV jsou lepším řešením do krajiny a to z hlediska života divokých zvířat (jako takové zároveň vytváří další vodní plochu)

2. Z vaší práce jsem zcela nepochopila, zda jste prováděl nějaké návrhové výpočty a měření? Můžete mi toto objasnit?
Měření jako takové jsem neprováděl. V období, kdy se tak mělo stát nás zasáhl Covid-19 a jaksi už nebyla možnost, protože je dČOV umístěna v TZB laboratoři ve škole.
Návrh jako takový započal myšlenkou sestrojením intentzivní dčov pro 3-4 EO a to pro RD či samotu v závislosti na současném počtu EO na odkanalizovaný objekt.
Inspirací mi byly čistírny Hellstein, ASIO,… Dále jsem vytvořil výkresovou dokumentaci. Rozměry samotných komor a použité DN jednotlivých trubních rozvodů jsem volil po konzultacích s vyučujícími. Kapacita čištění (max. přítok/zatížení dčov) jsem čerpal z výpočtu jednoho RD, které nám slouží jako vzor ve škole. Z této hodnoty jsem dále uvažoval výše zmíněné rozměry.