Odpověď na téma: Porota A: Biologie – zemědělství – TOŽP

[Vladan Vítek]

Odpovídám Michaele Drgové
1. Roční období na obsah iontů určitě vliv mají. Jedná se především o rozdílné srážkové poměry a teplotu v různých obdobích. Větší srážky mohou naředit vodu a tedy snížit koncentraci iontů v daném toku, ale naopak mohou i způsobit větší smývání znečištěných hornin a půd do daného toku a tím zvyšovat koncentraci. Z tohoto důvodu není možné zobecnit vztah mezi ročním obdobím a koncentrací iontů na všechny toky, ale je třeba ke každému toku přistupovat zvlášť.
2. Znečištění můžeme rozdělit podle různých způsobů, ale základ je dělení podle znečištěného objektu: vody, vzduchu, půd atd. Důležité je také rozlišovat antropogenní znečištění a přírodně vzniklé znečištění. Vodu mohou kromě kovů znečišťovat i jiné anorganické látky (různé soli, chlorid sodný ve sladkovodních tocích), dále různé organické látky, plasty (největším problémem jsou mikroplasty, které se hromadí v živých organismech) a také některé živé organismy (zejména sinice a řasy). Tepelné znečištění by mohlo škodit vodním organismům, které jsou navyklé a schopné žít v určitém teplotním rozmezí.
3. ČOV většinou shromažďují většinu splašků a odpadních vod v okolí, které sice částečně přečistí, ale nevyčistí všechno a voda z ČOV následně putuje rovnou do vodních toků, kde se zbytek znečištění rozptýlí v přírodní vodě. Mimoto lidé často splachují do splašků látky, které ani nemohou být v ČOV vyfiltrovány, a všechno následně končí v přirozených tocích.
4. Ano, tím by se pomocí srovnání změřených hodnot zjistilo, jaký velký podíl na znečištěný v dáném toku daný lokální znečišťovatel má.