Odpověď na téma: Porota A: Biologie – zemědělství – TOŽP

[Pavel Pískovský]

Jan Michálek, Pavel Pískovský – odpověď paní Litvikové

Pro praktickou část byla klíčová především konkrétní data dostupná v odborné literatuře a elektronických článcích. Čerpali jsme především ze zahraničních zdrojů, kde je tento problém výrazně více diskutován, než u nás. (například: 2015 Cost of Wind Energy
Review). Samotná návštěva větrných turbín a jejich detailní osobní zkoumání jsme nepokládali za důležité, proto jsme provedli pouze mapování jejich výskytu takříkajíc „ze země“ (například větrné turbíny na vrchu Hostýn, či v blízkosti obce Melč).

Podle našich průzkumů, které jsme založili zejména na datech z větrné mapy, je potřeba říci, že Česká republika nenabízí ideální podmínky pro stavbu větrných elektráren. Zejména v porovnání s jinými státy, které mají rozsáhle přímořské oblasti nebo oblasti s vyšší nadmořskou výškou, nedisponuje Česká republika vhodnými lokalitami pro stavbu větrných elektráren. Z dat větrné mapy je vidět, že vhodnými lokalitami jsou pouze některé horské oblasti. Jedná se zejména o části Jeseníků, Krkonoš, Jizerských hor nebo Krušných hor. Tyto oblasti však pro stavbu skýtají mnohá úskalí. Jedná se především o problematičtější transport a instalaci. Velkou část těchto hor navíc pokrývají národní parky či chráněné krajinné oblasti.

S přihlédnutím k předešlým informacím považujeme stavbu námi předpokládaného objemu větrných elektráren za těžko proveditelnou. Jako řešení vidíme stavbu lokálních větrných farem, které by mohly přispět k čistší energii v České republice. Kompletní nahrazení neobnovitelných zdrojů pouze větrnou energií není reálné a je potřeba hledat jiné obnovitelné zdroje energie pro pokrytí české spotřeby. Našim cílem by mělo být vytvoření mixu obnovitelných zdrojů, který by zajistil energetickou soběstačnost, ale také rozprostřel získávání energie mezi více zdrojů.

Obavy z hlučnosti obyvatelů bydlících poblíž oblastí s potenciálním vznikem větrných elektráren samozřejmě nesmí být brány na lehkou váhu. Stavbám větrných elektráren tak vždy musí předcházet diskuse s místními obyvateli. Již výše je ale zmíněn příklad obce Melč, poblíž které stojí dvě větrné turbíny. Při pozorování jsme neshledali výraznou hlukovou změnu, což poukazuje na možnost výstavby těchto zařízení i v blízkosti osídlených ploch.