Odpověď na téma: Porota G: pedagogika – kultura

[Petr Navrátil]

1. V práci uvádíte výzkumy/studie, které se zabývaly negativním vlivem trávení času na internetu na kognitivní funkce, narazil jste na nějaký výzkum, který by se soustředil na pozitivní vlivy trávení času na internetu? Jsou nějaké?
2. Čím si vysvětlujete nerovnoměrné zastoupení mužů a žen ve výzkumném souboru? Mohl to ovlivnit výběr škol, na kterých dotazování probíhalo?
3. Myslíte si, že je pravda, že dnešní děti a mladí lidé dávají přednost komunikaci a navazování kontaktů přes internet, sociální sítě spíše než v reálném světě, životě?
4. Jak Vás a Vaše kognitivní funkce ovlivnil internet?
5. Jakému oboru byste se chtěl po dokončení střední školy věnovat?

Dobrý den,

velmi Vám děkuji za připomínky a doplňující otázky. Pokusím se na ně odpovědět.

Ad 1.: Při zpracovávání rešerše jsem narazil povětšinou na studie zjišťující negativní vztah v souvislosti s používáním internetu, ale ne všechny tento negativní vztah potvrdily. Například Minchekar (2017), kterého v práci uvádím, neprokázal, že by závislostní chování na internetu mohlo ovlivňovat paměťové procesy a naopak. Domnívám se, že to může být dáno designem jednotlivých studií. Zároveň internet nemusí být přímo příčinou těchto negativních vztahů, ale záleží spíše na osobnostních či genetických charakteristikách, přičemž internet tento „předpoklad“ k určitému onemocnění prohlubuje. V práci uvádím studie v rámci dětí s ADHD, které jsou náchylnější k závislostnímu chování na internetu právě proto, že internet jim nabízí relativně bezpečné prostředí, jak projevit svůj charakter. V průběhu zpracování studie jsem však nenarazil na studie, které by potvrzovaly pozitivní vztah vzhledem k používání internetu, což neznamená, že neexistují. To může být také způsobeno selekcí interpretovaných studií v rámci tématu a cíle práce.

Ad 2.: Zastoupení mužů a žen ve výzkumném souboru určitě mohl ovlivnit výběr škol. Vzhledem k tomu, že jsem se zaměřil na střední odborné školy, nebylo úplně možné zachytit rovnoměrné zastoupení mužů a žen. Výsledky šetření mohly být ovlivněny studijními obory. Výzkumné šetření jsem prováděl na dvou obchodních akademiích a průmyslové škole. Původní záměr byl zachytit reprezentativní vzorek mužů i žen. Nebál jsem se zachytit ani větší počet mužů, neboť na základě odborné literatury se uvádí, že muži mají vyšší předpoklad, že si vypěstují závislostní chování. Z výsledků se mi však nepotvrdilo, že by míra závislostního chování na internetu byla jiná u mužů než žen.

Ad 3.: Domnívám se, že ve mnou zvolené věkové skupině (do které mj. patřím i já) je internet velmi atraktivním prostředkem ke komunikaci a „sociálnímu“ kontaktu, i vzhledem k současné pandemické situaci. Zároveň ale předpokládám, že se stoupajícím věkem může dojít k „nadnesení“ se nad používáním internetu a jedinec začne zjišťovat, že ho internet nemusí tolik naplňovat. Pokud bude mít na jedince internet dlouhodobý vliv i po překonání rizikového období (adolescence, mecítma), to záleží na predispozicích jedince.

Ad 4.: Osobně mám raději tužku, papír a knihy. Raději preferuji přímý a nezprostředkovaný kontakt. Samozřejmě používám internet denně, někdy i nadměrně, ale nemyslím si, že by internet u mě mohl evokovat závislostní chování na internetu či kognitivní deficit.

Ad 5.: Určitě bych se rád tématům v rámci mediální psychologie věnoval, jelikož bych na práci chtěl navázat pomocí výkonnostních testů, které mohu provést jako student jednooborové pětileté psychologie. V budoucích studiích bych rád studoval obor psychologie.