Odpověď na téma: Porota H : historie- filozofie

[Kateřina Barcuchová]

Název práce: Každodenní život v období normalizace na příkladu dvou ostravských rodin
Autor: Klára Holková
Škola: Gymnázium, Ostrava-Hrabůvka, p. o., Fr. Hajdy 1429/34, 700 30 Ostrava-Hrabůvka
video: https://www.youtube.com/watch?v=gbV0LXWS0gY&feature=share&fbclid=IwAR1C09x9wOlO0EPH_Pek3RFIeq5FRC5pnYWAPVHgUxOuAbEdUQaG7Obh6MA

Otázky poroty:
1. Dávejte si pozor na logiku vět a překlepy. Těžko můžete pokládat padělání dokladů za legální cestu k opuštění Československa (s. 7).
Proč jste nepoužila více odborné literatury nebo článků o životě v období normalizace na Ostravsku? Myslíte si, že život „obyčejných“ rodin na Ostravsku se v období normalizace lišil např. od života v Olomouci?

2. Práce autorky je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části popisuje život v komunistickém Československu, bohužel nečerpá dostatečně z literatury. Využívá především publikace Michala Petrova, kromě internetových odkazů, což je na odbornou práci málo. Doporučuji využít např.: VANĚK, Miroslav – Houda, Přemysl (edd.). Střípky mozaiky. Každodenní život české společnosti v období normalizace a transformace z pohledu orální historie. Praha: Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy 2016, 448 s.; VANĚK, Miroslav – KRÁTKÁ, Lenka (eds.). Příběhy (ne)obyčejných profesí. Česká společnost v období tzv. normalizace a transformace. Praha, Karolinum 2014; VANĚK, Miroslav (ed.). Obyčejní lidé..?! Pohled do života tzv. mlčící většiny. Životopisná vyprávění příslušníků dělnických profesí a inteligence. Praha, Academia 2009. 3 svazky, 1306 s.; KOLÁŘ, Pavel – PULLMANN, Michal. Co byla normalizace? Studie o pozdním socialismu, Praha, NLN-ÚSTR, 2016. Speciálně normalizace v Ostravě, např.: Martin BRYCHTA. Diplomová práce. Každodenní život obyvatel Ostravy v letech 1965–1975; týž: Každodenní život obyvatel Ostravy v období normalizace. (doktorská práce); MÜCKE, Pavel – BRYCHTA, Martin (eds.). Na hranici mezi minulostí a přítomností: současné perspektivy orální historie. Praha – Ostrava: Česká asociace orální historie – Ostravská univerzita, 2016, 292 s. ISBN 978-80-7464-880-9; PAVELČÍKOVÁ, Nina. Reflexe prožitků pamětníků z let 1945–1989. Časopis Matice moravské, 2016, roč. CXXXV, s. 335–359.
V praktické části autorka srovnává život dvou svých rodin, jejichž osudy byly více méně podobné, i když některé rozdíly v práci přeci jen najít lze (např. vyhození pradědečka z práce, ale jeho syn už mohl vystudovat VŠ, i když kvůli svatbě v kostele málem neodstátnicoval). Toto je krizová situace v životě člověka, která by stála za výzkum. Pokud bych srovnávala, hledala bych protichůdné životní osudy, např. z okruhu disidentů nebo komunistických funkcionářů. Přesto lze tuto práci akceptovat jako střípek do mozaiky každodenního života obyvatelstva v komunistickém státě. Autorka zachytila pěkné momenty, např. pašování krupice do Polska nebo zájezd do SSSR.
Proč jste si vybrala toto téma a jakým způsobem hodláte zjištěné poznatky dále popularizovat? Zajímalo by mě, jestli jste se nesnažila pátrat po tom, proč se na poslední chvíli neuskutečnil odjezd do Alžíru? Jak rodině byla tato skutečnost sdělena? Píšete, že se nikdy nedozvěděli podrobnější informace. Sami po nich nepátrali? Měli nějaké svoje vysvětlení, proč se tak stalo?

3. To je těžké, když kolegyně už se ptaly na vše. Práce je velmi subjektivní a málo vychází z literatury, ale zejména z výpovědí svědků. Pro mě je to tedy spíše velmi poutavý a zajímavý článek do časopisu, ne vědecký nebo odborný výzkum. Ale určitě vás to velmi obohatilo, přiblížilo vám dobu z pohledu „obyčejných lidí“. Asi by stálo za to tyto výpovědi rozšířit o další a další rodiny z různých vrstev společnosti a porovnávat je. Mě by také nejvíce zajímalo, jestli jste zjišťovala, proč nakonec nemohli vyjet do Alžíru a také jestli máte pocit, že by vaše práce mohla pomoci ve výuce dějepisu, historie na školách k pochopení této doby a jak?