Odpověď na téma: Porota H : historie- filozofie

[Kateřina Barcuchová]

Název práce: Ženy, tiché oběti „osvobozovací armády“
Autor: Eliška Karasová
Škola: Gymnázium, Ostrava-Hrabůvka, p. o., Fr. Hajdy 1429/34, 700 30 Ostrava-Hrabůvka
Video: https://www.youtube.com/watch?v=dFqWc9vxBDg

Otázky poroty:
1. Zvolila jste si velmi citlivé téma, ke kterému je těžké sehnat informace.
Proč jste více nerozvinula životní příběh Anny Michálkové a její rodiny? Z čeho vyvozujete, že nemocnice v Zábřehu byla církevní?

2. Autorka uvádí v úvodu i závěru, že se jedná o seminární práci. Informace čerpá především z webových stránek a literatury a do děje zasazuje i osud, který postihl její příbuznou. Nebylo by na škodu se jejími osudy zabývat podrobněji. S názorem, že vojáci Rudé armády v první linii byli s nízkými morálními hodnotami (propuštěnci z vězení, str. 4) nemůžu souhlasit, nelze to takto paušalizovat. Taktéž tvrzení, že listinné materiály z nemocnic jsou skartovány, nelze tvrdit, pokud si tuto informaci člověk neověří v příslušném archivu. Práce je zajímavá a čtivá.
Myslíte si, že v jiných válečných konfliktech znásilňování neprobíhalo? Pokud ano, možná by nebylo od věci zapátrat po tomto fenoménu i v jiných válkách a krátce zmínit v úvodu.

3. Práce je velmi citlivá, chápu, proč jste si ji zvolila – informace z rodiny, ale pozor na některá tvrzení, jak napsala kolegyně – ověřovat si informace v archívech atd. Pozor na SEMINÁRNÍ PRÁCI – toto je práce SOČ. Znásilňování bylo a bohužel asi vždy bude součástí všech válečných konfliktů a to už od pradávných konfliktů, křížových výprav atd. a to vždy na obou stranách.
Zajímalo by mě, co byste dále chtěla s touto prací dělat – informovat studenty, obohatit výuku dějepisu, napsat knihu?