Odpověď na téma: 42 – kraj ZL – obory 03, 06

[Vendula Mihaldová]

Dobrý den, předně bych chtěla poděkovat za Vaše dotazy.
1. Samotné frézování je už jen konečná část celého procesu. Nejvíce manuálně a časově náročné jsou kroky, které frézování předcházejí. To znamená vyšetření pacienta, zanalyzování situace jeho ústní dutiny a volba správné protetické práce, následně přichystání restaurovaného zubu do požadované podoby (například při fixaci korunky, je třeba zub náležitě zbrousit, aby na něj náhrada seděla). A poté nastává postup výroby samotné protetiky – tj. zhotovení modelu chrupu pomocí 3D skenování, následné naplánování a zkonstruování protetické práce a konečně, když je návrh protetiky hotový, na závěr přichází fáze frézování. Abych tedy odpověděla na Vaši otázku, samotné frézování trvalo přibližně pouhých 15 minut. Pacient při takovém zákroku musí ale počítat se všemi fázemi procesu a vyčlenit si tedy na ošetření delší časový úsek (přibližně 3-4 hodiny, dle náročnosti protetické práce).
2. 3D tisk se v protetické stomatologii také uplatňuje, ovšem 3D tiskárna dokáže pracovat pouze s vybranými materiály (jedná se například o plast nebo kov). Tyto materiály se v protetice také využívají, ale nedosahují zdaleka takových kvalit jako keramika. Jak jsem uváděla ve své práci, je keramika vůbec nejvhodnější protetický materiál. Na výbornou splňuje veškeré funkční i estetické požadavky a je naprosto biokompatibilní s prostředím naší ústní dutiny. S keramikou ale 3D tiskárna pracovat nedokáže. 3D tisk tedy sice může nahradit frézování, ale je nutno zvolit jiný vhodný protetický materiál.
Co se týče 3D biotisku, jedná se teprve o nastupující metodu, která se zatím v této oblasti nevyužívá. 3D biotisk by ale v budoucnu určitě mohl představovat nové možnosti a velký pokrok při výrobě zubní protetiky.
3. Historie protetické stomatologie sahá až do stovek let př. n. l. Protetické náhrady vyráběly a používaly již starověké národy (Egypťané, Římané nebo třeba Řekové). Jen pro zajímavost: je to docela pochopitelné, protože tyto národy si zakládaly na fyzické dokonalosti člověka a šlo jim tedy především o estetickou funkci chrupu.
V tomto uplynulém časovém úseku (až tisícovky let), kdy se odvětví zubní protetiky postupně vyvíjelo, využití CAD/CAM technologie je stále velice inovativním řešením. Tato metoda se rozvíjí teprve během pár posledních let, a proto kompletní postup výroby protetiky s využitím CAD/CAM technologie považuji za celkově velmi moderní a pokrokový. Byl to i jeden z důvodů, proč jsem si tohle téma vybrala a zpracovávala ve své práci SOČ. Navíc zařízeními, které CAD/CAM technologii využívají (jako například mnou zmiňovaný systém CEREC), disponují v České republice pouze některé ordinace a zdaleka se ještě nejedná o běžné vybavení. Proto jsem ráda, že se mi vůbec naskytla příležitost se s takovým přístrojem na ‚vlastní kůži‘ seznámit a vyzkoušet si práci s ním.
Doufám, že se mi povedlo zodpovědět Vaše otázky.
S pozdravem, Vendula Mihaldová.