Odpověď na téma: 42 – kraj ZL – obory 03, 06

[Markéta Lundová]

Dobrý den,
děkuji za Vaše dotazy.

1) Ano, pro identifikaci aminokyselin byla využita knihovna spekter NIST. Nejmenší míra shody byla u hydroxyprolinu a to pouze 44%, což je ovšem dáno nižší intenzitou píku a s tím související vyšší šum ve fragmentačním spektru. Nicméně mimo tuto knihovnu byla identifikace také provedena na základě srovnání retenčních časů a fragmentačních spekter s autentickými standardy jednotlivých aminokyselin a také vzrůstající retenční index podporuje správnost identifikace jednotlivých látek.

2) Výsledný objem po silanizaci byl 30 uL a takto malý objem by bylo velmi obtížné přenést do vhodných inzertů (docházelo by ke ztrátě vzorku) a autosampler by měl problém takto malý objem reprodukovatelně nastříknout do přístroje. Z tohoto důvodu byl zvolen manuální nástřik.

3) Jelikož se jednalo o testování funkčnosti metody bylo měření provedeno pouze jednou. V následujících experimentech, kdy se budou porovnávat jednotlivé vzorky mezi sebou pomocí multivariatní analýzy bude každé měření provedeno 6x.

4) I když je analýza zaměřena na stanovení aminokyselin, může metoda GC-MS poskytnout také přehled o dalších látkách obsažených v kostech jako např. cholesterol a mastné kyseliny. Navíc se jedná o velmi citlivou a přesnou metodu (měřeno na plynovém chromatografu s trojitým kvadrupólem) a výchozí navážka vzorku je tedy výrazně nižší než u automatického analyzátoru aminokyselin, což je potřebné pokud by se nalezly pouze fragmenty kostní tkáně.

5) Na alanin v čase 9,34 min je navázána pouze jedna molekula derivatizačního činidla (TBDMS; t-butyldimethylsilan) a na alanin v čase 13,15 min tyto molekuly dvě (2TBDMS), z tohoto důvodu pozorujeme dva píky (podobně například serin).