Odpověď na téma: 42-KK Středočeský -obor 16

[Vít Koniuk]

Dobrý den,
děkuji všem za pochvaly a hlavně za konstruktivní kritiku mé práce. Rád bych se nejprve vyjádřil k poznámkám pana Bc. Josefa Kremla.
-Nevyváženost délky úvodní kapitoly způsobilo to, že se primárně zajímám o historii Sadské ve středověku. Tato historie není ani mezi místními příliš známá. Chtěl jsem, aby místní, kteří budou případně ze zvědavosti práci číst, získali i povědomí o těchto sadských dějinách.
-V kapitole o továrnách zabíhám příliš do podrobností, protože jsem byl z počátku vyděšený z nedostatku zdrojů. Například o továrně V. Klicpery synové nebylo publikováno prakticky téměř nic, proto jsem chtěl kapitolu zpracovat co nejpodrobněji, když už jsem měl tu možnost. Mohla by tak pomoci lidem, zajímajícím se o továrnu či cukrovar, přesto, že nepomáhá vyváženosti mé práce.
-Děkuji za připomínky k částem o sv. Cyrilovi a knížatům Soběslavovi a Vladislavovi.
-Na připomínku k Arnoštovi z Pardubic nemohu s jistotou odpovědět, protože kroniku Sadské od V. Jelínka jsem již vrátil. Každopádně mám dojem, že tam bylo uvedeno, že Arnošt v Sadské pobýval. V knize Arnošt z Pardubic – Arcipiskup, zakladatel a rádce od Zdeňky Hledíkové jsem našel, že Arnošt z pardubic, jako sadský děkan, měl na začátku kariéry ze Sadské pravděpodobně první příjmy svého života a že zde pravděpodobně necelý rok působil.
-Původně mělo být v Sadské Hradiště, později se již bavíme o hradu.
-Máte pravdu, že jsem uvedl rozpor, že dokumenty byly ztraceny v dobách germanizace a následně uvádím, že shořely. V obou případech jsem vycházel z citovaných zdrojů, bohužel jsem si ale rozporu nevšiml a tak se o něj dále nezajímal.
-Nikdy jsem nenarazil na to, že by byl kostel využíván jako soukromá kaple. Okna zazděná přibližně z 1/3 byla pravděpodobně opravdu pouze rychlou provizorní opravou.
-Děkuji za opravu v případě fromátu poznámek a opravu mého výkladu privilegia.
-Komu byly lázně prodány jsem v době psaní práce nezjistil, nepřikládal jsem tomu větší význam, jelikož už to bylo mimo zkoumané období. Po dopsání práce jsem si zjistil ještě další informace o lázních po 1sv., ale jméno soukromníka si z hlavy nepamatuji.
-Košaři byly chudší sedláci, v Sadské známí výkrmem hus. Nazývali se tak podle velké nůše, košatiny, do které se zabité husy dávaly. V poznámce pod čarou jsem sice u slova košaři význam chovu hus v Sadské připoměl, ale na přímé vysvětlení slova jsem zapomněl.
-Na str. 31 jste správně domyslel městské zastupitelstvo. Z nepozoronsti jsem mi vypadlo.
-Popis dívčí části školy v té době se zachoval díky dochovazné kronice dívčí školy, chlapecká část takové štěstí neměla a mně se k ní bohužel nepovedlo najít dostatek informací. Na straně 35 je popis školy včetně obou částí.
-Barvířova cihelna je dochovaný místní název bývalé cihelny, která patřila pánům Černý, Němeček a spol. Pravděpodobně před nimi nebo po nich patřila i nějakému panu Barvíři, podklady k tomu ale nemám. Propojení názvů jsem bohužel zapomněl uvést.
-Děkuji za připomínku k výčtům zařízení. nyní bych to takto již do práce nezařadil, maximálně pro představu do poznámek. Podrobnosti k továrně V. Klicpery synové jsem ze svého pohledu odůvodnil v mé druhé odpovědi, týkající se množství podrobností v kapitole o továrnách.
-S pořádím zdrojů a příloh máte pravdu, bylo mi to vytýkáno i mým konzultantem a nyní i mým oponentem k maturitní práci 🙂

Dále bych se rád vyjádřil k poznámkám pana Mgr. Pavla Jakubce.
-Vysvětlení termínu „svědecký vrch“ jste musel pravděopodbně omylem přehlédnout. Je to uvedeno jako první poznámka pod čarou.
-Práci Tomáše Pěšiny z Čechorodu jsem určitě citovat mohl. Původně jsem měl v práci uvedený i úryvek, kde se o Sadské zmiňuje. Ten jsem později smazal a i proto asi na citaci zapomněl. Smazaný úryvek se váže i k následující poznámce.
-Pěšina z Čechorodu se v úryvku zmiňuje, že Bořivoj II. nechal založit kostel sv. Apolináře na stejném místě, kde původně stála kaple sv. Klimenta. Tím, že jsem úryvek v rámci úprav vymazal, mi uniklo, že takto chybí podložení tvrzení, že zde kaple sv. Klimenta stála.
-Děkuji za poznámku ke statutu, to jsem opravdu nevěděl a asi bych na to ani nepřišel 🙂
-Nejsem si jistý, zda je „podobnost“ letopočtů 1849 a 1949 v souvislosti se Sadskou jako součástí Poděbradského panství náhodná a já jsem se spletl nebo překlikl. Nebo zda jsem špatně formuloval myšlenku a letopočet, že Sadská vždy spadala do Poděbradské správy, až do vzniku okresu Nymburk v roce 1960. Každopádně se omlouvám za chybu.
-Děkuji za poznámky k odkazům z webů a za opravu opakováné zmínky o W. A. Mozartovi.
-Novější publikace jsem bohužel nehledal, vycházel jsem z toho, co jsem měl k dispozici. Nyní vidím, že to byla chyba a pokud takové publikace najdu, tak si je i rád dodatečně přečtu.
-Děkuji za pochvalu ohledně kapitoly lázní. U této kapitoly mě mrzí, že jsem si ji nenechal na konec, když už jsem měl alespoň minimální zkušenosti s tím, jak takové kapitoly psát. A hlavně jsem po dopsání práce narazil na další zajímavé informace ohledně lázní, které by se do kapitoly hodily zařadit.
-Při práci s archiváliemi o cukrovaru jsem si na pojmy z tohoto oboru zvykl a neuvědomil jsem si, že čtenář jim nebude rozumět. Vysvětlivky by se tam určitě hodily.
-K cihelně jsem našel pouze půdorys, povolení k přestavbě (myslím) a několik nepříliš zajímavých dokumentů. Nechtěl jsem sklouznout pouze k vyjmenovávání zařízení cihelny a tak jsem se samostatné kapitole o ní raději vyhnul. Uvítal bych tedy téméř jakékoliv dokumenty o cihelně, od úprav, přes účetnictví, výrobní postupy, změny majitelů, produkci cihel atd. O pomoci pana Votoupala a dalších pracovníků archivu nepochybuji, už tak mi velmi pomohli, jen jsem bohužel o takových pomůckách nevěděl.

Nakonec bych se rád vyjádřil k poznámkám pana PhDr. Jiřího Zoula Sajbta.
-Děkuji za opravu úvodní části práce. Toto historické období mě velmi zajímá, v sadském regionu obzvlášť. Při psaní úvodu jsem vycházel celkově asi ze tří zdrojů, ale množství informací jsem čerpal pouze z jednoho zdroje. Při psaní úvodu jsem narazil na mnoho nesrovnalostí, které mě zarážely, a musel jsem se pokusit to dát dohromady tak nějak, aby to vůbec dávalo smysl. Takže jsem si vědom množstí chyb a nesrovnalostí v této kapitole. takže děkuji za Vaše vysvětlení, včetně původu názvu Sadské.
-S knížecím dvorem v Sadské máte pravdu, ale tento dvůr ležel necelý kilometr východně od sadské Skály. Neumím si tak vysvětlit nalezené zbytky masivních zdí na Skále nebo některé místní názvy, zaznamenané už v 17. století, které odkazují ke starému hradu na Skále. Jedině, že by to byla mylná pojmenování a v Sadské byly takové dvory dva, s tím, že ten mimo skálu vznikl později. Ale nechci spekulovat. Každopádně toto téma by si zasloužilo, alespoň mezi místními, několikanásobně více zájmu a času stráveného bádáním. Zároveň je ale potřeba mnohem více odborných dovedností, než mám já 🙂
-Děkuji za zajímavou opravu a poznámky.

Vážení porotci, ještě jednou děkuji za vaší konstruktivní kritiku, pokusím se vaše rady využít při zpracovávání témat do místních novin, o kterém jsem se zmiňoval ve videoprezentaci.