Odpověď na téma: 42 – kraj ZL – obor 14

[Eliška Velecká]

Dobrý den,
děkuji za Vámi položené dotazy. Odpověděla bych takto:

1) Mým cílem bylo prověřit co nejvíce odlišné teorie, ale také co nejvíce známé. Zároveň by však měly být vysloveny známými odborníky v psychologii a filosofii, což dle mého názoru lidé, které jsem vybrala, rozhodně jsou. Teorie Martina Seligmana mne osobně velmi nadchla a po jejím první přečtení jsem nevěřila, že by snad nebyla bezchybná. Na internetu se také často vyskytují články, ve kterých autoři na práci Martina Seligmana odkazují, mnoho lidí zajímající se o štěstí jej tedy dle mého názoru zná.
Teorii Ericha Fromma jsem do práce zařadila proto, jelikož si myslím, že konzum představuje v dnešním životě velký problém jak ve společnosti (závidění si majetku, krádeže,…), tak pro jednotlivce a jeho smýšlení (nezařadím se mezi spolužačky, protože nemám tu nejnovější kabelku a bohatou rodinu,..).
Ve filozofii mi s výběrem pomohla kniha Psychologie pocitů štěstí, ve které mě velmi zaujala myšlenka Aristotela o hodnotném životě, a také myšlenka o štěstí jako cíli, kterou vyslovil S. Mill.
Bohužel náročnost práce a hlavně rozsah dotazníku (tak aby jej byli respondenti ochotni celý vyplnit) mi nedovolil dát zde více teorií, mezi nimiž by byli i práce odborníků, které byly v dotazu zmíněny.

2) Za nastavení společnosti může především minulost. Už v 18. století si lidé mysleli, že budou šťastní, pokud budou zdraví a budou žít v komfortu. takovým vzorem byli pro chudší vyšší vrstvy obyvatel. Jsme průmyslová společnost. Kdo má víc, je víc. Tak to platí už dlouho.
Dalším důvodem je určitě vliv jiných zemí,jako například Ameriky. Prostřednictvím médií se k nám dostává obraz jejich způsobu života a my jsme jím ovlivňováni. Velké obchodní společnosti nám také ukazují reklamy a my si kupujeme zbytečnosti, protože jsme zmanipulováni.

3) Určitě si lidé v současné době uvědomují, že je zdraví velmi důležité pro šťastný život. Dle mého názoru však zdraví jako vysoká hodnota zůstane v mysli jen těch z nich, kteří si touto nemocí prošli, nebo jí čelil někdo v jejich blízkosti. Jak jsem již ve své práci psala, lidé jsou velmi přizpůsobiví – jak si zvyknou na to, že je pro ně zdraví samozřejmost, vrátí se většina k jejich předešlým hodnotám.

4) Ano znám – období prenatální (doba od početí do porodu), novorozenecké (do jednoho měsíce), batolecí (do tří let), předškolní (do šesti let), mladší školní věk (do jedenácti let),období pubescence (do 15 let). Pro svou práci jsem vybrala věkové kategorie tak, aby už byli respondenti schopni plně porozumět otázkám a zodpovědět je.

5) Chtěla bych studovat obor psychologii a později se uplatnit v poradenské psychologii.

6) Popis teorie Aristotela jsem čerpala z knihy Psychologie pocitů štěstí, která mi byla na téma štěstí doporučena. V této knize vykládá Jaro Křivohlavý štěstí tak, jak jsem jej v práci popsala (tedy pokud jsem text správně pochopila). V kurzu filosofie i v hodinách společenských věd mi bylo několikrát řečeno, že tato učení velkých filosofů si každý vykládá trochu jinak. Já jsem jeho teorii pochopila z knihy takto a Etiku Nikomachovu jsem bohužel k práci neměla, tak nemohu říct, jak moc se texty ve svém významu liší. I tak se domnívám, že i v případě nepřesného znění vyplynula z dotazníku důležitá fakta, otázky související s Aristotelem byly užitečné a odpovědi respondentů na danou otázku pravdivé, a to především pro samotné respondenty má tedy smysl.

7) Dle mého názoru se v naší společnosti uplatní spíše teorie psychologů. Myslím, že nejsme vychováváni k tomu, poznávat své vlastní já, zajímat se o duši. Domnívám se také, že je to záležitost víry – věřících ubývá a my máme tendenci věřit tomu, co nám zní více vědecky a „moderněji“.
8) o Sokratově střední cestě jsem do položení tohoto dotazu neslyšela, pokusila jsem se tedy tuto myšlenku vyhledat. Pokud to chápu správně, je založena na tom, vyvarovat se „extrémům“, nic nepřehánět. Toto tvrzení je velmi zajímavé, avšak netuším, jak bych to mohla v dotazníku ověřovat.
Pokud bych v práci pokračovala, s dalšími psychologickými teoriemi bych i Epikurejce zařadila do mého výzkumu, jelikož je jejich pohled na šťastný život velmi zajímavý a odlišný od těch v mé práci.