Hlavní stránka › Fóra › Forum pro soutěžící SOČ › Obhajoby – Středočeský › 42-KK Středočeský -obor 16 › Odpověď na téma: 42-KK Středočeský -obor 16
Vážení porotci,
zde uvádím odpovědi a vyjádření na Vaše dotazy a připomínky:
Bc. Josef Kremla
Dobrý den, na úvod děkuji za podněty a připomínky, nyní bych přešla k zodpovězení otázek:
– Jak byl ukončen spor mezi měšťany a šlechtou roku 1517? – V tomto roce byla podepsána smlouva, která znamenala jakési „příměří“. Ani jedné ze stran nebylo zakázáno vařit pivo – samo o sobě by to asi nefungovalo, ale šlechta se tehdy ještě navíc vzdala některých konkurenčních technik, které jí města nemohla úplně oplácet (např. přestala poddaným zakazovat odebírání piva z městských pivovarů).
– Vystírání a rmutování – Přiznám se, že tohle jsem formulovala nešťastně. Vystírání znamená, že se slad nasype do vody a s tou se promíchá. Rmutování je pak proces, kdy se tento slad smíchaný s vodou zahřívá a v něm obsažené škroby se tak rozkládají na cukry (- omluvte prosím mou laickou formulaci). V práci jsem ale tyto procesy spojila ve větě tím stylem, že vypadají jako jeden (a zpětně to zmátlo i mě). Jinak bych se přikláněla i k návrhu Vašeho kolegy použít terminologický slovníček.
– Zakopávání pánve – Tady bohužel musím zůstat jen u teorií, protože žádný zdroj se přímo nezmiňuje, kdy byla pánev zakopána a ani jak dlouho byla používána (takže nevím, co všechno mohla zažít). Pánev je doložena k roku 1665, pokud tu byla už nějakou dobu předtím, mohlo by se jí týkat vojsko, které po bitvě na Bílé hoře táhlo Vlašimí, nebo třicetiletá válka a Švédové rabující Vlašim po bitvě u Jankova. Ještě přiznám, že místo slova „válka“ jsem spíš měla použít nějaký širší pojem, takhle to mohlo být zavádějící.
– Proč jsem nezmínila spodní kvašení? – Při popisování výroby piva jsem se snažila vytvořit co možná nejnadčasovější, takový „historicky nezabarvený“, přehled. Nechtěla jsem volit nějaké konkrétní historické období, protože se podle mě nedá vybrat jedno nejdůležitější, na druhou stranu jsem se ale nechtěla pouštět do celé historie technologie výroby piva, protože už to by podle mě vydalo na celou práci a trochu by to odsunulo ten původní záměr. Plán byl tedy popsat jen základní principy výroby a občas přidat takovou „historickou zajímavost“ o tom, jak se tento krok konkrétně prováděl v minulosti, nechtěla jsem konkretizovat všechno (i to svrchní kvašení jsem zmínila spíše jako takovou zajímavost, nechtěla jsem tím upřít důležitost spodnímu kvašení).
– hospoda Drbka – Výraz „nejznámější“ jsem použila spíše ve smyslu: nejznámější pro Vlašimáky. Dodnes je jí v historických publikacích týkajících se Vlašimi věnováno poměrně dost prostoru (rozhodně více než zbylým podnikům, které jsem jmenovala) – dalo by se říct, že je takovým „benjamínkem“ místních historiků. Spoustu Vlašimáků ji má tedy ať už kvůli historickým publikacím nebo kvůli neotřelému názvu „zafixovanou“ v paměti.
– Podzemí – tady si dovolím oponovat. Myslím, že dlouhé chodby nejsou zas tak neužitečné. Chodby ve Vlašimi totiž primárně sloužily jako chodby únikové – jídlo a pivo se tam začalo skladovat až později (bohužel jsem to v práci moc nespecifikovala). Co se týče rozsahu chodeb se slovem „protkaná“ jsem se trochu nechala unést, myslím si však, že ani na druhou stranu není úplně nereálné, aby se pod starou Vlašimí vyskytovaly ještě nějaké únikové chodby, které dosud nebyly objeveny (protože výzkum, který byl v minulosti proveden, se zabýval pouze jednou z nich).
– Majitelé panství – V práci jsem pro větší přehlednost radši neuváděla všechny majitele, zmínila jsem jen ta jména, která byla nějak spojena s mou teorií o vzniku pivovaru a pak až Auersperky, kteří jsou nejvýznamnějším rodem, který Vlašim vlastnil. V prezentaci pak proběhlo více rodů, ale i tam jsem, přiznám se, udělala jistou redukci a vybírala jen ty, které by mohly divákům něco říct nebo se týkaly pivovaru. Vynechala jsem kněžnu Boženu z Porcie a hrabata z Weiszenwolfu, kteří vlastnili panství po Talmbercích. Rovněž jsem ani nikde nezmiňovala majitele, kteří předcházeli Trčkům z Lípy, protože ti nebyli pro vývoj pivovaru důležití.
– František Neubauer – Byl jedním z významných vlašimských rodáků. Začínal jako stavitel (pocházel ze stavitelské rodiny), později zastával úřad starosty Vlašimi a stal se i poslancem Českého zemského sněmu a Říšského sněmu. Velkou měrou se zasadil o kulturní rozvoj města.
– Jaký byl konec pivovaru? – „Rychlým a náhlým koncem“ odkazuji na znárodnění. Pivo se tehdy v pivovaru přestalo vařit, bohužel žádné další informace o tom, co se s areálem dělo během této prodlevy – než přešel pod cukrárny a sodovkárny – se mi nepodařilo zjistit (o konečném období pivovaru existuje paradoxně málo zdrojů).
A na závěr k radám kolegů. Když jsem ještě na zámku pracovala, kolegů jsem se po prohlídkách často ptala, také mi půjčili některé knihy, ze kterých jsem čerpala. Avšak pivovar už tak úplně nespadá do jejich oboru, takže o něm vědí jen základní informace (nemyslím to jako výtku; zámek primárně slouží jako muzeum a mí kolegové jsou především zaměstnanci tohoto muzea, takže být detailně informováni o pivovaru nemusí a já asi byla první člověk, kdo to po nic vyžadoval:)). Ostatně hlavní důvod, proč jsem si toto téma zvolila, byla neznámost této budovy; přišlo mi, že vedle zámku je takovou „Popelkou“. Většina historiků se zaměřuje spíše na zámek a pivovar mi přijde opomíjen. Na prohlídkách jsem přitom viděla, že ze strany návštěvníků by zájem o něj byl.
Doufám, že jsem zodpověděla všechno.
Mgr. Pavel Jakubec
Dobrý den, děkuji za všechny rady a podněty, zvláště slovníček je podle mě dobrý nápad.
Jsem si vědoma toho, že pivovar byl dlouho opomíjen a v mé práci jsem se to snažila napravit a, jak už jsem psala výše Vašemu kolegovi, přišlo mi, že i návštěvníci zámku by se o něm rádi něco dozvěděli. Určitě se budu snažit práci takzvaně „dopilovat“ a dostat ji „mezi lidi“. Myslím, že by byla škoda nedotáhnout svou snahu dokonce.
PhDr. Jiří Zoul Sajbt
Dobrý den, děkuji za podnět a za souhlas s mou teorií i za připomínku ohledně data vzniku.
Rozumím, co myslíte. Když jsem práci psala, krátce jsem uvažovala, že pojem vymezím, nakonec jsem se pro lepší přehlednost a také kvůli zdrojům (u kterých často nebylo patrné, zda mají na mysli, že na místě byl pivovar, nebo že se tam pouze vařilo pivo) rozhodla to nedělat.
Ještě jednou Vám děkuji za všechny postřehy, dotazy a připomínky.
Anna Kuklíková
