Odpověď na téma: 42 – kraj ZL – obory 02, 10

[Šimon Sukup]

1) Na práci jsem pracoval 15 měsíců na Fyzikálním ústavu AV ČR. Stáž započala v prosinci 2018 a zahrnovala pravidelné dojíždění 1 den v týdnu až 1krát za dva týdny. Dále jsem také na AV ČR nepřetržitě pracoval v rámci dvouměsíční pracovní zkušenosti v létě 2019, kdy mi byl zapůjčen byt u fyzikálního ústavu, což mi umožnilo pracovat po celý pracovní týden. Mimo studium magneticky a mechanicky indukované krystalové reorientace studované slitiny jsem tak pomáhal také při měřeních (na magnetometru a zátěžovém zařízení) v jiných výzkumných projektech skupiny (jmenovitě při studiu železem dopované slitiny Ni-Mn-Ga, kterou bylo nutno při magnetizaci zahřívat Peltierovým článkem). Práci jsem začal psát již v létě a pokud počítám studium a dohledávání odborných publikací a také formální úpravy, věnoval jsem tvorbě samotné psané práce více než 100 hodin. Nepočítám přitom zpracování dat. Samotná práce na mikropumpě započala v květnu 2019. První úspěšné pumpování jsem provedl až na začátku listopadu. Veškeré testování vzorků, tmelů, vzdáleností a velikostí výtokových děr a poloměrů magnetů tak zabralo půl roku, rovněž také kvůli časové náročnosti 3D tisku. Časově nejnáročnější však byla samotná měření na magnetometru a zátěžovém zařízení. Pro seznámení s problematikou jsem se rovněž zúčastnil seminářů akademie věd a mezinárodní konference ICFSMA 2019 v červnu minulého roku.

2) Cyklem jsem skutečně myslil jedno otočení magnetu. Jak zmiňuji v kapitole 4.1.6, samotné měření průtoku jsem uskutečnil pomocí kapilár. Pozoroval jsem vzrůst vodního sloupce, ten změřil mikrometrem a objem vody vydělil počtem cyklů. Video s ručním pumpováním je jedno z prvních, kdy se povedlo přepumpovat kapku. Vzorek tehdy nebyl pevně utěsněn a jednalo se spíše o demonstraci efektu. Při posledních úpravách práce jsem si však nevšimnul, že jsem omylem uvedl jednotku nL namísto mikrolitrů, což se také projevilo ve videu, kde jsem použil chybné hodnoty z psané práce. Správné hodnoty tedy jsou 0,08 μL a 0,013 μL. Tím částečně odpovídám také na otázku 3). Ve skutečnosti trvalo přepumpování kapky (při mírném protékaní při počátečních testech) skutečně okolo 20 sekund (přibližně při 150 RPM). Při 300 RPM a bez protékání by se jednalo o 10,5 sekundy (kapka o průměru 2 mm při 0.08 μL /cyklus).

3) Popisovaným způsobem v odpovědi 2) jsem pro 5mm nárůst sloupce naměřil 440 cyklů při minimálním utažení a 2735 cyklů při maximálním utažení (kdy ještě vzorek byl schopen cykly konat). Čas pumpování (5mm sloupec) jsem naměřil 2 min 15 sekund při minimálním a 13 min 41 sekund při maximálním utažení. Potenciometrem jsem nastavil na 200 RPM, aby se vzorek nepřehříval a nepraskl (při lokálním přehřátí vlivem pohybu hranic dvojčatění může dojít k transformaci fáze). Tyto údaje jsem si zapsal, avšak v konečné verzi práce jsem je již neuváděl, protože už bez těchto specifikací přesahovala limit 30 normostran.

4) Do zmiňované hodnoty diferenciálního tlaku jsem již kapilaritu započítal. Sloupec vody byl původně 70,5 cm avšak po umístění kapiláry z plexiskla voda kapilaritou vystoupala právě do 0,5 cm. Přesnou smáčivost plexiskla jsem tak nemusel brát v potaz, jelikož jsem přímo pozoroval odpovídající vodní sloupec při kapilární elevaci.