Odpověď na téma: 42 – kraj ZL – obory 09, 11, 12, 13

[Adam Knirsch]

Odpovědi na otázky poroty

1. Chápu, že nepublikovaná aplikace není ideální. Mohl bych ji publikovat již v tomto stádiu bez dalšího testování. Avšak byla by zde velká pravděpodobnost, že by se poté přišlo na nějaké chyby, které by vedly ke špatnému hodnocení aplikace. Nízké hodnocení by pak vedlo k nezájmu potencionálních uživatelů a celá práce by tak byla k ničemu. Preferuji tedy pořádně otestovat a teprve po vychytání všech chyb ji vypustit mezi veřejnost.

Co se týče možnosti aplikace vyzkoušet, stačí napsat na e-mail napsaný jak v práci, tak ve videu, nebo mě jakkoliv jinak kontaktovat.

Chtěl bych udělat propagaci na školách, aby se aplikace dostala do podvědomí studentů a učitelů. Dále také silně přemýšlím nad placenou reklamou, pomocí které je možné zacílit přímo na určitou skupinu uživatelů.
Myslím si, že ve výuce chemie dokáže aplikace zejména nahradit domácí úkoly, kdy učitel může zadat, aby si studenti procvičovali v aplikaci určitou skupinu. A pro tento účel očekávám, že bude na školách běžně využívána.

Některé podobné učební aplikace umožňují propojení s učitelem a kontrolu nad žáky a jejich výsledky. Nad tím ale prozatím nepřemýšlím, i z důvodu, že ne všichni žáci musí mít operační systém Android, a tak zavádět tuto funkci nyní by nemělo smysl. Avšak poté, co bude aplikace hotová pro oba operační systémy bude tato funkce rozhodně v plánu.

2. Tento systém je zavedený z důvodu, že musím manuálně vkládat emaily všech lidí, kteří aplikaci testují, na seznam ve vývojářském prostředí Google Play. Byla by zde možnost, že bych mohl dát přístupný instalační soubor, podobně, jako je například soubor .exe u systému Windows. Systém Android se ale netváří moc přívětivě k aplikacím, které nejsou nainstalované přímo z jeho obchodu Google Play.

Jedinou možností, která mě napadá, je místo odesílání e-mailu použít formulář vytvořený pomocí Google Forms. Ale jinak děkuji za připomínku a budu ještě dále přemýšlet nad dalšími způsoby.

3. Momentálně aplikaci testuje 7 lidí. Zpětná vazba k samotnému principu a celkovému provedení aplikace je velmi pozitivní.

Na základě zpětné vazby proběhlo mnoho změn. Tím nejdůležitějším byla zejména oprava chyb, které způsobily pád aplikace. Jedna z takovýchto chyb se například stala, pokud v nastavení uživatel nezadal žádný počet otázek. To už je nyní opraveno. Další chybou byla možnost kliknout na tlačítko vymazat po odeslání odpovědi.

Taktéž se se všemi testery radím ohledně designu aplikace. Pokud jsem tvořil vzhled obrazovky, většinou vzniklo vždy několik návrhů a oni mi odeslali svůj názor a popřípadě nějaké jejich vlastní nápady a připomínky. Tyto připomínky jsem zapracoval a poté jsem jim to znova poslal a poradil se s nimi. S každým komunikuji zvlášť, aby nebyli sebou vzájemně ovlivňováni a mohl jsem tak slyšet jejich vlastní názor.

Aplikaci nenechávám testovat pouze lidmi, ale při vytvoření každé nové verze v obchodu Google Play je aplikace testována také roboty na 11 různých mobilních zařízeních (P8 Lite, Mate 9, Moto Z, Moto G4 Play, Nokia 1, Pixel, …). Já poté z celého testování dostanu videozáznam a screenshoty všech obrazovek. Také dokážu zjistit průměrné využití CPU, kolik aplikace bere dat z internetu a další. V ohledu výkonnosti prošla aplikace na výbornou. Ze screenshotů jsem ale zjistil, že na obrazovce testování se na malých mobilních telefonech (4.5‘‘-5‘‘) nevlezou všechny komponenty. Přestože těchto telefonů se již na trhu nachází minimum, snažím se tuto situaci vyřešit tak, aby aplikace fungovala ideálně na všech mobilních telefonech. Optimalizace na různé telefony je vcelku složitá a pracoval jsem na tom poslední měsíc. Nyní je již aplikace optimalizována na naprostou většinu mobilních telefonů.

Další zpětná vazba pochází ze systému Google Firebase a Google Analytics, jenž mi bude pomáhat zejména po zveřejnění aplikace. Je možné na něm zobrazit záznamy všech pádů aplikace (Přestože se snažím těchto pádů vyvarovat, kvůli specificitě jednotlivých telefonů, je možné, že problém v daném místě bude dělat pouze jeden model telefonu). Díky tomu se mi daří v dalších verzích vydat opravu těchto chyb. Dále také mohu například sledovat délku načítání jednotlivých obrazovek, nebo informace o uživatelích aplikace – národnost, věková skupina, verze operačního systému atd.

Všechny tyto způsoby mi pomáhají s vývojem aplikace a jsou pro mě zpětnou vazbou, podle které řídím další vývoj.

4. Je to z jednoho prostého důvodu. Neexistují jednotné učební plány, které by říkaly, které skupiny musí umět žák základní školy, a které skupiny musí umět žák střední školy. Dále na střední škole vzniká velký rozdíl mezi běžnými studenty a těmi, kdo si zvolí seminář z chemie. Běžný student se na střední škole nejspíše nebude muset naučit peroxidy nebo thiokyseliny, které jsou ale často vyžadovány v seminářích. Proto je zde možnost vytvořit si vlastní set, kde se žák nechá vyzkoušet pouze z těch skupin, které potřebuje.

Dále jak je zmíněno v práci, plánuji aplikaci přeložit i do jiných jazyků a v jiných zemích zase mohou mít odlišné učební osnovy.

Poznámka o možnosti vyjmutí některých prvků je také složitá. V každé škole chtějí po žácích na ZŠ umět jiné prvky. Na některé škole můžou požadovat osmium, na jiné zase ne.

Řešením by se mohlo zdát, že stejně, jak si při vytváření setu uživatel volí skupiny, tak si také zvolí prvky. Toto řešení mi ale nepřijde příliš uživatelsky přívětivé. Pokud bych měl naklikat 50 prvků, které mi učitel v hodině zadal, od používání aplikace by mě to nejspíše odradilo.

Jediné z mého pohledu smysluplné řešení je v nastavení přidat možnost zvolit pouze jednodušší prvky. Tyto prvky bych zvolil po diskusi s učiteli chemie na základních školách nebo nižším stupni víceletých gymnázií. Toto nastavení by ale zároveň muselo fungovat pouze v základních skupinách. Například u polykyselin nebo komplexních sloučenin by to nemělo smysl, protože dle mého názoru jsou již více složité. Taktéž by se mohl v některých přirozeně méně zastoupených skupinách kvůli tomu razantně snížit počet možných sloučenin v dané skupině. Například u hydrogenkyselin, kterých je pouze 14 (nepočítají se zde hydrogenpolykyseliny, protože většinou se polykyseliny učí až po hydrogenkyselinách), by po odebrání méně známých prvků zbylo pouze 8 sloučenin.

U tohoto řešení budu přemýšlet o jejím zapracování do aplikace.