Hlavní stránka › Fóra › Forum pro soutěžící SOČ › Obhajoby – Středočeský › 42-KK Středočeský -obor 16 › Odpověď na téma: 42-KK Středočeský -obor 16
Dobrý den,
rád bych se vyjádřil k Vašim otázkám a připomínkám.
Bc. Josef KREMLA
– Jak uvádím v samotné prezentaci, informací o Fouskovi není mnoho a špatně se dohledávají, nicméně bádání by se dalo rozšířit přímo v archivech. Pokud bych se ale pustil do některého z období jeho života podrobněji, práce by nabrala mnohem větších rozměrů a podrobností, což mým cílem nebylo.
– Domnívám se, že těchto názorů byla celá řada a v práci jsou uvedeny. Jeho manželka byla sudetskou Němkou a tato menšina nebyla za první republiky příliš respektována. Zároveň určitě cítil určitou náklonnost k bývalému Rakousku-Uhersku, což nebyl v euforii nově vzniklého státu běžný názor. Lze předpokládat, že pokud by s politikou první republiky souhlasil, asi by následně nevstoupil do politiky protektorátní.
– Beru na vědomí a děkuji za připomínku.
– Beru na vědomí a děkuji za připomínku
– Některá Fouskova vojenská vyznamenání jsou v práci uvedena – jugoslávský řád Bílého orla IV. třídy (strana 11), Stříbrná medaile za statečnost 1. třídy (strana 9). Práce rozhodně není psána za účelem rehabilitace a obrany Jana Fouska. Mým cílem bylo představit Fouskův odlišný světonázor a zamyslet se nad jeho příčinami a důsledky. Důvodem psaní této práce je fakt, že podobné názory a osudy nejsou ani v dnešní české historické literatuře nebo diskuzi probírány.
– Beru na vědomí a děkuji za připomínku.
– S největší pravděpodobností Fousek odevzdal pouze peněžitou odměnu, která byla s řádem spojena. Informace o Fouskově odmítnutí řádu se na veřejnosti objevila během sporů v Českém svazu pro spolupráci s Němci za účelem Fouska poškodit.
– Jeho komplikovaný postoj byl utvářen mnoha faktory – například manželstvím se sudetskou Němkou. Byl také úspěšným rakousko-uherským vojákem, což mohlo negativně ovlivňovat jeho vztahy a postavení během působení v Československé armádě. Komplikovanost spočívala v tom, že sice respektoval vznik Československa, nicméně v průběhu první republiky se jeho názor vyvíjel a vyústil až ve Fouskovo politické zapojení za 2. světové války. Velmi zjednodušeně – Fousek nebyl proti vzniku Československa, ale nesouhlasil s myšlenkou Československa jakožto státu vytvořeného výhradně pro Čechoslováky.
– Osobní prospěch v zapojení do politiky rozhodně měl. Nelze ani pochybovat o tom, že Fousek byl kolaborant a měl za to být adekvátně potrestán. Rozhodně si ale nemyslím, že Fouska jakkoli hodnotím. Má práce je vystavěna pouze na základě faktů a jakéhokoli hodnocení jsem se snažil vyvarovat v maximální možné míře. I proto v prezentaci uvádím, že jedním z účelů mé práce je rozvinout diskuzi o daném tématu. Formulace „krutě a nespravedlivě“ je v textu použita výhradně ve spojení s komunistickým režimem. Fousek byl nejdříve souzen roku 1947 a byl uznán vinným, nicméně mu nebyl udělen žádný jiný trest – soud neshledal Fouskovu kolaboraci tak závažnou, aby ho například poslal do vězení. Po komunistickém převratu v roce 1948 byly ale soudy obnoveny a Fousek byl odsouzen komunistickým soudem na 12 let vězení. Komunistický soud vůbec nebral v potaz Fouskovo předešlé odsouzení a to ani nezmiňuji politické motivy, o kterých nelze v případě těchto komunistických soudů pochybovat. Z toho důvodu jsem použil slovo „nespravedlivě“ a stojím si za ním. Navíc změnu trestu na 12 let vězení můžeme označit minimálně za krutou.
– Příště dám na fotografie větší pozor.
Mnohokrát Vám děkuji za velmi přínosnou zpětnou vazbu a otázky.
Mgr. Pavel Jakubec
Příběh Jana Fouska je, jak sám píšete, do jisté míry kontroverzní. Lidí s podobným osudem ale nebylo málo a považuji za obrovskou chybu je považovat za nacisty bez hlubšího poznání jejich života. Za první republiky existovala u Fouska jistá názorová odlišnost od oficiální vládní politiky, která ale nebyla nijak extrémní, nenávistná nebo výjimečná. Dokonce si myslím, že i jeho vstoupení do protektorátní politiky je pochopitelné. Velmi přesně vystihl tehdejší situaci Chad Bryant ve své knize Praha v černém:
„Pravda je taková, že mnoho místních obyvatel si okupaci vyložilo jako návrat do habsburské éry a podle toho se také chovali.“
Určitý morální úpadek u Fouska přišel v momentu, kdy přednášel proněmecké projevy jakožto představitel NS a ČSSN. Na jeho obranu ale lze říci, že tyto projevy přednášel na popud a namísto Aloise Eliáše. Němcům se české úřady těmito projevy zavděčily. Projevy zároveň nemusely vzejít z úst čelních představitelů protektorátu a tudíž neměly takový dosah, čímž je ale nijak neobhajuji.
Otázka úlohy Fouska a lidí na podobných pozicích v českých dějinách 2. světové války je velmi složitá. Na jednu stranu to byli kolaboranti, kteří spolupracovali s hrůzným nacistickým režimem. Na druhou stranu nebýt těchto lidí, rozpad české společnosti pod přímým nacistickým vedením by byl mnohem rychlejší. Vrcholné představitele protektorátní politiky rozhodně nelze řadit do jedné skupiny. Někteří byli bezcharakterními posluhovači nacistů, jiní nasadili svůj život nebo morální integritu a dobrou pověst, aby pomohli českému národu přežít. V konkrétním případě Jana Fouska je situace taková, že spíše než charakterové vlastnosti ho do vrcholné politiky vynesl řád Marie Terezie a idea prosazení vlastního světonázoru. Myslím si, že Fousek nevěděl do čeho se pouští. Na celkový ráz protektorátní politiky neměl moc velký vliv, ať už v negativním nebo pozitivním smyslu. V rámci ČSSN a NS se mu ale vlivu nacistů a částečně i Emanuela Moravce dařilo poměrně úspěšně vzdorovat a ve chvíli, kdy už tohoto odporu nebyl schopen, z politiky odešel.
Děkuji Vám za tuto zajímavou otázku, snad jsem na ni alespoň částečně odpověděl. Téma Fouskovy role v protektorátu není vůbec jednoduché. Zároveň i můj názor se vyvíjí a rozšiřuje s vědomostmi, které získávám.
Taktéž děkuji za ostatní připomínky k mé práci.
PhDr. Jiří Zoul Sajbt
Špatné řazení prvních dvou kapitol – Děkuji za tuto připomínku, máte pravdu. Jedná se ale pouze o první dvě „úvodní“ kapitoly a domnívám se, že na celkový ráz práce to nemá větší vliv.
Nedostatek v oblasti zdrojů si uvědomuji a vyjadřuji se k němu v odpovědích na otázky pana Kremla.
Citace z časopisů a novin – V závěrečném seznamu použitých pramenů a literatury jsou vypsány pouze názvy časopisů a novin, ze kterých jsem čerpal. Čísla časopisů, stránky, názvy článků a autoři (pokud byli u článku uvedeni) jsou vypsáni vždy v poznámce pod čarou, kde je uveden zdroj.
Děkuji za podnětné připomínky.
