Odpověď na téma: 42-KK Středočeský -obor 11,15

[Matěj Zikmunda]

1) Zkoumal jsem i jiné stavby těchto architektů, zajímavá byla například budova reálky v Plzni od Ferdinanda Havlíčka, na té se dalo nalézt spousta obdobných prvků rozvržení jednotlivých částí budovy, ať už se jednalo o vnitřní dispozie, či úpravu fasád. Budova však nebyla zahrnuta do výčtu budov z toho důvodu, že pro porovnání se daly nalézt budovy, které se svou formou a dispozicemi více blížily nymburskému gymnáziu než Plzeňská reálka (její stavba například nepoužívá osové rozvržení hlavních traktů budovy). Ostatní tvorba těchto architektů se často lišila formou, slohem, či zadáním, proto jsem jí do své práce nezahrnul.

2) Jak jsem již zmínil ve své práci, dohledatelná část plánů v archivu nestačí k tomu, aby si badatel mohl udělat ucelenou představu o celé budově, její formě a slohu. Dohledat se dal pouze návrh půdorysů (z něho se nedal jednoznačně určit slohový vliv, podle půdorysu se klidně mohlo jednat o budovu slohově od romantismu až po secesi), jinak se jednalo často o zadání práce řemeslníkům, kteří pracovali na jednotlivých prvcích na fasádě budovy (například zadání klempířovi na zpracování korouhvičky hlavní věže). Jiné návrhy na zpracování budovy v jiné slohové formě se nalézt nedaly právě z toho důvodu, že Ferdinand Havlíček, jako architekt, byl osloven přímo městskou radou (zřejmě na doporučení), aby návrh zpracoval dle zadání. Návrh byl tedy zpracován pouze jeden. Rada si stanovila spoustu požadavků na technickou vybavenost, co se ale týče slohu a formy, tu zřejmě vymysleli zřejmě až architekti a městská rada na ni neměla žádný vliv.

3) Užití nosné konstrukce jsem uvažoval jen za předpokladu, že bych zvolil větší rozměry modelu, nebo kdybych objevil výraznější nestabilitu čtvrtky, jako nosného materiálu. Nakonec ale bylo měřítko zvoleno takové, že tvorba nosné konstrukce by byla pouhým zdržení a ztížením práce na modelu, přičemž výsledek by byl zbytečný a nepotřebný právě proto, že čtvrtka, za předpokladu vhodného měřítka, se dokáže nést sama. Nevýhody nevyužití této konstrukce jsem tedy neobjevil, ba naopak, musel bych více plánovat, více měřit a hlavně opracovávat daný materiál (při tvorbě většího modelu by připadal v úvahu materiál dřeva, dřevotřísky, případně kostra vytisknutá na 3D tiskárně.

S pozdravem, Matěj Zikmunda