Odpověď na téma: 42 – kraj ZL – obor 14

[Ondřej Martinák]

Dobrý den,
na dotazy bych odpověděl následovně

1. Určitě souhlasím s tím, že věková kategorie staršího školního věku je dostatečně rozumově vyspělá na zodpovězení otázek v dotazníku, zároveň si ale myslím, že adolescenti dokážou vnímat situaci více racionálně a s odstupem. Všichni víme, že období pubescence je období „vzdoru proti rodičům a systému“ a také období výrazných emočních a názorových změn. Postoje pubescentů by proto dle mého názoru mohly výsledky výzkumu významně zkreslit.

2. Má práce se tématem rozvodu zabývá jen okrajově a myslím, že pro objektivní zodpovězení této otázky by bylo třeba provést rozsáhlý výzkum. Mám-li ale na otázku odpovědět za sebe, myslím, že za vysokou rozvodovostí (a to nejen v ČR) z velké části stojí sociální faktory, kterými jsou např. krize rodiny a popírání tradic a tradičních rolí v rodině. Určitě neopomenu zmínit také značnou toleranci moderní společnosti k rozvodům. Tato tolerance dle mého názoru vede k tomu, že na rozpadající se manželství působí zvenčí jen minimální sociální tlak a podpora.

3. Ne. Nemyslím si, že workoholismus má významný vliv na porodnost. Myslím si ale, že workoholismus má vliv na pozdější vznik dysfunkčních rodin, kdy workoholický rodič neposkytuje dítěti potřebnou péči (dítě je sice hmotně zajištěno, ale emocionálně strádá).

4. I tato možnost tu je, ale vše je samozřejmě značně individuální. Dítě se skutečně může stát „rukojmím“ jednoho z rodičů, který může dítě používat jako nástroj pomsty proti rodiči druhému. Je proto velmi důležité, aby byl při rozhodování o střídavé péči posouzen vzájemný vztah obou rodičů a jejich ochota spolupracovat. Bez ochoty spolupracovat by střídavá péče vůbec neměla být schválena.

5. Zde se jedná o podobný případ jako v otázce 4. Budou-li oba rodiče spolupracovat a budou-li mít navzájem zmapované, jak se dítěti daří a co se děje u toho druhého, tato situace by neměla nastat. Pokud ale budou rodiče neustále v konfliktu a nebudou se prakticky stýkat a předávat si informace, pak díte může zneužít (vědomě či nevědomě) nedostatečné informovanosti obou rodičů ve svůj prospěch.

6. Střídavá péče nemusí být i přes mnohá úskalí špatným modelem porozvodového uspořádání. Jde o to, jaký je vztah mezi rodiči navzájem a mezi rodiči a dítětem. Právě proto můžu na tuto otázku odpovědět jedině slovy: „Tak často, jak je to v zájmu dítěte“.

7. Ano, určitě jich je více. Nejvíce mě ale překvapil vesměs pozitivní vztah adolescentů s nevlastními a novými sourozenci.

S pozdravem
Ondřej Martinák