Odpověď na téma: 42-KK Středočeský -obor 16

[Adéla Zelenková]

Vážený pane Kremlo,
ráda bych se vyjádřila k Vašemu komentáři.

– Poznámka v úvodu na dvou místech je záměrně. Použila jsem citát Olgy Berggolcové z novinového článku, který si jako upomínku na svého velitele vystřihl pan Midrla. Upravené znění citátu slouží jako poselství práce: „Nikdo nebude zapomenut a nic nebude zapomenuto“.
– Termín Zbraslavicko v kontextu mé práce přibližně zahrnuje obce sdružené v mikroregionu Zbraslavicko. Zahrnuté obce jsou vyjmenovány v příloze 7: Celkový počet obětí holokaustu na Zbraslavicku. Červené Janovice jsou součástí dobrovolného svazku obcí. Z Červených Janovic mimo jiné dojíždí některé děti do Zbraslavic do školy. Hlavní důraz jsem v práci kladla na dění ve Zbraslavicích, Štipoklasy jsou okrajově zmíněny v kapitole 6: Sled událostí ke konci války a v příloze 7: Celkový počet obětí holokaustu na Zbraslavicku.
– Pan Midrla bohužel potomky nemá. Nepodařilo se mi dohledat přímé příbuzné pana Midrly. Pan Midrla byl mezi obyvateli starší generace známá, nicméně opomíjená postava. Spoluobčané neměli pana Midrlu příliš v oblibě a pokládali ho za podivína. Jejich svědectví jakožto svědectví pamětníků by bylo příliš stručné.
– Historii partyzánského oddílu Zarevo považuji za důležitou vzhledem k místním obyvatelům. Při sbírání informací jsem zaznamenala, že si lidé pletou Zarevo s brigádou Mistra Jana Husa. Mým cílem bylo mimo jiné vyzdvihnout činy málem zapomenutého oddílu a uvést na pravou míru mylně zažité informace.
– Domnívala jsem se, že postačí, když má čtenář k dispozici přílohu 5: Mapa akcí partyzánského oddílu Zarevo na území protektorátu, která může posloužit k usnadnění orientace.
– Kvůli množství textu byl překlep přehlédnut.
– Faustovci se po vykonání partyzánského soudu s velitelem bohdanečského četnictva vrátili zpět do Okrouhlíku, protože byli pronásledováni stíhacím oddílem.
– Nezarovnání kapitol jsem si, bohužel, všimla po odevzdání práce.
– Jak jsem nastiňovala v úvodu, každé zahrnuté téma je hodno vlastní seminární práce. Jedná se o nastínění problematiky, v bádání hodlám pokračovat.
– Ke zvoleným tématům (cenzura, evidence) jsem našla mnoho informací v červenojanovické kronice, proto jsem se rozhodla do kapitoly obec zahrnout.
– Z mého pohledu zachytávání Rudého práva a evidence osob spolu úzce souvisí. V roce 1939 bylo nacistické Německo spojencem SSSR, spojenectví bylo čistě formální a výhodné (dodávky surovin do Německa). Ve stejném roce probíhala evidence osob ruské, kavkazské a ukrajinské národnosti. Tito lidé měli svým způsobem vztah jak k protektorátu, tak i SSSR. Němci se mohli připravovat na sledování a pozdější pronásledování těchto lidí. Zachytávání Rudého práva se dá považovat za postup proti komunistům.
– Informaci o změnách výuky jsem vyčetla z školní kroniky Základní školy Zbraslavice. Záznam je zvláštní a řekla bych o to zajímavější.
– Setkání s anglickým plukovníkem a příslušníky RA bylo okrajově zmíněno ve školní kronice. Téma by jistě stálo za prozkoumání.
– Při bádání jsem si neopsala veškeré důležité informace, v bádání jsem byla úplný začátečník. Budova okresního archivu procházela přestavbou, údaje k citacím jsem získávala narychlo.
– Snažila jsem se dohledat bližší informace o válečném starostovi, z dostupných materiálů se mi nepodařilo mnoho zjistit.
– Problematika kolaborantů byla více rozvedena v kapitole 8: Svědectví pamětníka.
– Hasičskou kroniku a kroniku Zbraslavic jsem měla vypůjčenou z archivu, informace z dokumentů jsem v práci nevyužila, proto nejsou zmíněny ve zdrojích.
– Čeněk Svoboda nebyl, jak sám píšete, jediný kolaborant. V bádání bych ráda pokračovala.
– Rozhovor s pamětníky byl do jisté míry pro účely práce upraven (hovorové výrazy, obecná čeština, …). Chtěla jsem zachovat autentičnost rozhovoru s 82letým pamětníkem, proto jsem například ponechala některé nepravidelnosti ve větné skladbě.
– Informace o ubytovaném vojenském důstojníkovi jsem se snažila dohledat na obecním úřadě a v okresním archivu. Nicméně téma je mi natolik blízké, že nepřestávám pátrat.
– Zdroj příloh jsem zapsala do seznamu použitých pramenů, kromě příloh 5 a 6 (vlastnoručně nakreslené).
– Pátrala jsem v Státním okresním archivu a Obecním úřadu Zbraslavice.
– Shrnutí použité literatury na začátku každé kapitoly vyplynulo po konzultaci s vedoucím práce, mělo usnadnit uvádění zdrojů.
– Velice si cením Vaší zmínky o možnosti zařazení práce do knihovny muzea, proto bych se s Vámi ráda domluvila.

Děkuji a těším se na další spolupráci.
Adéla Zelenková