Hlavní stránka Fóra Forum pro soutěžící SOČ Obhajoby – Praha 42-kraj Praha-obory 1,2 Odpověď na téma: 42-kraj Praha-obory 1,2

#21110
Matyáš Horák
Host

Dobrý den,
a děkuji za dotazy.
1. Zajímal jste se i o reakci D-D?

V první řadě je důležité zmínit, že pro D-D reakci nemá tokamak GOLEM požadované parametry. Pro průběh fúze D-D směsi je třeba dosáhnou 350 000 000 °C. Vzhledem k tomu, že tokamak GOLEM je schopen vygenerovat teplotu plazmatu cca 100 000 °C, tak je nereálné aby se dosáhlo fúze s těmito prvky v komoře tokamaku GOLEM.
Tedy zkoumání D-D reakce na tokamaku GOLEM je bohužel naprosto nereálné.

2.Je princip měření Langmuirovou a ball-pen sondou založen na termoelektrickém jevu?

Principem měření je to, že se sonda postupně nabíjí jak elektrony (elementární náboj -1), tak ionty (elementární náboj +1). Dopadání těchto částic do kolektorů sond záleží na jejich poloze a geometrii. V průběhu výstřelu se sonda nabijí elektrony, avšak, čím více je nabitá záporně, tím více přitahuje ionty a takto se postupně nabíjí kladně a záporně. Tomuto se tedy říká plovoucí napětí. Jelikož se plazma neustále mění a částice do sebe neustále narážejí, tak i napětí kolísá. Jakmile se ale tento proud částic ustálí, tak se ustálí i napětí.
Tedy princip měření není založen na termoelektrickém jevu.

3. V textu se píše „V grafu 1 je také důležité si všimnout nápadné změny ve 14 ms a 20 ms.“
Při pohledu na tento graf nám připadá mnohem zajímavější, co stalo v čase 18 ms. Zde pozorujeme výchylku ve všech měřených parametrech. Mohl byste vysvětlit, co tento jev způsobilo?

Špatně jsem použil časy, resp. jsem myslel vámi zvolený čas výstřelu.
Takováto výchylka byla způsobena nějakou magnetohydrodynamickou nestabilitou, kterých je v tokomaku opravdu velké množství. Mezi takovéto nestability patří například VDE (vertical disruption event). Pokud nastane takováto nestabilita, tak se plazma vychýlí ze své rovnovážné polohy a plazma je vystřeleno na stěnu komory a většinou zanikne. Další nestabilita může být například radiální nebo vertikální nestabilita.
Takovéto nestability tedy ruší chod fúze a jelikož tokamak GOLEM nemá zpětnovazební řízení, tak není schopný v reálném čase na tyto výchylky reagovat a srovnat je tak, aby se nám na grafech neukazovali takovéto rapidní nárůsty (resp. výchylky) zkoumaných veličin.