Hlavní stránka › Fóra › Forum pro soutěžící SOČ › Obhajoby – Praha › 42-kraj Praha-obor 3 › Odpověď na téma: 42-kraj Praha-obor 3
Dobrý den, pokusil jsem se odpovědět na vaše otázky.
Co mohlo být příčinou pozorovaných barevných změn při přípravě roztoku Cu2+- cyklam (str. 32)?
Domníváme se, že pokud není roztok dostatečně bazický, tak nevzniká komplex Cu2+- cyklam. To je způsobeno tím, že kyanid ochotně hydrolyzuje a vytváří se rovnováha mezi kyanovodíkem a kyanidem. Kyanid má dle naší teorie mnohem vyšší afinitu k vodíkovému protonu jak k komplexu. Zkoušeli jsme u vzorku přecházet několikrát z bazického do kyselého pH. Tmavě modrá (fialová barva) vznikla jen při vysokém pH. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli používat pufry pro naše měření.
· Byl některý z komplexů také izolován a plně charakterizován? (Ne nutně vámi, třeba ve vaší laboratoři, popř. mohl být popsán v literatuře.)
Já osobně jsem žádný komplex neizoloval. Vím o jedné studii z poloviny 20. století, která se zaobírala afinitou kyanidu k měďnatému cyklamu, avšak ani oni neprovedli izolaci. Pokud se ptáte na izolaci samotného komplexu (na kterém není navázán kyanid ani CO), tak dozajista existují studie na izolované formy. Velmi dobře je popsán meďnatý cyklam, u kterého existuje několik izomerů.
· Nedocházelo při probublávání roztoku (objem několik ml, minuty) oxidem uhelnatým k odpařování rozpouštědla?
Toto jsem bral v úvahu. Otázku nemůžu potvrdit, ale ani vyvrátit. Podle mne docházelo k aspoň částečnému odpaření, ale naším cílem bylo zjistit, zda dochází aspoň z části ke změně spektra. Pokud by došlo jen k odpaření, spektrum by mělo stejný tvar, jen absorbance by byla vyšší. Pokud by došlo k navázání CO, tak by se asi objevil někdy pík, který na původním spektru zřetelně nebyl. Tato měření chci dozajista opakovat, aby se dalo hovořit o průkaznosti.
· Vzhledem ke zcela neosobní formulaci textu (např. se navážila) není jasné, jaký podíl práce je autora. Prosím o vyjasnění.
Můj školitel mi před započetím práce řekl, že v odborné literatuře je možná psát dvěma způsoby, a to s využíváním zvratného se (se navážilo, se připravilo) nebo s použitím trpného rodu (bylo naváženo, bylo připraveno). Já se rozhodl pro použití zvratného tvaru – v polovině práce mi došlo, že to byla ta méně vhodná varianta, ale práci už jsem nepřepisoval. Všechny laboratorní úkony jsou čistě má práce. Tedy můj podíl je 100 %.
· Jsou-li známa data z literatury, např. pro interakční konstantu hemoglobinu s kyanidem případně i s cyklamem, jak vychází ve srovnání Vaše experimentální data?
Již jsem zmiňoval data z Jihoafrické republiky na studium afinity kyanidu k měďnatému komplexu. Porovnávali jsem data s jejich výsledky a moje konstanta stability se téměř shodovala s jejich. Tato studie byla ale poněkud zavádějící, jelikož v jejich práci neuvažovali pH, a proto si dovolím říci, že byla poněkud špatně provedená, jelikož pH je stěžejní kritérium. Při udržení pH na rozmezí neutrality klesá stabilita kyanydokomplexu. (První měření bez pufru odpovídalo jihoafrické studii, druhé s použitím pufru už ne.) K ostatním komplexům cyklamu asi také existují studie, ale ty jsem dosud nehledal.
· K jakému chemickému ději podle Vás dochází při interakci kyanidového iontu s Ni2+-TACTAc?
Podle mne dochází k substituci koordinované vody (případně dvou vod – záleží na izomeru) kyanidem.
· Podle práce dochází při smíchání TACTAc.4HCl s pufrem k uvolnění TACTAc; jak je bázický?
Roztok by měl mít pH pufru, možná nižší. pH jsem vždy optimalizoval přidáním stopového množství koncentrovaného roztoku NaOH, aby byla dodržena přesná koncentrace.
Jak TACTAc, tak HCl mají kyselý charakter, jelikož obsahují kyselý vodík.