Odpověď na téma: 42 – okres Uherské Hradiště – obory 13, 17

[Jakub Lukeš]

Adéla Hrabcová.

Podívejte se prosím na odpověď pro pana Machalu, neboť tam je to také rozvedeno. Nicméně odpovím na to, na co jste se ptala jako jediná.

Logická struktura práce je doporučená ze strany SOČ a rovněž metodika vědeckých prací je jednotná. Cíl práce je jasně pochopitelný z názvu práce, což je asi to nejjednodušší řešení, které lze při hledání odpovědi na vaši otázku zvolit. Tato teze je podpořena logickou strukturou, která je naznačena v anotaci.

Práce neobsahuje ani jedno subjektivní tvrzení, které by takto nebylo označeno. Není v ní jediná teze, která by byla nepodložená (příp. nepodložitelná) logickou úvahou. Není v ní jediná teze, která by neměla ekonomický smysl. Předpokládám, že v případě setrvání na svých výhradách je odůvodníte.

Zopakuji, co jsem psal: práce reaguje na nedostatečnost psychologicko-pedagogických paradigmat a současných paradigmat řízení vzdělávacího systému. Reakcí je paradigma čistě ekonomické, využívající ekonomické, matematické a statistické pojmy a metody. V úvodu je kromě zkušeností nastíněna především metodika, která pracuje s těmito zkušenostmi a s čistě podpůrným záznamem pedagogické praxe a jejích (ne)výsledků z příloh. Argumenty pro tezi „proč je třeba transformace [a přechod k novému paradigmatu]“ jsou dostatečné a jsou logicky nenapadnutelné. Výsledky této práce zahrnují nejen teoretický koncept, jak jsem jej dříve naznačil, ale i metodiku měření „přidané hodnoty“ konkrétní výuky. Navrhuje i praktická doporučení, opět z ryze ekonomické perspektivy.

Alternativní kritika by vytýkala přílišnou ekonomičnost ve smyslu vyhánění čerta ďáblem – místo „znásilnění“ současným vzdělávacím „neřádem“ budou studenti „znásilněni“ „neřádem trhu“. Pravdu ale nemá ani jedna z těchto kritik. Vstup firem do vzdělávání a vytváření pobídek pro studenty a ekonomických motivací k jejich práci nemá být absolutní, ale je nezbytný, pokud si myslíme, že by se nám to třeba to malé Silicon Valley líbilo. Takže výsledky jsou, raději se bavme o tom, kam je posunout dál a co s nimi udělat.

A důvod, proč v práci není citován například Liessmann, který kritizuje úpadek vzdělanosti a kritického myšlení od 17. století s tím, že není připouštěna diskuse něčeho obecnějšího a zásadnějšího než pouhých dílčích fakt, je i ten, že tato práce navrhuje řešení, a to řešení ekonomické, ekonomicky schůdné, tedy levné, řešení bez rizik, tedy bez zbavení se toho, co už bylo vybudováno, a řešení výnosné a přínosné. Takže s vámi na základě této argumentace skutečně nemohu nesouhlasit.

Nyní ke struktuře práce po rozebraném úvodu. První část zachycuje nezbytnost a klíčovost řešení tohoto tématu vzhledem k ostatním společenským tématům a problémům i vzhledem k žalostnému stavu snah o reforemy ve školství a jeho řízení. Další se přesunuje konkrétněji do ekonomiky a ekonomie, zavádí pojem silných příležitostí – viz předchozí odpovědi. Další je o ekonomii poznání, už jsem několikrát vysvětloval, že poznání a schopnosti psychiky jsou cenný zdroj, onou silnou příležitostí, jejíž hranice neznáme – opět viz předchozí odpovědi. Poslední subkapitola této části jsou praktická doporučení. Ve čtvrté části jsou doporučení ryze praktická a je dobré je pro učitele a ředitele uvést, práci to nijak neškodí, naopak a čistě ekonomického textu je hodně. V přílohách je navržena ona metodika hodnocení přidané hodnoty, je diskutována právní opora studentských parlamentů, což navazuje na mé poznámky k řízení vzdělávání z oněch naznačených ekonomických perspektiv a z pohledu práce s lidskými zdroji. Dále jsou podpůrné argumenty k tomu, proč se vzdělávací systém může chovat neekonomicky. Nejde o to, že se tak chová, ale že se tak chovat může. Trh je řešením. Smysl podnětů ke Strategii 2030+ z května minulého roku, které mimochodem naznačují, že krize ekonomiky, která tu už téměř je, může být pro vzdělávání velkou příležitostí, je zcela evidentní. A osmá příloha je skutečně pouze třešničkou. Co vám na tomto připadá nelogické?

Pokud má otázka na časový horizont sepsání práce narážkou na její údajnou nekvalitu, musím ji odmítnout a nebudu se vás ptát, v jakém časovém horizontu byla práce čtena. Nicméně práce byla psána rychlostí, na kterou jsem hrdý, a jakýkoli negativní důsledek na její kvalitu to nemělo. Stojím si za tím, že práce je to výjimečná minimálně v českém kontextu a Česká republika ji potřebuje.
Chápu, že by se vám možná líbila nějaká čísla. Mně by se to taky líbilo. Ale například přínosy aplikace mých doporučení se nedají vyčíslit tak snadno, jako onen 11% pokles HDP. Pokud vzhledem ke zvolenému tématu, které je velmi zásadní a jehož zpracování je velmi přínosné a ojedinělé, nebylo možno získat statistické potvrzení toho, že například mezi 2. a 3. ročníkem je zlepšení poslechu v AJ na GUH nulové, bylo nutné zvolit jiné logické postupy, které nutně musely být maximálně efektivní, a taky efektivní jsou. Uvádění konkrétních příkladů toho, co vše je v tomto systému možné, není anekdotickým poznáním. Mnohem anekdotičtější je konstatování pana ředitele, že prý poznal 12 školských systémů a v žádném nešli určitou cestou. Pokud dojde k jedné letecké katastrofě, nikdo to nepovažuje za anekdotické, a naopak se jim snažíme bránit. Tohle není žádný laciný subjektivní argument, ale logické poukázání na to, že platíme příliš vysokou cenu, pokud se striktně držíme špatně nastaveného systému řízení.