Nejdříve si musíte stanovit problém, který chcete řešit. Potom si vyhledáte v literatuře, co o tom už je publikováno.
Když je jasné, kam až dospěl pokrok ve zvolené oblasti, rozhodnete se, co chcete udělat Vy. Stanovíte si hypotézu, nebo dříve zvolený problém upřesníte. A začnete pracovat.
Je dobré průběžné výsledky někomu ukázat a konzultovat. Často to znamená práci zčásti přepracovat nebo dokonce začít znovu.
Zpracování výsledků a konečná formulace závěrů nakonec není sice nejsnazší etapou, o to je však příjemnější, protože se práce chýlí k závěru.
i na mezinárodních soutěžích, otevřete si příručku, kterou napsal dlouholetý vedoucí našich reprezentací v zahraničí doc.Petr Klán (příručka ve formě Pdf je na začátku této rubriky).
Všechny vědecké a odborné práce - tedy i sočky - se dělí na: úvod, teoretickou část, metodiku, výsledky, závěr a diskusi.
V úvodu se vysvětlí, k čemu má práce sloužit, proč se dělá, kdo už v této oblasti pracuje a pracoval. Do úvodu patří i literární přehled doposud zkoumaných problémů. Má se v něm přesně vymezit problém, kterým se práce zabývá.
Další částí je metodika. Popisuje stručně postup práce, techniku, použité materiály a soubory. Metodika má být jasná a reprodukovatelná. Uvádí se v ní soubory zkoumaných jedinců, přístroje, jejich značky a výrobce. V této kapitole je možné vysvětlit a odůvodnit výběr materiálu.
Abstrakt - resumé je neoddělitelnou součástí práce, ale mnozí ho dávají až za diskusi.
Úvod a abstrakt má být vyčerpávající, ale stručný.
Výsledky jsou velmi důležitou částí práce. Obsahují, co bylo zjištěno, vypočítáno, vyzkoumáno, prověřeno - zatím bez hodnotícího kritéria. Ve výsledcích se tlumočí fakta buď věcně větami, nebo tabulkami, zvýrazní grafem, diagramem, mapou, praktickým dokladem. Výsledky mají být stručné, jasně srozumitelné, bez úvah a komentářů.
Závěr a diskuse dělají řešitelům často problémy. Neuvádí se celé výsledky, jenom jejich resumé, podstatné hodnoty, zejména odlišnosti od dosud známého. Zhodnotí se, co bylo vyzkoumáno, a to s příslušným komentářem. Podtrhne se význam a realizační možnosti výsledků. V diskusi se porovnávají výsledky práce s dosud známými fakty, týkajícími se dané oblasti a vysvětlí se shoda či odlišnosti s výsledky vědeckých kapacit.
Na konec práce patří seznam použité literatury, abecedně uspořádaný podle příjmení autorů. Cituje se podle ČSN ISO 690.
je 20 až 30 stran textu. Práce by jen výjimečně měla přesáhnout 50 stran textu a 40 stran příloh.
Když je vše hotovo, tak se z jednotlivých listů vytvoří jeden
celek :pevnou vazbou nebo rozebíratelnou vazbou pro ty, kteří
chtějí v budoucnu určité části z práce vybrat,
anebo do ní vložit.
doporučujeme obrátit se nejprve na vyučujícího, který má ve Vaší škole SOČ na starost. Může Vám poradit téma sám, nebo Vám doporučí vhodného konzultanta - např. z blízkého výzkumného ústavu, hygienické stanice, z ekologických hnutí, z průmyslu a podobně.
Nevyhýbejte se tématům, která sice nejsou ve školních osnovách, ale která jsou pro Vás zajímavá - kouření, drogy, historie či průzkum Vašeho okolí. Na mnohých středních školách pracují středoškolské kluby, kde je určitě příležitost i pro zpracování týmové práce.
V řadě průmyslových a odborných škol či odborných učilišť se zpracovávají ročníkové či maturitní práce, které, pokud jsou originální a splňují požadované náležitosti, lze rovněž předložit k obhajobě.
Potřebné rady byste měli získat v domech dětí a mládeže a v dalších střediscích volného času (stanicích techniků, stanicích přírodovědců a pod.), v mládežnických sdruženích (AMAVET, Asociace středoškolských klubů, MVTS a další) nebo přímo od oblastních komisí SOČ, jejichž adresář je uveden.
Budete-li mít problémy s přístupem na vědecká pracoviště, do knihoven apod., obraťte se prosím na pracovníky Talentcentra Národního institutu dětí a mládeže MŠMT (tel.: 221 850 813, e-mail: ).
Měli byste ji ve stanoveném termínu (zpravidla půlka března) odevzdat ve škole vyučujícímu, který má SOČ na starost. Ten Vás pozve na Vaši první obhajobu - školní kolo. Pokud se ve Vaší škole k soutěži vyhlášené MŠMT nikdo nehlásí, nezoufejte a obraťte se na krajskou komisi SOČ s dotazem, kam máte svoji soutěžní práci poslat.
Praxe je v jednotlivých krajích různá. Někde se do krajských kol postupuje přímo ze školních kol (např. v Praze), ve většině krajů se konají i přehlídky okresní. Jsou i okresy, kde se pro malý počet škol a prací nekonají přehlídky školní, ale pouze okresní. Často několik sousedních škol a učilišť spojí síly a uspořádají společné školní kolo.
Důležité je, že bez obhajoby není možný postup do krajského a celostátního kola! Pokud Vaši práci úspěšně obhájíte a postoupíte, příslušná komise Vás pozve do dalšího kola soutěžních přehlídek SOČ.
