Přehled odpovědí

Aktuálně je na stránce zobrazeno 15 příspěvků - 1. až 15. (z celkem 41)
  • Autor
    Příspěvky
  • tomas
    Správce

    Děkujeme všem za perfektně připravené odpovědi. U všech z vás jde vidět, že se tématem zabýváte do hloubky a rozumíte tomu, co děláte. Porota se nyní poradí a stanoví konečné pořadí. Výsledky budou zveřejněny zítra ve 14.00 na webu SOC.cz.

    tomas
    Správce

    1. Je možné daný PLC programovat i jinak než v grafickém rozhraní? Jaké jsou výhody a nevýhody zvoleného způsobu programování oproti jiným?
    2. Dokáže linka identifikovat a upozornit na nutnost zásahu? (došlo těsto, atd.)
    3. Bylo by možné Vaši linku propojit s MES systémem a jaké úpravy by to vyžadovalo?
    4. Současným trendem je navrhovat automatizované provozy s využitím kolaborativních robotů, tedy tak, aby jejich součástí mohl být i člověk. Vy uvádíte řadu varování a pravidel, tak mě zajímá, jestli jste o tomto přístupu uvažovali, nebo ho, třeba aspoň částečně, implementovali.

    tomas
    Správce

    1, Jak probíhá optimalizace vzorkovací frekvence, přizpůsobuje se nějak adaptivně rychlosti vysychání?
    2, Napájení čidla ze solárního panelu? Asi by nemusel být nijak velký.
    3, Zabezpečení přenosu dat, test nefunkčnosti čidla?
    4, Je možné k řídící jednotce připojit více sond?

    tomas
    Správce

    1, Často odkazujete na to, že je příliš málo dat, zkoušela jste vygenerovat více bitů, nebo generovat stejné množství bitů opakovaně?
    2, Jak si stojí váš generátor ve srovnání s jinými generátory? „Stojí to za to“, nebo ve výsledku dosáhnete toho stejného jako třeba funkce RAND v Excelu?
    3, Zlepšilo by vlastnosti generátoru přidání nějakých dalších prvků, třeba druhého děliče fotonů?
    4, Jaké vlastnosti polovodičových komponent byste využila, pokud byste měla zkonstruovat generátor náhodných hodnot napětí v diskrétním zapojení, bez použití optiky?
    5, Bylo ověřeno, zda jsou informace na výstupu obou detektorů komplementární, a tudíž že atuální bit je tedy možné interpretovat jako důsledek kolapsu vlnové funkce fotonu? Jaký je vztah signálů na obou detektorech?

    tomas
    Správce

    1, Je čidlo pro měření hladiny vody nějak závislé na jejím složení, tvrdosti apod.?
    2, Je potřeba nějak kalibrovat čidlo vlhkosti půdy? Opět – je nějak závislé na složení půdy?
    3, Není mi jasné, kdy se vypne čerpadlo po automatickém zapnutí. Je tam nějaký časový interval?
    4, chráníte nějak čerpadlo před provozem nasucho?
    5, Na jak dlouho vystačí voda v zásobníku?

    tomas
    Správce

    1. V úvodu práce zmiňujete, že jste zkoušel několik různých typů antén, z nichž jste nakonec vybral typ invertované V. Na základě čeho jste vyhodntil tuto anténu jako, ve Vašem případě, nejvýhodnější? Jak dopadly ostatní typy antén?
    2. Můžete uvést konkrétní měření uváděných antén, jaké měřicí přístroje jste použil?
    3. Má na šířku pásma liniových antén vliv tloušťka použitého vodiče?
    4. Radioamatérský provoz je svázán řadou legislativních omezení. Jak je to s anténami? Můžu použít jakoukoliv anténu chci, nebo jsou tam také nějaká omezení?¨
    5. Shrňte nejdůležitější parametry plánovaných antén pro komunikaci přes satelity, resp. EME. Jaké budou největší rozdíly oproti anténě určené pro přímou komunikaci např. po Evropě?

    tomas
    Správce

    1. Jaký je hlavní hodinový kmitočet a jak jste řešil dynamický návrh (nastavení time constraints, analýza kritických cest)?
    2. Když srovnáte návrh ve VHDL s jinými způsoby programování, které jste mohl zvolit, jak složité by bylo udělat ve hře nějakou úpravu nebo opravit chybu v návrhu?
    3. Popište, jakým způsobem byste modifikoval stavový automat pro ovládání pohybu duchů tak, aby se duch s 50% pravděpodobností vydal směrem k Tux-manovi. Jak byste určoval relativní pozici Tux-mana vůči duchovi?
    4. Bylo by mmožné upravit stávající návrh pro výstup na HDMI namísto VGA? Co by k tomu bylo zapotřebí?
    5. Tato hra je jako stvořená pro implementaci na mikrokontroleru s externím VGA řadičem. Při vývoji aplikací pro FPGA, které obsahují mnoho vnořených podmínek, může při neopatrnosti programátora dojít k nepředvídatelnému chování, kde se příčina hledá velmi těžko. Měl jste během vývoje s tímto problém? Pokud ano, jak jste ho řešil?

    tomas
    Správce

    Navržené řešení jistě vylepšilo původní konstrukci, do budoucna bych využil potenciál, který použitý mikrokontroler má a implementoval složitější řízení a indikaci. Použité Arduino má dostatek výkonu i vstupů a výstupů (jejichž počet lze rozšířit použitím dalších logických obvodů nebo I/O expanderů) na to, aby s ním bylo možné realizovat plně autonomní systém bez nutnosti ručního řízení všech přestavníků.

    1) Vycházel jste při vývoji i z jiných zdrojů, než jediného uvedeného v práci?
    2) Jsou použité IR senzory citlivé na okolní osvětlení? Vysvětlete, jak byste problém s okolním osvětlením vyřešil úpravou jejich elektroniky (bez IR filtru a použití jiných mechanických stínících prvků)
    3) Bylo při vývoji nutné použití Arduina? Jakým jiným elektronickým zapojením byste mohl jeho funkci nahradit?
    4) Jaký typ senzoru a proč byste použil (senzory umístěné na vlacích), pokud byste chtěl detekovat hrozící kolizi dvou modelů vlaků?
    5) Bylo by možné provést ovládání závor na přejezdu tak, aby činnost nebyla omezena délkou vlakové soupravy?

    tomas
    Správce

    Podařilo se sestrojit senzor CO2, který bezdrátově odesílá data prostřednictvím sítě LoRa. Je pozitivní, že jste se v průběhu řešení zamyslel nad použitým senzorem a ve Vaší videoprezentaci uvádíte použití senzoru na principu infračervené absorpce, který je pro tuto aplikaci vhodnější, než vyhřívaný senzor. Vzhledem k tomu, že řešíte úlohu měření koncentrace CO2 ve venkovních prostorách, kde je koncentrace dle informací na internetu 250-400 ppm, bych provedl rešerši, zda není na trhu k dispozici vhodnější senzor. Výrazného snížení spotřeby lze mimo jiné dosáhnout uvedením mikrokontroleru do stavu spánku, kdy k jeho probuzení dojde pouze při měření a odeslání dat. Obdobně lze do režimu spánku uvést i většinu senzorů a modulů. Pokud ne, je možné jim dedikovat vlastní napájení a odpojit ho, pokud neprobíhá měření.

    1) Je původní, v práci uvedený senzor citlivý pouze na CO2?
    2) Jaké bylo rozlišení měření koncentrace CO2 u původního vyhříveného senzoru?
    3) Jak byste mohl u původního v práci uvedeného senzoru výrazně snížit spotřebu přidáním jednoho tranzistoru?
    4) Píšete, že v případě změny mezní hodnoty CO2 by bylo potřeba ručně obejít a přednastavit všechna čidla, nešlo by to udělat dálkově přes LoRa?
    5) Bylo by možné realizovat čekání po dobu 2 min v režimu spánku a jaké by to mělo výhody?

    tomas
    Správce

    1. Jak je řešena komunikace v případě ztráty, nebo chybného přijetí paketu? Umí si stanice vyžádat opakované vyslání paketu?
    2. Bylo by možné do systému zavést složitější lodě než jen čtverec 1×1?
    3. Proč adresujete matici 8×16, když herní pole má reálně velikost pouze 8×8? K čemu byste případně mohl využít ušetřený bit?
    4. Lze nějakým způsobem volit protihráče, při použití více než dvou „krabiček“?

    tomas
    Správce

    Práce je svým rozsahem nadstandardní, týká se dnes relevantního tématu a její výsledky jsou přímo využitelné v praxi. Zároveň s tím jsou dobrým základem pro vývoj a výrobu komerčního řešení. Zajímavým rozšířením by mohlo být testování více kusů stejných baterií nebo různých šarží stejných baterií. Samotné lithiové články jsou dnes používány celkem málo, do budoucna bych určitě zauvažoval o možnosti testovat bateriové packy a sledovat tak jejich chování při extrémních podmínkách.

    1) Jaké nevýhody má měření kapacity akumulátorů pouze jedním, relativně malým vybíjecím odporem (ve Vašem případě 4.7 Ohmu). Jak by šlo v tomto ohledu systém rozšířit?
    2) Jakým způsobem by se dalo nahradit „nabarvení“ článků pro dosažení lepší opakovatelnosti bezkontaktního měření teploty (dokážu si představit, že může do hry vstupovat mnoho parametrů – tloušťka barvy, podkladový materiál pod barvou apod.). Proč je při bezkontaktním měření nutné řešit emisivitu materiálu?
    3) Proč je zkratovací aparatura řešena mechanickými svorkami, i když na trhu existují např. MOSFETy, které mají velmi malý odpor a snesou velké proudy?
    4) Byly akumulátory použité pro testy nabité, či vybité? Je z hlediska bezpečnosti rozdíl mezi nabitým a vybitým akumulátorem?
    5) Rozumím tomu, že měření je destruktivní a nelze ho opakovat na stejném kusu baterie vícekrát. Zkoušela jste ale změřit jiný kus stejného typu, jestli mají stejné vlastnosti, nebo se liší kus od kusu?

    tomas
    Správce

    1) Proč jste zvolil zrovna tento mikrokontroler? Na trhu existují mikrokontrolery, které obsahují veškeré periferie, které Vaše zařízení potřebuje (ADC, EEPROM, UART).
    2) Jak byste referenční napětí pro AD převodník vytvořil, pokud by zařízení bylo využíváno v širším rozsahu teplot (např. v našem klimatu od -10°C do +30°C) a ukázalo by se, že teplotní závislost trimrů výrazným způsobem ovlivňuje referenční napětí a tedy přesnost měření?
    3) Převod signálu z čidla z proudové smyčky na napětí je realizován pomozí rezistoru 150 Ohm. Jaká je teplotní závislost tohoto rezistoru a jak ovlivňuje převod proud / napětí?
    4) Jakým způsobem byste realizoval akční člen v případě rozšíření Vašeho systému o regulaci teploty při využití v udírně?
    5) Proč byla zvoleno měření teploty po 1 s, ale ukládání teploty po 1 min? Má to nějaký smysl, počítají se např. klouzavé průměry?

    tomas
    Správce

    Výsledkem práce je zdařilá konstrukce teploměru a hodin, která našla konkrétní využití v udírně. Sympatický je modulární návrh, kdy se již při vývoji myslelo na možnost snadno přidat další funkce, bez nutnosti vyrábět vše od začátku. Při konstrukci další verze tohoto nebo podobného zařízení se zaměřte na stabilitu referenčních napětí a bočníků – nejen samotné teplotní čidlo, ale každá pasivní i aktivní součástka je teplotně závislá a při neopatrném výběru součástek či obvodového zapojení můžete zanést do systému velké nepřesnosti. Zvažte do budoucna použití mikrokontrolerů, které mají veškeré periferie, které využíváte, integrovány v sobě (ADC, EEPROM, UART, bandgap napěťovou referenci atd.).

    tomas
    Správce

    1. Popište princip funkce kapkového senzoru, konkretizujte, jaký signál dle popisu ve Vaší práci vysílá.
    2. Jak jste vyřešil přechod mezi letním a zimním časem?
    3. Provedli jste nějaká měření v reálném provozu, např. kolik vody váš systém ušetří oproti běžnému zalévání konví?
    4. Jakým způsobem byste ošetřil stav, ve kterém by se čerpadlo snažilo čerpat vodu z prázdné nádrže tak, aby nedošlo k jeho poškození?
    5. Je možné systém nějak škálovat?

    tomas
    Správce

    Téma práce není v rámci SOČ příliš originální, zavlažovací systémy se v poslední době objevují celkem běžně, zřejmě je to dáno problémy se suchem. Každopádně se jedná o užitečné zařízení a chválím autora, že se pustil do vlastního návrhu oproti nákupu hotového řešení. Po technické stránce je řešení spíše triviální, jedná se o spojení několika běžně dostupných a vcelku známých modulů. Pozitivně lze hodnotit výrobu vlastního plošného spoje. Popis použitých komponent je příliš stručný, v některých případech ani není uvedeno, o jaký typ se jedná. Celkově rozsah práce příliš neodpovídá standardu SOČ. Formálně práce obsahuje řadu pochybení, za to nejzávažnější považuji vložení zdrojových kódů formou obrázku, přičemž obrázek 12 není ani příliš čitelný. Obecně doporučuji použití vývojových diagramů místo výpisů kódu. Přes všechny výtky vyzývám autora, aby v projektu pokračoval a dále jej rozšiřoval a zdokonaloval.

Aktuálně je na stránce zobrazeno 15 příspěvků - 1. až 15. (z celkem 41)