Hlavní stránka Fóra Forum pro soutěžící SOČ Obhajoby – Moravskoslezský Porota G: pedagogika – kultura

  • Toto téma je prázdné.
Aktuálně je na stránce zobrazeno 113 vláken odpovědí
  • Autor
    Příspěvky
    • #20266 Odpovědět
      katerina smickova
      Host

      Předseda poroty: Mgr.Markéta Janíková,VŠB TU¨
      Členové poroty :
      Mgr.Jana Secová, SVČ Korunka
      Mgr.Robert Novotný,ZŠ Mitušova

    • #22674 Odpovědět
      Markéta Janíková
      Host

      Dobrý den, vážení kolegové. Právě probíhá zkouška spojení komise G. 🙂 Každý, kdo chce uveřejnit příspěvek, musí napsat své jméno a e-mailovou adresu a odškrnout možnost, že není robot. 🙂

    • #22675 Odpovědět
      Jana Secová
      Host

      Dobré odpoledne, jsem zde.

    • #22679 Odpovědět
      Jana Secová
      Host

      Zdravím Vás, posílám Vám otázky e-mailem.

    • #22682 Odpovědět
      Robert Novotný
      Host

      Dobrý den, jsem zde též

    • #22683 Odpovědět
      Markéta Janíková
      Host

      Výborně, moc děkuji!

    • #22684 Odpovědět
      Markéta Janíková
      Host

      Skvělé, takže spojení funguje! 🙂

    • #22685 Odpovědět
      Jana Secová
      Host

      Myslím, že spojení funguje.

    • #22694 Odpovědět
      Markéta Janíková
      Host

      Vážení prezentující,
      všechny Vás zdravím. Obhajoba soutěžních prací SOČ v oboru č.14 a oboru č. 15 proběhne tady na tomto fóru ve čtvrtek 7.5.2020 od 9:00 hodin. V průběhu středy (navečer) na fórum vložím stručný komentář poroty a také doplňující otázky, na které bychom rádi dostali odpověď. Své odpovědi můžete zaslat hned po zveřejnění otázek, nejpozději však ve čtvrtek v 9:00 hod. Od 9:00 hod (do 10:00, max do 10:30, pokud by se hodně rozvinula diskuze) bude prostor pro to, abychom si trochu popovídali o tom, co jste v rámci SOČ vytvořili. Poté se porota poradí a nepozději ve 12:00 hod budou zde na fóru zveřejněny výsledky, tj. pořadí jednotlivých prací.

      V případě, že by byly na Vaší straně nějaké problémy s připojením a komunikací přes toto fórum, tak mi prosím napište na marketa.janikova@vsb.cz. Jinak se budu společně se svou kolegyní a kolegou z komise ve čtvrtek těšit na Vaše odpovědi a společnou diskuzi.

    • #22744 Odpovědět
      Markéta Janíková
      Host

      Obor č. 15
      KAREL BILČÍK – KVANTITATIVNÍ JAZYKOVÁ ANALÝZA FENOMÉNU MIGRACE V SOUČASNÉM ČESKÉM TISKU

      prezentace:
      https://youtu.be/VNTeYZjCVHI

      Čistě výzkumná práce obsahující několik rovin analýzy. Překvapující výběr a šíře použitých analytických nástrojů. Práce je odborně/formálně/metodologicky na velmi vysoké úrovni překračující požadavky SOČ. Chybí teoretické ukotvení problematiky migrace a role médií v tomto kontextu. Chybí hypotézy.

      Otázky:
      1. V práci chybí hypotézy. Pracoval jste s nějakými výzkumnými předpoklady/očekáváními?
      2. Jak jste se dostal ke kolokační analýze?
      3. Jaký je podíl Vaší samostatné práce na daných analýzách?
      4. Znáte asociaci Mediatenor, která se zabývá analýzou mediálních sdělení?

    • #22746 Odpovědět
      Markéta Janíková
      Host

      Obor č. 15
      ANETA ODRIHOCKÁ – PROMĚNY ARCHETYPÁLNÍCH POSTAV ADAMA A EVY V ČESKÉ POEZII ĚÉ. STOLETÍ

      prezentace:
      https://youtu.be/guiCAinluhE

      Práce velmi zdařilá, výborně zpracovaná po řemeslné/odborné i formální stránce. Určitě by si zasloužila další rozšíření, tj. hlubší ponor do daných děl a symboliky jednotlivých motivů, některé prvky jsou zmíněny jen v náznaku.

      Dobré prezentační a komunikační dovednosti (prezentace).

      Otázky:
      1. Z jakého důvodu jste si vybrala právě archetypy Adama a Evy?
      2. Jakým způsobem jste vybírala díla pro rozbor? Proč právě tato díla?
      3. V čem spatřujete hlavní přínos Vaší práce?

    • #22747 Odpovědět
      Markéta Janíková
      Host

      Správný název bez překlepu je: Proměny archetypálních postav Adama a Evy v české poezii 20. století. Omlouvám se.

    • #22748 Odpovědět
      Markéta Janíková
      Host

      Obor č. 15

      RICHARD SMRŽ – OBRAZ JOSEFA MENGELEHO V LITERATUŘE

      prezentace:
      https://www.youtube.com/watch?v=WpKgb8fGfL8

      Práce velice zajímavá a inspirativní.

      Úplně chybí „zazdrojování“ životopisné části, celkově je práce zpracována za použití špetky umělecké licence, některé části působí až melodramaticky, k čemuž téma doktora Mengeleho přirozeně svádí. Doporučovali bychom rozšířit analytickou část na úkor popisu děje.

      Významné překročení času u prezentace, pokud by to bylo naživo, po deseti minutách bychom Vás zastavili. Jinak ale prezentace vynikající, takový malý dokument na ČT2.

      Otázky:
      1. Překvapilo Vás něco na osobě Josefa Mengeleho?
      2. Jak by bylo možné Vaši práci (i prezentaci) dále využít?

    • #22749 Odpovědět
      Markéta Janíková
      Host

      Obor č. 14

      KLÁRA KUBĚNOVÁ – VLIV VZDĚLÁVACÍCH SYSTÉMŮ NA KOGNITIVNÍ VLASTNOSTI DĚTÍ V MLADŠÍM ŠKOLNÍM VĚKU

      prezentace:
      https://youtu.be/g4QYAKHYg6o

      Velmi dobrá práce, zvláště pak výzkumný oddíl. V teoretické části disproporční popis jednotlivých vzdělávacích systémů, zazdrojování některých kapitol nedostatečné, částečně referátové zpracování některých (delší úseky textu z jednoho zdroje). Výborné provázání teoretické a praktické části. Opravdu podrobný popis výzkumných aktivit, precizní popis způsobu a průběhu testování v jednotlivých školách. Výsledky analyzovány v širších souvislostech, diskuze nad limity a možnými zkresleními výsledků.

      Chybí operacionalizace hypotéz a pojmů z hypotéz (jak budou přesně hypotézy ověřovány a za jakých podmínek lze hypotézu vyvrátit nebo potvrdit). Pozor na spekulace při ověřování hypotéz. Např. u hypotézy 3 předpokládáte, že větší roli než zájem dětí o danou aktivitu hrálo, zda rodiče s danými dětmi hráli hry na postřeh a pozornost. Ale toto nebylo předmětem výzkumu, ani to nemůžete nijak doložit. Navíc jste sama uváděla, že např. hru Dobble znaly dobře všechny děti.

      Práce na velmi dobré úrovni, chvílemi ovšem zpracována románově/deníkově/familiérně, což působí v odborném textu rušivě. „Pojďme se podívat“, „To dá rozum, že“ „Mohli bychom to brát jako seznámení s našimi malými respondenty, bohužel jejich jména se v rámci ochrany osobních dat nedozvíme“. Apod.

      Otázky:
      1. Jakým způsobem se vybíraly děti (těch 10) z jednotlivých tříd do výzkumného souboru? Kdo je Vybíral?
      2. Chcete se v budoucnu věnovat psychologii/pedagogice, popř. se zaměřit nějak jinak na práci s dětmi?
      3. Co Vás vedlo k výběru této problematiky pro práci SOČ?
      4. Co s prací dál – neuvažujete o rozšíření vzorku škol?

    • #22751 Odpovědět
      Markéta Janíková
      Host

      Obor č. 14

      MARKÉTA PRAUZKOVÁ – TLAK GENDEROVÝCH STEREOTYPŮ NA DĚTI

      prezentace:
      https://www.youtube.com/watch?v=vhy-_fpXXQw

      V práci opakovaně uvádíte, že se jedná o seminární práci. V teoretické části postrádáme vymezení pojmů gender x pohlaví. Chtělo by to rozšířit soubor zdrojů pro teoretickou část. Wikipedia není relevantním zdrojem pro odbornou práci a v případě čerpání z diplomových prací je dobré jít přímo k primárnímu zdroji, pokud tím zdrojem ovšem není samotná DP (v souvislosti s analýzou pohádek ve Vaší práci). Dotazovala jste se dětí na genderové stereotypy, dle Vašeho zhodnocení děti stereotypům nepodléhají, „berou věci tak, jak jsou.“ Opravdu? Přikláníme se spíše k opačné variantě, tedy že se v rozhovorech stereotypy objevují, objevují se poměrně často, nejčastěji v části týkající se role rodičů. Doporučili bychom (pro přehlednost) a lepší možnosti při analýze výsledků strukturovat odpovědi do kategorií, např. vzhled/chování, profese, domácí práce/rodičovské role apod. V práci by měl být přepis celých rozhovorů, nejen vybraných částí.

      Otázky:
      1. Co říkáte na genderově neutrální výchovu dětí, kterou aplikuje např. Pink?
      2. V práci jste napsala, že dívky mají v pohádkách mnoho vzorů, že se mohou osamostatnit a že by i chlapci měli mít svůj vzor, který jim ukáže „že je možno prožít svůj vlastní příběh bez princezny“. Je pro Vás emancipace (můžů i žen) spojena pouze se životem single?
      3. Hodně se mluví o genderové vyváženosti ve všech oblastech života. Málo žen je ochotno vstoupit třeba do politiky, co si o tom myslíte, proč tomu tak je?
      4. V práci píšete, že komunismus podporoval tradiční rozdělení rolí? Co tím myslíte?
      5. Co říkáte v souvislosti s vaší prací na postavení rodiny ve společnosti?
      6. Jsou současné vzory v rodině (ženské i mužské) dostačující?
      3.

      • #23031 Odpovědět
        Markéta Prauzková
        Host

        Přeji hezký den,
        děkuji za zhodnocení.
        Pokud se v mé práci objevilo slovo „seminární“, tak mě to velmi mrzí, je to přepisovaná seminární práce, avšak doufala jsem, že jsem se veškerých jejich zbytků zbavila. teď k vašim otázkám.
        Tím, že děti „berou věci tak, jak jsou“ jsem myslela to, že genderové stereotypy jsou pro ně jakousi samozřejmostí a neuvědomují si, že by právě například rodiče v domácnosti mohli fungovat jinak.
        Teď k vašim otázkám.
        1) S výchovou dětí od Pink nejsem seznámena, takže nevím do jaké míry svým dětem nechává samostatně se o těchto věcech rozhodovat. Každopádně já sama nejsem zastánce „extremismů“. Ano, myslím si, že dětem by mělo přestat být předsouváno, jak se mají chovat či vypadat pouze na základě jejich pohlaví. Jsou ale situace, kdy podle pohlaví své děti rozlišovat musíte, například zdravotnictví. Dívky potřebují od určitého věku hygienické potřeby jako tampony, nemyslím si, že můžete nechat chlapce vybrat si, zda je chce také používat. Pokud Pink ale vychovává své děti jednoduše tak, že je nechává samy si vybrat, co si oblečou apod., jenom na základě toho jak se cítí, tak si myslím, že dělá dobře.

        2) Emancipace pro mě není spojená pouze se životem single. Můžete mít lásku a zároveň i život mimo ni. Na tom není nic špatného. Chtěla jsem tímto příkladem poukázat na to, že stejně tak je v pořádku, pokud jste lásku ještě nenašli. Každý má v životě jiné cíle. Nemyslím si, že je správné, aby pohádky ukazovaly, že jediný smysl života je láska. Chtěla bych, aby děti věděly, že láska funguje jinak, než že první člověk koho potkáte bude přesně váš typ, budete si s ním skvěle rozumět a budete s ním žít šťastně až do smrti. Proto jsem použila právě příklad „prožít vlastní příběh i bez princezny“, protože ve všech částech vašeho života nemusí být vždy partnerská láska. A není špatně, pokud ji od života ani nechcete.
        Emancipace je pro mě zbavení se závislosti na komkoli a získání rovných práv. Jde mi o to, aby děti věděly, že život má zkrátka více možností a konců, než jenom ty, o kterých vypráví klasické pohádky. Pokud někdo chce žít jako v pohádce tak ať, ale taková pohádka je utopie, a děti by měly znát od mala více variací pohádky, která je pro ně předloha o životě dospělých.

        3) Všechny oblasti života jsou velmi rozsáhlé téma. Samozřejmě muži mají geneticky danou větší sílu, a proto není zvláštní, že častěji pracují fyzicky náročněji než ženy (např. na stavbě). Toto ale vůbec nevylučuje to, že se najdou i velmi fyzicky silné ženy a velmi fyzicky slabí muži. Většina neznamená všichni a na to se často zapomíná. V kariérních příležitostech by se tak podle mě mělo rozhodovat na základě schopností jedince, ne podle toho, co jeho pohlaví předvídá.

        Politika je velmi náročná na psychiku člověka. Další fakt je, že v historii najdeme mnohem více mužských vládců než těch ženských. Zase to má spojitost s tím, že muži mají větší sílu, a tak se už kdysi dávno rozhodlo, že budou u moci muži. V těchto pradávných dobách ale rozhodovala síla, teď svůj politický názor neprosadíte tím, že dáte někomu pěstí. Takhle už zkrátka moderní společnost nefunguje (nebo by ale alespoň neměla). Lidé ale i tak často odmítají vládu ženy, jelikož nesplňuje jejich představu o silném vůdci. Navíc politika vyžaduje hodně vášně pro to, co hájíte, abyste byli přesvědčiví. Opět tak není pravidlem, ale ženy mají větší pravděpodobnost být při náročných situacích emoční kvůli hormonům, které naše těla produkují. Slzy jsou vnímány jako slabost. Pokud se tedy v politické hádce rozvášníte tak, že vám potečou slzy, tak vás často lidé najednou začnou vidět úplně jinýma očima. Skvělý příklad je Greta Thunberg v New Yorku, doufám, že jste viděli její projev. Od té doby má nálepku hysterická, kdyby se takto rozvášnil muž, tak má nálepku silný.
        Kvůli těmto důvodům může být pro ženy vstup do politiky velmi složitý. Záleží pouze na okolí, jak ji přijme. Pokud se však žena už ze začátku setká s předsudky a lidé kolem nebudou brát její názory vážně, tak chápu, že o práci v politice ztratí zájem.

        4) Komunismus jako samotný se snaží o beztřídní společnost, kde by byly kromě zrovnoprávnění dělníků zrovnoprávněny i ženy. Avšak komunistický režim v Československu tohoto podle mě nedocílil. Například klasická oslava MDŽ, kde ženy chystaly občerstvení na oslavu zatímco muži o. Oslavovalo se to, jaké jsou ženy skvělé manželky a matky, ne to jaké pokroky např. ve vědě se díky nim učinily. Výchova dívek byla o tom, aby se držely v budoucnu své tradiční role, uměly vařit, šít, apod.

        5) Rodina je pro dítě podle mě největší základ do budoucnosti, když ne rodina tak zkrátka nejbližší lidé v okolí. Podle toho, jak funguje rodina, si dítě myslí, že přesně takto to funguje na celém světe i v jiných rodinách. Rodina je pro dítě vzor, proto je podle mě ve společnosti důležitá (v souvislosti s mojí prací), aby dítě do společnosti i správně uvedla.

        6) Nemůžu soudit, každá rodina je úplně odlišná. Pokud se rodiče drží tradičního rozdělení rolí v rodině, tak si nemyslím, že jsou dostačující. Záleží také na tom, kolik prostoru dávají rodiče dítěti k tomu, aby respektovalo i jiné rozdělení rolí v rodině. Je na zvážení každého rodiče, kolik prostoru dítěti v poznávání společnosti dá. Pokud rodině vyhovuje tradiční rozdělení rolí tak na tom není vůbec nic špatně, pokud však dítěti ukazují, že ne všude to funguje a musí fungovat stejně.

    • #22752 Odpovědět
      Markéta Janíková
      Host

      Obor č. 14

      PETR NAVRÁTIL – ANALÝZA VZTAHŮ MEZI ZÁVISLOSTNÍM CHOVÁNÍM NA INTERNETU A KOGNITIVNÍMI FUNKCEMI U ADOLESCENTŮ

      prezentace:
      https://youtu.be/G3brQAQ3bOg

      Práce na velmi dobré odborné úrovni přesahující požadavky SOČ. Teoretická část je logicky provázána s částí výzkumnou. Široký soubor zdrojů v teoretické části a její komplexní zpracování (od kongnitivních funkcí přes závislostní chování na internetu až po léčbu). Obsáhlé dotazníkové šetření ve výzkumné části čítající 926 respondentů. Podrobná analýza výsledků.

      Otázky:
      1. V práci uvádíte výzkumy/studie, které se zabývaly negativním vlivem trávení času na internetu na kognitivní funkce, narazil jste na nějaký výzkum, který by se soustředil na pozitivní vlivy trávení času na internetu? Jsou nějaké?

      2. Čím si vysvětlujete nerovnoměrné zastoupení mužů a žen ve výzkumném souboru? Mohl to ovlivnit výběr škol, na kterých dotazování probíhalo?

      3. Myslíte si, že je pravda, že dnešní děti a mladí lidé dávají přednost komunikaci a navazování kontaktů přes internet, sociální sítě spíše než v reálném světě, životě?

      4. Jak Vás a Vaše kognitivní funkce ovlivnil internet?

      5. Jakému oboru byste se chtěl po dokončení střední školy věnovat?

    • #22753 Odpovědět
      Markéta Janíková
      Host

      Obor č. 14

      PAUL JOHAN – TVORBA DESKOVÉ HRY

      prezentace:
      https://youtu.be/bhyWSwSbypo

      Práce formou metodiky/návodu/příručky, jak postupovat při tvorbě deskové hry. Chybí obsáhlejší teoretické ukotvení, v úvodu je uvedeno jen pár vět. Na chybějící teoretický rámec pak nasedá i chybějící zdroje.

      Pozitivně je třeba hodnotit hlavně Vaše nadšení a zápal, trpělivost a výdrž při zdokonalování hry i jejím testování a také vytvoření webových stránek s možností si hru stáhnout, popř. upravit k obrazu svému.

      Otázky:
      1. Jak dlouho trval celý proces tvorby deskové hry i s jejím testováním v klubu Pajdulák?
      2. Jaké aktivity (z těch navrhovaných v práci) jste již provedl za účelem lepší propagace Vašich webových stránek ke hře?
      3. Jak byste chtěl svou práci dále využít?

    • #22755 Odpovědět
      Markéta Janíková
      Host

      KLÁRA KUBĚNOVÁ – VLIV VZDĚLÁVACÍCH SYSTÉMŮ NA KOGNITIVNÍ VLASNOSTI DĚTÍ V MLADŠÍM ŠKOLNÍM VĚKU
      Jen doplnění chvály za profesionálně vytvořenou prezentaci.

    • #22756 Odpovědět
      Markéta Janíková
      Host

      Obor č. 14

      MAGDALÉNA ZAJÍCOVÁ – LIDÉ A SNY

      prezentace:
      https://youtu.be/foKyy0ZUkpE

      Práce je na zajímavé téma, chybí ovšem podrobnější vědecký podklad hlavně u podvědomí. Teoretická část spíše formou referátu/výtahu z knihy (delší úseky textu z 1 zdroje). Ne moc obsáhlý soubor zdrojů. V praktické části Vám chybí hypotézy i podrobnější srovnání výsledků obou testovaných skupin, pozor věkové kategorie obou dotazovaných skupin se nemohou překrývat!

      Otázky:
      1. Proč jste si vybrala právě toto téma?
      2. Vyhledávate si význam snů, které se Vám zdají?
      3. V čem tktví hlavní přínos Vaší práce?

    • #22757 Odpovědět
      Aneta Odrihocká
      Host

      Zdravím Vás,

      děkuji za dotazy, zde jsou mé odpovědi.

      1. Archetypální postavy Adama a Evy jsem si vybrala, jelikož jsou to první postavy vyskytující se v Bibli, které formují vztah. Dle mého pohledu je Bible světově známá a odráželo se od ní mnoho kultur, můžeme tedy říci, že s tímto příběhem je seznámen snad každý. Čtenářům tak může být toto téma velmi blízké a souvislost této dvojice lidí v literatuře neunikne jejich pozornosti.

      2. V první řadě jsem byla samozřejmě limitována faktem, že v dílech se musí vyskytovat tyto dva archetypy a vybírat tak, aby byla díla alespoň částečně rozmanitá, co se týče motivů a variant jejich ztvárnění. Mnou vybraná díla tyto podmínky splňovala. Nechtěla jsem, aby bylo v práci velké množství děl, aby se dala mezi sebou případně dobře porovnat. Dalším faktorem byla osobní preference, některá díla jsem znala již z dřívější doby, s některými jsem se seznámila až v průběhu práce a také jsem dala na doporučení mého vedoucího SOČ.

      3. Přínosem práce je dle mého názoru zobrazení biblické tradice v české poezii, poukázání na postavy Adama a Evy z biblického příběhu jako na zdroj inspirace pro tvůrce básnických děl.

    • #22758 Odpovědět
      Markéta Janíková
      Host

      Obor č. 14

      NIKOL BAIEROVÁ – SEZNÁMENÍ DĚTÍ Z MATEŘSKÝCH ŠKOL SE ZÁKLADY CHEMIE

      prezentace:
      https://youtu.be/XIQ12lYT-wc

      Práce ve formě metodiky. Měla byste upravit práci po formální stránce, když se odkazuje na zdroj, uvádí se jen autor, rok vydání, popř. stránka, když se jedná o doslovnou citaci. Některé části textu by si zasloužily zazdrojovat (např. pedagogické osobnosti). Praktická část je tvořena aktivitami na popularizaci chemie a dotazníkovým šetřením, ve kterém respondenty byly paní učitelky z MŠ. Samozřejmě šetření s ohledem na počet respondentů nemůže být reprezentativní, ale to určitě nebylo účelem, spíše šlo o zpětnou vazbu pro Vás, že? Doporučili bychom pro příště kategorizaci odpovědí v dotazníku: určitě ano, spíše ano, spíše ne, určitě ne, nevím. chybí hypotézy. Jinak jako metodika je práce velmi zdařilá a může mít široké využití.

      Otázky:
      1. Cílem práce bylo probudit zájem o chemii. Myslíte, že jste tohoto cíle dosáhla?
      2. Jaké byly reakce dětí? Jak se k aktivitám stavěly?
      3. Jak moc jste se podílela na tvorbě metodik použitých v MŠ? Je to Vaše autorská práce, nebo jste daný materiál převzala z projektu, o kterém se v rámci práce zmiňujete?

    • #22759 Odpovědět
      Karel Bilčík
      Host

      1. Určité hypotézy na začátku byly – už předem jsem tušil, že se bude Blesk diametrálně odlišovat od ostatních deníků a že bude používat velmi málo odborných výrazů. Při úpravách textů před analýzou jsem si četl perexy, podle nichž jsem určil, že se iDnes zaměřuje na Česko a Aktuálně.cz na Itálii. Též jsem předpokládal, že se Hospodářské noviny budou, už podle názvu, zabývat ekonomickými dopady, resp. ekonomikou obecně a budou migraci analyzovat v tomto směru.

      2. Téma bylo vypsáno, mně se líbilo a pan profesor Místecký mě se vším seznámil – kolokační analýza, softwary KWords, který funguje v rámci Českého národního korpusu, a LancsBox.

      3. Analýzu provedly softwary LancsBox a KWords. Sám jsem sestavil korpus a řídil analýzy; pan profesor Místecký mi asistoval v případech, kdy se u LancsBoxu objevily provozní obtíže. Také jsem výsledky interpretoval a práci sepsal. Právě interpretace získaných výsledků tvoří, dle mého, osu práce.

      4. Mediatenor jsem neznal a nevím, jaké používají metody; toto by bylo třeba určitě podrobněji prozkoumat. Osobně si myslím, že metody, kterých jsem v práci využil já, nejsou ještě (vyjma klíčových slov) v mediální branži příliš známé.

    • #22760 Odpovědět
      Klára Kuběnová
      Host

      Dobrý den,
      děkuji vám za vyjádření k mé práci a za dotazy, na které vkládám odpověď:

      1. Jakým způsobem se vybíraly děti (těch 10) z jednotlivých tříd do výzkumného souboru? Kdo je vybíral?
      Děti byly vybrány několika následujícími způsoby, vždy šlo ale o výběr náhodný a mnou neovlivněný:
      • V některých třídách byl počet dětí natolik malý (nejmenší třída měla jedenáct žáků), že se zde v podstatě o výběr nejednalo. Jedno dítě v den mého testování nebylo ve škole, a tudíž jsem zde udělala test s celou třídou a nemusela jsem nic vybírat.
      • V jiných třídách vyselektovala deset dětí má žádost směrem k jejich rodičům (byla uvedena v práci jako obrázek) o tom, zda se mého testování jejich děti mohou zúčastnit. Relativně hodně rodičů si to nepřálo, proto jsem musela pracovat pouze s těmi dětmi, jejichž rodiče souhlasili.
      • V případě, že byly v ročníku dvě třídy (A a B), což se stalo pouze na státní škole, o volbě jedné z těchto dvou tříd rozhodla paní ředitelka, a to čistě z praktického hlediska: jedna třída měla pro testování vhodněji uspořádaný rozvrh – tzn. měla za sebou dvě hodiny výtvarné výchovy, ve kterých třídní paní učitelce nevadilo mi vždy jedno dítě uvolnit, zatímco druhá třída měla takto za sebou český jazyk a matematiku, ve kterých by mé testování výrazněji ovlivnilo chod a přínos hodiny.
      • V případě, že nenastala ani jedna z výše uvedených situací, přišla na řadu volba třídní učitelky. Ta, aniž by přesně věděla, co budu dělat a jaký je záměr mého testování, mi vybrala deset dětí náhodně a v náhodném pořadí za sebou. Pouze jsem ji před tím požádala, aby ve skupince byli zástupci chlapců i dívek.
      • V Montessori nebyla tato volba jen na učiteli, ale na dětech samotných – společně si vypsaly tabulky, v jakém pořadí budou chodit a vždy ke mně přišel zrovna ten, kdo měl chvilku volno. Po deseti jsem je zastavila a testování jsem ukončila, protože jsem všechna potřebná data už získala.
      Shrnuto v jedné větě – výběrem výzkumného souboru jsem se nemusela do takové míry zabývat, protože se prakticky jednalo o výběr náhodný. Nestalo se tak, že by děti vybíral někdo zaujatý, kdo by vybral deset premiantů a mohl by tak zkreslit průměrný výsledek celé třídy i školy.

      2. Chcete se v budoucnu věnovat psychologii/pedagogice, popř. se zaměřit nějak jinak na práci s dětmi?
      Určitě ano, obě tato témata mě velice zajímají a chtěla bych se jim věnovat i ve svém dalším studiu.
      Mimoto se na práci s dětmi zaměřuji i ve volnočasových aktivitách – již několik let sama studuji japonské bojové umění Ju Jutsu a přes tři roky ho předávám mladším studentům – dětem. Primárně se na běžných hodinách věnuji spíše předškolním dětem ve věku 3 – 6 let, působím ale i na cvičeních školních dětí (7 – 13 let) a pro tuto skupinu organizuji i další aktivity, jako víkendové semináře nebo letní tábory. Právě tady jsem našla své největší zalíbení v práci s dětmi a myslím si, že takto se jim věnovat a pomáhat jim růst je mým životním posláním.
      Ve volných chvílích také doučuji žáky základních škol z předmětů, které jsou pro ně obtížné (matematika, fyzika, chemie, český jazyk) nebo jim pomáhám s přípravou na přijímací zkoušky. Tato práce mě také velmi baví, největším zadostiučiněním pro mě tady je, že žáci mnou vysvětlenou látku dokáží pochopit a že jim naše společná práce přinese odměnu ve formě dobré známky nebo aspoň dobrého pocitu, že něčemu složitému konečně rozumí.

      3. Co vás vedlo k výběru této problematiky pro práci SOČ?
      Už v minulé odpovědi jsem zmínila Ju Jutsu a bylo to právě to. Když jsem si s dětmi před nebo po cvičení povídala o všem možném včetně toho, jak se jim dnes líbilo ve škole, vypozorovala jsem řadu zajímavých věcí. Žáci, kteří navštěvují běžné státní školy většinou odpověděli klasické: „Nic moc, nuda…“ zatímco děti, které navštěvují Montessori školu mi dokázali několik minut povídat o tom, co všechno ten den dělali a co se jim líbilo. Navíc to zakončili tím, že už se těší na další den ve škole.
      Takže prvotním impulsem pro vznik této práce byla má vlastní zvědavost. Jak je možné, že jsou ty školy tak jiné? Jak je možné, že jsou ty děti tak jiné? Tyto otázky jsem si začala klást a protože mě zajímá psychologie, rozhodla jsem se to vzít z psychologického hlediska a práce byla na světě.
      Když už jsem se do ní pustila, tak mě napadlo, že si možná podobné otázky jako já kladou rodiče předškolních dětí, kteří si vybírají vhodnou školu. Proto jsem tyto tři nejčastější typy škol zkusila postavit do jakéhosi srovnání mezi sebou, aby ta práce měla užitek o něco větší, než jenom uspokojení mé zvědavosti. Věřím, že se mi to povedlo.

      4. Co s prací dál – uvažujete o rozšíření vzorku škol?
      Určitě ano, mě samotnou by zajímalo, zda by výsledky ve větším měřítku vyšly podobně, nebo třeba úplně jinak. Skvělé by bylo například srovnání poměrového vzorku těchto škol v okresu Opavsko nebo v Moravskoslezském kraji. V tomto případě jsme ale limitováni jejich počtem – církevní školy jsou v MS kraji pouze 4. Výsledky by ale pochopitelně měly větší statistickou validitu.
      Další možností by bylo rozšířit vzorek i o další, ještě méně známé typy škol (Waldorfská škola apod.), srovnat mezi sebou ještě více systémů a mít tak větší vzorek i možnost výběru.
      A můj poslední plán, který bych také chtěla uskutečnit, je provedení testů na úplně stejném vzorku například za jeden nebo za dva roky. A mít tak možnost sledovat vývoj a změny – zda si školy udrží své pozice, tak jak vyšly v mé práci nyní, nebo se některá začne výrazně zlepšovat,… A zkusit si to nějak vysvětlit.

    • #22761 Odpovědět
      Markéta Janíková
      Host

      Obor č. 14

      SOŇA FIALOVÁ – VEGANSTVÍ A REAKCE SPOLEČNOSTI

      prezentace:
      https://youtu.be/tvdoYO1Mhy4

      Z práce je patrný Váš velmi pozitivní vztah k veganství, oceňujeme, že jste se snažila toto téma zpracovat neutrálně a vyhnula jste se zbytečným invektivám na na adresu „masožravců“. Přesto ale bychom doporučili práci rozšířit o další relevantní zdroje, výzkumy, studie k danému tématu, aby se zvýšila celková odbornost textu. Všechny údaje je potřeba také patřičně „zazdrojovat“. Výzkumnou část tvoří 3 dotazníková šetření,velmi pozitivně jsme hodnotili především, že máte v práci uvedeny hypotézy a dokonce i diskuzi výsledků!

      Otázky:
      1. Jaké další využití má Vaše práce?
      2. V blízkém okolí jednoho z porotců mladý člověk zkolaboval při horském výstupu a skončil na dialýze se selháním ledvin. Dle lékařů byl stav kritický právě kvůli tomu, že mladý muž byl vegan. Zmíněný mladý člověk začal jíst znovu maso, protože měl pocit, že extrémně zapomíná, začalo mu to dělat problémy v profesi IT. Četla jste nějakou studii na téma veganství/vegetariánství a problémy s pamětí, popř. jinými kognitivními schopnostmi?
      3. Když hovoříme o mase ze stresovaných zvířat z velkochovů plném antibiotik, myslíte, že produkty pro vegany/vegetariány jsou 100% zdravé? Není to v tomto segmentu podnikání stejné jako jinde a důležitý je zisk?
      4. Kolik respondentů se účastnilo jednotlivých dotazníkových šetření?
      5. Je něco, co Vás při zpracovávání výsledků výzkumu překvapilo?
      6. Co Vám veganství dalo a vzalo?

    • #22762 Odpovědět
      Markéta Janíková
      Host

      Obor č. 14

      KLÁRA GREJTÁKOVÁ – MASOVÍ VRAZI

      prezentace:
      https://www.youtube.com/watch?v=lmvIcg1OP8k

      Doporučujeme formátování a zarovnání textu. V teoretické části dělíte osoby s odchylkou od normálu na osoby nadané s výbornými studijními výsledky a jedince s naprostou absencí empatie a racionálního myšlení. Je to poněkud zavádějící, nadaný jedinec nemusí mít vždy výborný prospěch, zvlášť v předmětech, které jsou mimo jeho nadání a nebaví ho a také výše inteligence nesouvisí s mírou rozvinutí schopnosti empatie.

      Ve výzkumné části zpracováváte výsledky z 32 dotazníků, v dotazníku jsou dobře zvolené otázky, reflektujete při jejich zpracování širší rámec dané problematiky, celkové zpracování působí poněkud intuitivně, chybí hypotézy, vymezení výzkumné strategie apod.

      Otázky:
      1. V práci je uvedeno několik amerických studií týkajících se problematiky střelných zbraní, narazila jste při psaní práce na nějaké výzkumy v této oblasti z dalších kontinentů?
      2. Jaký vy osobně máte názor na držení zbraní?
      3. Proč jste do práce zahrnula týrání, zneužívání a domácí násilí? Je možno vysledovat, že by masový vrah byl i násilníkem v soukromé rovině? Je tam vyšší pravděpodobnost takových projevů?
      4. Jak byste jsou práci dále využila?
      5. Jaký máte názor na vraha z porubské nemocnice? Zajímala jste se o jeho pohnutky? Víte, co se stalo?

    • #22763 Odpovědět
      Markéta Janíková
      Host

      Obor č. 14

      TAŤÁNA KRPCOVÁ, ALEŠ SOCHA – ANALÝZA KVALITY SPÁNKU STŘEDOŠKOLSKÝCH STUDENTŮ

      prezentace:
      https://youtu.be/4unHUrHIAjE

      Zajímavá práce na zajímavé téma.

      Teoretická část práce formou referátu/výtahu z literatury (delší úseky textu z jednoho zdroje). Bylo by fajn sjednotit způsob odkazování na zdroje a také sjednotit formátování textu.

      Ve výzkumné části Vám chybí hypotézy,není popsán způsob testování, jinak zajímavý výběr výzkumných nástrojů v rámci testování kvality spánku, jen u takových specifických technik je velmi problematické neodborné použití a především možnost neodborného zpracování výsledků. Chybí podrobnější analýza dosažených výsledků. Formulace „průzkumu se účastnilo cca 100 respondentů“ není v odborné práci na místě, vše by mělo být přesné, zvláště pak číselné hodnoty. Jinak jsme počet respondentů hodnotili pozitivně.

      Otázky:
      1. Proč jste do výzkumu nezahrnuli studenty čtvrtých ročníků? Mohlo by to být vzhledem k ukončování studia zajímavé v souvislosti s kvalitou spánku.
      2. V práci píšete, že jste provedli osobní konzultaci u respondentů vykazujících větší náchylnost k depresím a dodali jste rady a doporučení těm respondentům, u kterých jste diagnostikovali větší riziko spánkové apnoe. To je jistě pozitivní, ale zajímalo by nás, jakým způsobem jste v rámci svého šetření zajistili anonymitu?

    • #22765 Odpovědět
      Markéta Janíková
      Host

      Obor č. 14

      KATEŘINA SLABĚŇÁKOVÁ – BILINGVNÍ VÝCHOVA DÍTĚTE ANEB KOLIK JAZYKŮ UMÍŠ

      prezentace:
      https://www.youtube.com/watch?v=eTYa4zm5jnU&feature=youtu.be

      Práce zajímavá i téma, které jste si vybrala je moc zajímavé. Teoretická část je ale zpracována spíše formou příručky/metodiky. Chybí Vám zdroje u některých částí textu (např. bilingvní principy výchovy, typy bilingvismu apod.)

      Metodologicky se jedná bohužel o mišmaš. Uvádíte, že používate metodu průzkumu, odvoláváte se na kvalitativní strategii, ale v úvodu formulujete hypotézu. Rozhovory jsou vedeny spíše žurnalistickým způsobem.

      Otázky:
      1. Zaujalo nás, že chcete jednou své děti vychovávat bilingvním způsobem, přestože uvádíte, že si sama na výchovu v jiném jazyce netroufáte. Mohla byste nám to vysvětlit?

      2. V čem vy osobně spatřujete největší výhody tohoto způsobu výchovy?

      3. Jak dítě z bilingvní rodiny reaguje ve škole? Pomáhá tento fakt ve výuce? Má dítě lepší výsledky?

      4. Bilingvní výuka již na prvním stupni ZŠ je velkým lákadlem pro rodiče. Myslíte si, že výuka matematiky, prvouky, vlastivědy, přírodopisu v cizím jazyce vede k podobným výsledkům jako učení cizího jazyka přirozeně od narození?

    • #22766 Odpovědět
      Markéta Janíková
      Host

      Obor č. 14

      LUCIE RITZINGEROVÁ – PROBLEMATIKA VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ V SOCIÁLNĚ VYLOUČENÝCH LOKALITÁCH

      prezentace:
      https://youtu.be/lcKZQTpxTlQ

      V práci je dobře provázána teoretická část s částí praktickou. Co se týče teoretické části, bylo by vhodné opravit poznámky pod čarou, nemusí se v nich uvádět veškeré údaje včetně ISBN, stačí autor, rok vydání, popř. stránka v případě doslovné citace. Také pokud se opakovaně odkazuje na stejný zdroj neuvádí se několikrát za sebou index se stejným číslem např. 5, 5, 5, ale klasicky 5, 6, 7, v poznámce pod čarou se píše Tamtéž, s. 35. Pokud se odkazuje na číslo publikace v seznamu literatury/zdrojů, většinou se uvádí za textem číslo v hranaté závorce odkazující na číslo zdroje.

      Teoretická část je zpracována poněkud žurnalisticky (velké, barevné fotografie rodin, dětí z SVL).
      Výzkumná část je vedena intuitivně, v úvodu práce hovoříte o hypotéze, kterou je třeba ověřit/potvrdit, hypotéza je ale formulována velmi obecně, co přesně znamená, že doučování má „značný pozitivní vliv“? Práce zajímavá, je vidět, že se dotýká něčeho, co Vás baví. Je třeba ocenit také Váš přínos v oblasti dobrovolnické práce i šíření informací o vzdělávání dětí ze sociálně vyloučených lokalit.

      Otázky:
      1. Co je pro Vás nejobtížnější při doučování dětí ze SVL?
      2. Změnil se Váš pohled na rodiny žijící v SVL?
      3. Jak přijímají rodiče doučování svých dětí?
      4. Jaký máte názor na inkluzi? Nebylo by některým dětem lépe ve speciálních školách, v méně početných třídách s upraveným vzdělávacím programem, kde by častěji zažily úspěch, který by je motivoval?

    • #22768 Odpovědět
      Markéta Janíková
      Host

      Obor č. 14

      JULIE JANČÁLKOVÁ – VEGETARIÁNSTVÍ

      prezentace:
      https://www.youtube.com/watch?v=3GvD1THm3vo&fbclid=IwAR38zO69J2SRS7Nng_8YaAmS1SEZq7fTP2D8WOP31hzYKIJRMhLvZqaA5O8

      Zajímavé téma, bohužel práce je zpracována hodně jednostranně, expresivně, v některých úsecích textu až útočně. Neuvádíte zdroje svých tvrzení, nejsou uvedeny zdroje studií, statistik, na které se aut v textu odkazujete.
      Praktická část je tvořena dotazníkovým šetřením, chybí hypotézy, popis metodologie.
      Bohužel v práci nejdete moc do hloubky, práce zůstala na povrchu, informace nejsou předkládány „vědeckým způsobem“, ale značně emotivně. Podobná vyjádření, že už byste nikdy nesnědla žádnou mrtvolku zvířete do odborné práce opravdu nepatří.
      Otázka : Snědli byste svého psa? Není to otázka jen vegetariánství, ale taktéž otázka sociokulturní, je mnoho zemí, kde by bez zaváhání odpověděli ano.

      Chválíme za originální, byť opěť značně emotivní, prezentaci.

      Otázky:
      1. Odkud jste prosím čerpala informace ohledně zdraví a lepší fyzické odolnosti veganů?
      2. V blízkém okolí jednoho z porotců mladý člověk zkolaboval při horském výstupu a skončil na dialýze se selháním ledvin. Dle lékařů byl stav kritický právě kvůli tomu, že mladý muž byl vegan. Zmíněný mladý člověk začal jíst znovu maso, protože měl pocit, že extrémně zapomíná, začalo mu to dělat problémy v profesi IT. Četla jste nějakou studii na téma veganství/vegetariánství a problémy s pamětí, popř. jinými kognitivními schopnostmi?
      3. Když hovoříme o mase ze stresovaných zvířat z velkochovů plném antibiotik, myslíte, že produkty pro vegany/vegetariány jsou 100% zdravé? Není to v tomto segmentu podnikání stejné jako jinde a důležitý je zisk?
      4. Co Vám vegetariánství dalo a vzalo?
      5. V práci píšete, že by společnost měla vegetariány více respektovat, respektujete i vy osobně, že někdo může mít jiný názor, jiný styl života?
      6. V práci odsuzujete velkochovy pro jejich špatné zacházení se zvířaty, jaký máte ale názor na malé eko a bio farmy?

    • #22769 Odpovědět
      Markéta Janíková
      Host

      Obor č. 14

      MICHAELA ČÁRKOVÁ – ROMSKÁ MENŠINA A PŘEDSUDKY, KTERÉ JI PROVÁZEJÍ

      prezentace:
      https://youtu.be/AKxZp-uZBXA

      Chybí Vám zazdrojování teoretické části, hlavně chybí zdroje uváděných výzkumů a studií (počet Romů v ČR, výzkum týkající se užívání návykových látek ve vyloučených lokalitách apod.). Také v seznamu zdrojů nejsou uváděny zdroje dle platné normy. Wikipedia není relevantní zdroj v odborné práci. V práci máte spíše žurnalistické vedení i zpracování rozhovorů, jedná se o celkový a doslovný přepis? Chybí Vám hypotézy.

      Otázky:
      1. Jedná se ve výzkumné části o doslovný přepis celých rozhovorů, nebo jen o výňatek?
      2. Proč byla při dotazování romských/neromských dětí první otázka odlišná?
      3. Proč má společnost předsudky? Dá se to nějak podle Vás dále řešit vyjma zařazení romských témat do výuky, jak uvádíte v práci?
      4. Jaké jsou další předsudky společnosti vůči Romům vyjma předsudku „neochota Romů pracovat“, který uvádíte na straně 13?
      5. V pasáži o historii Romů máte mnoho neozdrojovaných tvrzení. Čerpala jste i z jiné literatury než v uvedeném seznamu?

    • #22770 Odpovědět
      Julie Jančálková
      Host

      Dobrý den, děkuji za zhodnocení mé práce a další dotazy.
      Hned na začátku bych chtěla říci, že takovou práci jsem psala poprvé a vlastně ani nechápu, že jsem se dostala takto daleko. Práci jsem psala z mého úhlu pohledu na věc a bohužel nevidím vegetariánství očima všežravce, proto se možná hodně promítají emoce a zaujetí. Určitě nebylo v plánu na někoho útočit apod.

      1. Odkud jste prosím čerpala informace ohledně zdraví a lepší fyzické odolnosti veganů?

      Dlouho sleduji stránky, zabývající se touto problematikou, které mluví o všech benefitech vegetariánství nebo popř. veganství. Co mě tak napadá, tak dobrým zdrojem informací je např. česká veganská společnost, kterou uvádím v práci ve zdrojích 🙂

      2. V blízkém okolí jednoho z porotců mladý člověk zkolaboval při horském výstupu a skončil na dialýze se selháním ledvin. Dle lékařů byl stav kritický právě kvůli tomu, že mladý muž byl vegan. Zmíněný mladý člověk začal jíst znovu maso, protože měl pocit, že extrémně zapomíná, začalo mu to dělat problémy v profesi IT. Četla jste nějakou studii na téma veganství/vegetariánství a problémy s pamětí, popř. jinými kognitivními schopnostmi?

      Bohužel jsem se s tímto problémem nesetkala a nikdy jsem o ničem podobném neslyšela.

      3. Když hovoříme o mase ze stresovaných zvířat z velkochovů plném antibiotik, myslíte, že produkty pro vegany/vegetariány jsou 100% zdravé? Není to v tomto segmentu podnikání stejné jako jinde a důležitý je zisk?

      Ano, to je dobrá otázka. Samozřejmě, že když člověk vegetarián/vegan kupuje mražené polotovary, hotovky nebo se často stravuje ve fastfoodech, nelze říci, že by jedl zdravě. Mohla bych to přirovnat ke člověku, konzumuje cukry ve formě bonbónů, místo toho aby jedl třeba ovoce. Když si člověk vyhledá kvalitní recepty a vaří si sám z čerstvých a neupravovaných surovin, je to rozhodně lepší než se stravovat masem z velkochovů. A ano, potravinový trh zareagoval a už i z vegetariánství je velký byznys. Každý podnikatel se snaží vydělat a s přibývajícím počtem lidí, kteří nejí maso a jiné živočišné produkty, lze i v tomto potravinářském odvětví velmi snadno zbohatnout. Navíc v dnešní době se ani nelze 100% zdravě stravovat, vše je upravováno. Do potravin jsou přidávána různá „Éčka“, tuky,… a rostliny jsou pěstované a hnojené různými chemikáliemi apod. Ale stále mi přijde lepší konzumovat upravované rostlinné produkty, než ty živočišné, které stály nějakou živou bytost život.

      4. Co Vám vegetariánství dalo a vzalo?

      Upřímně vnímám více benefity tohoto životního stylu. Začala jsem se zajímat o zdravý životní styl, cítím se lépe po fyzické i psychické stránce. Naučila jsem se perfektně vařit a stále vymýšlím kupu nových výborných jídel, které poté předávám do světa např. skrz svůj instagram. Více jsem se sblížila se svojí sestřenicí, se kterou tento „lifestyle“ táhneme. Inspiruji okolí, mluvím o této problematice, a u mnohých to vyvolává emoce a začínají si tuto problematiku uvědomovat a maso omezují. Více lidí díky mě vegetariánství uznává a chápe a hlavně jsem díky tomu „otevřela oči“. Nezajímám se totiž jen už o problematiku konzumace masa, ale také např. o týrání zvířat, znečištění planety, globální oteplování,… a možná řešení.
      A co mi tento způsob života vzal? Možná pár kamarádů, kteří se s mým „novým“ postojem k životu nehodlali smířit. Často zažívám urážky, výsměch a pobouření okolí. A také už nekonzumuji některé z mých oblíbených jídel z dětství 😀

      5. V práci píšete, že by společnost měla vegetariány více respektovat, respektujete i vy osobně, že někdo může mít jiný názor, jiný styl života?

      Podle vašeho hodnocení mé práce se to nemusí zdát, ale ano, respektuji, ovšem jen ty, kteří respektují i mě. Já osobně vůbec nepatřím do skupiny vegetariánů, kteří lidem nutí nejíst maso a pořád by o vegetariánství mluvili. O mém postoji k masu mluvím jen s lidmi, kteří si můj názor chtějí poslechnout nebo se sami ptají. Řekla bych, že jsem člověk, který si žije svůj život a nehodlá dělat pořádek v životě ostatních, každý by si měl svou cestu najít sám. S „masožravci“ nemám problém, jak z mého dotazníku vyplývá, okolo mě se vyskytuje hodně lidí, kteří maso konzumují a kdybych měla problém s každým z nich a nerespektovala je, tak přijdu o úžasné lidi.

      6. V práci odsuzujete velkochovy pro jejich špatné zacházení se zvířaty, jaký máte ale názor na malé eko a bio farmy?

      Upřímně bych řekla, že je to menší zlo. Ovšem je to mnohem lepší než velkochovy. Zde mají zvířata aspoň nějaký život, ovšem většina pak skončí stejně mrtvá a to, jak jste asi díky mé práci pochopili, nepodporuji. Sama ze živočišných produktů konzumuji jen domácí vajíčka od rodiny. Někdy se pod názvem eko a bio může schovávat další zlo. Ale záleží na úhlu pohledu a také lidech, kteří farmy vlastní.

      Děkuji za dotazy a mějte se hezky

    • #22771 Odpovědět
      Lucie Ritzingerová
      Host

      Dobrý den, děkuji za zhodnocení mé práce. Níže uvádím odpovědi na položené otázky.

      1. Co je pro Vás nejobtížnější při doučování dětí ze SVL?
      Rozhodně velmi obtížné jsou pro mě situace, kdy se i přes všechnu mou snahu i snahu dětí při doučování nedostavují žádné viditelné výsledky, nebo pokrok není příliš trvalý. Například se stává, že se po týdnu opět setkám s dětmi a látka, kterou dříve zvládaly, jim nyní dělá problémy a musíme začít v podstatě od začátku. Při práci s dětmi ze SVL lze jen zřídkakdy počítat s jejich domácí přípravou na doučování – vše tedy musíme zvládnout pouze během jedné hodiny týdně. Při tak dlouhé prodlevě mezi jednotlivými setkáními se přirozeně situacím, jako je popsaná výše, nevyhneme. To může být velmi frustrující nejen pro mě, ale také pro samotné děti.
      Také z toho důvodu je klíčové zapojení rodičů doučovaných dětí, dostatečná komunikace s nimi, snaha o spolupráci na obou stranách. To vše je však samozřejmě „běh na dlouhou trať“ a ne všichni rodiče jsou ochotni spolupracovat.

      2. Změnil se Váš pohled na rodiny žijící v SVL?
      Díky tomu, že jsem měla příležitost nahlédnout, jak takovéto rodiny fungují, můj pohled se určitě do jisté míry změnil. Překvapilo mě velmi vstřícné chování rodin, zájem dětí o doučování. Hlavně jsem si však uvědomila, že tito lidé mají velmi obtížný start do života a v podstatě jim často nezbývá jiná možnost než opakovat stejné vzorce, které od malička viděli u rodičů. Práce v SVL současně se zpracováváním SOČ mi pomohla nastínit, do jaké míry je život člověka ovlivněn jeho prostředím a situací, ve které se nachází. Rozhodně jsem tedy získala pro tyto rodiny větší míru pochopení.

      3. Jak přijímají rodiče doučování svých dětí?
      Osobně jsem se setkala převážně s kladným přístupem. Individuální doučování probíhá v rodinách, které o něj samy požádají. Ačkoliv tedy tito rodiče obecně nepřikládají příliš velkou váhu vzdělání svých dětí, doučování vnímají velmi pozitivně a jsou za něj rádi.
      Někteří rodiče nemají tendence se do samotného procesu doučování zapojovat a ani sami nejeví zájem o jeho průběh, mnohem méně se jich aktivně doptává například na probíranou látku. Na mé otázky o prospěchu dětí však všichni reagují ochotně a určitou míru snahy o spolupráci lze rozpoznat u většiny z nich.

      4. Jaký máte názor na inkluzi? Nebylo by některým dětem lépe ve speciálních školách, v méně početných třídách s upraveným vzdělávacím programem, kde by častěji zažily úspěch, který by je motivoval?
      Na tuto otázku podle mne neexistuje jednoznačná odpověď. Je pravda, že speciální školy mohou dětem poskytnout individuálnější přístup, větší míru podpory, motivace, což může přinést mnohem lepší vzdělávací výsledky. Dle mého názoru je však také třeba zvážit dopad, který může mít umísťování sociálně znevýhodněných dětí do speciálních škol či tříd na postoj většinové společnosti. To, že si děti již odmalička zvykají, že někteří lidé patří do jiného prostředí, do jiné třídy, podle mě může ještě více prohlubovat propast mezi sociálně vyloučenými lokalitami a okolním světem. Takto nastavené postoje mohou dětem ze SVL v budoucnu značně znemožnit uplatnění v zaměstnání, což jejich situaci dlouhodobě příliš nezlepší.
      Inkluze má mnoho vášnivých zastánců i odpůrců, ale osobně se neřadím výhradně ani k jednomu z těchto postojů. Jak inkluze, tak speciální vzdělávání obnáší mnoho výhod, ale i nevýhod, bohužel tedy nelze jednoznačně říct, která z možností je lepší.

    • #22772 Odpovědět
      Kateřina Slaběňáková
      Host

      Přeji dobrý den,
      velmi si vážím Vašeho vyjádření k mé práci a jsem přesvědčena o tom, že si z něj odnesu mnoho cenných poznatků do budoucího života a vyvaruji se podobným chybám při psaní dalších prací podobného charakteru. Přikládám odpovědi na Vaše otázky:

      1. Skutečností je, že úroveň své angličtiny nepovažuji za dostatečnou pro to, abych jednou na svého potomka mluvila pouze anglicky a byla právě tím rodičem, který by se vzdal rodné češtiny a komunikoval s dítětem jen v cizím jazyce. Tato klasická metoda výchovy zvaná OPOL(one parent, one language = jeden rodič, jeden jazyk), suverénně nejpopulárnější a odborníky nejčastěji doporučovaná metoda skutečně vyžaduje dokonalou schopnost rodiče, hovořit cizím jazykem perfektně a plynule. V případě nedokonalosti angličtiny hrozí u dítěte výskyt nejrůznějších poruch řeči jiných závažných vad, často psychického rázu. Samozřejmě bych nikdy nedovolila, aby takovéto riziko podstoupilo právě mé dítě. Pro natolik striktní formu výchovy bych se rozhodla jedině v případě, že by můj partner hovořil anglicky plynně nebo byl sám rodilým mluvčím, abych mohla představovat já ten ryze český aspekt. Jak jsem zmínila v části věnované bilingvní výchově malých dětí formou hry, vychovávat dítě dvojjazyčně je možné také prostřednictvím mnoha jednodušších metod, které nevyžadují tak přísná pravidla a stejně tak ani vysokou úroveň cizího jazyka rodičů. V případě, že by se úroveň mé angličtiny výrazně nezlepšila a můj budoucí partner by rovněž angličtinu špičkově neovládal, sáhla bych rozhodně právě po jedné z metod, které spočívají na principu hry. Hravá forma vštěpování cizího jazyka představuje pro rodiče veliké jazykové ulehčení, protože konkrétní hra se dá přizpůsobit úrovni cizího jazyka ovládaného rodičem, ale i preferencím dítěte. Myslím si, že nevědomky vychovává své děti bilingvně vlastně většina moderních rodičů, když jim například pouští anglické písničky, kterých je třeba i na českém YouTube nespočet. Mně osobně se nejvíce zamlouvá metoda vzájemné interakce s maňáskem. Ratolest si oblíbí jistou plyšovou hračku, prostřednictvím které rodič mluví na dítě anglicky. Kouzlo spočívá v tom, že hračka může mluvit zprvu zcela primitivní angličtinou a postupně, jak dítě roste, přidávat více slovíček a obecně zvyšovat úroveň angličtiny. Dovedu si docela dobře představit, že touto cestou se mi podaří poskytnout svému dítěti základy formou nenucenou, a především zábavnou pro nás pro oba. Dát dítěti základy cizího jazyka a probudit v něm zájem o něj, je podle mě ze všeho nejdůležitější – toho je schopen docílit v podstatě každý současný rodič, ať už je na tom jazykově jakkoliv. Přirozeně dalším podstatným krokem, když už by mi má angličtina nestačila, by bylo předání potomka do rukou odborníků a poskytnout mu například jazykové kurzy nebo v nejlepším případě čas strávený přímo s rodilým mluvčím…

      2. Myslím si, že ty největší výhody dvojjazyčné výchovy se ukážou především v dospělém životě jedince. Situace, kdy bilingvista ční nad ostatními a se značnou lehkostí zvládá úkony, které ostatním znepříjemňuje jazyková bariéra, jsou v životě velmi běžné. Mám na mysli jak uplatnění na trhu práce, protože u spousty zaměstnání je schopnost ovládat kvalitně druhý jazyk absolutně stěžejní, tak průchod novými životními situacemi, které zahrnují, a vlivem globalizace zahrnovat i do budoucna budou, cestování a seznamování se s novými lidmi z různých koutů světa. S tím pak souvisí i rozšiřování si obzorů a zdokonalování komunikačních schopností, vedoucí třeba až ke studiu či trvalému životu v zahraničí. Považuje-li jedinec cizí jazyk za svůj zcela vlastní a přirozený, nebrání se také sebevzdělávání prostřednictvím cizojazyčných zdrojů jako je (dejme tomu anglická) literatura či internet. Právě jmenované cizojazyčné zdroje často obsahují řadu informací, na které český internet nestačí a česká literatura třeba dosud nebyla přeložena. Člověku bilingvně vychovanému se zkrátka podle mě otevírá neuvěřitelné množství cest, které vedou k celkovému rozvoji osobnosti.

      3. To, zdali tento fakt pomáhá či nikoliv, záleží podle mě na mnoha faktorech. Může jimi být učitel, úroveň ovládaného jazyka dítětem, spolužáci, nebo také osobnost dítěte (např. introvert určitě nebude dávat své jazykové schopnosti příliš nadšeně a výrazně najevo, a to, že je vychováván bilingvně se může odrazit pouze na známkách). Otázky, týkají se přítomnosti bilingvisty ve školním kolektivu, jsem položila svým dvěma respondentkám. Zajímalo mě především, jaký postoj zaujal vůči takto vychovávanému dítěti učitel a také to, jak reagovali spolužáci, když bilingvista ukazoval v hodině své jazykové přednosti… Obě bilingvistky, které mi ochotně poskytly rozhovor, se shodly na tom, že vše záleží z velké části na přístupu učitele. Učitel dokáže ovlivnit to, jestli se malý bilingvista v lavici bude nudit, nebo jestli ho kantor dokáže posouvat jazykově dále a vzbudit v něm zájem o další zdokonalování se v daném jazyce. Učitel může mít rovněž zásadní vliv na názor ostatních žáků ve třídě (např. v nižších ročnících rozumně vysvětlit dětem, proč má jejich bilingvní spolužák tak podezřele dobré známky z cizího jazyka a občas mluví s učitelem tak, že nikdo jiný nerozumí.) Pravda, učitele to zajisté stojí mnoho úsilí, práce navíc a uvědomuji si, že je obtížné splnit výukové osnovy, a ještě věnovat individuální péči bilingvnímu dítěti. Na závěr bych uvedla jeden moc pěkný příklad z vlastního života. Řeč je o chvályhodném postoji, který zaujala k mé bilingvní spolužačce paní učitelka na prvním stupni základní školy. Dívku uměla v pravých chvílích před třídou skvěle vyzdvihnout, abychom v ní viděli všichni vzor a cítili k ní úctu, ale zároveň bych rozhodně nedokázala říct, že by ji nadržovala. Takoví učitelé mají můj neskonalý obdiv. Co se známkování týče, je nejspíše přirozené, že děti, které jsou k cizímu jazyku vedeny odmalička a nastoupí do školy, budou už všechny základní znalosti jazyka mít a s touto znalostí se dostaví i dobré známky. Problémy mohou přijít na vyšším stupni. Jedna z respondentek se svěřila, že nebyla ze základní školy zvyklá se žádná slovíčka nebo gramatiku učit (protože vše znala z domu), ale když přešla na gymnázium a její spolužáci se jí začali pomalu vyrovnávat, nevěděla najednou jak na to. Nedokázala si nová slovíčka pamatovat a gramatice pozornost také nevěnovala, protože byla přesvědčena, že to, co už zná, jí pro domluvení stačí. Známky se tak začaly skutečně zlehka zhoršovat, ačkoliv by to do dvojjazyčně vychovávaného dítěte nikdo neřekl.

      4. V první řadě se domnívám, že by jen mizivé procento rodičů umístilo své dítě na školu, kde dochází k výuce běžných předmětů v cizím jazyce, bez jakékoliv jazykové výbavy. Když už není dítě vychováváno vyloženě bilingvně, určitě by mělo předem navštěvovat alespoň nějaké kurzy nebo třeba tábory orientované na zdokonalování se v cizím jazyce, aby se na škole takovéhoto charakteru uchytilo. Rodiče, kteří své dítě pošlou hned do první třídy zmiňované bilingvní školy nijak předem jazykově nepřipravené, považuji za nerozumné a možná až naivní. Dítě, které by neumělo druhý jazyk vůbec, by po příchodu do školy mohlo být nejenže zdeptáno tím, že nerozumí probíranému učivu ani učiteli, ale také by mohlo pocítit útlak a výsměch ze strany spolužáků. Myslím si, že podobných výsledků, jako při učení cizího jazyka přirozeně od narození, se dosáhnout sice dá, ale studium na bilingvní škole se může nehezky podepsat na sebevědomí dítěte, které nebylo předem připraveno. V malém bilingvistovi vidím naopak výborného uchazeče pro školu tohoto typu. Výuka cizojazyčná jistě pomáhá rozvíjet jak komunikační schopnosti v cizím jazyce, tak psaný projev, který bývá často upozaďován. Bilingvní vyučování na vyšším stupni základních škol a školách středních, to je věc zcela jiná. Žáci si v tomto případě už sami stanovují, zdali se chtějí vzdělávat i v druhém jazyce, což je dle mého názoru velice důležité. Chápou už, jaké přínosy znalost cizího jazyka má a dokážou náležitě ocenit přísun kvalitní cizojazyčné péče i ve školních lavicích.

    • #22790 Odpovědět
      Magdaléna Zajícová
      Host

      Dobrý den, děkuji za komentář k práci. Nyní zodpovím Vaše dotazy.
      1)Téma jsem si vybrala z důvodu, že se domnívám, že sny jsou tématem často diskutovaným, stávají se předmětem námětů uměleckých děl či zápletek filmů, v poezii mají nepochybně své místo a zajímalo mě, nakolik toto téma hýbe současnou společností. Vedlejší motivací byl můj osobní pocit, že se mi sny moc často nezdají, a tak jsem se chtěla dozvědět o celé tematice něco více.
      2)Význam snů si dohledávám pouze v některých případech. Jak už jsem říkala v prezentaci, kdysi jsem měla pocit, že se mi sny příliš nezdají, tudíž nebylo ani moc co vyhledávat. Nyní už je situace jiná, ale ne vždy mi v hlavě utkví konkrétní symbol či výjev vhodný pro vyhledání významu.
      3)Přínos mé práce tkví v shrnutí základních faktů o snové realitě z publikací méně i více odborných v teoretické části. Text je zpracován tak, aby byl i přes poměrnou složitost tématu srozumitelný široké veřejnosti. Praktická část přináší obrázek, jak se lidé v mém okolí dle věku sny opravdu zabývají. Můžeme z ní vyčíst, jak často se lidem sny zdají, o čem se jim nejčastěji zdá, komu o svých snech vypráví, jestli věří, že pro nás sny mají nějaký význam atd.

    • #22792 Odpovědět
      Klára Grejtáková
      Host

      Dobrý den, děkuji za zhodnocení mé práce a zajímavé dotazy. Zde jsou mé odpovědi:

      1. Při psaní své práce jsem čerpala také ze studií, které analyzovaly data z evropských zemí. Některé mnou zkoumané údaje pocházely také z Asie. Tam se, ale obvykle střelné zbraně k masovým útokům neužívají ve velké míře. Důvodem může být například omezená možnost si střelné zbraně jako civilní občan pořídit, a to jak legálně i nelegálně.

      2. Myslím si, že každý svéprávný občan, který dodrží zákonem stanovené normy, má právo si zbraň pořídit pro osobní i sportovní účely. Mělo by to být regulováno například maximálním počtem střelných zbraní na jednoho držitele zbrojního průkazu. V USA by se, dle mého názoru, měli zakázat automatické zbraně pro civilní občany. Tento typ zbraní byl vytvořen za jediným účelem. A to zabít co nejvíce lidí v nejkratším možném čase. Jde tedy o zbraně vojenského charakteru.

      3. Tyto patologické jevy jsem zahrnula, protože jedinec vyrůstající v násilném prostředí má častější sklony k využití násilí jako prostředek k řešení svého problému. Někteří pachatelé mohou být násilníci i v soukromé rovině, není to ale pravidlo. Záleží, do které skupiny vrah podle komplikované typologie spadá. Nejpravděpodobnější sklony by měl vrah že skupiny Pseudo-Commando. Jeho fascinace zbraněmi je často doprovázena rasismem, agresí a impulsivním chováním.

      4. Ráda bych se i nadále věnovala prohlubování svých znalostí v rámci tohoto tématu. Mohly by se také využít pro zvýšení informovanosti veřejnosti. Věřím, že obecné povědomí a znalost faktorů, které vrahovu osobnost formují, mohou nápomoci dalším tragédiím předcházet. Toto vážné téma nelze přehlížet.

      5. Ctirad Vitásek se svým činem snažil pomstít systému, nešlo o útok zaměřený na jednotlivce. Trpěl utkvělou představou, že má rakovinu a je mu odepírána lékařská péče. Po útoku odjel z místa činu ke své matce a ke všemu se přiznal. Než ho stihla policie dopadnout, spáchal sebevraždu. To vše svědčí o narušené psychice, šlo tedy pravděpodobně o psychotický typ vraha. Vliv na jeho psychiku mohla mít i smrt jeho bratra, který byl jako příslušník policie zavražděn lupiči před loupežným přepadením. Je nepravděpodobné, že by to byla jeho hlavní motivace. Bratr zemřel již v roce 1998 a navíc ho s prosincovým útokem nic nespojuje.

    • #22793 Odpovědět
      Michaela Čárková
      Host

      Dobrý den,
      děkuji Vám za Vaše hodnocení a otázky, na které se Vám nyní pokusím co nejlépe odpovědět.
      1. Ve výzkumné části se jedná více méně o doslovný přepis našich rozhovorů. Upravila jsem pouze některé věty, aby byla většina vyprávění zachována. Některé odpovědi jsem měla i písemně, takže pro mě byl přepis jednodušší, a tím i přesnější.
      2. Přirozeně jsem se nemohla zeptat neromských dětí na to, jestli doma dodržují nějaké romské zvyky či nikoli. Tento dotaz jsem ale do své práce zařadit chtěla, proto jsem se rozhodla vytvořit tři stejné otázky a pak jednu jinou, aby byl počet na obou stranách stejný.
      3. Myslím si, že předsudky jsou záležitost, kterou si přebíráme z minulosti. Upřímně jsem toho názoru, že tyto předsudky nikdy úplně nevymizí. Je důležité, aby každý člověk začal sám u sebe. V tom vidím jednu z možností, jak je ve společnosti zmírnit. Dále by určitě bylo přínosné více propojit tyto dvě skupiny lidí např. kulturními akcemi.
      4. Předsudků je určitě více. Romové často žijí v podmínkách, které jsou pro nás nepředstavitelné. Tím myslím např. velkou skupinu lidí, nepořádek kolem domu, neuspořádanost a nezodpovědnost. Romové jsou spojováni také s vulgární mluvou a výbušností.
      5. V historické pasáži jsem čerpala zejména ze dvou knih (Romové v České republice včera a dnes a Cikáni). Dále jsem využívala internetové stránky, ale vždy více z nich, aby jsem si informace potvrdila. Nejsem si jistá, co myslíte tím neozdrojováním, jelikož jsem všechny (zejména ty historické) informace vyčetla právě z uvedených zdrojů.

      Budu ráda za Vaše další reakce.
      Michaela Čárková

    • #22795 Odpovědět
      Richard Smrž
      Host

      Dobrý den,

      děkuji za Vaše otázky, mé odpovědi jsou následující:

      1. Na osobě Josefa Mengeleho mě po nastudování dané literatury překvapila zejména otázka antisemitismu -dospěl jsme k závěru, že z jeho chování v průběhu života (hlavně v pozdějším věku) vyplývá, že nenávist k Židům byla dána spíše kompetitivností obou, dle něj talentovaných národů, než striktně náboženskou případně odlišností vnějších rysů. Druhou věcí, co mne překvapila, byla jeho schopnost odosobnění se od hrůz koncentračního tábora – jakoby vůbec nebyl duší přítomen,hnán pouze vidinou svých budoucích úspěchů na poli antropologie, jakoby se nenacházel v jednom z nejhrůznějších vězení na světě ale v laboratoři, kde provádí pokusy na myších. v ostrém kontrastu s tím stojí jeho občasné projevy citů k dětským vězňům.
      Dále se domnívám, že Josef Mengele patřil k té skupině německých intelektuálů, kteří příliš nevěřili ideálům nacistické ideologie, ale nacistický režim chtěli využít především pro naplnění svých osobních ambicí.

      2. Domnívám se, že mou práci (ne celou, ale nejspíše pouze výňatky) by bylo možné využít jako brožury do pamětníků (například k současnému výročí 75. let konce 2. světové války), jako část reportáže seznamující především studenty středních škol s poměry v koncentračních táborech, a kam až může zajít schopný a ambiciózní lékař, pokud je přesvědčený o nadřazenosti své rasy. Dále je možné jí využít jako učební pomůcku pro období 2. světové války.

    • #22802 Odpovědět
      Nikol Baierová
      Host

      Dobrý den, děkuji za hodnocení mé práce.
      Nyní zodpovím Vaše dotazy.

      1. Cílem práce bylo probudit zájem o chemii. Myslíte, že jste tohoto cíle dosáhla?

      Podle mého názoru určitě ano. S dětmi se pracovalo velice skvěle a to hlavně z důvodu jejich aktivního zapojení do jednotlivých činností. Velkou radost mi také udělala slova jednoho z chlapců mateřské školy, který mi řekl, že se chce stát chemikem. Znalosti tohoto chlapce opravdu převyšovaly nad znalostmi ostatních. Bylo tedy poznat nejen, že na jednotlivých setkáních dával pozor, ale také, že si další informace vyhledával i jiným způsobem. Celkově jsem zaznamenala pokroky u všech dětí, se kterými jsem pracovala. Například podle toho, že při opakované práci s chemickým sklem ho dokázaly pojmenovat. Děti se na jednotlivá setkání těšily a to mi dělalo obrovskou radost.

      2. Jaké byly reakce dětí? Jak se k aktivitám stavěly?

      Při úvodu prvního setkání pouze seděly a pozorně poslouchaly, co se bude dít. Když se pak prezentovaly jednotlivé pokusy a aktivity, děti svůj zájem začaly projevovat. Do jednotlivých aktivit se zapojovaly velice aktivně, vždy se snažily dosáhnout co nejlepších výsledků (ať už to byly jednotlivé pokusy nebo pracovní listy) a při položení nějaké otázky se snažily prosadit svůj názor. Z dětí bylo cítit nadšení, radost a chuť pracovat při každém z těchto setkání, jelikož byla tato setkání vytvořena tak, aby si děti pokaždé vyzkoušely něco nového. Při každém loučení se nás děti ptaly, kdy je zase navštívíme.

      3. Jak moc jste se podílela na tvorbě metodik použitých v MŠ? Je to Vaše autorská práce, nebo jste daný materiál převzala z projektu, o kterém se v rámci práce zmiňujete?

      Jelikož se tato práce konala v rámci projektu, byly tyto metodiky již předem dané. Tyto metodiky se pak používaly ve všech 6 mateřských školách, které navštěvovala naše škola. Já jsem měla poté možnost s vedoucí mé práce konzultovat některé z pokusů, např. jaké pokusy doplnit. Všechny tyto pokusy byly před návštěvou mateřské školy vyzkoušeny. Byla prověřena vhodnost těchto pokusů pro děti předškolního věku a v neposlední řadě také bezpečnost. Podle názvů metodik jsem pak zpracovávala metodické listy (jednotlivé úkoly a pokusy a k nim pomůcky, chemikálie a postup= konkrétní metodiku), tak, aby se podle těchto listů mohly jednotlivé metodiky vykonávat. Mou prací byly také pracovní listy, které jsem vymýšlela k jednotlivým metodikám tak, aby je vhodně doplnily a aby byly pro děti zábavné.

    • #22811 Odpovědět
      Aleš Socha
      Host

      Dobrý den,
      1. Proč jste do výzkumu nezahrnuli studenty čtvrtých ročníků? Mohlo by to být vzhledem k ukončování studia zajímavé v souvislosti s kvalitou spánku.

      Zajímavé by to určitě bylo, ale na testování jsme vybírali třídy s podobnými učiteli (podobné sociální prostředí a nároky na výuku). Bohužel ve všech třech třídách 4. ročníku působili jiní učitelé než v našich testovaných třídách. Testování probíhalo v hodinách biologie, což umožnila naše garantka paní Chlebková. Snažili jsme se domluvit s učiteli 4. ročníků, avšak nám testování nebylo umožněno, protože se jednalo o období uzavírání známek.

      2. V práci píšete, že jste provedli osobní konzultaci u respondentů vykazujících větší náchylnost k depresím a dodali jste rady a doporučení těm respondentům, u kterých jste diagnostikovali větší riziko spánkové apnoe. To je jistě pozitivní, ale zajímalo by nás, jakým způsobem jste v rámci svého šetření zajistili anonymitu?

      Testování, jak jsme již zmínili, probíhalo v hodinách biologie. Žákům jsme rozdali svázané dotazníky, představili jsme se a vysvětlili jak mají tyto dotazníky vyplňovat. Po vyplnění dotazníků si mohli studenti spočítat své výsledky a zjistit tak, jak na tom jsou. Poskytli jsme jim informace jak nás kontaktovat (přes sociální sítě nebo školní poštu), a to proto aby nás mohli kontaktovat se špatnými výsledky a my jim mohli poskytnout informace, jak jejich stav zlepšit. Ozvalo se nám 6 studentů, kterým jsme poskytli typy, jak dodržovat spánkovou hygienu. Jednalo se převážně o studenty, kteří dle dotazníků vykazovali těžké riziko nadměrné denní spavosti. Komunikace s nimi probíhala přes sociální sítě, nebo formou osobní schůzky (například v kavárně).

    • #22831 Odpovědět
      Soňa Fialová
      Host

      1. Z mého průzkumu lze vyvodit, co si společnost převážně myslí o veganech, také na ni lze navázat dalšími průzkumy, například o informovanosti společnosti nebo o veganské problematice. Myslím si, že by to bylo zajímavé porovnání. Také se můžeme zaměřit na veganský průzkum a porovnat pohled společnosti a skutečné odpovědi veganů.
      2. Bohužel nevím bližší informace. Největším faktorem je, do jaké míry se tento člověk věnoval své výživě. Je důležité hlídat si dostatečný příjem všech vitamínů a minerálů. Osobně také doporučuji užívat suplementy vitamínu B12 a také si udělat testy a upravit svou dietu podle individuálních potřeb. Zajímat se o svou výživu by nemělo být důležité pouze pro vegany, ale pro všechny. Je pravda, že pro vegany je složitější příjem komplexních bílkovin a minerálů. Na druhou stranu stejně tak v nevegetariánské dietě je častý deficit vitamínu C, nadměrný příjem tuků, což může vézt k obezitě, infarktu – nemocem v dnešní době hodně rozšířených. Celkově bych chtěla poukázat na nadměrnou konzumaci masa v naší společnosti. Veganství má pro mnoho lidí význam ve vyjádření svého nesouhlasu proti nehumánnímu zacházení se zvířaty. To, že se musí více zajímat o svou stravu a popř. užívat doplňky stravy není překážkou. Co se týče studií lze najít studie, které nedoporučují veganství, jiné zase ano. A to dokonce i pro těhotné ženy a děti. S tímto nesouhlasím a myslím si, že není dostatek důvěryhodných studií, které by dokazovaly s určitostí vlivy veganské diety. Jedna publikace studie dokonce poukazuje na menší pravděpodobnost demence při vřazení živočišných produktů z jídelníčku.
      3. V živočišných produktech se antibiotika používají také jako stimulanty růstu, to není potřebné u rostlinných produktů. Zisk tady vždy bude hrát roli a trh bude nabízet to, co spotřebitelé požadují. Když budou požadovat produkty bez konzervantů a škodlivých látek a přírodní složení, myslím, že na to producenti budou reagovat. To se ukazuje například na nárůstu tzv. BIO potravin. Co lze říct s určitostí, že veganství má rozhodně pozitivní ekonomický a environmentální dopad.
      4. Každá kategorie měla 20 respondentů
      5. Především jsem čekala negativní reakce starších respondentů, ale některé byly velmi pozitivní.
      6. Veganství je životní styl, který mi dal mnohé. Netvrdím, že budu vegan navždy, ale nikdy již nebudu konzumovat maso a mléčné výrobky tak jako předtím. Musím si teď více vařit sama, ale to mohu brát také jako výhodu. Musím také užívat určité suplementy a hledat vhodné varianty jídel v restauracích. Osobně necítím žádné jiné zdravotní deficity.

    • #22862 Odpovědět
      Nikol Baierová
      Host

      Dobrý den, jsem připojena a připravena zodpovědět další dotazy týkající se mé práce.

    • #22871 Odpovědět
      Markéta Janíková
      Host

      Vážení obhajující,
      děkuji všem, kteří už poslali své odpovědi na naše otázky i všem, kteří zpětnou vazbu teprve posílají. V těchto chvílích začínáme s kolegyní a kolegou číst Vaše odpovědi, na které se budeme snažit postupně reagovat. Pokud byste chtěli, nemusíte samozřejmě jen reagovat na otázky, ale můžete se vyjádřit i k hodnocení poroty ohledně Vaší práce, popř. se můžete zeptat, pokud by v tom pro Vás bylo něco nejasného.

      Jen bych ještě ráda doplnila, že jakékoliv komentáře poroty nejsou vedeny zlým úmyslem, ale vyplývají z naší snahy Vám podat co nejkomplexnější zpětnou vazbu a pomoci Vám zlepšit Vaši práci. Děkujeme, že jste rozšířili naše obzory o zajímavá témata, zajímavé způsoby zpracování.

    • #22903 Odpovědět
      Markéta Janíková
      Host

      ANETA ODRIHOCKÁ

      Děkuji, za rychlou reakci i za věcné odpovědi. Vaše práce se nám moc líbila, jak již bylo zmíněno i v hodnocení, jako jedna z mála byla také vzorově zpracována. Právě proto bychom ocenili její rozšíření a posílení „analytické“ části, abychom se dozvěděli více. 🙂

    • #22926 Odpovědět
      Markéta Janíková
      Host

      KAREL BILČÍK

      Děkuji za Vaše odpovědi. Vaše práce nás hodně překvapila právě zvolenými výzkumnými nástroji a také rozsahem a způsobem jejich využití, proto ten dotaz ohledně toho nakolik jste se na tom podílel. Super, že jste měl předpoklady, příště je třeba je zpracovat do podoby hypotéz. A také doplnit aspoň nějaký teoretický rámec. Dívala jsem se pozorně na Vaši prezentaci s cílem zjistit, nakolik jste v dané problematice kovaný, přesvědčil jste mě.

      Mediatenor se zabývají také analýzou mediálních sdělení, co se týče metod a technik, svého času používali jako hl. obsahovou analýzu a její odnože. Jen mě tato agentura napadla vzhledem k Vašemu zaměření práce. Byla to jen otázka (poznámka) na okraj.

    • #22933 Odpovědět
      Jana Secová
      Host

      Dobrý den Magdaléno, práce by se dala obohatit o fakta, zda sny nesouvisí např.s psychickou poruchou, traumatologickým zážitkem apod. Zkoumala jste tyto možnosti?

    • #22936 Odpovědět
      Aneta Odrihocká
      Host

      Děkuji za zpětnou vazbu.

    • #22939 Odpovědět
      Nikol Baierová
      Host

      Dobrý den, vážená poroto, ráda bych využila tento čas a reagovala na hodnocení mé práce.
      Myslím si, že zdroje doslovné citace v textu mám napsané podle toho, jak uvádíte, viz. příklad z mé práce str. 8 – (PhDr. Dagmar Čábalová, 2011 str. 13).
      Zdroje teoretické části textu, například již zmíněné pedagogické osobnosti, mám uvedené v kapitole číslo 5. Použitá literatura.
      Co se týče dotazníků, děkuji za Vaše rady. Pro příště určitě využiji. Ano, tyto dotazníky byly spíše pro mou zpětnou vazbu. Získat názory na setkání od paní učitelek mateřských škol. Zajímala mě například reakce dětí po našem odchodu, jejich pocity a názory. Celkem se jednotlivých setkání více p. učitelek neúčastnilo, proto nemohlo být ani více respondentů. Dotazníky sice neměly příliš velké rozmezí pro hodnocení, ale každá MŠ mohla využít prostor pro slovní doplnění těchto otázek, stejně jako toho využila MŠ Pekařská.
      Děkuji za Váš čas věnovaný mé práci. Nikol Baierová

    • #22943 Odpovědět
      Markéta Janíková
      Host

      NIKOL BAIEROVÁ
      Děkuji za Vaše odpovědi. Muselo být skvělé mít takovou úžasnou zpětnou vazbu od dětí v MŠ i následně od pedagogických pracovníků MŠ. Z práce úplně čišelo, jak moc Vás to bavilo. Osobně velmi oceňuji aktivity, které se týkají popularizace jakékoliv vědy (na VŠB máme dokonce na to i jedno celé oddělení, které se zabývá právě popularizací). Je těžké zaujmout starší děti na základních školách, natož děti z MŠ. Vám se to povedlo výborně. Práci SOČ by chtělo učesat po odborné stránce, jinak ale určitě má široké využití. Máte v plánu s ní dále něco dělat?

      • #22979 Odpovědět
        Nikol Baierová
        Host

        Děkuji za Váš názor. Určitě tuto práci nechci zahodit, chtěla bych v ní pokračovat i nadále a věnovat se dalším dětem, tentokrát zvažuji zaměřit se na obor ekologie. Také bych tuto práci chtěla předat dále a inspirovat další mladé studenty k činnostem, které zahrnují práci s dětmi.

    • #22948 Odpovědět
      Jana Secová
      Host

      Dobrý den Nikol, vaše práce mě zaujala také z profesního hlediska. Korunka nabízí vzdělávací programy pro mateřské školy v různých oblastech, jednou z nich je také ekologická výchova, základy chemie a fyziky. Proto mě zajímá, jak děti na vaše programy reagují.

      • #23000 Odpovědět
        Nikol Baierová
        Host

        Dobrý den, děti byly z projektu velice nadšení. Na jednotlivá setkání se těšily a ptaly se, kdy je zase navštívíme. Již dopředu se zajímaly o to, co je bude čekat na dalším setkání. Při posledním setkání, když jsem jim oznámila, že tato návštěva byla poslední, byly velice zklamaní. Bylo to pro ně něco nového a neobvyklého a určitě si z toho hodně odnesly. Proto by se taková setkání měla určitě rozvíjet a podporovat.

    • #22950 Odpovědět
      Markéta Janíková
      Host

      NIKOL BAIEROVÁ

      Citace se uvádí jen příjmení bez titulů, rok vydání a stránka v případě doslovné citace, vše ostatní je navíc. Odkazy na zdroje mají být v textu, nejen v seznamu literatury.

      • #23011 Odpovědět
        Nikol Baierová
        Host

        Děkuji za informace, pro příště budu vědět a dám si na to pozor.

    • #22955 Odpovědět
      Karel Bilčík
      Host

      Já zase děkuji za otázky a zpětnou vazbu. Příště budu vědět, na co bych si měl dát pozor. Díky za Mediatenor a hlavně za nové zkušenosti. Kdybych SOČ nezkusil, vůbec bych se neseznámil s těmito podnětnými metodami výzkumu.

    • #22960 Odpovědět
      Jana Secová
      Host

      Už jste mi vlastně odpověděla. Nevšimla jsem si, děkuji. Velmi oceňuji vaši aktivitu, dnes je velmi těžké přivést děti k přírodním vědám.
      Tato forma je výborná. Ať se vám daří.

    • #22961 Odpovědět
      Petr Navrátil
      Host

      1. V práci uvádíte výzkumy/studie, které se zabývaly negativním vlivem trávení času na internetu na kognitivní funkce, narazil jste na nějaký výzkum, který by se soustředil na pozitivní vlivy trávení času na internetu? Jsou nějaké?
      2. Čím si vysvětlujete nerovnoměrné zastoupení mužů a žen ve výzkumném souboru? Mohl to ovlivnit výběr škol, na kterých dotazování probíhalo?
      3. Myslíte si, že je pravda, že dnešní děti a mladí lidé dávají přednost komunikaci a navazování kontaktů přes internet, sociální sítě spíše než v reálném světě, životě?
      4. Jak Vás a Vaše kognitivní funkce ovlivnil internet?
      5. Jakému oboru byste se chtěl po dokončení střední školy věnovat?

      Dobrý den,

      velmi Vám děkuji za připomínky a doplňující otázky. Pokusím se na ně odpovědět.

      Ad 1.: Při zpracovávání rešerše jsem narazil povětšinou na studie zjišťující negativní vztah v souvislosti s používáním internetu, ale ne všechny tento negativní vztah potvrdily. Například Minchekar (2017), kterého v práci uvádím, neprokázal, že by závislostní chování na internetu mohlo ovlivňovat paměťové procesy a naopak. Domnívám se, že to může být dáno designem jednotlivých studií. Zároveň internet nemusí být přímo příčinou těchto negativních vztahů, ale záleží spíše na osobnostních či genetických charakteristikách, přičemž internet tento „předpoklad“ k určitému onemocnění prohlubuje. V práci uvádím studie v rámci dětí s ADHD, které jsou náchylnější k závislostnímu chování na internetu právě proto, že internet jim nabízí relativně bezpečné prostředí, jak projevit svůj charakter. V průběhu zpracování studie jsem však nenarazil na studie, které by potvrzovaly pozitivní vztah vzhledem k používání internetu, což neznamená, že neexistují. To může být také způsobeno selekcí interpretovaných studií v rámci tématu a cíle práce.

      Ad 2.: Zastoupení mužů a žen ve výzkumném souboru určitě mohl ovlivnit výběr škol. Vzhledem k tomu, že jsem se zaměřil na střední odborné školy, nebylo úplně možné zachytit rovnoměrné zastoupení mužů a žen. Výsledky šetření mohly být ovlivněny studijními obory. Výzkumné šetření jsem prováděl na dvou obchodních akademiích a průmyslové škole. Původní záměr byl zachytit reprezentativní vzorek mužů i žen. Nebál jsem se zachytit ani větší počet mužů, neboť na základě odborné literatury se uvádí, že muži mají vyšší předpoklad, že si vypěstují závislostní chování. Z výsledků se mi však nepotvrdilo, že by míra závislostního chování na internetu byla jiná u mužů než žen.

      Ad 3.: Domnívám se, že ve mnou zvolené věkové skupině (do které mj. patřím i já) je internet velmi atraktivním prostředkem ke komunikaci a „sociálnímu“ kontaktu, i vzhledem k současné pandemické situaci. Zároveň ale předpokládám, že se stoupajícím věkem může dojít k „nadnesení“ se nad používáním internetu a jedinec začne zjišťovat, že ho internet nemusí tolik naplňovat. Pokud bude mít na jedince internet dlouhodobý vliv i po překonání rizikového období (adolescence, mecítma), to záleží na predispozicích jedince.

      Ad 4.: Osobně mám raději tužku, papír a knihy. Raději preferuji přímý a nezprostředkovaný kontakt. Samozřejmě používám internet denně, někdy i nadměrně, ale nemyslím si, že by internet u mě mohl evokovat závislostní chování na internetu či kognitivní deficit.

      Ad 5.: Určitě bych se rád tématům v rámci mediální psychologie věnoval, jelikož bych na práci chtěl navázat pomocí výkonnostních testů, které mohu provést jako student jednooborové pětileté psychologie. V budoucích studiích bych rád studoval obor psychologie.

    • #22964 Odpovědět
      Richard Smrž
      Host

      Děkuji Vám za Vaši zpětnou vazbu, chyby si plně uvědomuji, problém při této práci byl, že jsem neměl příliš možností jak přinést něco převratného a jít ad fontes (což by zahrnovalo jet přímo do Argentiny, Terre Haut a dalších lokací Mengeleho výskytu v průběhu času), proto jsem se tedy snažil pojmout práci jako shrnutí dostupných pramenů a přinést do toho vlastní názor na problematiku.
      Překročení časového limitu mě mrzí, ale snaha říci co nejvíce nakonec prevladla nad dodržením limitu 10 minut :).

    • #22969 Odpovědět
      Jana Secová
      Host

      Soňa Fialová
      Píšete, že veganství jako životní styl vám dal mnohé. Můžete napsat, co konkrétně?

    • #22981 Odpovědět
      Markéta Janíková
      Host

      KLÁRA KUBĚNOVÁ

      Děkuji za naprosto detailní a přesnou odpověď. Přesně taková byla i Vaše práce, zvláště pak ta výzkumná část. Měla jsem pocit na základě Vašeho precizního popisu, že jsem s Vámi byla u testování. To je výborná dovednost, přesně popsat, jak jste co dělala, zvlášť u výzkumníka. Chválím za přípravu, kterou jste si před samotným výzkumem provedla ohledně. Vaše téma je opravdu zajímavé a aktuání, zvláště pro rodiče dětí, které mají jít do školy. Také by mě zajímalo, nakolik by se lišily výsledky u stejných žáků po nějaké době… Myslím, že děláte v praxi přesně to, na co máte výborné předpoklady a umíte to převést na papír. Jen pozor na familiérní vyjadřování v odborné práci.

    • #22991 Odpovědět
      Johan Paul
      Host

      PAUL JOHAN – TVORBA DESKOVÉ HRY

      Dobrý den,

      1) Na této hře pracuji 2 roky. Většinu času jsem strávil vývojem samotným, jelikož dostat hru do testovatelného stavu je poměrně časově náročné. Kdyby vývoj postupoval hladce, tak věřím, že testováním bych strávil poměrově více času. Tím, že jsem však měnil koncept a mechaniky hry a brzké fáze jsem testoval jednou nebo dvakrát a následně jsem se posunul k další fázi, došlo k výraznému prodloužení času stráveného nad vývojem. V samotném Pajduláku jsem hru zas až tolik netestoval, jelikož byť byli ochotní pomoct, tak jsem nechtěl jim brát tolik času, který se testováním stráví. Testoval jsem hru hlavně s mými bratranci, kteří také rádi hrají deskové hry.

      2) Aktuální situace jaksi pozastavila veškeré dění a nejsem si jistý, jak podstatná je moje hra v této krizi (když už se nebavíme ze zdravotního hlediska, tak z ekonomického minimálně). Volný čas mimo jiné trávím s bratrancema nad touto hrou a dělám úpravy a taky připravuji nějaké ty vylepšení, abych při propagaci mohl ukázat, jakým směrem můžou hráči hru posunovat. To by mělo také pomoct, protože oproti tomu říct: „je to možné“, je dle mého lepší: „udělal jsem to takhle“. Také například Czech board games nepořádají testování, kvůli aktuální situaci. To byl můj primární cíl, jelikož i přes všechno testování, co jsem provedl, je pravděpodobně potřeba ještě více testování. Toho není nikdy málo. A můj plán se nemění. Nejdříve bych se chtěl zůčastnit právě toho testování, než podniknu další kroky. V neposlední řadě čekám také na výsledky SOČ, které by mohly také zvýšit hodnotu hry v očích ostatních.

      3) Svojí stolní hru jsem si vytvořil zejména proto, abych ji mohl hrát, což bylo splněno a takto ji plánuji využívat do budoucna. Samozřejmě by bylo hezké, kdyby stejného konceptu (open-source) využili i velké firmy, ale nejsem si jistý realističností této představy. Po té, co jsem nad tvorbou hry strávil tolik času a občas jsem už myslel, že ji nedokončím, tak je pro mě potěšení se jen dívat na to, že se hra dá hrát.

      A jestli mi dovolíte se vyjádřit k chybějícím zdrojům. Tím, že jsem hru vymýšlel sám a jediné věci (tedy hry), ze kterých jsem se inspiroval jsou tam přímo jmenovány.

      Hezký den,
      Johan Paul

    • #23006 Odpovědět
      Robert Novotný
      Host

      Aneta Odrihocká: Adam a Eva….Dobrý den děkuji za odpovědi na otázky. Sepsala jste hezkou práci s jistým literárně vědeckým šmrncem.

    • #23012 Odpovědět
      Magdaléna Zajícová
      Host

      Dobrý den, určitě souhlasím, že práci obohatit o tato fakta by mohlo být velice zajímavé a přínosné. Přiznám se, že v práci jsem těmto záležitostem prostor moc nedala. Vámi zmiňované možnosti jsem příliš nezkoumala, i když vím, že i sny mohou být prostředkem psychoterapie. Někteří respondenti mého dotazníku potvrdili, že mají pocit, že jejich sny s realitou souvisí, tudíž i z jejich odpovědí se dá předpokládat, že traumatické zážitky se do snů určitě mnohdy promítají.
      Zároveň bych také chtěla poděkovat za věcné a cenné komentáře poroty, již nyní vím, na čem by se dalo v budoucnu více zapracovat a účast v SOČ je jednoznačně skvělým odrazovým můstkem.

    • #23015 Odpovědět
      Soňa Fialová
      Host

      Děkuji za otázku.
      Určitě jsem se začala více zajímat o výživu. Baví mě objevovat nové recepty a připravovat veganské pokrmy. Jsem ráda, že jsem se dozvěděla více o dopadech konzumace živočišných produktů. Také toto téma často vyvolá reakce společnosti a je zajímavé jak na mé rozhodnutí reaguje okolí. Myslím si, že se díky tomu lidé zamyslí nad problematikou veganství. Často chodím například na veganské festivaly a jsem v kontaktu s vegany, především díky svému průzkumu, jelikož respondenti projevili velký zájem o mou práci.

    • #23016 Odpovědět
      Markéta Janíková
      Host

      JULIE JANČÁLKOVÁ

      Děkuji za Vaše odpovědi. Samozřejmě že máte právo na svůj názor a máte právo ho i obhajovat, jen v odborné práci jej musíte obhajovat určitým způsobem prostřednictvím racionálních a podložených argumentů, vše musí být opatřeno zdroji, musí být jasné, odkud danou tezi máte, nemůže se jednat jen o názory či domněnky. Stejně tak je potřeba dodržet určitý způsob vyjadřování, pokud by v práci o bezdomovectví psal autor o bezďácích místo o osobách bez domova, tak by to bylo značně nevhodné. Stejně jako psát o masu jako o mrtvolkách zvířat. Chápete? Nejde o to, jaký postoj zastáváte, ale jakým způsobem jej prezentujete. Odborná práce má stejně jako jiné typy prací své náležitosti a přes to nejede vlak. Ať se Vám daří. A prezentaci jste měla opravdu originální, byť zase emotivní.

    • #23026 Odpovědět
      Robert Novotný
      Host

      Klára Kuběnová, Dobrý den děkuji za odpovědi na otázky. Jsem rád, že vzorky dětí z jednotlivých škol byly nahodilé. Téma jste zpracovala jako správný výzkumník. Pokud by se výzkum podařilo v budoucnu rozšířit, určitě bude zajímat mnoho rodičů, kteří přemýšlí jakou základní školu pro své děti vybrat. Chválím hezká práce.

    • #23030 Odpovědět
      Aneta Odrihocká
      Host

      Pane Novotný, děkuji za pozitivní reakci.

    • #23033 Odpovědět
      Julie Jančálková
      Host

      Dobře, děkuji.

    • #23049 Odpovědět
      Markéta Janíková
      Host

      LUCIE RITZINGEROVÁ

      Děkuji za Vaše odpovědi, sama bych se pod ně podepsala. 🙂 Děláte velmi náročnou a záslužnou činnost, klobouk dolů, v rámci své práce (výzkumu) jsem se také zabývala lidmi z SVL i lidmi bez domova, málokdo si dokáže představit, co musí každý den řešit a přesně jak jste psala v práci i v komentáři tady, na vyšší cíle třeba seberalizaci a vzdělávání už pak energie nezbývá. A děti opakují vzorce chování svých rodičů, bohužel jim ani nic jiného nezbývá. Takže díky, že se snažíte situaci dětí ze SVL v rámci svých možností zlepšit!

    • #23055 Odpovědět
      Robert Novotný
      Host

      Richard Smrž, Dobrý den, mnoho odborníků se v poválečném období zabývalo tím, jak je možné, že otcové od rodin, lidé vzdělaní, milovníci hudby, literatury byli schopní bez výčitek svědomí vraždit. To je případ nejen Mengeleho. Možná jste mohl ve své práci prozkoumat i tento aspekt.

    • #23063 Odpovědět
      Robert Novotný
      Host

      Petr Navrátil, Dobrý den děkuji Vám za odpovědi na otázky. Za Vaši práci by se nemusel stydět mnohý vysokoškolák. Oceňuji, přístup, metody a obrovskou šíři zdrojů, z kterých jste v práci čerpal. Moc dobré.

    • #23066 Odpovědět
      Markéta Janíková
      Host

      MICHAELA ČÁRKOVÁ

      Děkuji za odpovědi. Dotaz ohledně prvné otázky nebyl o tom, že byste se měla zeptat neromských dětí na dodržování romských zvyků, šlo mi spíše o to, proč jste se romských dětí nezeptala na stejnou otázku, kterou jste položila i dětem neromských. Chápu, že Vás zajímalo, zda romské děti dodržují nějaké zvyky, ale tato oblast/otázka nevycházela ze zaměření Vašeho výzkumu ani cíle. Byla doplňující, protože Vás to osobně zajímalo.

      Jinak s Vámi souhlasím. Je třeba v prvé řadě začít u sebe. Díky, že vy se o to snažíte.

    • #23072 Odpovědět
      Michaela Čárková
      Host

      Dobře, rozumím, jak to myslíte..
      Máte pravdu, že otázku pro neromské děti jsem mohla dát i romským.
      Asi jsem chtěla mít stejný počet otázek, ale chápu, že to nebylo nutné.
      Jinak děkuji za Váš názor.

    • #23079 Odpovědět
      Klára Kuběnová
      Host

      Dobrý den,
      já také děkuji, jsem ráda, že se mi povedlo odpovědět přesně na to, co Vás zajímalo.
      Také si cením pozitivního ohodnocení mého popisu testování, to se mi bude v mé další praxi určitě velmi hodit – jsem ráda, že v tom vidíte mou silnou stránku. 😊 Děkuji i za všechno další pozitivní hodnocení hned v prvním vyjádření a i za věcné poznámky a tipy, jak práci pro příště udělat o něco odbornější a kvalitnější. Určitě si je vezmu k srdci, až budu zpracovávat nějakou další odbornou práci.
      Vzhledem k tomu, že společně vidíte Vy i já smysl v pokračování a rozšíření této práce, možná mou další odbornou činností bude právě toto. Byla bych ráda, kdyby potom tyto práce posloužily rodičům předškolních dětí.
      Děkuji všem členům poroty za pozitivní reakce a za čas strávený nad mou prací. Účast v SOČ a práce s tímto tématem mi osobně bezpochyby mnoho daly, rozšířily mé obzory a přinesly spoustu zajímavých poznatků. Takže ještě jednou – děkuji!

    • #23082 Odpovědět
      Robert Novotný
      Host

      Lucie Ritzingerová, Dobrý den, je výborné, že se snažíte pomáhat. Tyto děti potřebují velkou pomoc, aby se jejich startovní čára do života přiblížila ostatním dětem.

    • #23084 Odpovědět
      Markéta Janíková
      Host

      PAUL JOHAN

      Děkuji za odpovědi. Myslela jsem si, že celá tvorba byla jistě záležitostí delší než několik měsíců. Je skvělé, že jste to nevzdal. Díky za upřímnost ohledně dalších kroků, současná situace zkomplikovala život všem, věřím ale že se k Vašim plánům budete moci vrátit. Nápad na volné stažení hry (a možnost vlastní úpravy) je skvělý, ale stejně jako vy jsem poněkud skeptická ohledně rozšíření této myšlenky mezi velké herní hráče. Co se týče zdrojů – zdroje v odborné práci by měly být součástí textu, nejen součástí seznamu literatury. Ať se Vám ve Vaší činnosti daří a zdravím i Vaše bratrance, kteří se podíleli na testování.

    • #23087 Odpovědět
      Lucie Ritzingerová
      Host

      Paní Janíková, moc děkuji za pozitivní reakci.

    • #23090 Odpovědět
      Robert Novotný
      Host

      Michaela Čárková, Dobrý den, pokračujte v dobrovolnické práci.Moc Vám za ni děkuji.

    • #23093 Odpovědět
      Richard Smrž
      Host

      Děkuji za připomínku, tím, že jsem se pokoušel o velký záběr – popsat Josefa Mengeleho z pohledu různě zaujatých osob jsem vynechal rozebrání konkrétních oblastí dopodrobna.

    • #23095 Odpovědět
      Lucie Ritzingerová
      Host

      Pane Novotný, děkuji za reakci.

    • #23099 Odpovědět
      Michaela Čárková
      Host

      Já Vám, pane Novotný, děkuji za ocenění.
      Není to žádný velký čin, ale rozhodně mě to naplňuje.

    • #23108 Odpovědět
      Robert Novotný
      Host

      Nikol Baierová, Dobrý den, chválím Vás za nadšení s kterým jste se do práce vrhla. Za kreativitu při tvorbě pracovních i listů i přímou práci s malými dětmi. Z vlastní zkušenosti vím, že to není jednoduché.

      • #23124 Odpovědět
        Nikol Baierová
        Host

        Dobrý den, pane Novotný, moc děkuji za vaši reakci na mou práci. Práce s dětmi předškolního věku je opravdu někdy náročná, ale reakce a spokojenost dětí za to určitě stála.

    • #23114 Odpovědět
      Markéta Janíková
      Host

      PETR NAVRÁTIL

      Děkuji za věcné a podložené odpovědi i za věcnou a odborně výborně zpracovanou práci. Kdybych dostala od studenta takovou diplomovou práci, tak bych jásala. Je možné, že právě vzhledem k situaci, kterou teď zažíváme, si mnozí uvědomí, jak je důležitý i osobní kontakt a nebo také ne, ať nespekulujeme. 🙂 Vybral jste si zajímavé, aktuální téma a jeho zpracování dovedl na úroveň přesahující rámec SOČ. Jen tak dál.

    • #23125 Odpovědět
      Robert Novotný
      Host

      Karel Bilčík, Dobrý den, zajímavá práce, za roky v porotě SOČ jsem se s programem na analýzu textu nepotkal. Škoda těch hypotéz na začátku, které by jste určitě ověřil.

    • #23134 Odpovědět
      Markéta Janíková
      Host

      ALEŠ SOCHA

      Děkuji za odpovědi. Mnohé se mi tím objasnilo, nejen ohledně „vyloučení“ maturitních ročníků z výzkumu, ale hlavně ohledně zachování anonymity respondentů. Je výborné, že jste dali respondentům možnost se na Vás obrátit, jen bych byla opatrná ohledně způsobu diagnostikování a vytváření závěrů, přece jen, jedná se o „laické“ použití vyzkumných nástrojů, byť dobře zpracované.

    • #23143 Odpovědět
      Jana Secová
      Host

      Magdalena Zajícová
      Děkuji vám za odpověď, možná svou práci rozšíříte někdy v budoucnu.
      A´t se vám daří.

    • #23155 Odpovědět
      Robert Novotný
      Host

      Jůlie Jančálková, Soňa Fialová, Dobrý den dámy, děkuji Vám za práce z oblasti vegetariánství. Bohužel v mém okolí mám hned několik příkladů těžkých zdravotních komplikací spojených s tímto životním stylem, včetně zdravotních problému i u malého dítěte. Jsem tudíž k tomuto životnímu stylu trochu skeptický. Přeji Vám hodně zdraví.

    • #23161 Odpovědět
      Jana Secová
      Host

      Soňa Fialová
      Děkuji vám za odpověď.Ve vaší práci je mnoho zajímavých faktů, které mě obohatily.
      Mějte se hezky.

    • #23162 Odpovědět
      Markéta Janíková
      Host

      KLÁRA GREJTÁKOVÁ

      Děkuji za odpovědi. Vybrala jste si zajímavé téma, které je neustále řešeno zvláště vzhledem situaci v USA ohledně možnosti držení zbraní, což jste podrobně popsala i v práci.

      Děkuji za Vaši upřímnost ohledně postojů k držení zbraní (popř. poloautomatických zbraní), zaznamenala jste situaci, když v USA na popud D. Trumpa řešili, že by každý pedagog na školách měl mít zbraň, aby mohl případně reagovat na útok?

    • #23167 Odpovědět
      Karel Bilčík
      Host

      Beru na vědomí, příště hypotézy rozvedu více. V práci jsem se hypotézami moc nezajímal, šlo mi spíše o komplexní stylistické zkoumání (programů na zkoumání textů je více – nejen LancsBow a KWords, ale například též AntConc nebo QUITA).

    • #23172 Odpovědět
      Jana Secová
      Host

      Petr Navrátil
      Vaše práce je skvělá, dozvěděla jsem se mnoho informací.
      Děkuji vám a přeji všechno dobré.

    • #23179 Odpovědět
      Robert Novotný
      Host

      Aleš Socha, Dobrý den, děkuji za odpovědi, škoda že se Vám nepodařilo zapojit do výzkumu i čtvrté ročníky. Bylo by to určitě zajímavé. Příště musíte na pedagogický sbor více zatlačit, aby Vám čtvrťáky do výzkumu půjčili.

    • #23180 Odpovědět
      Soňa Fialová
      Host

      Děkuji za reakci paní Secová a také přeji hezký zbytek dne.

    • #23184 Odpovědět
      Klára Grejtáková
      Host

      Děkuji za hodnocení.
      Tuto situaci jsem zaznamenala a upřímně mě v daný okamžik až vyděsila. Představa, že by ve školách mělo být takové množství zbraní je zkrátka nemyslitelné. Zvyšuje se nebezpečí, ať už nechtěného výstřelu či zmocnění se zbraně studentem. Dle mého názoru jsou pedagogové proto, aby učili, nikoliv nahrazovali ochranku. Je to zkrátka fenomén USA, který aktuální prezident spíše umocňuje.

    • #23186 Odpovědět
      Markéta Janíková
      Host

      JAK VIDÍTE, DISKUZNÍ ČÁST JSME O NĚCO PRODLOUŽILI, NĚKTEŘÍ Z VÁS NAPSALI V REAKCI NA NAŠE OTÁZKY DALŠÍ SAMOSTATNOU PRÁCI, TAK NEŽ JSME VŠECHNO PŘEČETLI. 🙂 BĚHEM NÁSLEDUJÍCÍ HODINY SE BUDEME SNAŽIT ZAREAGOVAT JEŠTĚ NA VAŠE PRIMÁRNÍ ODPOVĚDI NA NAŠE OTÁZKY, PROTOŽE NĚKTERÝM Z VÁS JEŠTĚ NIKDO Z POROTY NESTIHL ODPOVĚDĚT. ZAREAGOVAT NA VŠECHNY VAŠE KOMETÁŘE JEDNOTLIVĚ NENÍ V NAŠÍ MOCI, COŽ JISTĚ CHÁPETE. 🙂 MOC A MOC DĚKUJEME ZA VŠECHNY VAŠE ODPOVĚDI, PŘISPĚLI JSTE K TOMU, ŽE KOMUNIKACE NA TOMTO FÓRU POD HLAVIČKOU POROTY G MĚLA VYSOKOU ÚROVEŇ. VÝSLEDKY ZDE UVEŘEJNÍM VE MEZI 12:30 – 13:00, AŤ SE MŮŽEME JEŠTĚ PORADIT.

    • #23188 Odpovědět
      Robert Novotný
      Host

      Johan Paul, Dobrý den, smekám před vaším nadšením. Když jsem viděl všechny ty kartičky, výkresy, plány…. Nevydržel bych. Ať se Vám daří a jednou s nějakou hrou prorazíte do světa.

    • #23194 Odpovědět
      Aleš Socha
      Host

      Děkujeme za hodnocení. Diagnózy u těžších případů jsme konzultovali s psychiatrem, který nám potvrdil naše domněnky u těchto případů.

    • #23196 Odpovědět
      Markéta Janíková
      Host

      MAGDALÉNA ZAJÍCOVÁ

      Děkujeme za odpovědi. Již s Vámi komunikovala má kolegyně, ale nedá mi to. Vybrala jste si zajímavé téma, chtělo by to jen ještě něco k tomu přečíst, ať můžete prohloubit teoretické ukotvení dané snové prolematiky. Jen ještě drobná poznámka, u které bych byla nerada, aby zapadla. Věk u jednotlivých zkoumaných skupin se nesmí překrývat, jak se to bylo ve Vaší práci. To jen jako doplnění, ať má moje sociologická dušička pokoj. Přeji, ať se Vám daří.

    • #23201 Odpovědět
      Petr Golanský
      Host

      Dobrý den, zajímalo by mě, proč je zde Johan Paul? Podle vyhodnocení z minulého kola totiž nepostoupil. Děkuji za odpověď.

    • #23202 Odpovědět
      Markéta Janíková
      Host

      ALEŠ SOCHA

      To jste dobře udělali, nemám dalších výhrad.

    • #23209 Odpovědět
      Robert Novotný
      Host

      Kateřina Slaběnáková, Dobrý den děkuji za odpovědi. Co se týká dvojjazyčného vyučování podívejte se na web ZŠ Kosmonautů 15 v Ostravě-Zábřehu. Určitě tam načerpáte informace.

    • #23220 Odpovědět
      Markéta Janíková
      Host

      KATEŘINA SLABĚŇÁKOVÁ

      Děkuji za Vaše komplexní odpovědi i za objasnění, jakým způsobem se dá dítě bilingvně vychovávat i přes to, že rodič nemá perfektní znalost cizího jazyka. Souhlasím s Vámi, že bez znalosti jazyků se dnes už člověk neobejde a že pokud umíte komunikovat výborně v jiném jazyce/jazycích máte obrovskou výhodu a otevírají se Vám nové možnosti.

    • #23232 Odpovědět
      Robert Novotný
      Host

      Markéta Prauzková, Dobrý den děkuji za vyčerpávající odpovědi. Téma je opravdu široké.

    • #23255 Odpovědět
      Markéta Janíková
      Host

      MARKÉTA PRAUZKOVÁ

      Děkuji za obsáhlé odpovědi, hodně mi toho objasnilo, škoda, že to takto formulované nemáte i v práci, nedošlo by k nedorozuměním, jak jste to myslela s tím postavením ženy a muže v komunismu, nebo s dětmi, jak onim vnímají genderové stereotypy jako samozřejmé. Mimochodem, o to vážnější to je, když je to pro ně přirozené, ale to by bylo zase na další dlouhou diskuzi. Děkuji, že jste se zamýšlela nad problematikou genderových stereotypů, jen bych si ještě dala pozor, v práci i v prezentaci libovolně jednou hovoříte o genderu pak zase o pohlaví, je třeba si ujasnit, co je co a jak tyto pojmy budete používat. Proto mi i v práci chybělo vymezení těchto dvou pojmů.
      Ať se Vám daří.

    • #23284 Odpovědět
      Kateřina Slaběňáková
      Host

      Zdravím Vás, moc děkuji za Vaše reakce na mé odpovědi a celkově za odborné zhodnocení, které mě po všech stránkách významně obohatilo a inspirovalo k další činnosti.

    • #23294 Odpovědět
      Magdaléna Zajícová
      Host

      Paní Janíková,
      děkuji za připomínku, četla jsem ji již v předchozím komentáři, ale zapomněla jsem na ni reagovat. Věřím, že v budoucnu už se této základní chyby vyvaruji a snovou tematiku prozkoumám hlouběji.
      Mějte se hezky,
      S pozdravem
      Magdaléna Zajícová

    • #23313 Odpovědět
      Markéta Janíková
      Host

      Dobrý den,
      mám tady pro Vás výsledky oboru č. 15, obor č. 14 stále ještě řešíme, prosíme proto o trpělivost.

      Obor č. 15 Teorie kultury, umění a umělecké tvorby

      1. Karel Bilčík – Kvantitativní jazyková analýza fenoménu migrace v současném českém tisku – práce postupuje automaticky do celostátního kola
      2. Aneta Odrihocká – Proměny archetypálních postav Adama a Evy v české poezii 20. století – práce po domluvě členů komise půjde do licitace o možnost postoupení do celostátního kola
      3. Richard Smrž – Obraz Josefa Mengeleho v literatuře

    • #23324 Odpovědět
      Markéta Janíková
      Host

      Výsledky v oboru č. 14 Pedagogika, psychologie, sociologie a problematika volného času

      1. Petr Navrátil – Analýza vztahu mezi závislostním chováním na internetu a kognitivními funkcemi u adolescentů – práce automaticky postupuje do celostátního kola
      2. Klára Kuběnová – Vliv vzdělávacích systémů na kognitivní vlastnosti dětí v mladším školním věku – práce po domluvě členů komise půjde do licitace o možnost postupu do celostátního kola
      3. Nikol Baierová – Seznámení dětí mateřských škol se základy chemie

      4. Lucie Ritzingerová – Problematika vzdělávání dětí v sociálně vyloučených lokalitách
      5. Taťána Krpcová, Aleš Socha – Analýza kvality spánku středoškolských studentů
      6. Michaela Čárková – Romská menšina a předsudky, které ji provázejí
      7. Kateřina Slaběňáková – Bilingvní výchova dítěte aneb Kolik jazyků umíš
      8. Klára Grejtáková – Masoví vrazi
      9. Soňa Fialová – Veganství a reakce společnosti
      10. Johan Paul – Tvorba deskové hry
      11. Magdaléna Zajícová – Lidé a sny
      12. Markéta Prauzková – Tlak genderových stereotypů na děti
      13. Julie Jančálková – Vegetariánství

    • #23325 Odpovědět
      Markéta Janíková
      Host

      Děkujeme všem za účast v Krajském kole SOČ, těm, kteří postoupili, budeme držet palce v kole celostátním.

      Pěkný zbytek dne, ať se Vám daří!

    • #23326 Odpovědět
      Klára Kuběnová
      Host

      Také děkujeme a chtěla bych se prosím zeptat: co v mém případě znamená licitace o možnost postupu do celostátního kola?
      Děkuji

    • #23327 Odpovědět
      Markéta Janíková
      Host

      PETR GOLANSKÝ

      Dobrý den.
      Moc děkuji za Váš dotaz a zároveň se omlouvám za prodlevu s odpovědí. Po zvážení Krajské komise SOČ byla do krajského kola zařazena i práce z třetího místa z důvodu kvality a tematické zajímavosti dané práce. Pokud byste chtěl podrobnější vysvětlení daného postupu, můžete se obrátit přímo na Krajskou komisi SOČ nebo na garanta krajského kola.

      Přeji hezký zbytek dne.
      MJ.

    • #23328 Odpovědět
      Markéta Janíková
      Host

      KLÁRA KUBĚNOVÁ
      To znamená, že práce půjde před licitační komisi, která bude ze všech takto navržených prací ze všech krajských kol rozhodovat o tom, zda daná práce splňuje požadavky a je na takové úrovni, aby postoupila do kola celostátního.

    • #23330 Odpovědět
      Markéta Janíková
      Host

      KLÁRA KUBĚNOVÁ
      Pro informace, co to přesně pro Vás znamená, se prosím obraťte na Kateřinu Smičkovou, která patří mezi hlavní organizátory KK SOČ. Určitě Vám bude schopná říci přesnější informace. Děkuji.

    • #23331 Odpovědět
      Klára Kuběnová
      Host

      Dobře, děkuji za odpověď. Pro mě to tedy znamená, že na výsledek budu muset ještě nějakou dobu počkat?

    • #23332 Odpovědět
      Kateřina Slaběňáková
      Host

      Dobrý den,
      ráda bych se Vás zeptala, co přesně obnáší být úspěšným řešitelem. Má vysoká škola zveřejnila aktualizaci požadavků na přijetí bez přijímacího řízení a jednou z možností je doložení osvědčení právě o úspěšném řešení krajského kola SOČ. Prosím tedy moc o upřesnění, které má pro mě zásadní význam. Předem moc děkuji za odpověď a přeji pěkný den. Slaběňáková

    • #23334 Odpovědět
      Klára Grejtáková
      Host

      Dobrý den,
      jsem ve stejné situaci a také by mě to velmi zajímalo.
      Grejtáková

    • #23335 Odpovědět
      Markéta Janíková
      Host

      KATEŘINA SLABĚŇÁKOVÁ, KLÁRA GREJTÁKOVÁ

      Dobrý den, v tomto Vám nedokáži jako členka komise pomoci. Zkuste se spojit s paní Kateřinou SMIčkovou (katerina.smickova@svc-korunka.cz), která KK SOČ organizovala. Nevím, co je považováno za úspěšné řešitelství.

    • #23337 Odpovědět
      Karel Bilčík
      Host

      Mockrát děkuji za pro mě skvělou zprávu! Vůbec jsem s tím nepočítal a je to pro mne ohromná čest a pocta! Jsem rád, že Vás moje práce oslovila. Ještě jednou děkuji!

Aktuálně je na stránce zobrazeno 113 vláken odpovědí
Odpověď na téma: Odpověď č. 23011 v Porota G: pedagogika – kultura
Informace o uživateli:




Storno