Hlavní stránka Fóra Obhajoby 2021 – Královéhradecký kraj 43 – kraj KHK – obory 15, 16

  • Toto téma je prázdné.
Aktuálně jsou na stránce zobrazeny 4 vlákna odpovědí
  • Autor
    Příspěvky
    • #27141 Odpovědět
      Jana Nývltová
      Host

      Odborná porota krajského kola SOČ

      Předseda odborné poroty:
      PhDr. Marie Otavová – místopředsedkyně krajské komise SOČ, předsedkyně OK SOČ v Rychnově n. Kn., ředitelka – Knihovna UHK, Hradec Králové

      Členové poroty:
      Ing. Jiří Slavík – Národní památkový ústav, pracoviště Josefov – vedoucí odboru evidence a dokumentace památek
      Mgr. Radek Bláha – Muzeum východních Čech v Hradci Králové, archeolog

    • #27254 Odpovědět
      Jana Nývltová
      Host

      15 Alena Ryšánková, Štěpánka Pospíšilová
      Fotograficko-filozofická konfese pana Mgr. Vítězslava Krejčího
      SŠ a VOŠ aplikované kybernetiky s.r.o., Hradecká 1151, 500 03 Hradec Králové

      1. otázka – Jak Vás setkání s fotografem a filozofem Vítězslavem Krejčím a jeho pohledem na svět ovlivnilo?
      2. otázka – Mohly byste specifikovat, jaký konkrétní životně důležitý přínos mělo fotografování pro Vítězslava Krejčího a jaký obor se zabývá léčbou prostřednictvím umění ?

    • #27255 Odpovědět
      Jana Nývltová
      Host

      16 Adéla Černohousová
      Perzekuce křesťanů za komunistického režimu
      První soukromé jazykové gymnázium, Brandlova 875, 500 03 Hradec Králové

      1. otázka – Ve své práci na s. 31 uvádíte, že Anežka MIšoňová byla odsouzena za velezradu, uvádíte rovněž, že aktivní členové tělovýchovné jednoty Orel byli zatýkáni za účast na Hostýnské pouti, víte přesněji, za co byla Anežka Mišoňová odsouzena? Dostaly se Vám do rukou dokumenty, kterými byste tuto stěžejní skutečnost mohla konkretizovat ?
      2. otázka – Ve své práci na s 12 uvádíte, že „křesťané patří mezi nejvíce pronásledované skupiny obyvatel“ a „po celém světě jsou trestáni pro svoji víru a čelí diskriminaci v mnoha oblastech“. Domníváte se, že to stále platí v obecné rovině? Píšete o diskriminaci homosexuálů za komunistického režimu. Zkoumala jste, jaký postoj zaujímala církev k těmto lidem ve stejné době ?

      • #27295 Odpovědět
        Adéla Černohousová
        Host

        1) Aktivní členové Orla se účastnili Hostýnské pouti. Roku 1948 se v době, kdy už byla činnost Orla zakázána, Orlové snažili vynechat na ní prvky, které jsou typické, například kroje či písně. Komunisté organizační schůzi, která byla udána, i tak označili za protistátní činnost a v jejím důsledku byli aktivní Orlové, kteří se poutě účastnili, zatýkáni, většinou za velezradu. Jednou z účastnic a později perzekvovaných Orlů byla právě Anežka Mišoňová. Anežčina rodina právní dokumenty přesně popisující její důvod zatčení, nemá, a tak jsem si musela vystačit s tím, co si rodina pamatovala a s dokumenty, které měla. Vzpomínka Marty Koliskové říká, že byla odsouzená vinou rozsudkem Nejvyššího státního soudu v Brně ze dne 27. 6. 1949 na tři roku za velezradu. Později Rozsudkem nejvyššího soudu v Praze na sedm let. V dokumentech o porevoluční rehabilitaci, které rodina má a se kterými jsem se dostala do konaktu, se píše, že Krajský soud v Brně rozhodl, že je Anežka Mišoňová účastna rehabilitace a zastavuje trestní stíhání její osoby pro uvedenou trestnou činnost – velezradu.

        2) Křesťané jsou opravdu jednou z nejpronásledovanějších skupin. V nekomunistických zemích se ale z většiny jedná samozřejmě o jiné způsoby a důvody pronásledování, než tomu bývá v komunistické totalitě. Dnes katechismus katolické církve označuje homosexuální chování za „nemorální“. Zároveň ale k tomu dodává, že homosexuální osoby „mají být přijímány s úctou, soucitem a jemnocitem“ a „je třeba se vyhýbat náznakům nespravedlivé diskriminace“. Zdá se mi to poněkud rozporuplné, a tak jsem se tímto tématem už v dřívějšku zabývala. Zajímala jsem se o to, jak moc je právě to označení „nemorální“ nemorální ze strany církve. Dospěla jsem k závěru, že označovat chování, které nelze vlastní vůlí ovlivnit, za nemorální já osobně považuju za nespravedlivou diskriminaci, které je těžké se vyhnout, pokud ji sami používáme. V době komunistického režimu u nás byla církev ale jistě daleko přísnější a nebyly zde ani snahy o neurážlivé chování k homosexuálům, jako je tomu dnes (i přes tu rozporupolnost). Církev brala homosexualitu jako hřích. Zkoumání tohoto tématu více do hloubky mi připadá jako zajímavý rozměr, kterým by se práce dala rozvíjet dále. V závěru píšu, že i církev perzekvovala, tím jsou příkladem čarodějnické procesy, a popisuji tam, že perzekvuje ten, kdo má moc. I když církev homosexuály neperzekvovala, dikriminuje je, a proto by se do porovnávání církve a právě například totalitních režimů v rámci pronásledování a utlačování dalších skupin, čímž bych se ráda v budoucnu zabývala více dopodrobna, dala skupina homosexuálů zařadit.

    • #27256 Odpovědět
      Jana Nývltová
      Host

      16 Aneta Železová
      Protifašistický odboj – příběh mého pradědy
      Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola, Hradec Králové, Komenského 234, 50003 Hradec Králové

      1. otázka – Z Vaší práce vyplývá, že Váš praděd se během prezenční vojenské služby rozhodl pro kariéru vojáka z povolání a po ukončení 2. světové války vstoupil do KSČ. Přemýšlela jste, jaké důvody a pohnutky ho k těmto krokům přivedly? Jak tyto jeho kroky vnímali členové rodiny?
      2. otázka – V práci jako jeden z pramenů užíváte snímků z fotoalba Vašeho pradědy, kde jsou vyobrazena místa jeho životní pouti. Zkoušela jste alespoň u některých z nich blíže určit, co se na snímcích nachází (konkrétní místa, lidé, prostředí)?

      • #27281 Odpovědět
        Aneta Železová
        Host

        Odpověď:
        1a) Praděda se vyučil v roce 1929 strojním zámečníkem. Poté 1 rok pracoval jako zámečnický dělník u formy Ježek Opočno. Poté byl 3 roky nezaměstnaný nebo pracoval jen příležitostně na různých místech. (v mé práci na str. č. 43). Poté nastoupil na prezenční vojenskou službu. Myslím si, že se praděda už nechtěl vrátit k nejisté práci, protože byla hospodářské krize první republiky, kdy byla vysoká nezaměstnanost.
        1b) Po ukončení 2. světové války vstoupil praděda v roce 1946 do KSČ. Vloni v létě jsme se byli podívat ve srubu Štěrkovna u Hlučína, kde jsme také navštívili vojenské muzeum Darkovičky. Tam jsme s dvěma průvodci, mimo jiné řešili, proč asi praděda vstoupil do KSČ. Bylo nám řečeno, že „Vojákům ze západní fronty nic jiného nezbývalo. Pokud nechtěli mít problémy“. Jestli to tak bylo i u mého pradědy, tak to už nevím. Věřím, že jako komunista byl slušný člověk.

        2)Obrázek 15: Fotoalbum 2 – fotka dole (str. 30)
        Zde je vyfoceno Staré náměstí v Hradci Králové, toto místo je stejné, a vím to, protože v Hradci Králové studuji a často tudy chodím.
        Obrázek 17: Fotoalbum 4 (str. 32)
        Srub Štěrkovna jsem sama navštívila a fotky jsou z mé návštěvy vidět i v seminární práci. Jak je ale vidět, místo se hodně změnilo a ani já jsem se tam moc nemohla vyznat.

    • #27267 Odpovědět
      Alena Ryšánková
      Host

      1. Bylo to pro nás přínosné hlavě po duchovní stránce procesu fotografie. Změnilo nám to pohled na to, jak práce probíhá nejen při samotném procesu fotografování, ale hlavě jakými myšlenkami, uvědoměním a zamyšlením je doprovázena a vedena k výsledné tvorbě. Poskytlo nám to jiný pohled na svět tak i přineslo větší zájem o tuto duchovní cestu.
      2. Díky fotografování se dokázal lépe vyrovnat s nemocí a dostal novou chuť do života, ten to obor se nazývá arteterapie.

Aktuálně jsou na stránce zobrazeny 4 vlákna odpovědí
Odpověď na téma: 43 – kraj KHK – obory 15, 16
Informace o uživateli: