• Toto téma je prázdné.
Aktuálně je na stránce zobrazeno 5 vláken odpovědí
  • Autor
    Příspěvky
    • #27135 Odpovědět
      Jana Nývltová
      Host

      Odborná porota krajského kola SOČ

      Předseda odborné poroty:
      Mgr. Lucie Převlocká – zást. ředitele VOŠZ a SZŠ a OA Trutnov

      Členové poroty:
      Mgr. Eva Havelková – pedagog Vyšší odborná škola zdravotnická, Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Trutnov
      MUDr. Pavel Kořínek – lékař Chirurgie, Oblastní nemocnice Trutnov, a.s.

    • #27239 Odpovědět
      Jana Nývltová
      Host

      6 Sára Melicharová
      Nádorová onemocnění
      Biskupské gymnázium, církevní základní škola, mateřská škola a základní umělecká škola Hradec Králové, Orlické nábřeží 356/1, 50003 Hradec Králové

      1. otázka – Domníváte se, že informace, jsou jediné a nejdůležitější součásti edukace?
      2. otázka – Podařilo se Vám s brožurkou oslovit nějakou instituci, lékaře, odborníky?

      • #27283 Odpovědět
        Sára Melicharová
        Host

        Dobrý den vážená poroto,
        mé odpovědi na Vaše otázky jsou následující:

        1. otázka – Domníváte se, že informace, jsou jedinou a nejdůležitější součásti edukace?
        Dle mého názoru je edukace jako taková velice komplexní proces, který zahrnuje jak informace, tak i praxi a ukázky. Myslím, že se nedá říct, jestli jsou právě informace nejdůležitější součástí edukace. Existují totiž různé metody edukace, každý z nich vyhovuje různým studentům. Pro mě osobně jsou informace stěžejní část, která se nedá ničím nahradit. Na informacích se dále staví veškeré poznávání tématu. Zároveň při absenci jiných složek edukace (praxe), mohou informace zůstat nevyužité a nepochopené.
        Závěrem – informace rozhodně nejsou jedinou složkou edukace a domnívám se, že jsou sice důležité jako základ pro pochopení, nicméně nejdůležitější součástí edukace je uplatnění naučených principů.

        2. otázka – Podařilo se Vám s brožurkou oslovit nějakou instituci, lékaře, odborníky?
        Ano, podařilo se mi oslovit onkologické oddělení FN Olomouc, které pod záštitou nemocnice brožurku vydá pro potřeby pacientů (a jejich blízkých) onkologického oddělení. Věřím, že se mi v budoucnu podaří rozšířit brožurku i dále – do ordinací praktických lékařů. Pokusila jsem se o vydání brožurky farmaceutickou firmou, nicméně v této době to bylo složité. Pro příští projekty bych mířila tímto směrem. Dále jsem zmiňovala vydání brožurky na naší škole (Biskupské gymnázium HK). To se uskuteční, bude tedy součást hodin pro žáky, kteří probírají lidské tělo. V této souvislosti bych chtěla mít pro tyto žáky krátký seminář během hodiny, kdy budou probírat dané téma.

        Doufám, že jsem dostatečně odpověděla na Vaše otázky. S přáním krásného dne Sára Melicharová

    • #27240 Odpovědět
      Jana Nývltová
      Host

      6 Michaela Hodicová
      Vliv Marfanova syndromu na život člověka
      První soukromé jazykové gymnázium, Brandlova 875, 50003 Hradec Králové

      1. otázka – Diskutovala jste s mladými respondenty otázku, jak budou s Marfanovým syndromem řešit rodičovství?
      2. otázka – Kolik osob jste za svůj život s Marfanovovým syndromem potkala?

      • #27265 Odpovědět
        Michaela Hodicová
        Host

        1. otázka – Diskutovala jste s mladými respondenty otázku, jak budou s Marfanovým syndromem řešit rodičovství?
        Otázku rodičovství jsem s mladými respondenty (konkrétně dvěma) diskutovala. Oba se vyjádřili, že určitě chtějí rodinu, ale buď ji chtějí založit pod lékařským dozorem (možnost umělého oplodnění) nebo přemýšlejí o možnosti adopce.

        2. otázka – Kolik osob jste za svůj život s Marfanovovým syndromem potkala?
        Celkově jsem za svůj život potkala čtyři osoby s Marfanovým syndromem (tři muže a jednu ženu).

    • #27241 Odpovědět
      Jana Nývltová
      Host

      6 Lucie Špičanová
      Menstruační cyklus a jeho ztráta zapříčiněná poruchami příjmu potravy
      Biskupské gymnázium, církevní základní škola, mateřská škola a základní umělecká škola Hradec Králové, Orlické nábřeží 356/1, 50003 Hradec Králové 3

      1. otázka – V tabulce číslo 7 je uvedeno, že 62 žen je stále dlouhodobě bez menstruace. Jsou tyto respondentky dispenzarizované gynekologem?
      2. otázka – Jak je míněna otázka č. 4 : Máte osobní zkušenost s nějakou formou poruchy příjmu potravy?

      • #27271 Odpovědět
        Lucie Špičanová
        Host

        Vážená poroto, dobrý den,

        1. otázka: V otázce číslo 7, kde 62 žen uvedlo, že je stále dlouhodobě bez menstruace, nejsou všechny účastněné respondentky dispenzarizované gynekologem. S některými respondentkami jsem komunikovala i mimo dotazník a tak vím, že část z nich svůj zdravotní problém dlouhodobě řeší s gynekologem a aktivně s ním spolupracují na návratu svého cyklu, ale část je také v takové fázi poruchy příjmu potravy, kdy sami pomoc odmítají i přesto, že si uvědomují, jak velký je to problém. Některé mají jednoduše strach to „více“ řešit nebo to se snaží o návrat menstruace sami. V případě respondentek, které se mnou komunikovaly i mimo dotazník, svěřily se mi se svými obavami a nebyly dispenzarizované gynekologem, jsem samozřejmě doporučila tuto skutečnost napravit a pokusila se je ve vyhledání odborné pomoci podpořit. Jedná se ale jen o tu část, která mě sama od sebe kontaktovala a chtěla se mnou o mé práci a jejím tématu více komunikovat. Přesnou statistiku respondentek, které jsou či nejsou dispenzarizované gynekologem tedy nemám. Jedná o skvělou otázku, kterou bych rozhodně zakomponovala do dotazníku k případnému pokračování mé práce.

        2. otázka: Otázka číslo 4 zjišťovala u každé z respondentek zdali má sama zkušenost s poruchou příjmu potravy. Zkušenost nebyla časově vymezená, takže „ano“ mohly odpovědět ať už respondentky, které se s poruchou příjmu potravy potýkaly v minulosti nebo ty, které se s ní potýkají i aktuálně. Otázka obecně zjišťovala, jaké procento z dotazovaných žen si prošlo/prochází nějakou formou poruchy příjmu potravy. Účelem této otázky bylo zjistit, o jak rozšířený problém se ve zkoumané skupině jedná a jak velká část žen si za svůj život projde problémem, jako je porucha příjmu potravy.

        Doufám, že moje odpovědi na Vaše otázky jsou dostačující a že obsahují vše, co vás zajímalo.
        Přeji krásný zbytek dne,
        Lucie Špičanová

    • #27242 Odpovědět
      Jana Nývltová
      Host

      6 Anežka Jungová
      Alternativní porod
      Střední škola Sion High School, Na Kotli 1201, 500 09 Hradec Králové

      1. otázka – Co si myslíte o alternativních porodech u žen ve věku 35 a více let?
      2. otázka – Narazila jste při studiu literatury k tématu na studii o vlivu alternativního porodu na vývoj dítěte?

      • #27279 Odpovědět
        Anežka Jungová
        Host

        Dobrý den, posílám odpovědi na Vaše otázky:
        1. otázka – Co si myslíte o alternativních porodech u žen ve věku 35 a více let?
        Vyšší věk je nepříznivým faktorem u každého porodu. Alternativní porod je rizikovější vzhledem k absenci lékařského týmu a dostupných přístrojů. Většina žen, obzvlášť prvorodiček, která se pohybuje ve věkové hranici nad 32 let je pod přísnějším lékařským dohledem už od počátku těhotenství (vzhledem k častějším komplikacím). Já osobně bych rizika a věk nepaušalizovala. Rozhodujícím faktorem pro mě není věk, ale celková prosperita matky a plodu. Pokud by moje pacientka trvala na porodu doma, či na jiné alternativě, udělala bych všechna dostupná vyšetření a na základě nich bych sdělila rodičce svůj názor. Tenhle postup bych volila u rodičky každého věku.
        2. otázka – Narazila jste při studiu literatury k tématu na studii o vlivu alternativního porodu na vývoj dítěte?
        Abych mohla odpovědět na tuhle otázku, muselo by se konkrétněji definovat v rámci kterého období se pohybujeme. Při studiu a rozhovorech týkajících se porodu v období socialismu, který je v rámci historické části alternativou oproti celé historické ose, jsem se dostala k zajímavým článkům, které se zabývají tím, že u dětí narozených v letech 1960-1980 je patrný nárůst depresivních stavů, rapidně se zvyšující rozvodovost a častější narušení vazeb mezi dítětem a matkou. Příčinou je podle odborníků přerušení kontaktu matky a dítěte hned po porodu a následná separace, která je pro oba velmi nepřirozená. Většina žen mimo psychickou frustraci uváděla i ztrátu laktace a apatii u novorozenců. Co se týká vlivu alternativního porodu v jednadvacátém století nestudovala jsem podrobně žádnou literaturu, která by se zabývala psychickým vývojem. Co se týká fyzického vývoje dítěte záleží, zdali porod proběhne bez komplikací, popřípadě jak rychle je novorozenci poskytnuta první pomoc. U domácích porodů, které často probíhají do vody, se častěji vyskytují komplikace spojené s dýchacím ústrojím. Myslím, že míra vlivu alternativního porodu na vývoj dítěte se odvíjí od informovanosti a soudnosti matky.

        S přáním hezkého dne Jungová

    • #27243 Odpovědět
      Jana Nývltová
      Host

      6 Nikola Eva Mádlová
      Hledání nových ligandů k objasnění farmakotoxikologických aspektů myšího konstitutivního androstanového receptoru
      První soukromé jazykové gymnázium, Brandlova 875, 50003 Hradec Králové

      1. otázka – Jaká byla Vaše úloha při tomto výzkumu? Která část výzkumu je přímo Vaše práce?
      2. otázka – Zkuste nám jednoduchým způsobem popsat princip Dual – Luciferase?

      • #27277 Odpovědět
        Nikola Eva Mádlová
        Host

        Dobrý den, vážená poroto,

        předně Vám chci poděkovat za Vaše podnětné dotazy, zde jsou mé odpovědi.

        1. otázka – Jaká byla Vaše úloha při tomto výzkumu? Která část výzkumu je přímo Vaše práce?

        Výzkum inovativních ligandů nukleárních receptorů probíhá na Katedře farmakologie a toxikologie Faf UK již řadu let. Obrátila jsem se na prof. PharmDr. Petra Pávka, Ph.D. s prosbou, zdali by nebylo možné se do tohoto výzkumu zapojit a setkala jsem se se souhlasem. Pan prof. Pávek mi zadal problém – najít ligand myšího konstitutivního androstanového receptoru, který bude mít v nejlepším případě inhibiční účinek na tento receptor a bude tak moci být využit jako potenciální protinádorové léčivo po intoxikaci mCAR receptoru xenobiotickými ligandy. Od té chvíle jsem zcela samostatně provedla teoretickou rešerši a na bázi výsledků tetramethoxystilbenu ze studie Dušek et al., 2019 a přímo strukturního vzorce modelového agonisty mCAR receptoru – xenobiotika TCPOBOP vyhledala design látky PP01 na chemickém vyhledávači ChemSpider. Svůj návrh jsem přednesla panu prof. Pávkovi, se kterým jsem následně zkonzultovala, jaké substituenty budou k molekulárními skeletu látky PP01 připojeny. Vznikla tak série látek, jež byly objednány a na Katedře organické a bioorganické chemie Faf UK pod vedením PharmDr. Marcela Špuláka, Ph.D. syntetizovány. Mezitím jsem byla panem prof. Pávkem zaučena, neboť jsem nikdy předtím neměla možnost pracovat v biochemické laboratoři. Po syntéze látek započalo testování, první experiment proběhl pod dozorem mého konzultanta, ty další jsem již provedla samostatně s následnou kontrolou. Chci ale zdůraznit, že všechna měření, jež jsou v práci uvedena, jsem provedla vlastníma rukama. Tudíž přímo mou prací nejsou jen všechna provedená testování, ale zejména design výchozí látky s inhibičním účinkem vyvinuté na bázi xenobiotika TCPOBOP, což nebylo nikdy dříve uskutečněno.

        2. otázka – Zkuste nám jednoduchým způsobem popsat princip Dual – Luciferase?

        Systém duálních reportérů spočívá ve vložení reportérového plazmidu, tedy kruhové DNA s konkrétním genem (genem pro světluškovou luciferázu) do buňky. Jak už název napovídá, reportérový plazmid je tu proto, aby nám podal informaci o tom, co se v buňce děje, např. jak se buňka chová po přidání konkrétní testované látky. Proto, abychom to zjistili, tak do buňky musíme vložit i konkrétní receptor, náš předmět zájmu, jehož reakce na látku nás zajímá a pro nějž buňka poskytne prostředí. Toto provedeme pomocí vložení expresních plazmidů s genem pro náš receptor – mCAR, pro RXR receptor (bez kterého by mCAR nemohl fungovat a regulovat expresi cílových genů) a také Renilla luciferázu – ta má za úkol nám říci, zdali je všechno jak má být, tedy zdali se povedlo všechny plazmidy úspěšně přenést do buněk a také slouží jako ukazatel cytotoxicity. Cílem je, aby Renilla nebyla látkami ovlivněna a její hodnoty zůstaly vysoké, to totiž bude znamenat, že látky neměly na životaschopnost buněk negativní vliv. Interakci látek s mCAR receptorem nám poté ukáže hodnota světluškové luciferázy (což je protein, který vznikl přepsáním a překladem genu v tom reportérovém plazmidu), která svítí a právě míra jejího světleného signálu je vyhodnocena. Když bude svítit více, znamená to, že látka je agonistickým ligandem mCAR, neboť zvýšila jeho aktivitu, když bude svítit méně, znamená to, že je látka antagonistický ligand mCAR s inhibičním účinkem. Poté je světlušková luciferáza zhasnuta reagentem StopGlow a je přidán reagent, který rozsvítí Renillu. Její světlený signál nám podá informaci o tom, jestli testované látky buňky nepoškodily. Tímto získáme ucelený obrázek o tom, jestli se testovaný ligand na vložený mCAR receptor váže, jak na něj působí a zároveň jestli neničí testované buněčné linie.

        S přáním hezkého dne
        Nikola Eva Mádlová

Aktuálně je na stránce zobrazeno 5 vláken odpovědí
Odpověď na téma: 43 – kraj KHK – obor 6
Informace o uživateli: