• Toto téma je prázdné.
Aktuálně jsou na stránce zobrazeny 3 vlákna odpovědí
  • Autor
    Příspěvky
    • #27134 Odpovědět
      Jana Nývltová
      Host

      Odborná porota krajského kola SOČ

      Předseda odborné poroty:
      Mgr. Lenka Bubeníková – pedagog v oboru chemie

      Členové poroty:
      RNDr. Machková Veronika, Ph.D. – katedra chemie PřF UHK
      Mgr. Bc. Roman Hásek, Ph.D. – ředitel školy Vyšší odborná škola zdravotnická, Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Trutnov

    • #27233 Odpovědět
      Jana Nývltová
      Host

      3 Terezie Truhlářová
      Teplotní zátěž léčivých přípravků v podmínkách letecké záchranné služby
      První soukromé jazykové gymnázium, Brandlova 875, 50003 Hradec Králové

      1. otázka – Velmi podrobně popisujete umístění batohu s ampuláriem ve vrtulníku. Avšak zcela chybí informace o materiálu a případné tepelné izolaci batohu od okolního prostředí. Můžete tuto informaci doplnit?
      2. otázka – Léky spadají do kategorie termolabilních látek, ve Vaší práci navrhujete různá řešení, jak batoh ochránit před slunečním zářením. Jaký byste navrhla izolační materiál pro batoh s ampuláriem?

      • #27276 Odpovědět
        Terezie Truhlářová
        Host

        1. otázka
        Letecká záchranná služba Hradec Králové používá zdravotnické záchranné batohy z pogumované textilie. Materiály použité pro výrobu profesionálních zdravotnických batohů jsou: látka CODURA RIP-STOP se silnější vazbou a polyesterová tkanina s jednostranným TPU povlakem (TPU = termoplastický polyuretan). Vnější vrstva batohu je vyrobena ze snadno omyvatelné nepromokavé lehké textilie nylon 210 (větruvzdorná a vodoodpudivá syntetická tkanina). Batoh není vybaven izolační vrstvou (např. z hliníku).

        2. otázka
        Navrhla bych prodyšnější materiály (např. Goretex, Gelanots) které by zajistily maximální odvětrávání batohu a zabránily tak kumulaci tepla. Materiál batohu musí být voděodolný, větruvzdorný, lehký a omyvatelný. To jsou primární vlastnosti batohu, který je při zásazích vystaven sněhu, vodě, silnému větru a častému omývání dezinfekčními prostředky. Na izolační funkci batohu není v tomto případě v prostředí letecké záchranné služby primárně kladen důraz. Izolační vrstva by také zvyšovala hmotnost a objem batohu, což není žádoucí ani prakticky možné. Po určité době by ani izolační vrstva nezabránila vyrovnání teplot ve vrtulníku a uvnitř batohu. Z toho důvodu bych zůstala u řešení jako jsou: ukládání vrtulníku během nejteplejších dnů do hangáru, nedoplňovat léky po předchozím zásahu na přímém slunci a častěji je vyměňovat (ještě před datem expirace)

    • #27234 Odpovědět
      Jana Nývltová
      Host

      3 Jarmil Nikolas Hynek
      Syntéza elektronově ochuzených [3] dendralenů a jejich využití v Diels-Alderově reakci
      Biskupské gymnázium, církevní základní škola, mateřská škola a základní umělecká škola Hradec Králové, Orlické nábřeží 356/1, 500 03 Hradec Králové 3

      1. otázka – Z experimentální části vyplývá, že jste si osvojil pokročilé laboratorní techniky chemické syntézy a analýzy, které jsou v práci pouze krátce zmíněny. Můžete například vysvětlit rozdíl mezi tenkovrstvou a sloupcovou chromatografií, kdy a k čemu jste tyto metody využíval?
      2. otázka – Výstupem Vaší práce je devět produktů, byly již tyto produkty zmíněny v literatuře, jaké se předpokládá jejich využití?

    • #27296 Odpovědět
      Jarmil Nikolas Hynek
      Host

      Dobrý den,

      k otázce č.1.:
      Obě metody rozdělují látky ze směsi na základě jejich afinitě ke stacionární fázi.
      V případě tenkovrstvé chromatografie (TLC) se vzorek nanáší na hliníkovou destičku, která je pokryta silikagelem – ten je stacionární fází. Mobilní fází byly v mém případě různá rozpouštědla, která byla smíchána v různých poměrech. Jedná se v podstatě o kapalinu, která se vzlíná na destičce a odděluje od sebe látky s různou afinitou ke stacionární fázi. Ty látky které mají vyšší afinitu ke stacionární fázi, budou níže na dané desce, než ty které ji mají nízkou. – V podstatě výborná afinita látky k silikagelu postup dané látky na desce zpomaluje. Tato metoda avšak není vhodná pro oddělování produktů z nějaké větší směsi, za účelem získání produktu, je lepší ji používat k identifikaci látek- jedná se prostředek kvalitativní analýzy. TLC jsem využíval při kontrole reakcí, kdy produkty měly jinou afinitu vůči stacionární fázi než reaktanty. Tímto způsobem lze zkontrolovat, zda se vůbec něco stalo ve směsi výchozích látek/ odhadnout, jestli vzniká chtěný produkt.

      U sloupcové chromatografie je princip téměř stejný, látky se opět oddělují na základě afinity ke stacionární fázi. Ale provedení je trochu jiné. Základem v tomto typu chromatografie je chromatografická kolona (taková skleněná trubice), která je naplněna stacionární fází (silikagel), na které je nanesen vzorek. Tuto kolonu poté proléváme mobilní fází. V důsledku protékání mobilní fáze kolonou se tak opět oddělují látky. Ty s menší afinitou vytékají spolu s mobilní fází dříve, ty s vyšší později. Mobilní fázi, která odtéká, zachycujeme do baněk, jejichž obsah kontrolujeme pomocí TLC. Jestliže obsahovaly některé baňky jen produkt a mobilní fázi, tak jsem je sléval dohromady a následně z toto roztoku odpařil mobilní fázi – tím jsem došel k produktu a stanovení výtěžku.
      Obě metody mají ale svá úskalí. Při špatně zvolené mobilní fázi se mi může stát, že se látky téměř neoddělí (např. polární směs o dvou látkách, ale nepolární mobilní fáze), nebo jen částečně (to se mi v mé práci stalo hlavně u dendralenů 55,56 – vedlo to hlavně k nižším výtěžkům).

      2. otázka:
      Tyto produkty nebyly zmíněny v žádné jiné literatuře. Jedná se o látky, které je možné použít v Diels-Alderově reakci. Hlavně bych vyzdvihnul dendraleny 55,56. V rámci jejich Diels-Alderových reakcí by se mohlo zjistit, jaký má vliv poloha a typ substituentu na průběh reakce u takto elektronově ochuzených dendralenů.

Aktuálně jsou na stránce zobrazeny 3 vlákna odpovědí
Odpověď na téma: 43 – kraj KHK – obor 3
Informace o uživateli: