Hlavní stránka Fóra Obhajoby 2021 – Královéhradecký kraj 43 – kraj KHK – obor 17

  • Toto téma je prázdné.
Aktuálně jsou na stránce zobrazeny 4 vlákna odpovědí
  • Autor
    Příspěvky
    • #27026 Odpovědět
      Jana Nývltová
      Host

      Odborná porota krajského kola SOČ

      Předseda odborné poroty:
      Mgr. Richard Rejthar – zástupce ředitele SŠ a VOŠ aplikované kybernetiky v Hradci Králové

      Členové poroty:
      PhDr. Just Petr, Ph.D. – MUP Hr. Králové – vedoucí Katedry politologie a humanitních studií
      PaedDr. Jitka Šestáková- zást. řed. DDM HK

    • #27257 Odpovědět
      Jana Nývltová
      Host

      17 Lucie Sklenářová
      Ekologická témata v české politice
      Biskupské gymnázium, církevní základní škola, mateřská škola a základní umělecká škola Hradec Králové, Orlické nábřeží 356/1, 50003 Hradec Králové

      1. otázka – V kvantitativním výzkumu jste oslovila 12 respondentů, systém výběru
      je jasný, ale proč tak málo?
      2. otázka – Na s. 26 uvádíte, že téma klimatické změny je stále viditelné, a proto neúspěch Strany zelených „nejspíše nebude nezájmem voličů o ekologická témata.“ Čím si tedy vysvětlujete skutečnost, že Strana zelených nedokáže oslovit dostatečné množství voličů, aby jí to vyneslo zpátky do Poslanecké sněmovny?

      • #27275 Odpovědět
        Lucie Sklenářová
        Host

        17 Lucie Sklenářová
        Ekologická témata v české politice
        Biskupské gymnázium, církevní základní škola, mateřská škola a základní umělecká škola Hradec Králové, Orlické nábřeží 356/1, 50003 Hradec Králové

        1. otázka – Jak vyplývá ze systému výběru respondentů kvalitativního dotazníkového šetření (muži – 3 věkové kategorie, 2 úrovně vzdělání ke každé + ženy se stejným systémem), minimální počet pro jeho funkčnost je právě 12 respondentů. Právě 12 respondentů jsem oslovila z toho důvodu, že jsem od nich vyžadovala velmi konkrétní a složité odpovědi a jejich ucelený názor. Mít utvořený kvalitní ucelený názor na tuto problematiku je pro běžného člověka kvůli menšímu rozšíření dat a nedostatečnému zařazení problematiky do výuky relativně složité. Proto jsem se rozhodla oslovit pouze 12 respondentů – v tomto případě měli ucelený názor a byli schopni konkrétně odpovídat na otázky, což je vše, co jsem v kvalitativním dotazníkovém šetření potřebovala.

        2. otázka – Strana Zelených má dlouhodobě relativně proměnlivý program. V roce 2017 (volby do Poslanecké sněmovny) byl pravděpodobně i díky vedení Matěje Stropnického více sociálně zaměřen, nicméně do Poslanecké sněmovny je nevynesl. V současnosti pod vedením Michala Berga a Magdaleny Davis je sociální aspekt programu výrazně potlačen, více se soustředí vyloženě na ekologii a podobá se spíše programům pravicových stran. I tak je ale zatím bez příznivých výsledků. Proto si myslím, že problém Strany zelených není v pravo-levé orientaci programu, ale spíše v těch častějších změnách, neschopnosti oslovit běžné voliče a jejich mediální prezentaci.
        Poslední dva body spolu samozřejmě souvisí. Dřívější snaha Zelených o rozšíření nepopulárních témat ji v očích běžných lidí zanesla do škatulky „levice“ (případně neomarxisti či bolševici), aniž by strana reálně levicovou politiku upřednostňovala. Bohužel tohle ale bylo vidět, ne jejich ekologické názory, které se od strany víceméně čekají. Proto ačkoli už teď sociální témata řeší výrazně méně, z té pomyslné škatulky jí to nedostalo.
        Dalším faktem je především dřívější nechuť k tvoření koalic. V nedávných krajských volbách místy tvořila koalice s ČSSD, to už je ale teď kvůli výsledkům sjezdu sociální demokracie znovu pasé. Nějakou naději vidím alespoň ve snaze utvořit koalici s menšími subjekty vyznávajícími podobné hodnoty, nehledě na pravici nebo levici.
        Abych to shrnula, největší problémy vidím v častých výrazných změnách programu, špatné mediální prezentaci a dřívější koaliční nepřizpůsobivosti, které vedou k neschopnosti oslovit běžné voliče a tedy nízkým volebním výsledkům.

    • #27258 Odpovědět
      Jana Nývltová
      Host

      17 Tereza Prokešová
      Práva dětí a práva s nimi spojená
      Gymnázium Jaroslava Žáka, Lužická 423, 55123 Jaroměř

      1. otázka – Proč jste si vybrala k výzkumu právě tuto tematiku?
      2. otázka – Ze struktury Vašich respondentů podle pohlaví vyplývá, že muži se o danou problematiku patrně příliš nezajímají. Přitom problematika interrupcí je řešena v zákonech a v naprosté většině zemí světa v parlamentech výrazně dominují muži. Jsou to tedy z velké části právě muži, kdo stanovují zákonné mantinely interrupcí. Proto by mě zajímalo, jak muži účastníci se Vašeho výzkumu, odpovídali na otázky č. 12 až 15 (Váš rozbor výsledků tuto proměnnou nezohledňuje)?

      • #27274 Odpovědět
        Tereza Prokešová
        Host

        Dobrý den,
        pro svůj výzkum v rámci praktické části jsem zvolila téma asistovaná reprodukce a interrupce z toho důvodu, že mi přijde důležité o těchto tématech diskutovat. Témata výrazně hýbou společností, a názory na ně se v populaci značně liší, což je podle mého názoru ovlivněno mnoha faktory (věk, náboženství, pohlaví atd). Řekla bych tedy, že mým primárním cílem bylo potvrdit hypotézu, že tyto faktory mají na individuální pohled člověka na danou problematiku značný vliv, což se do jisté míry podařilo. Další neopomenutelným důvodem bylo to, že téma je osobně velmi důležité i pro mě, a respondenty jsem touto cestou chtěla přimět k tomu, aby se nad mnou položenými otázkami skutečně zamysleli. V neposlední řadě, ze všech dílčích témat, která se v mé práci objevila, jsou to právě tato dvě témata, která podle mého názoru otevírají největší prostor k zajímavé diskuzi. Značnou část respondentů tvořili mí spolužáci, se kterými bych, až se i naše ročníky vrátí do škol, právě nějakou diskuzi a výměnu názorů vycházející z dotazníku ráda zrealizovala.
        Co se týče odpovědi na otázku č. 2 – dotazník vyplnilo celkovým počtem 12 mužů. Na otázku č. 12 (vyjádření názoru na provádění interrupcí) souhlasí s prováděním interrupcí 10 mužů z 12, což činí 83 % z celkového počtu respondentů mužského pohlaví. Pro porovnání, žen souhlasí nepatrně více, celkově 87,5 % respondetů ženského pohlaví. Na otázku č. 15 (rozhodovat o ukončení či zachování těhotenství by mělo být právem výhradně těhotné ženy) odpovědělo kladně 7 z 12 mužů, což činí 58 % respondentů mužského pohlaví (žen souhlasí 83 %). Dá se tedy říci, že muži (i když se jich téma nedotýká podle mého názoru tak osobně, jako žen), se dívají na problematiku interrupce poněkud přísněji. To samozřejmě může způsobovat pro ženy jisté problémy a komplikace, když uvážíme, že ve většině světových politických organizací dominují muži (jak uvádíte v otázce). Problémy jsou samozřejmě o to výraznější, pokud stát funguje například na výrazně patriarchálním systému. V takovýchto případech se pak výrazně rozvíjí v práci zmíněná potratová turistika.
        Děkuji za dotazy a přeji hezký den
        Tereza Prokešová

    • #27259 Odpovědět
      Jana Nývltová
      Host

      17 Eva Pávová
      Pravicový extremismus v dnešním Německu, jeho historické souvislosti a současná hrozba pro demokracii
      Biskupské gymnázium Hradec Králové, Orlické nábřeží 356/1, 500 03 Hradec Králové

      1. otázka – Proč v názvu své práce jmenujete jen Německo?
      2. otázka – Ve videoprezentaci konstatujete, že Vás vysoký podíl mladých (15-18 let) Čechů ztotožňujících se s extrémně pravicovými názory překvapil. Jak si tento výsledek vysvětlujete?

    • #27278 Odpovědět
      Eva Pávová
      Host

      1. otázka – Proč v názvu své práce jmenujete jen Německo?
      V mé práci jsem se zabývala Německem více do hloubky než Českou republikou. V případě pravicového extremismu v Německu také uvádím, na rozdíl od pravicového extremismu v České republice, jeho historické souvislosti, jak je ostatně v názvu uvedeno. Kdybych tedy jmenovala Českou republiku vedle Německa, musela bych celý název změnit, protože historické souvislosti jsem u České republiky neuváděla.
      Navíc jsem měla pocit, že Německo je třeba v názvu zmínit, jelikož to není má rodná země, zatímco u České republiky jsem měla i částečně pocit, že by to bylo nadbytečné, jelikož například mnozí jiní autoři Středoškolských odborných činností studovali jisté jevy v České republice a také v názvu nezmiňovali Českou republiku. Máte ale pravdu, že by Česká republika v názvu v nějaké podobě být zmíněná měla, právě kvůli porovnávání situací v České republice a v Německu ke konci mé práce.
      2. otázka – Ve videoprezentaci konstatujete, že Vás vysoký podíl mladých (15-18 let) Čechů ztotožňujících se s extrémně pravicovými názory překvapil. Jak si tento výsledek vysvětlujete?
      Myslím si, že za tímto faktem může stát výchova, kdy mladí lidé přebírají například protiromské názory od svých rodičů, ale i od celé společnosti, ať už skrz média či názory svého okolí jako celku. Tato výchova spojená s nedostatečnou výukou o národním socialismu, holokaustu a 2. světové válce zaručí, že si mladí lidé tyto názory zafixují, aniž by si o nich mysleli něco špatného. Většina mladých lidí sice ví, co to holokaust byl, mnozí ale nevědí, kolik etnik v něm trpělo, tedy nejen Židé, ale právě i Romové a jiní. Nevědí ani jak se něco takového mohlo stát, ani paralely se současnou situací. Tím, že si souvislost mezi svým extrémně pravicovým názorem a národním socialismem či holokaustem nevidí, je pro ně snazší si tento názor uchovat.
      Toto rozšíření mě tedy překvapilo, ale asi nemělo. Je možné, že mě překvapilo kvůli mé sociální bublině, ve které se nacházejí mladí lidé, kteří se o historii a politologii zajímají, jsou si nebezpečí extremismu vědomi a vyvarují se ho. Jiní lidé s jinými zájmy na tom bývají hůře, jelikož je škola ani rodiče o těchto nebezpečích nepoučí a jim samotným se nechce, jelikož se zajímají o jiné problémy.

      Děkuji vám za vaše doplňující otázky a doufám, že mé odpovědi na ně byly dostačující.
      Přeji hezký zbytek dne
      Eva Pávová

Aktuálně jsou na stránce zobrazeny 4 vlákna odpovědí
Odpověď na téma: 43 – kraj KHK – obor 17
Informace o uživateli: