Hlavní stránka Fóra Forum pro soutěžící SOČ Obhajoby – Plzeňský 42 – Plz. kraj – obory: 01, 02, 10, 18

  • Toto téma je prázdné.
Aktuálně je na stránce zobrazeno 17 vláken odpovědí
  • Autor
    Příspěvky
    • #20752 Odpovědět
      Vladimír Nápravník
      Host

      Složení poroty
      předseda:

        Ing. Tomáš Potužák, Ph.D.

      členové:

        Ing. Ivo Veřtát, Ph.D.
        doc. Ing. Marek Brandner, Ph.D.
    • #20755 Odpovědět
      Vladimír Nápravník
      Host

      Vojtěch ŠPILAR
      G a SOŠ Rokycany
      obor 01
      Řešení problémů kinematiky rovinných a prostorových mechanismů s vizualizací
      video: https://www.youtube.com/watch?v=xiPFgt4_dP0&feature=youtu.be

      • #21161 Odpovědět
        Ivo Veřtát – člen poroty
        Host

        V prezentaci zmiňujete volbu vedlejšího požadavku a vybíráte minimalizaci pootočení os. Při volbě jiného vedlejšího požadavku, např. minimalizaci spotřeby, jaké vlastnosti robota by bylo potřeba znát pro vyřešení soustavy rovnic?

        • #21693 Odpovědět
          Vojtěch Špilar
          Host

          Pro případ vedlejšího požadavku minimalizace spotřeby bych musel znát hmotnost ramen robota a příkon jednotlivých motorů, které osami robota pohybují.

      • #21671 Odpovědět
        Marek Brandner – člen poroty
        Host

        Proč byla pro řešení nelineárních rovnic použita právě metoda oprav. Lze použít i jiné metody? Dochází v některých případech k divergenci metod. Kolik zhruba kroků je potřeba realizovat k dosažení v práci uvedené přesnosti?

        • #21698 Odpovědět
          Vojtěch Špilar
          Host

          Metoda oprav byla použita, neboť nelineární rovnice, kterými se ve své práci zabývám, jsou příliš složité na to, abych je dokázal se svými matematickými schopnostmi vyřešit analiticky. Jako jinou aproximační metodu by bylo možné zvolit metodu půlení intervalů, však pouze pro čtyřkloubový mechanismus, neboť pro výpočet robota kawasaki by byla tato metoda měla příliš velkou výpočetní složitost, tedy by trvala velice dlouho, pokud by k výsledku vůbec došla.

          K divergenci metod dochází u úlohy robota kawasaki, pokud je mu zadán předepsaný radius vektor, na který robot není schopen dosáhnout svým endeffectorem. U Čtyřkloubového mechanismu dochází k divergenci, pokud délky jeho členů nedovolují plynulý pohyb hnacího členu.

          K dosažení uvedené přesnosti je ve valné většině případů potřeba provést 3 kroky. Kroků je potřeba velmi malé množství, neboť předepsaný radiusvektor end-effectoru posunujeme po malých krocích a tedy odchylka mezi předepsaným a vypočítaným radiusvektorem je už od prvního kroku velmi malá.

    • #20756 Odpovědět
      Vladimír Nápravník
      Host

      Kateřina BUCHTOVÁ
      G a SOŠ Plasy
      obor 01
      Didaktika komplexních čísel na středních školách
      video: https://www.youtube.com/watch?v=KMwteJ7zQnI

      • #21162 Odpovědět
        Ivo Veřtát – člen poroty
        Host

        Co je myšleno pojmem „skutečný motivační zdroj“ v kapitole 2.1? V práci uvádíte, že jím jsou až složitější kubické rovnice a ne rovnice kvadratické, jak bývá uvedeno v učebnicích. Jak tomu rozumět? S kým byly konzultovány nejčastější problémy při výuce komplexních čísel, vycházíte z nějakého průzkumu mezi učiteli nebo mezi spolužáky?

        • #21695 Odpovědět
          Kateřina Buchtová
          Host

          Dobrý den,

          skutečným motivačním zdrojem je myšleno, v jaké souvislosti byla poprvé zkoumána problematika podobná komplexním číslům, což bylo u kubických rovnic, nikoli u kvadratických.

          Problémy spojené s výukou komplexních čísel jsem konzultovala s panem RNDr. Petrem Tomiczkem CSs., který má vzhledem ke svému působení na ZČU s touto problematikou bohaté zkušenosti. S těmito problémy jsem se setkala i já osobně, a to v okamžiku, kdy jsem se svým spolužákům snažila tuto látku vysvětlit a jim dělalo problém se přes nějaké problémy přenést a pochopit je.

          Děkuji za otázku.

          S pozdravem

          Kateřina Buchtová

          • #21727 Odpovědět
            Ivo Veřtát – člen poroty
            Host

            Dobrý den, děkuji za odpověď a přeji mnoho úspěchů v další práci. Měl bych ještě jeden dotaz, byť trošku mimo. Máte přehled mezi vašimi spolužáky, kolik z Vás prošlo výukou matematiky dle prof. Hejného a kolik „klasickou“ výukou a zda lze následně v těchto skupinách pozorovat rozdíly v pochopení abstraktnějších témat z matematiky?

            • #21734 Odpovědět
              Kateřina Buchtová
              Host

              Metodu výuky dle profesora Hejného jsem já osobně absolvovala během první, druhé a částečně třetí třídy prvního stupně základní školy, pak od toho vedení školy upustilo. Nevím jak je to na ostatních základních školách (domnívám se, že plzeňské školy často používají stejné metody, ale nevím to jistě). V mé třídě jsou žáci z různých koutů kraje, takže bohužel moc nevím, jak to na které základní škole funguje.
              Ale domnívám se, že tato metoda nemusí mít velký vliv na schopnost žáka při řešení abstraktnějších matematických úkolů, jelikož můj současný spolužák absolvoval stejnou základní školu a má s matematikou a představivostí abstraktnějších příkladů dodnes problémy.

      • #21669 Odpovědět
        Marek Brandner – člen poroty
        Host

        Otázka položená v odstavci 3.2 „Proč by se měli učit o něčem, co neexistuje?“ není příliš jasná. Dostáváme se tak až do hájemství filosofie a můžeme se ptát, do jaké míry existují přirozená, racionální a reálná čísla (či čísla v počítačové aritmetice). Můžete upřesnit, jak je otázka míněna a jak bude celá záležitost didakticky uchopena?

        • #21696 Odpovědět
          Kateřina Buchtová
          Host

          Dobrý den,

          Teď si zpětně uvědomuji, že tato otázka byla položena špatně. Měla jsem na mysli spíše, že komplexní čísla již nelze vyjádřit v jedné přímce, tudíž by je žáci mohli považovat za ,,neplnohodnotná” čísla. Na tento problém jsem uvedla řešení, a to takové, že tato čísla nám pomáhají dostat se k přesnějšímu výsledku kvadratické rovnice se záporným diskriminantem, tudíž není důvod tato čísla brát jako neplnohodnotná, ale naopak si jich vážit, jelikož nám otevírají dveře k novým možnostem.

          Děkuji za otázku.

          S pozdravem

          Kateřina Buchtová

      • #21670 Odpovědět
        Marek Brandner – člen poroty
        Host

        V odstavci 3.3 de facto uvádíte, že „komplexní číslo nelze vyjádřit jako jedno číslo“. Dokázala byste tuto záležitost studentům nějak přiblížit na jiných jim známých případech (např. v souvislosti s racionálními čísly)?

        • #21699 Odpovědět
          Kateřina Buchtová
          Host

          Dobrý den,

          Tuto otázku jsem myslela spíše v psané podobě, kdy žák před sebou nemá jedno číslo, nýbrž uspořádanou dvojici. Řekla bych, že je to hodně o zvyku žáka. Co se týče racionálních čísel má žák už ze základní školy v hlavě uloženo, že se jedná o část celku, nyní ale před něj předkládáme uspořádanou dvojici celků, proto může dojít ze strany žáka ke zmatení.

          Když uvádíte na jiných známých případech, domnívám se, že myslíte zápis nepravých zlomků smíšeným číslem. Ovšem stále si nemyslím, že by to byl ten samý problém. Stále je to totiž počet celků, ke kterým můžeme přičíst část celku, což není případ komplexních čísel, kdy čísla v uspořádané dvojici nelze sčítat. Tuto problematiku jsem se snažila spíše popsat prostřednictvím vektorů nebo souřadnic.

          Děkuji za otázku.

          S pozdravem

          Kateřina Buchtová

    • #20757 Odpovědět
      Vladimír Nápravník
      Host

      Michael GULYJ
      G a SOŠ Rokycany
      obor 02
      Optické vlastnosti vysoce emisivní termografické barvy
      video: https://www.youtube.com/watch?v=BuY1ouJ_Rf0

      • #21163 Odpovědět
        Ivo Veřtát – člen poroty
        Host

        V práci uvádíte hranice rozdělení změn emisivity pro deklarování tří výsledků – použitelná beze změny, použitelná s nutností zvážit …, nepoužitelná. Dá se určit, nakolik se uvedené velikosti změny emisivity projeví na přesnosti měření povrchové teploty? O jakých řádech přesnosti měření teplot se bavíme (stupně, desetiny, setiny) pro změřené změny emisivity? Věděl byste, jakým způsobem mohou bezkontaktní teploměry měřit nebo odhadovat emisivitu povrchu měřeného objektu?

        • #21725 Odpovědět
          Michael Gulyj
          Host

          Dobrý den,

          to, nakolik se uvedené velikosti změny emisivity projeví na přesnosti měření povrchové teploty, se zajisté určit dá. Buďto pomocí výpočtů nebo provedením sérií pokusů. To ovšem nebylo cílem mé práce. Pokud se pohybujeme ve vysokých hodnotách emisivity (0,94 – 0,98), tak změna emisivity v rámci setin způsobí změnu bezkontaktně naměřené teploty v rámci stupňů. Čím je teplota měřeného povrchu vyšší, tím větší změna teploty nastane.

          Emisivita se dá velice hrubě odhadnout pouze při pohledu na měřený materiál. Pokud je předmět lesklý, jeho emisivita bude menší. Pokud je předmět tmavý a neprůhledný, bude mít pravděpodobně vyšší emisivitu. Dále pokud bychom změřili skutečnou povrchovou teplotu předmětu kontaktním způsobem a porovnali ji s hodnotou povrchové teploty naměřenou bezkontaktně, dala by se skutečná emisivita dopočítat podle vzorce. Nejsem si ovšem vědom metody, kdy by samotný bezkontaktní teploměr dokázal změřit či odhadnout emisivitu měřeného objektu.

          Děkuji za dotazy
          Michael Gulyj

          • #21731 Odpovědět
            Ivo Veřtát – člen poroty
            Host

            Dobrý den, je to čistě praktická záležitost u orientačního měření tepoty. Sám mám praktickou zkušenost s infračerveným teploměrem na měření tepoty u lidí, kdy ve stavu bez zvýšené teploty měří spolehlivě, ale při horečce, jak je právě člověk často zpocený a mění se mu emisivita, tak je měření rázem velmi nepřesné, protože je emisivita nastavena napevno. Některé teploměry tento problém obcházejí tím, že mají detektory pro více vlnových oblastí a povrch aktivně ozařují, aby si udělali odhad emisivity. Viz. už jsem někde zde v diskuzích uváděl podobné IR senzory pro měření koncentrace plynů přes absorpci na několika vlnových délkách. Nicméně algoritmy těch korekcí nemusí být zcela spolehlivé, spíše se to daří u jednoúčelových teploměrů s malým rozsahem a očekávaným využitím. Děkuji za odpověď a přeji mnoho úspěchů v další práci.

      • #21657 Odpovědět
        Tomáš Potužák – člen poroty
        Host

        – Na str. 20 je naspáno „převádí vlnové délky z IR oblasti do audiofrekvencí,“ – co to přesně znamená?
        – Jaké trendy se ukázaly při pokračování měření (předpokládám, že pokračovalo po napsání textu práce), především u vnějších podmínek?

        • #21729 Odpovědět
          Michael Gulyj
          Host

          Dobrý den,

          úkolem infračerveného spektrometru je registrovat závislost intenzity infračerveného záření na vlnové délce. Neexistuje ovšem žádný infračervený detektor, který by byl schopný zaznamenávat vlnové délky v žádaném rozsahu a zároveň intenzity záření pro jednotlivé vlnové délky. Proto spektrometr převádí frekvence vlnových délek infračerveného záření (GHz – THz) na audiofrekvence (kHz), kde jsou detektory schopny zaznamenat zároveň vlnovou délku i její intenzitu.

          Krátkodobé tepelné zatěžování po napsání této práce již dále nepokračovalo. Dlouhodobé zatěžování okolním prostředím stále probíhá. Po napsání práce jsem se dostal pouze k výsledkům za měsíce leden a únor. Výsledky ukázaly, že emisivita stále klesá, ovšem pokles není tak výrazný a skokový, jako nastal za měsíc prosinec.

          Děkuji za dotazy
          Michael Gulyj

    • #20759 Odpovědět
      Vladimír Nápravník
      Host

      Barbora BAŠTÁŘOVÁ
      G Blovice
      obor 02
      Vliv morfologie, druhu materiálu a aktivace povrchu na smáčivost
      video: https://youtu.be/MX-KvEphP74

      • Odpověď byla upravena 6 měsíci uživatelem tomas.
      • Odpověď byla upravena 6 měsíci uživatelem tomas.
      • #21164 Odpovědět
        Ivo Veřtát – člen poroty
        Host

        Co se děje s povrchem materiálu při aktivaci plazmatem? Jakým způsobem aktivace plazmatem ovlivní výslednou smáčivost materiálu? Jak vysvětlit největší vliv aktivace na smáčivost podložního skla a lesklého křemíku a nejmenší vliv na drsný křemík?

        • #21730 Odpovědět
          Barbora Baštářová
          Host

          Dobrý den,

          Co se děje s povrchem materiálu při aktivaci plazmatem?
          – Při aktivaci plazmovým výbojem se u zkoumaného povrchu zplepšují povrchové adhezní vlastnosti (přilnavost). Plazma jemně očistí povrch od organických sloučenin a pozmění fyzikální vlastnosti zkoumané látky. Samotná aktivace není finančně náročná. V mém případě ale aktivovaný povrch působil pouze několik minut.

          Jakým způsobem aktivace plazmatem ovlivní výslednou smáčivost materiálu?
          – Jak jsem již popisovala výše, zkoumaný povrch je zbaven organických nečistot (otisky prsků, bakterií,..),tím je zkoumaný povrch lépe očištěn. Zároveň jsou pozměněny fyzikální vlastnosti materiálu (přilnavost kapaliny k pevnému povrchu).

          Jak vysvětlit největší vliv aktivace na smáčivost podložního skla a lesklého křemíku a nejmenší vliv na drsný křemík?
          – Aktivace podložního skla pomocí plazmatu je v průmyslu často používána. Podložní sklo narozdíl od dvou dalších zkoumaných materiálů (lesklý a drsný křemík) má jiné chemické složení a strukturu. Nasycené vazby povrchových atomů jsou velmi aktivní, tím je také způsobena vysoká volná povrchová energie. Samotný povrch podložního skla z okolí absorbuje vodní páry (iont OH-). Ionty OH- jsou velmi reaktivní a způsobují absorpci částic z okolí.
          – Před započetím měření jsem se domnívala, že naměřené kontaktní úhly u drsného a lesklého křemíku budou stejné, protože oba materiály pocházely ze stejného křemíkového kotouče. Po provedení měření se ale hypotéza nepotvrdila. Po konzultaci s vedoucím práce jsem se shodli na tom, že rozdílné měření může být způsobeno chybou měření nebo nedostatečným ozářením drsného křemíku, což může mít za následek rozdílný průměrný kontaktní úhel.

          Děkuji za dotazy

          S pozdravem

          Barbora Baštářová

    • #20760 Odpovědět
      Vladimír Nápravník
      Host

      Jan Jindřich HŘEBENÁŘ
      G L. Pika Plzeň
      obor 10
      Drátové antény pro radioamatéry
      video: https://www.youtube.com/watch?v=ICd9jcUQTLw

      • #21165 Odpovědět
        Ivo Veřtát – člen poroty
        Host

        Proč je důležité dosáhnout dobrého PSV? Co se děje s výkonem jdoucím od vysílače do antény, pokud je PSV špatné? Jaké typy antén byste si chtěl postavit pro příjem amatérských satelitů?

        • #21328 Odpovědět
          Jan Jindřich Hřebenář
          Host

          Dobrý den,
          když je špatné PSV, část vf energie se odrazí od místa napojení koax. kabelu na anténu (změna impedance) a vrací se zpět k vysílači. Mění se na teplo,což může vést až k poškození koncového stupně vysílače. Pozn. Z vlastní zkušenosti mohu teorii potvrdit, k výše uvedenému jevu došlo v mém případě u ruční stanice Baofeng s anténou J-pole.

          Pro satelity v pásmech 2m/70m bych chtěl stavět směrové antény YAGI-UDA, výše by mi také Yagi vyhověly asi do 1296 MHz, pro vyšší frekvence bych již antény nevyráběl, použil bych vyřazené parabolické antény s drobnou úpravou – výroba ozařovače.

          Děkuji za dotazy
          S pozdravem
          Jan Hřebenář

          • #21674 Odpovědět
            Ivo Veřtát – člen poroty
            Host

            Směrové antény vyžadují vůči satelitu polohování. Budete si stavět nebo kupovat anténní rotátor? Nebo budete anténu polohovat jen z ruky? Neuvažoval jste o některé v horizontální rovině všesměrové anténě, která by měla zisk vertikálně soustředěný do nižších elevací a ve vyšších elevacích s menším ziskem, protože satelit je blíže (např. turnstile, collinear)? Jestli znáte síť SDR přijímačů SpyServer přístupných přes internet pomocí programu SDRSharp, tam se dají najít stanice s vhodnou všesměrovou anténou a kvalitním LNA, na kterých jsou satelity v UHF radioamatérském pásmu 70cm zachytitelné.

            • #21708 Odpovědět
              Jan Jindřich Hřebenář
              Host

              Dobrý den,
              jak jsem zmínil ve své práci, chtěl bych se této problematice věnovat v budoucnu, zatím o tom jenom přemýšlím a snažím se o celé problematice získat maximum informací, tak abych se dokázal vypořádat se všemi nepříznivými vlivy, které tento typ spojení přináší.
              Uvažoval jsem prozatím o příležitostné komunikaci, s ruční stanicí a polohováním z ruky. V případě trvalé instalace bych pak volil anténní rotátor a doplněk, který mi umožní nastavení elevace. Stejnou sestavu bych použil ve spojeních EME. V obou případech se musí přizpůsobovat kmitočet podle Dopplerova jevu (pro spojení EME lze využít program WSJT).
              Rotátor a jeho stavbu jsem zvažoval, avšak po konzultacích se spíše kloním k jeho pořízení.
              Již jsem zkoušel komunikaci přes satelit SO-50, s ruční stanicí a malou anténou Moxon Yagi, kterou jsem držel v ruce, satelit jsem však nedokázal aktivovat (zmiňuji ve své práci). Myslíte-li collinear anténou soustavu sfázovaných dipólů nebo tzv. „Švédku“ či „Bílou hůl“, tak na „Bílou hůl“ jsem na svém QTH satelit neslyšel, oproti tomu byla Moxon Yagi v přenosném provedení výrazně lepší.
              Děkuji za informaci o programu SDRSharp, zatím znám jen server websdr, který využívám v pásmech KV.

              Děkuji za dotazy
              S pozdravem
              Jan Hřebenář

            • #21713 Odpovědět
              Ivo Veřtát – člen poroty
              Host

              Na rotátory existuje na internetu několik projektů, využívajících třeba i 3D tisk, ale je potřeba počítat s tím, že nejen hmotností antény, ale také poryvy větru do antény je rotátor mechanicky namáhán. Není to skutečně jednoduché udělat mechanicky i elektricky spolehlivé zařízení. Z běžně dostupných programů vám polohu satelitu i Dopplerovský posun zobrazí třeba Gpredict a dá se provázat přes doplněk s programem SDRSharp, když byste používal své nebo sdílené SDR, bude vám pak Dopplera kompenzovat. Krom WebSDR je také síť OpenWebRx, obě mají spíše krátkovlnné přijímače, v UHF jich je jen pár. V SDRSharp si jako zdroj signálu můžete zvolit Spy Server Network a pak máte přístup k této síti přijímačů (https://airspy.com/directory/). Přeji hodně štěstí při pokusech. Pokud byste si chtěl někdy prohlédnout naší stanici s rotátorem a cross Yagi anténami pro povelování VZLUSAT-1, stačí mi napsat na email ivertat(zavinac)kae.zcu.cz

            • #21718 Odpovědět
              Jan Jindřich Hřebenář
              Host

              Dobrý den,
              souhlasím s vámi, složitost konstrukce rotátoru je nejen o elektrice, ale i o mechanickém namáhání, proto se kloním spíše k jeho pořízení. Jinak děkuji za rady a informace, ale hlavně za nabídku prohlídky vaší stanice. Pokud vás to nebude obtěžovat, rád ji využiji.

              S pozdravem
              Jan Hřebenář

            • #21732 Odpovědět
              Ivo Veřtát – člen poroty
              Host

              Jakmile se uvolní opatření ohledně koronaviru, rád Vás zde provedu. Zatím tu je omezen i přístup našich studentů. Tak mě pak kontaktujte.

    • #20761 Odpovědět
      Vladimír Nápravník
      Host

      Daniel ZÁBOJNÍK
      VOŠ a SPŠE Plzeň
      obor 10
      NB-IoT Meteostanice
      video: https://youtu.be/QFUEpwwh018

      • #21166 Odpovědět
        Ivo Veřtát – člen poroty
        Host

        Jak je řešena ventilace boxu, aby byla měřena kvalita a teplota vnějšího ovzduší a nikoliv kvalita a teplota uvnitř utěsněného boxu osvíceného sluncem? Jak bude bráněno přehřátí vnitřního prostoru boxu na přímém slunci? Z kolika procent by dokázal solární článek o ploše boxu pokrýt průměrnou spotřebu meteostanice? Jak by to ovlivnilo výdrž akumulátoru?

        • #21707 Odpovědět
          Daniel Zábojník
          Host

          Dobrý den,
          děkuji za Váš dotaz. Ventilaci modelu řeší 8 otvorů o průměru 5 mm, které jsem do podstavce vyvrtal po vytištění modelu, jelikož několik malých otvorů, které jsou okolo senzoru viz obrázek podstavce v dokumentaci nestačily. Poté jsem ještě ze spodu podstavce nalepil 3 samolepící dorazy o průměru 12,7 mm a výšce 3,5 mm. Zdali je nyní toto řešení dostačující nejsem v tuto chvíli schopen určit. Když jsem meteostanici testoval, naměřená teplota uvnitř modelu odpovídala teplotě mimo model a k přehřívání také nedocházelo. Souhlasím však s tím, že při testování nedosahovala okolní teplota hodnot, kterých bude dosahovat v průběhu léta. Jiné řešení v tuto chvíli bohužel nemám.

          K meteostanici lze připojit solární panel o velikosti 70 mm x 50 mm s účinnosti až 17 % (dle datasheetu), který je standardně k vývojové desce dodáván. Pokud by byl model meteostanice umístěn větší část dne na slunci, mohl by pokrýt až 60% průměrné spotřeby, čímž by se výdrž akumulátoru výrazně prodloužila.

          S pozdravem,
          Daniel Zábojník

      • #21658 Odpovědět
        Tomáš Potužák – člen poroty
        Host

        – Opravdu je nutný webhosting a doména? Nestačil by webhosting?
        – Porovával jste vlatnosti Vaší stanice s nějakou komerční (v úvodu uvádíte, že chcete dokázat, že se stanice vyrovná komerčně dostupné stanici)?

        • #21702 Odpovědět
          Daniel Zábojník
          Host

          Dobrý den,
          děkuji za Váš dotaz. Vlastní doména není nutností, samozřejmě by stačil pořídit pouze webhosting. V současnosti mám v Laravelu vytvořené rozhraní, do kterého se uživatel pouze přihlásí a zaregistruje svoji meteostanici. Už tedy není nutností ani vlastní webhosting. Toto rozhraní však vzniklo až po odevzdání práce, a tak v ni ani v prezentaci není obsaženo. Na následujícím odkaze přikládám alespoň PDF dokument, ve kterém jsou snímky rozhraní. [Link]

          Ano, svou meteostanici jsem porovnával s různými modely meteostanic od Sencoru, Netatmo a Xiaomi. Pokud bychom srovnávali teplotu a vlhkost, tak po zaokrouhlení na desetiny dosahuje má meteostanice stejných výsledků. Malou odchylku jsem zaznamenal v případě srovnávání naměřených hodnot tlaku. Komerčně dostupné meteostanice jsou pak mnohem přesnější v měření kvality ovzduší, jelikož na rozdíl od mé stanice měří například i oxid uhličitý.

          S pozdravem,
          Daniel Zábojník

      • #21672 Odpovědět
        Marek Brandner – člen poroty
        Host

        Co je v případě meteostanice míněno kvalitou ovzduší? Co v tomto případě meteostanice přesně měří?

        • #21697 Odpovědět
          Daniel Zábojník
          Host

          Dobrý den,
          děkuji za Váš dotaz. Senzor, který se v meteostanici nachází měří Oxid uhelnatý, Ethan, Ethanol, Aceton a Izopren. Dále je schopen v prostředí přibližně určit koncentraci oxidu uhličitého, jedná se však pouze o odhad. Senzor neumožňuje měřit přímo oxid uhličitý.

          S pozdravem,
          Daniel Zábojník

          • #21716 Odpovědět
            Ivo Veřtát – člen poroty
            Host

            Dobrý den, tyto senzory skutečně většinou pouze odhadují koncentrace určitých látek na základě měření útlumu IR světla. Molekuly jednotlivých látek mívají charakteristické velikosti a tím i vykazují větší útlum na konkrétních vlnových délkách záření. Otázka přesnosti a druhů rozlišitelných látek je pak daná počtem segmentů optického detektoru, na kolika diskrétních vlnových délkách absorpci měří a porovnává. Samozřejmě od levných senzorů do komerční techniky nelze očekávat zázraky, ale je to relativně běžný způsob analyzování koncentrací určitých plynů v průmyslu, cena pak odpovídá kvalitě detektoru.

    • #20762 Odpovědět
      Vladimír Nápravník
      Host

      Pavel SUCHÝ
      SPŠE Plzeň
      obor 10
      Chytré akvárium
      video: https://www.youtube.com/watch?v=0FiLiVpH_JI

      • #21167 Odpovědět
        Ivo Veřtát – člen poroty
        Host

        Jakým způsobem byste chtěl v budoucnu měřit hladinu vody? Jak řešit případné varování před únikem vody, když budete s mobilním telefonem mimo dosah lokálního Bluetooth modulu?

        • #21679 Odpovědět
          Pavel Suchý
          Host

          Hladinu vodu bych chtěl měřit pomocí běžného senzoru hladiny vody na bázi odporu. Nad únikem vody jsem přemýšlel. O úniku vody, který by mohl vzniknout poruchou akvária v tomto případě nelze informovat, pokud zvážíme to, že víko má být i cenově dostupné.

          • #21694 Odpovědět
            Ivo Veřtát – člen poroty
            Host

            Možná bych vyzkoušel pro detekci hladiny i senzory ultrazvukové (detekující blízký odraz ultrazvuku) nebo infračervené (odraz IR světla), co se za pár korun používají na malých robůtcích jako detektor překážek. U IR si nejsem jistý, možná jej bude vodní hladina spíše absorbovat než odrážet (ale šlo by to třeba vyzkoušet i s UV diodami, Vis diodami, pohrát si s úhlem totálního odrazu …), ultrazvuk by fungovat měl. Co se týká komunikace akvária s vnějškem, zkusil bych nějaký levný WiFi modul s TCP/IP stackem. Akvárium bude většinou v domácím prostředí nebo v nějakých reprezentativních prostorech, kde se pokrytí WiFi dá očekávat. Případně by šel i za pár stokorun GSM modul. Co se týká ceny, neomezoval bych se pouze na domácí využití. Je celá řada firem, co se na zakázku starají o reprezentativní velká akvária a tam několik tisíc korun neznamená vůbec nic, i vzhledem k hodnotě hejna vzácných ryb. Když byste jim ukázal, co vše je možné z integrovaného tělesa nad akváriem vzdáleně ovládat a monitorovat, možná by jim stálo si to nechat na základě vašeho návrhu udělat oficiálně s veškerou certifikací.

      • #21659 Odpovědět
        Tomáš Potužák – člen poroty
        Host

        – O automatickém krmítku píšete „Nevýhoda tohoto mechanismu ovšem je, že množství vysypaného krmení klesá, čím méně je v násypce krmení.“ – uvažoval jste o jiném krmítku, které by tento problém nemělo?

        • #21681 Odpovědět
          Pavel Suchý
          Host

          Tento typ automatických krmítek se využívá dost často a dají se koupit i jednotlivě. Odchylka toho, kolik jídla zrovna krmítko sype je docela malá a při pravidelném dosýpání krmítka se dá ignorovat. O jiném typu krmítka jsem uvažoval, ovšem nenapadlo mě lepší řešení.

      • #21673 Odpovědět
        Marek Brandner – člen poroty
        Host

        Jak by bylo komplikované doplnit zařízení o indikaci potřeby doplnění krmítka a čištění filtru?

        • #21686 Odpovědět
          Pavel Suchý
          Host

          Nenapadá mě, jak bych mohl indikovat potřebu doplnění krmítka. Pro uživatele by mělo stačit přibližně 1 týdně doplnit krmítko krmivem. Čištění filtru by šlo vyřešit pomocí čidla na měření NH3 ve vodě, ovšem takové čidlo jsem nenašel.

          • #21700 Odpovědět
            Ivo Veřtát – člen poroty
            Host

            Pokud si krmítko představím jako dosýpací zásobník, mohl bych v jeho spodní třetině udělat optickou závoru (dioda svítící proti detektoru). Když je krmení dost, světlo neprojde a není detekováno, když ho začíná být málo, světlo projde, je detekováno a uživatel může být upozorněn. S NH3 to bude horší, asi opravdu nenajdete jednoduchý detektor do vody, ale očekával bych, že se bude NH3 z vody uvolňovat a bude detekovatelné ze vzduchu nad hladinou. A tady už senzory jsou, většinou se používají v meteo stanicích na hodnocení kvality vzduchu – viz. i jedna zdejší práce. Pracují na principu absorpce světla na různě velkých molekulách, měří zpravidla na několika vlnových délkách a tím jsou schopny i částečně rozpoznat nebo být nastavené na konkrétní látky (či spíše charakteristické velikosti molekul) a měřit jejich koncentraci, byť ne úplně spolehlivě. Konkrétně možná by šlo vyzkoušet levný MQ137 senzor.
            Jak je vidět, využití různých forem světla nebo obecně záření je velmi široké – viz. práce o elektrickém lisu (bezpečnostní závora proti sáhnutí do běžícího stroje) nebo o emisivní termografické barvě (bezkontaktní měření teploty). Navýšení ceny řešení bych se opravdu nebál, pokud byste se s takto vysoce sofistikovaným zařízením zkusil dostat do profesionální akvaristiky a ušetřil firmám starajícím se o akvária výjezdy k zákazníkům jen na nezbytné zásahy, nikoliv preventivní kontroly.

    • #20763 Odpovědět
      Vladimír Nápravník
      Host

      Vojtěch FORMÁNEK
      VOŠ a SPŠE Plzeň
      obor 10
      Elektrický lis
      video: https://www.youtube.com/watch?v=fMsLMJuJFxw&t

      • #21168 Odpovědět
        Ivo Veřtát – člen poroty
        Host

        Jakým způsobem je řešen dojezd lisu (zastavení motoru po dosažení mezní dolní polohy) a ochrana motoru proti přetížení, pokud lisovaný předmět už nepůjde více lisovat (bude klást nadměrný odpor) před dojezdem do dolní mezní polohy? Je rozlišení bezpečnostní závory 14 mm dostatečné jako ochrana proti vložení prstu dítětem? Je třeba tato ochrana zajištěna v kombinaci se vzdáleností lisovací stolice od této závory, aby případně silnější část ruky přerušila činnost před dosažením lisu tenčím prstem?

        • #21710 Odpovědět
          Vojtěch Formánek
          Host

          Dobrý den,
          Dojezd lisu je řešen indukčním lineárním senzorem, ze kterého snímá PLC informaci o poloze beranu. Uživatel si může na obrazovce HMI nastavit polohy dojezdu. Pokud beran dojede do dolní mezní hodnoty, motor začne tlačit určitou nastavenou časovou dobu. Motor se po dojezdu do dolní mezní polohy nezastavuje, to by neměl lis žádnou stlačovací sílu. Frekvenční měnič hlídá proud motoru a při nadměrném proudovém přetížení zastaví motor, aby nedošlo k jeho zničení. Po zastavení motoru se na obrazovce objeví chybové hlášení, že se přetížil motor a po opětovném potvrzení závor lisovací plošina vyjede do základní horní polohy. Rozlišení bezpečnostní závory 14mm je dostačující ochrana proti vložení prstu dítětem. Lisovací beran je dostatečně daleko od závor, ale pokud by dítě dokázalo nějakým způsobem prostrčit prsty, tak závora poté zachytí silnější část ruky. Na lisu se také musí udělat měření doběhu, podle kterého se urči vzdálenost závor od lisovacího beranu. Lis je stvořený pro kvalifikované pracovníky, člověk bez příslušného proškolení s ním nesmí pracovat. Lis je postaven tak, aby splňoval všechny bezpečnostní prvky a byl schopen pro provoz ve fabrice.
          S pozdravem
          Vojtěch Formánek

          • #21717 Odpovědět
            Ivo Veřtát – člen poroty
            Host

            Dobrý den, děkuji za odpověď a přeji mnoho úspěchů.

    • #20764 Odpovědět
      Vladimír Nápravník
      Host

      Marin NĚMEC
      G a SOŠ Rokycany
      obor 10
      Zámek ovládaný přes aplikaci
      video: https://youtu.be/ezGXiEGQ3u4

      • #21170 Odpovědět
        Ivo Veřtát – člen poroty
        Host

        V závěru práce zmiňujete přidání manuálního tlačítka na otevření zámku. Jaký je smysl tohoto tlačítka? To si jím bude moci zámek otevřít kdokoliv? Zmiňujete využití PHP. Jakým způsobem máte vyřešenu identifikaci oprávněného uživatele a ochranu proti útokům? Byly by i jiné možnosti než WiFi, jak realizovat komunikaci mezi mobilním telefonem a zámkem? Děláte i záznamy o odemykání? Podobné zámky se v zahraničí třeba používají k nouzovému vstupu ošetřovatelů do domácnosti ošetřované osoby, ale se záznamem této mimořádné události nebo s informováním příbuzné osoby.

        • #21715 Odpovědět
          Martin Němec
          Host

          Manuální tlačítko by fungovalo jako virtuální tlačítko „start“ v mobilní aplikaci, takže by se dveře odemknuli na pět vteřin a po uplynutí pěti vteřin by se zase zamknuli, podobně tomu je tak v bytech, aby mohli otevřít hlavní vchod do budovy mají tlačítko na otevření. PHP jsem využil právě k napsaní programu mobilní aplikace a zabezpečení či identifikaci zatím nemám žádné, ale určitě by se dala doplnit. Jiné možnosti připojení by byli, například vytvořit na mobilním zařízení „hotspot“ a připojit Raspberry Pi, nastavit Raspberry Pi tak aby se zámek mohl ovládat přes internet. Záznamy o zamykání jsem nedělal, ale určitě by se dalo dodělat, že bych připojil databázi, do které by se mohlo zapisovat kdy se otevřel zámek a také až bych udělal přihlašování do mobilní aplikace tak by se do databáze také zapisovalo kdo otevřel zámek. Samozřejmě zámek na vzdálené ovládání se dá koupit a je k dispozici mnoho produktů na trhu, já jsem však chtěl hlavně využít Raspberry Pi, protože to není drahá záležitost a projekt jsem dělal jen protože mě to zajímalo ne však pro komerční cíle.

          • #21724 Odpovědět
            Ivo Veřtát – člen poroty
            Host

            Dobrý den, pokud si budete i nadále na zámku pracovat, možná by byly i další možnosti zpřístupnění telefonem s využitím jeho integrovaných periferií (NFC, BlueTooth) nebo jen NFC, RFID tagem bez potřeby telefonu. Nevím, jestli by třeba ve stávajícím řešení nebylo lepší udělat AP na Raspberry a v telefonu mít toto AP povolené, než chodit trvale se zapnutým hotspotem nebo jej při každém vstupu zapínat. Pokud byste na WiFi dokázal odečítat úroveň RSSI (síla signálu), mohl byste si nastavit práh, aby se zámek aktivoval sám, když bude telefon velmi blízko zámku bez potřeby cokoliv mačkat.

      • #21660 Odpovědět
        Tomáš Potužák – člen poroty
        Host

        – Co se stane, když jsou dveře zamčené a vypadne napájení? Nepůjdou otevřít a nebo se naopak odemknou?

        • #21720 Odpovědět
          Martin Němec
          Host

          Dveře zůstanou zamčené, protože v zámku se využívá elektromagnet, který se sepne a tím pádem odemkne pomocí elektrického napájení. Problém by se dal vyřešit zakoupením UPS(Zdroj nepřerušovaného napájení).

    • #20765 Odpovědět
      Vladimír Nápravník
      Host

      Martin BÍLÝ, Eliška BARTOVSKÁ
      SŠIFS Plzeň
      obor 18
      Note.it
      video: https://youtu.be/tRV2t-cf7F4

      • #21171 Odpovědět
        Ivo Veřtát – člen poroty
        Host

        Jakým způsobem by bylo možné realizovat sdílení nebo nahlížení do databáze, pokud by si uživatelé aplikace chtěli vyměnit informace o přečtených (zhlédnutých) dílech? Neuvažujete o provázání na databáze filmů, seriálů, případně knih, ze kterých by se určité informace (téma, postavy, autor, hodnocení dalších) při zadávání titulu importovaly a předem vyplnily?

        • #21705 Odpovědět
          Eliška Bartovská
          Host

          Dobrý den pane Veřtáte,
          nahlížení do databáze online bychom rádi poskytli přes webové stránky. Data by byla nahrána na serveru a přes login by se k nim dalo přistupovat. Sdílení děl by pak šlo asi nejlépe vyřešit posláním URL adresy díla.
          U druhé části otázky píšete o provázání databází. Nemyslíme si, že by to byl dobrý nápad. Existují různá díla, která mají stejný název a tudíž by to udělalo docela neplechu (uživatel by musel projít více titulů a vybrat, který je ten správný).
          Děkujeme za Vaše dotazy.

      • #21661 Odpovědět
        Tomáš Potužák – člen poroty
        Host

        – Píšete o třech typech aplikace pro mobilní zařízení zadarmo. Myslíte, že není ještě 4. typ (autor to nedělá pro peněžní zisk)?
        – Kolik řádek kódu má Vaše aplikace?

        • #21711 Odpovědět
          Eliška Bartovská
          Host

          Dobrý den pane Potužáku,
          vaši první otázku jsme moc nepochopili, mohl byste ji prosím více specifikovat? Zatím jsme to pochopili tak, že těmi třemi typy aplikace myslíte tedy naše filmy, knihy a seriály a tím 4. typem hry, pokud by tomu tedy bylo tak, tak ty nás popravdě vůbec nenapadly, ale je to celkem zajímavý nápad a budeme o něm v budoucnu přemýšlet.
          Projekt má téměř 3250 řádků ale myslíme si, že počet řádků kódu není důležitý. Počet o ničem nevypovídá. Lehce bychom mohli tento počet zvětšit. Při psaní jsme se snažili o co nejvíce úhledný kód.
          Děkujeme za Vaše dotazy.

          • #21726 Odpovědět
            Ivo Veřtát – člen poroty
            Host

            Někdy je naopak zajímavé sledovat, na jak málo řádcích se dá vytvořit zajímavá věc. Nedělám sice většinou webové nebo android aplikace, ale vytvářím třeba algoritmy pro zpracování signálů v Matlabu. Je zajímavé sledovat, jak často se mi podaří u práce jiných nebo naopak někomu jinému u mé práce minimalizovat kód při stejném výsledku. Stačí pouze trochu jiný pohled na věc. Přeji mnoho úspěchů v dalším práci.

          • #21733 Odpovědět
            Tomáš Potužák – člen poroty
            Host

            Počet řádků je běžná míra (neříkám, že dobrá), která se používá pro zhodnocení náročnosti napsání aplikace, popř. výkonosti programátora, pokud je to za časový úsek. V případě vymýšlení nového algoritmu zajisté o ničem nevypovídá, ale v případě řekněme standardní aplikace (což Vaše aplikace je) ji ale lze použít k odhadu náročnosti napsání dané aplikace. Ptal jsem se hlavně proto, abych si udělal představu, kolik kódu bylo potřeba vytvořit.

            Moje první otázka se týkala Vašeho popisu v práci ohledně software zadarmo, kdy jste zmínili tři možnoti, jak získávat peníze z aplikací, u kterých se neplatí za stažení. Ale myslím, že jste zapoměli i na možnost, že autor nepíše aplikaci pro zisk, což sice nebude mnoho případů, ale určitě se takov najdou. Open-source software s vlnou licencí se běžně vyskytuje.

            • #21739 Odpovědět
              Eliška Bartovská
              Host

              Tak to se omlouváme, otázku jsme špatně pochopili.
              Ano, tuto možnost samozřejmě také známe, ale zapomněli jsme ji zmínit.

    • #20766 Odpovědět
      Vladimír Nápravník
      Host

      Pavel BAŘTIPÁN
      VOŠ a SPŠE Plzeň
      obor 18
      Android aplikace pro firmu Odpady Plzeň
      video: https://youtu.be/Nixyu6aiRlU

      • #21172 Odpovědět
        Ivo Veřtát – člen poroty
        Host

        Přidávání kontejnerů lze dělat z mapy vyplněním nebo ze seznamu volbou. Který ze způsobů uživatelé v praxi využívají více? Intuitivně bych očekával výběrem ze seznamu bez nutnosti vyplňování. Jakým způsobem je ve firmě organizována práce lidí při zpětném svozu kontejnerů? V práci jsem nepostřehl, že by součástí záznamu kontejneru bylo i datum plánovaného zpětného svozu. Jak komplikované by bylo do aplikace přidat seznam kontejnerů ke svozu řazený podle nejbližšího data a možnost přidělení jeho svozu konkrétnímu zaměstnanci?

        • #21675 Odpovědět
          Pavel Bařtipán
          Host

          Dobrý den, pane Veřtáte,

          Váš předpoklad je správný – uživatelé opravdu raději využívají seznam kontejnerů pro přidání kontejneru z databáze. Je to způsobeno hlavně počtem kroků, které musejí v aplikaci vykonat, aby kontejner přidali.
          Aktivita „Mapa“ má však jiné výhody, které aktivita „Seznam kontejnerů“ nemá. Například zobrazení všech kontejnerů tam, kde jsou umístěny – v seznamu kontejnerů si musí uživatel daný kontejner rozkliknout, aby se mu ukázal na mapě.

          Dále k Vašim otázkám týkající se svozu kontejnerů.

          Majitel preferuje komunikaci po telefonu, kdy každému zaměstnanci zadá práci a až ji zaměstnanec vykoná, opět se s majitelem spojí a ten mu zadá další.
          Je to hlavně z toho důvodu, že většinou nikdo přesně neví, kdy bude kontejner potřeba odvést. Např. na stavbě to může být v řádu hodin, ale klidně i dnů. Pokud se nejedná o stavbu, majitel se to většinou dozví 1 den předem. Často se však stává, že se to dozví až v den, kdy si daný zákazník přeje kontejner odvést. Informace o zpětném svozu v aplikaci/databázi není kvůli tomu, že není reálné určit datum a čas odvozu několik dní dopředu. Během toho, co zákazník kontejner potřebuje mít přistavený se může stát spousta věcí, se kterými nikdo dopředu nepočítá (nedorazí dělníci na stavbu, pokazí se nějaké nářadí/stroj, …). V tu chvíli by musel zákazník volat majiteli, že potřebuje prodloužit trvání „pronájmu“ kontejneru.
          Původně jsem však měl v plánu takovouto aktivitu udělat, kde by majitel zadal práci zaměstnancům firmy (zadával by ji den předem), ale kvůli tomu, že nikdy neví, kdo bude zrovna daný kontejner potřebovat vyvést (nebo naopak přivést), by bylo tohle řešení celkem zmatené/neúplné, proto ji, zatím, majitel do aplikace přidat nechce. Nebylo by však vůbec komplikované takovouto aktivitu do aplikace přidat – při registraci nového zaměstnance se zadává i jeho jméno, takže tato možnost je v databázi k dispozici. Dokonce již teď využívám tuto možnost v některých aktivitách – např. přidání kontejneru nebo přidání stazky. Vždy se zapíše, kdo danou aktivitu uskutečnil.

          Děkuji za zajímavé dotazy, Pavel Bařtipán.

          • #21703 Odpovědět
            Ivo Veřtát – člen poroty
            Host

            Rozumím, zde je asi skutečně lepší svoz organizovat operativně telefonicky, když není dopředu jasný termín odvozu. Děkuji a přeji mnoho úspěchů.

      • #21662 Odpovědět
        Tomáš Potužák – člen poroty
        Host

        – Kolik zhruba řádek kódu má Vaše aplikace?

        • #21676 Odpovědět
          Pavel Bařtipán
          Host

          Dobrý den, pane Potužáku,

          aplikace má zhruba 5800 řádků kódu.

          Děkuji za dotaz, Pavel Bařtipán.

    • #20767 Odpovědět
      Vladimír Nápravník
      Host

      Michal ŠVANTNER
      G a SOŠ Rokycany
      obor 18
      Překladač braillova písma
      video: https://www.youtube.com/watch?v=Mu5-33ogsUg

      • #21173 Odpovědět
        Ivo Veřtát – člen poroty
        Host

        Není pro uživatele pohodlnější nechat převádět text zprávy místo do Braillova písma na syntetický hlas, který zprávu přečte? Co spíše další práci směřovat do hardwarového trenažeru s haptickým modulem (mechanickým Braillovým znakem), který by lidem po náhlé ztrátě zraku pomohl s trénováním citu prstu pro Braillovo písmo? V práci není zmíněno, zda je vlastní program s formuláři pro registraci a odesílání zpráv optimalizovaný pro používání osobou se zrakovým postižením. Přehraje se například k polím formuláře hlasová nápověda po najetí kurzorem?

        • #21709 Odpovědět
          Michal Švantner
          Host

          Dobrý den,
          můj projekt by měl fungovat tak, že webové rozhraní používá osoba bez zrakového postižení a modul Braillův znak používá osoba právě se zrakovým postižením. Bylo by opravdu obtížné navrhnout webové rozhraní tak, aby jej mohla používat osoba bez schopnosti vidět rozložení stránky i kdyby se po najetí na tlačítko informace v něm přečetla. Na na druhou stranu, by nebylo vůbec od věci přidat do webového rozhraní takovou funkci (předčítání), aby bylo možné webové rozhraní používat s částečnou ztrátou zraku.
          Tudíž webové rozhraní bych rád aktualizoval a přidal funkci.
          Po rozkliknutí webu by se přehrála automatická zprávaˇ například: „Pokud chcete zapnout hlasové předčítání stiskni klávesu X“.
          A dále by jsme chtěl přidat ke svému Braillovu znaku tlačítko pro přehrání zprávy.
          Pouze syntetický hlas hlas jsem nezvolil jako dobrou variantu z důvodu, že se najdou i osoby které mají zrakové postižení a zároveň přišly o sluch. Tudíž by pak nemohly použít Braillův znak, kdyby pouze přehrával zprávy.

      • #21664 Odpovědět
        Tomáš Potužák – člen poroty
        Host

        – Zjišťoval jste, jak by šlo udělat mechanickou verzi místo optické?

        • #21735 Odpovědět
          Michal Švantner
          Host

          Dobrý den,
          můj Braillův znak měl být původně mechanický, ale to jsem netušil, že se bude projekt prezentovat tímto způsobem a tak jsem zvolil optikou verzi pro lepší orientaci během prezentace, udělat mechanickou verzi není zas takový problém, program zůstane téměř stejný a již je hotový, stačí nahradit v pragramu výstupy a co se týče konkrétně HW modulu, stačí vyměnit LED diody za mechanický píst (mechanický píst už mám navržený jak by teoreticky fungoval) a Braillův znak bude funkční a komatibilní s webovou aplikací i s aktuální Arduino sketchem.

        • #21736 Odpovědět
          Michal Švantner
          Host

          Omlouvám se za pozdní odevzdání otázky, ale když jsem se kolem deváté hodiny (cca 9:00 29.4.2020) díval na zadané otázky zobrazila se mi pouze jedna na kterou jsem odpověděl ve 9:15.

    • #20768 Odpovědět
      Vladimír Nápravník
      Host

      Matěj KADELC, Matěj BAJER
      VOŠ a SPŠE Plzeň
      obor 18
      Workevider
      video: https://www.youtube.com/watch?v=oxgvvHPUDgw

      • #21174 Odpovědět
        Ivo Veřtát – člen poroty
        Host

        Pěkné video s propracovanou grafikou a hudbou, ale asi pak mělo následovat trošku detailnější představení, co vlastně sw umí – není to z ukázky zřejmé, ani z textu práce a odkaz v závěru videa je nefunkční. Možná velmi zajímavý sw, ale z formy prezentace projektu i textové dokumentace vlastně není jak posoudit. V jakém sw je vytvořeno prezentační video? Co program vlastně umí zpracovávat za data, jaké dělá přehledy, statistiky, co exportuje,…?

      • #21665 Odpovědět
        Tomáš Potužák – člen poroty
        Host

        – Jaký používáte databázový server?
        – Kolik tabukek máte v databázi a jaké jsou mezi nimi vazby?

    • #20769 Odpovědět
      Vladimír Nápravník
      Host

      Pavel SCHEJBAL
      VOŠ a SPŠE Plzeň
      obor 18
      Robot ESP
      video: https://www.youtube.com/watch?v=amKgfkidFfo

      • #21175 Odpovědět
        Ivo Veřtát – člen poroty
        Host

        Komunikační rychlost 9600 Bd mezi Raspberry a ESP Board či dalšími deskami je relativně nízká. Ovlivní nějak plynulost pohybu při komplexnějším pohybu ruky, kde je třeba ovládat souběžně několik serv? Zkoušel jste vyšší přenosové rychlosti? Je nějak kontrolována platnost příkazů (paritou, crc,..)? Co všechno jste upravoval nebo modifikoval oproti projektu Inmoov, ze kterého jste čerpal? Vybíral jste mezi roboty ještě z jiných projektů nebo jste měl již dříve s jinými zkušenosti? Inmoov mi přijde po mechanické stránce velmi složitý na výrobu a začátky s robotikou.

        • #21666 Odpovědět
          Pavel Schejbal
          Host

          Dobrý den,
          rychlost mám zatím jen 9600 baudů, protože je nejvíce spolehlivá a nejlépe se testuje. Například přes BT modul HC-06 který pracuje na stejné rychlosti. Tato rychlost má 0,2% chybovosti při frekvenci mikročipu 8 MHz. Jsem ve fázi, kdy se potřebuji spolehnout, že zpráva dojde na první odeslání. Kontroly ještě nemám tak komplexní. Zatím jsem zkoušel odesílat data ze 7 komponent robota najednou a nebyl problém. Vše bylo odesláno a přijato bez zpoždění a problému. Zkoušel jsem rychlost 115200 Bd. Tuto rychlost plánuji po testování v budoucnu používat. Samozřejmě s jinou frekvencí AVR. Platnost příkazů je kontrolována samotným parsováním. Nejdříve se zjistí, jestli je platný start a end znak zprávy. Pokud ano, začne se parsovat zpráva na tokeny. První token je zastoupen samotným názvem příkazu, který se skládá ze 4 písmen. Pokud se název porovná s podmínkou, parsují se hodnoty. Kontrolu součtem ani paritou ošetřenou nemám. Chyba se může vyskytnout maximálně v hodnotě pro PWM. Modifikoval jsem vlastně uložení všech servomotorů kvůli jiné velikosti. Dále hlavu a její uložení, uchycení robota k podvozku (držáky). Otvory v mechanismu prstů, pro větší průměr lanka.
          Žádný jiný robot mě více nezaujal. Potřeboval jsem, aby byl robot cenově dostupný a zvládl co nejvíce pohybů. Začátek to pro mě určitě není. Před Inmoovem jsem vytvořil jiného robota. Nebyl ale tak komplexní a jeho konstrukce byla velmi nestabilní. Z tohoto důvodu jsem sáhl po tomto OpenSourcu a vytvořil robota jiného.

          • #21678 Odpovědět
            Ivo Veřtát – člen poroty
            Host

            Uvažoval jste o nějaké výkonnější variantě jednodeskového počítače než Raspberry pro podporu rozpoznávání objektů a další funkce vyžadující umělou inteligenci? Přes BT modul HC-06 realizujete komunikaci mezi Raspberry a Android aplikací?

            • #21687 Odpovědět
              Pavel Schejbal
              Host

              Zkoušel jsem výkon RaspberryPi podpořit jednotkou Intel Movidius NCS. Vymáčknu maximálně 8 FPS. Do budoucna uvažuji o mnohem vyšším výpočetním výkonu. Zatím jsem nehledal možného nástupce. BT modul slouží jen k testování UARTU. Jak mám napsáno v technické dokumentaci, komunikace mezi Raspberry a Android aplikací je realizována přes TCP/IP socket. Server je vytvořen na RaspberryPi.

            • #21706 Odpovědět
              Ivo Veřtát – člen poroty
              Host

              Myslím, že časem s výkonem nebudete mít takové problémy. Vývoj levných jednodeskových počítačů jde rychle vpřed. Některé mají i mini-PCIe sloty, do nichž se také dají instalovat AI moduly. Spíše je pak otázkou, jak dlouho mají udržovanou zákaznickou podporu a aktualizace systému. Přeji hodně úspěchů při vývoji.

            • #21728 Odpovědět
              Pavel Schejbal
              Host

              Po něčem se určitě porozhlédnu. Děkuji za doporučení. O jednodeskových PC s mini-PCIe sloty jsem neslyšel. Ještě jsem je tak do hloubky nezkoumal a nevybíral. Dříve jsem používal OrangePi. RaspberryPi verze 4 mělo vyšší výkon a lepší technickou podporu pro AI, proto jsem sáhl zde.

              Děkuji.

            • #21740 Odpovědět
              Ivo Veřtát – člen poroty
              Host

              Co vím, tak mimi-PCIe má třeba Espressobin (používal jsem kvůli externí WiFi kartě do mPCIe), dále GateWorks GW6100, SBC-FLT, Up Squared (ty mají potom i speciální moduly pro AI a celý svůj ucelený modulární systém), HummingBoard, … ale už to bude cenově asi trochu jinde.

            • #21765 Odpovědět
              Pavel Schejbal
              Host

              Včera jsem trošku hledal. Co takhle NVIDIA Jetson Nano?

    • #20770 Odpovědět
      Vladimír Nápravník
      Host

      Lukáš MAJERNÍK, Petr KOZELKA
      SŠIFS Plzeň
      obor 18
      Inicializační skript na Linuxu a porovnání s Ansiblem
      video: https://youtu.be/oNB5JoUA9SQ

      • #21176 Odpovědět
        Ivo Veřtát – člen poroty
        Host

        Skript provádí sekvenčně veškerým nastavením, jedno po druhém. Pokud ale požaduje uživatel konfiguraci pouze jedné z několika věcí, má možnost volby pouze konfigurace některých částí, aniž by musel zbylé odmítat? Má uživatel možnost nápovědy, pokud volbě nerozumí nebo doporučené nastavení? Nebo je spíše produkt cílem na znalé správce, kterým má pouze urychlit práci?

    • #21692 Odpovědět
      Vojtěch Špilar
      Host

      Pro případ vedlejšího požadavku minimalizace spotřeby bych musel znát hmotnost ramen robota a příkon jednotlivých motorů, které osami robota pohybují.

    • #21741 Odpovědět
      Ivo Veřtát – člen poroty
      Host

      Děkujeme všem soutěžícím za práci nad rámec studia. Doufáme, že během dnešního chatu jste načerpali inspiraci pro další svoji práci a těšíme se, že se s mnohými z Vás potkáme na vysokých školách. Ať se Vám všem daří.
      Ivo Veřtát

Aktuálně je na stránce zobrazeno 17 vláken odpovědí
Odpověď na téma: 42 – Plz. kraj – obory: 01, 02, 10, 18
Informace o uživateli: