Marek Kozumplík
Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola Uh. Hradiště
Matematické funkce (obor 1)
Video nebylo nahráno. Powerpointová prezentace je ke stažení v příloze práce na http://www.soc.cz.
Doplňující otázky poroty:

Matouš Cimala
Gymnázium J. A. K. a Jazyková škola Uh. Brod
Zobrazování Lobačevského geometrie (obor 1)
Video: https://uloz.to/file/vRFPCtMFfusp/stredoskolska-odborna-cinnost-1-matous-cimala-zobrazovani-lobacevskeho-geometrie-mov
Doplňující otázky poroty:

Zora Zemanová
Gymnázium Uh. Hradiště
Hledání nových proměnných bílých trpaslíků typu ZZ Ceti v pásu nestability (obor 2)
Video: https://youtu.be/UalyLUSaulY
Doplňující otázky poroty:

Adam Peprník
Střední odborná škola a Gymnázium St. Město
Přehled konstrukčních prvků dřevostaveb (obor 11)
Video nebylo nahráno.
Doplňující otázky poroty:

Ondřej Hruboš
Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola Uh. Hradiště
Rybářský kroužek online (obor 12)
Video: https://youtu.be/IihrJOmGfWA
Doplňující otázky poroty:

Jan Holba
Střední průmyslová škola a Obchodní akademie Uh. Brod
Simulační panel pro PLC (obor 12)
Video: https://youtu.be/EBbwpeyAcRQ
Doplňující otázky poroty:

Radim Kundrata, Patrik Pondělek, Leoš Husar
Střední škola průmyslová, hotelová a zdravotnická Uh. Hradiště
Malé tepelné čerpadlo na ohřev TUV (obor 9)
Video zatím nebylo nahráno (odkaz na něj zde bude zveřejněn v brzké době autory). Powerpointová prezentace je ke stažení v příloze práce na http://www.soc.cz.

Dobrý den
Svoji práci zpožděně doplňuji o videoprezentaci:

>>> ODKAZ NA YOUTUBE <<<

Radim Kundrata, autor

Dobrý den, chybí aspoň ukázka kódu pro procesor. V čem jste to programovali? Můžete uvést aspoň základní princip algoritmu řízení?

ten dotaz jsem směřoval k práci malé tepelné čerpadlo na ohřev TUV.

Měření bylo prováděno každý večer, když teda počasí bylo přijatelné. Tabulku hvězd jsem měla připravenou předem, našla jsem si je ještě přes Aladin (online atlas). Poté polohy hvězd byly zadány do programu, který dalekohled samovolně otáčel na dálku. Doladili se pak parametry pro snímání přes ccd kameru, aby to nebralo do snímků i nadbytečný šum. No a poté se měření už jen spustilo a dalekohled se sám orientoval a pořizovali se snímky, které se následně zpracovaly. Strávila jsem na hvězdárně konkrétně 4 dny. S tím, že měření bylo prováděno ještě jednou u některých hvězd o měsíc později na dálku, ale většina dat se podařilo už hned naměřit v období mého pobytu v Polsku.

Aplikace funguje přímo v počítači. Je potřeba mít nainstalovanou Javu. Spouští se souborem typu JAR ve složce aplikace.

Dobrý den,
přidávám odpověď na dotaz pana Ing. Jančaříka k projektu malého tepelného čerpadla.
Vzhledem k tomu, že se jedná o prototyp zařízení, zvolili jsme nakonec Raspberry Pi 3B+ společně s dotykovým displayem. Nemusíme tak řešit jakékoliv HW omezení a můžeme vybírat z pestré škály programovacích jazyků a nejrůznějších knihoven. Na mikropočítači běží Raspbian a dosud vytvořená část programu je napsána v C#.
Celý program máme pracovně rozdělen na několik částí. Níže uvádím základní principy řízení:

Prvním krokem je porovnávání nastavené teploty s aktuální teplotou vody v bojleru (čidlo SHT21; protokol I2C). Obyčejnou podmínku bychom však nahradili „číslem zapnutí“. Pokud je teplota vody nižší než nastavená, k „číslu“ se periodicky přičítá hodnota vycházející z exponenciálně upravené velikosti rozdílu těchto teplot a naopak. Až toto „číslo“ přesáhne zadanou mez, spustí se část kódu řídící kompresory samotné (k vypnutí by došlo až po překročení druhé, menší, meze – nastavení mezí dovoluje spravovat přirozeně vznikající hysterezi, která nám sníží počet startů kompresorů, což vede k prodloužení jejich životnosti; omezena musí být i maximální hodnota „čísla zapnutí“). Použití proměnné „čísla zapnutí“ se může zdát jako zbytečná komplikace, ale umožňuje nám to velmi snadno promítnout do časování zapnutí další skutečnosti (například nízký tarif elektřiny, trend venkovní teploty, …).
Při běhu kompresoru/ů je nejdůležitější správně řídit expanzní ventil. Ten je řízen přehřátím chladiva ve výparníku (rozdíl teploty před a za výparníkem). Pokud je ve výparníku chladiva málo, vypařuje se jen v jeho malé části a vzniklé páry se stihnou ohřát (-> velké přehřátí). Pokud je naopak chladiva ve výparníku příliš, nestihne se všechno ve výparníku odpařit a dostává se až do kompresorů (-> malé přehřátí). Přehřátí by se tedy periodicky měřilo a buď by se ventil (ovládaný krokovým motorem s driverem) pootevřel nebo přivřel. Musí být však zajištěno minimální otevření (kdyby se ventil uzavřel, ve výparníku by se nic nevypařovalo, teplota by se neměnila a systém by měl tendenci ventil z důvodu nulového přehřátí stále zavírat). Optimální hodnotu přehřátí by bylo nejlepší zjistit praktickým pokusem (u použitého chladiva R600a nemusí být tato hodnota příliš vysoká, cca 1,5 °C).
Zjištění, zda je výparník zamrznutý, probíhá porovnáním venkovní teploty s teplotou chladiva za výparníkem. Pokud vzniklý led brání prostupu vzduchu mezi lamelami, předávání tepla je omezeno a výstupní teplota se začíná teplotě vzduchu vzdalovat. Tento rozdíl je opět nejlepší zjistit zkouškou v praxi. Pokud je tento teplotní rozdíl velký, je uloženo aktuální nastavení expanzního ventilu a následně je otevřen tak, aby se „vyrovnaly“ tlaky v kondenzátoru i ve výparníku. Až se teplota na výstupu opět vyhoupne nad bod mrazu, ventil je vrácen zpět do jeho původní polohy (v průběhu odmrazování je ventilátor vypnut).
Všemu je nadřazena bezpečnostní část programu, která hlídá čidlo úniku chladiva, maximální odebíraný proud (pomocí wattmetru), presostaty a zda jsou teploty ze všech čidel v jejich přípustném rozsahu. Vznikne-li nějaký problém, dojde k odpojení kompresorů.

Otevřete soubor lobacevskij.html v libovolném prohlížeči.
Levou část obrazovky zabírá nadpis („Beltrami-Kleinův/Poincarého model“) a model samotný. Klikáním do oblasti modelu (černé kružnice) lze vytvářet nové body.
V prostřední části obrazovky jsou nástroje k vytváření a mazání bodů a přímek, měření úhlů a vzdáleností, tlačítko „Přepni!“ a checkbox „Popisky“. Tlačítkem „Přepni!“ se přepíná zobrazovaný model. Pod nadpisem „Změř:“ dva selecty mezi znaky „||“ slouží k výběru dvou bodů ke změření vzdálenosti, pod nimi dva selecty za znakem ∠ k výběru přímek ke změření úhlu. Stiskem tlačítka „Vytvoř přímku“ se vytvoří přímka spojující body vybrané v selectech za tímto tlačítkem, stiskem tlačítka „Vytvoř bod“ se vytvoří bod na průsečíku přímek vybraných v selectech za tímto tlačítkem, nejsou-li rovnoběžné. Stiskem tlačítka „Smaž (bod)“ se smaže bod vybraný v následujícím selectu, stiskem tlačítka „Smaž (přímku)“ se smaže přímka vybraná v následujícím selectu. Stiskem tlačítka „Smaž vše!“ se smažou všechny body a přímky. Checkboxem „Popisky“ se zapíná/vypíná zobrazení názvů bodů a přímek.
V pravé části obrazovky za slovem „Trojúhelník“ jsou tři selecty k výběru vrcholů trojúhelníka, jehož úhly, délky stran, obvod a obsah se zobrazí níže.

Můj předchozí příspěvek je odpovědí na otázku paní Kaňovské k Zobrazování Lobačevského geometrie.

Dobrý den,
Nevím, které předchozí verze máte na mysli.

Jestli myslíte programy pro moje kartičky, tak ten první z nich, Schodišťové osvětlení, se skládá z logických funkcí OR a AND. To jsou první a úplně nejzákladnější funkce v programování PLC.
Druhá kartička je Reverzace motoru. Aby studenti tento program mohli vytvořit, tak už musí chápat, jak fungují logické funkce OR a AND. Tvoří základ celého programu a bez nich ho nikdy nevytvoří. Funkce RS pak tvoří jakýsi dodatek, zase aby studenti pochopili, co vlastně tato funkce RS dělá.
Co se týče Automatického mazání soukolí, tak student zase tvoří většinu programu pomocí kombinací funkcí OR a AND a funkci časovače využije pro nastavení času sepnutí. Takže zase využije jeho zkušenosti, ale zároveň se naučí něco nového.
Základem Analogového měření teploty jsou funkce, které převádí analogové hodnoty na digitální, ale po získání těchto digitálních hodnot se zase pracuje s OR a AND. Takže základ pořád tvoří ty samé funkce OR a AND, ale studenti se učí, jak je správně kombinovat, aby vytvořili složitější programy.

Pokud se ptáte na program mycí linky, tak ten jsem dělal sám úplně od nuly. Samozřejmě, pan učitel už nějaký program, který používal pro předvedení modelu, měl. Já jsem ale program dělal tak, že jsem si ve škole sepsal seznam vstupů a výstupů a zbytek jsem dělal doma sám přes vánoční prázdniny. Jelikož jsem neměl model u sebe, tak jsem si všechny vstupy (snímače a spínače) modelu simuloval pomocí spínačů na svém panelu. Po příchodu do školy jsem program už jenom mírně doladil, aby „seděl“ přesně na model.

Tato odpověď byla směřována na odpověď paní Koňovské ohledně Simulačního panelu pro PLC.

Oprava: Tato odpověď byla směřována na otázku paní Koňovské ohledně Simulačního panelu pro PLC.

Výsledky okresního kola SOČ online – 23. 4. 2020

Obor č. 1: Matematika a statistika
1. místo Marek Kozumplík – Matematické funkce (postup do krajského kola)
2. místo Matouš Cimala – Zobrazování Lobačevského geometrie (postup do krajského kola)

Obor č. 2: Fyzika
1. místo Zora Zemanová – Hledání nových proměnných bílých trpaslíků typu ZZ Ceti v pásu nestability (postup do krajského kola)

Obor č. 9: Strojírenství, hutnictví a doprava
1. místo Radim Kundrata, Leoš Husar, Patrik Pondělek – Malé tepelné čerpadlo na ohřev TUV (postup do krajského kola)

Obor č. 11: Stavebnictví, architektura a design interiérů
1. místo Adam Peprník – Přehled konstrukčních prvků dřevostaveb (postup do krajského kola)

Obor č. 12: Tvorba učebních pomůcek, didaktická technologie
1. místo Jan Holba – Simulační panel pro PLC (postup do krajského kola)
2. místo Ondřej Hruboš – Rybářský kroužek online (postup do krajského kola)

Dobrý den,

ano, dle průzkumu, který jsem dělal, by měly být ve své podstatě všechny konstrukční materiály dostupné u nás v ČR. Na některé prvky jsou dokonce specializovány některé firmy, tzn. že se zaměřují výhradně na výrobu daného konstrukčního materiálu.