Hlavní stránka Fóra Forum pro soutěžící SOČ Obhajoby – Zlínský 42 – kraj ZL – obory 09, 11, 12, 13

  • Toto téma je prázdné.
Aktuálně je na stránce zobrazeno 15 vláken odpovědí
  • Autor
    Příspěvky
    • #21775 Odpovědět
      Drahoslav Viktorýn
      Host

      Porota oboru 09 – strojírenství, 11 – stavebnictví, 12 – pomůcky, 13 – ekonomika
      Složení poroty:
      Mgr. Veronika Říhová (předseda)
      Ing. Josef Dvořáček
      Ing. Adéla Hrabcová
      Ing. Michal Heczko

    • #21824 Odpovědět
      Drahoslav Viktorýn
      Host

      Radim Kundrata, Patrik Pondělek, Leoš Husar
      SŠPHZ Uherské Hradiště
      Malé tepelné čerpadlo na ohřev TUV
      obor 09
      Videoprezentace: https://youtu.be/Au2N9-zQmpI
      Otázky poroty:

      • #22259 Odpovědět
        Veronika Říhová
        Host

        Dotazy od poroty pro R. Kundratu, L. Husara, P. Pondělka (09 – Malé tepelné čerpadlo)
        Odpovídejte prosím, pokud to půjde, v jednom bloku, pište čísla otázek.

        1. Jaké jsou pořizovací náklady na vámi navržené tepelné čerpadlo a jak velkou úsporu provozních nákladů např. oproti elektrickému bojleru je možné očekávat?

        2. Plánujete pokračovat v návrhu čerpadla až do fáze realizace?

        3. Vaším cílem bylo navrhnout, sestrojit a zprovoznit zařízení. Co z toho jste zrealizovali, v jaké fázi Vaší činnosti jste? Pokud zařízení není sestrojené, pochopila jsem dobře, že jeho funkčnost je ověřena počítačovým modelem? Pokud sestrojené je, proč to z textu ani videa s obhajobou nevyplývá?

        4. V závěru píšete, že jste dokončili první polovinu Vašeho projektu. Co je druhá polovina projektu?
        Jménem poroty děkuji za Vaše odpovědi.

        • #22581 Odpovědět
          Radim Kundrata
          Host

          Dobrý den,
          níže uvádím odpovědi na Vaše dotazy:
          1) Předpokládané pořizovací náklady na materiál činí 25 000 Kč. Včetně nákladů na práci odhadujeme celkovou cenu na 35 000 Kč.
          Úspora: Úspora oproti elektrickému ohřevu vody je asi 4 518 Kč/rok, návratnost pořizovací ceny čerpadla se tedy pohybuje okolo 8 let.
          Tento příklad úspory je za předpokladu, že počítáme s průměrnou roční teplotou vzduchu cca 10 °C, kondenzační teplotou 55 °C a s chodem obou kompresorů. V takovém případě by měl být (podle dat výrobce) příkon kompresorů 382 W (další energie je spotřebována řízením a ventilátorem výparníku; tak se dostaneme na hodnotu cca 500 W). Tepelný výkon by se pohyboval kolem 1 050 W – topný faktor je 2,1. Pokud bychom tedy každý den spotřebovali celým 120 l teplé vody (o teplotě 55 °C ohřívané z 10 °C + tepelné ztráty bojleru), za rok bychom spotřebovali 2 876 kWh tepla. Množství tepelné energie můžeme v případě použití topné spirály považovat za stejné jako množství elektrické energie. Při současných cenách energie (cca 3 Kč/kWh) by ohřev daného množství vody elektrickým bojlerem vyšel na cca 8 628 Kč. Při použití TČ by se náklady snížily na 4 110 Kč.
          2) Realizace byla započata, ale zatím nebyla dokončena z důvodů uvedených níže.
          3) Náš projekt se nachází ve fázi realizace, která prozatím ale nebyla dokončena. Připravenou máme většinu komponent, část řídícího programu a konstrukci. Dokončení realizace brání několik faktorů. Prvním z nich je špatná dostupnost některých součástek pro osoby mimo chladírenskou profesi. Problém máme také s technologií spojování trubek (nedostupnost vhodného pájecího hořáku). Negativně se na dokončení projektu podepsala také současná situace, která výrazně omezila spolupráci se zbytkem týmu.
          Funkčnost zařízení je ověřena na základě výpočtů. Počítačový model posloužil k návrhu rozměrů konstrukce a k návrhu rozmístění jednotlivých komponent systému.
          4) První část projektu je teoretická. Druhou fází by mělo být samotné sestrojení a uvedení zařízení do provozu.

          • #22591 Odpovědět
            Veronika Říhová
            Host

            Reakce na odpověď R. Kundraty

            Dobrý den!
            Děkuji za odpověď. promyslete, zda by v případě postupu, pokud zařízení nebude sestrojeno, nebylo vhodné upravit práci, aby cílem bylo čistě navržení (jak je to v anotaci), takže upravit, zúžit cíl v úvodu, aby jste mohli konstatovat, že cíl byl splněn a následnou konstrukci vydávat za další etapu. Proberte to ale s garantem práce. Jde o to, aby anotace a úvod, závěr spolu korespondovaly a cíl práce byl jasný.

            • #22616 Odpovědět
              Radim Kundrata
              Host

              Děkuji za Vaše podněty,
              prokonzultujeme je s garantem a práci upravíme, případně doplníme o dokumentaci praktického výstupu.

    • #21825 Odpovědět
      Drahoslav Viktorýn
      Host

      Adam Peprník
      SOŠ a Gymnázium Staré Město
      Přehled konstrukčních prvků dřevostaveb
      obor 11
      Videoprezentace: Není – pouze PowerPoint prezentace v ZIP příloze v přihlášce
      Otázky poroty:

      • #22261 Odpovědět
        Veronika Říhová
        Host

        Dotazy od poroty pro A. Peprníka (11 – Přehled konstrukčních prvků dřevostaveb)
        Odpovídejte prosím, pokud to půjde, v jednom bloku, pište čísla otázek.

        1. V práci mi schází vlastní návrh či řešení nějakého stavebního problému – tj. praktická část práce.

        2. V závěru práce píšete, že je třeba bořit mýty, které kolem dřevostaveb kolují – můžete některé z těchto mýtů zmínit?

        3. Co je cílem Vaší práce? Můžete konstatovat, že jste Váš cíl splnil?

        4. Máte praktické zkušenosti s dřevostavbami nebo konzultoval jste informace v textu s odborníky, kteří dřevostavby realizují?

        5. Liší se návrh dřevostavby od návrhu domu ze silikátových materiálů?
        Jménem poroty děkuji za Vaše odpovědi.

        • #22340 Odpovědět
          Adam Peprník
          Host

          1. Cílem této práce nebyl žádný návrh či postup řešení u dřevostaveb, ale spíše porovnání a přiblížení problematiky dřevostaveb veřejnosti, tj. co je to dřevostavba, jaké jsou její druhy, jaké materiály se používají na samotnou konstrukci dřevostaveb. Taktéž to byla má seminární práce do programu Na stavebku bez přijímaček, kdy jsem na toto téma vypracoval tuto práci za účelem následné obhajoby a přijetí na Vysoké učení technické v Brně, obor stavebnictví, což jsem nakonec obhájil a jsem úspěšně přijatý.

          2. Jeden z mnoha mýtů je například ten, že dřevostavba (dřevěný dům) má nižší životnost než zděný. Toto není pravda, protože v dnešní době jako na jakoukoliv jinou stavbu jsou i na dřevostavby přísně požadavky a normy, které tyto stavby musejí splňovat, tudíž při správném provedení mohou mít stejnou životnost jako stavba zděná. V praxi se stavby většinou navrhují na životnost 50-80 let, avšak dobře postavená dřevostavba může v dobrém stavu vydržet i více jak 200 let.

          3. Cílem práce bylo nastudování a následné sepsání informací ohledně dřevostaveb, jak už jsem říkal v otázce č.1, co je to dřevostavba, jaké materiály se používají a podobně. Co se týče konstatování, zda jsem cíl splnil, tak za mě ano. Cíl práce jsem splnil a jsem s ní spokojený, ale jakožto tvor neustále se vyvíjející, když se dnes dívám zpětně na svou práci, našel bych v ní pár věcí, které bych změnil či udělal jinak, ale řekl bych, že to je zcela normální.

          4. Praktické zkušenosti s dřevostavbami nemám, přestože jsem na pár stavbách již byl buď se podívat, či jsem se na nich přímo podílel. Informace v textu jsem nekonzultoval přímo s odborníky, které je realizují, ale konzultoval jsem je s Ing. Tomášem Žajdlíkem, který studoval na Vysokém učení technickém v Brně, který mi byl oporou a vedoucím při tvorbě této práce a je s problematikou dřevostaveb velmi dobře seznámen, tudíž ano, dá se říct, že jsem informace konzultoval s někým, kdo se touto problematikou zabývá a je s ní velice dobře seznámen.

          5. Z teoretického hlediska ne, vždycky jde o návrh základů, stěn, stropů, střechy a domu jako takového, avšak z praktického hlediska ano, jelikož zde hrozí například větší následky, pokud se do konstrukce stavby dostane vlhkost, tudíž zde je (dle mého názoru, jistě jsou na to normy, které ale konkrétně neznám) větší nárok na řádný návrh hydroizolace v konstrukci stavby (střecha, stěny, stropy, vzlínání vlhkosti od zeminy, základy). Na druhou stranu může být jednodušší, protože hlavní konstrukci tvoří dřevěné prvky, a stavba jako taková je dělaná na míru (prvky v ní použité, je zde větší volnost co se tyče návrhu než v případě silikátových staveb, například systém Ytong se dá upravovat dle požadavků a aktuální potřeby na stavbě, ale je to složitější než úprava dřevěného materiálu) a následná realizace a sestavení dřevostavby může být hotova i za 3 měsíce, bez ohledu na roční období.

    • #21826 Odpovědět
      Drahoslav Viktorýn
      Host

      Jan Holba
      SPŠOA Uherský Brod
      Simulační panel pro PLC
      obor 12
      Videoprezentace: https://youtu.be/EBbwpeyAcRQ
      Otázky poroty:

      • #22263 Odpovědět
        Veronika Říhová
        Host

        Dotazy od poroty pro J. Holbu (12 – Simulační panel pro PLC)
        Odpovídejte prosím, pokud to půjde, v jednom bloku, pište čísla otázek.

        1. Předpokládám, že simulační panel jste vytvořil v rámci vaší závěrečné práce oboru mechanik-elektrotechnik. V tomto směru jste odvedl zcela jistě nadprůměrnou komplexní práci. Vzhledem k zařazení do oboru SOČ „Učební pomůcky“ mne ale zajímá, jakým konkrétním způsobem může být panel využit jako učební pomůcka? Obsahuje vaše práce kromě 4 výukových kartiček ještě nějaký další didaktický/výukový prvek?

        2. Jo možné simulační panel rozšířit i o další modely (výukové karty)?

        3. Co je hlavním cílem práce? Komu je pomůcka určena, k jakému učivu, pro jaký výukový cíl? Jak má být pomůcka využita ve výuce? Některé informace vyplývají z textu, ale možná by bylo lepší to jasně a stručně uvést v úvodu.

        Jménem poroty děkuji za Vaše odpovědi.

        • #22447 Odpovědět
          Jan Holba
          Host

          Dobrý den, omlouvám se, ale odpověď na Váš dotaz se z nějakého důvodu objevila na úplném konci stránky.

          • #22538 Odpovědět
            Veronika Říhová
            Host

            Pro Jana Holbu:

            Fórum trochu skáče. Psala jsem, že mi funguje, když se po odskočení vrátím a teprve napodruhé zůstanu, kde chci a můžu psát.
            Kvůli odskokům je potřeba prohlížet celé fórum. Já jsem pro Vás vložila dodatečný dotaz pod Vaši odpověď.

            Prosila bych o zodpovězení.
            Děkuji Veronika Říhová

            • #22584 Odpovědět
              Jan Holba
              Host

              Odpověď můžete najít u Vaší otázky ve spodní části stránky.

    • #21827 Odpovědět
      Drahoslav Viktorýn
      Host

      Adam Knirsch
      Gymnázium a JŠ Zlín
      Aplikace Anorganické názvosloví
      obor 12
      Videoprezentace: https://youtu.be/9prpUfVeI5Y
      Otázky poroty:

      • #22265 Odpovědět
        Veronika Říhová
        Host

        Dotazy od poroty pro A. Knirsche (12 – Aplikace anorganické názvosloví)
        Odpovídejte prosím, pokud to půjde, v jednom bloku, pište čísla otázek.

        1. Bohužel hodnotit nedokončenou aplikaci, která prochází teprve testováním a není možné ji vyzkoušet, je velmi obtížné. Věřím, že až bude aplikace hotová, bude určitě přínosná. Chtěla bych se zeptat, komu a jakým způsobem ji plánujete nabídnout. Očekáváte, že se stane např. součástí výuky chemie ve školách?

        2. Nešel by pro porotu vymyslet lepší systém, aby se její členové mohli seznámit s aplikací? Nedovedu si představit, že Vás budou kontaktovat kvůli aplikaci. U speciálních počítačových programů se předpokládá, že jim automaticky bude poskytnutý zdroj informací.

        3. Kolik lidí aplikaci testuje a jaká je zpětná vazba? Co bylo na základě této zpětné vazby změněno?

        4. Proč nemá aplikace víc úrovní: ZŠ, SŠ? Částečně je to pomocí hvězdiček, ale nabízet žákům ZŠ palladium mi nepřijde vhodné.

        Jménem poroty děkuji za Vaše odpovědi.

      • #22312 Odpovědět
        Adam Knirsch
        Host

        Odpovědi na otázky poroty

        1. Chápu, že nepublikovaná aplikace není ideální. Mohl bych ji publikovat již v tomto stádiu bez dalšího testování. Avšak byla by zde velká pravděpodobnost, že by se poté přišlo na nějaké chyby, které by vedly ke špatnému hodnocení aplikace. Nízké hodnocení by pak vedlo k nezájmu potencionálních uživatelů a celá práce by tak byla k ničemu. Preferuji tedy pořádně otestovat a teprve po vychytání všech chyb ji vypustit mezi veřejnost.

        Co se týče možnosti aplikace vyzkoušet, stačí napsat na e-mail napsaný jak v práci, tak ve videu, nebo mě jakkoliv jinak kontaktovat.

        Chtěl bych udělat propagaci na školách, aby se aplikace dostala do podvědomí studentů a učitelů. Dále také silně přemýšlím nad placenou reklamou, pomocí které je možné zacílit přímo na určitou skupinu uživatelů.
        Myslím si, že ve výuce chemie dokáže aplikace zejména nahradit domácí úkoly, kdy učitel může zadat, aby si studenti procvičovali v aplikaci určitou skupinu. A pro tento účel očekávám, že bude na školách běžně využívána.

        Některé podobné učební aplikace umožňují propojení s učitelem a kontrolu nad žáky a jejich výsledky. Nad tím ale prozatím nepřemýšlím, i z důvodu, že ne všichni žáci musí mít operační systém Android, a tak zavádět tuto funkci nyní by nemělo smysl. Avšak poté, co bude aplikace hotová pro oba operační systémy bude tato funkce rozhodně v plánu.

        2. Tento systém je zavedený z důvodu, že musím manuálně vkládat emaily všech lidí, kteří aplikaci testují, na seznam ve vývojářském prostředí Google Play. Byla by zde možnost, že bych mohl dát přístupný instalační soubor, podobně, jako je například soubor .exe u systému Windows. Systém Android se ale netváří moc přívětivě k aplikacím, které nejsou nainstalované přímo z jeho obchodu Google Play.

        Jedinou možností, která mě napadá, je místo odesílání e-mailu použít formulář vytvořený pomocí Google Forms. Ale jinak děkuji za připomínku a budu ještě dále přemýšlet nad dalšími způsoby.

        3. Momentálně aplikaci testuje 7 lidí. Zpětná vazba k samotnému principu a celkovému provedení aplikace je velmi pozitivní.

        Na základě zpětné vazby proběhlo mnoho změn. Tím nejdůležitějším byla zejména oprava chyb, které způsobily pád aplikace. Jedna z takovýchto chyb se například stala, pokud v nastavení uživatel nezadal žádný počet otázek. To už je nyní opraveno. Další chybou byla možnost kliknout na tlačítko vymazat po odeslání odpovědi.

        Taktéž se se všemi testery radím ohledně designu aplikace. Pokud jsem tvořil vzhled obrazovky, většinou vzniklo vždy několik návrhů a oni mi odeslali svůj názor a popřípadě nějaké jejich vlastní nápady a připomínky. Tyto připomínky jsem zapracoval a poté jsem jim to znova poslal a poradil se s nimi. S každým komunikuji zvlášť, aby nebyli sebou vzájemně ovlivňováni a mohl jsem tak slyšet jejich vlastní názor.

        Aplikaci nenechávám testovat pouze lidmi, ale při vytvoření každé nové verze v obchodu Google Play je aplikace testována také roboty na 11 různých mobilních zařízeních (P8 Lite, Mate 9, Moto Z, Moto G4 Play, Nokia 1, Pixel, …). Já poté z celého testování dostanu videozáznam a screenshoty všech obrazovek. Také dokážu zjistit průměrné využití CPU, kolik aplikace bere dat z internetu a další. V ohledu výkonnosti prošla aplikace na výbornou. Ze screenshotů jsem ale zjistil, že na obrazovce testování se na malých mobilních telefonech (4.5‘‘-5‘‘) nevlezou všechny komponenty. Přestože těchto telefonů se již na trhu nachází minimum, snažím se tuto situaci vyřešit tak, aby aplikace fungovala ideálně na všech mobilních telefonech. Optimalizace na různé telefony je vcelku složitá a pracoval jsem na tom poslední měsíc. Nyní je již aplikace optimalizována na naprostou většinu mobilních telefonů.

        Další zpětná vazba pochází ze systému Google Firebase a Google Analytics, jenž mi bude pomáhat zejména po zveřejnění aplikace. Je možné na něm zobrazit záznamy všech pádů aplikace (Přestože se snažím těchto pádů vyvarovat, kvůli specificitě jednotlivých telefonů, je možné, že problém v daném místě bude dělat pouze jeden model telefonu). Díky tomu se mi daří v dalších verzích vydat opravu těchto chyb. Dále také mohu například sledovat délku načítání jednotlivých obrazovek, nebo informace o uživatelích aplikace – národnost, věková skupina, verze operačního systému atd.

        Všechny tyto způsoby mi pomáhají s vývojem aplikace a jsou pro mě zpětnou vazbou, podle které řídím další vývoj.

        4. Je to z jednoho prostého důvodu. Neexistují jednotné učební plány, které by říkaly, které skupiny musí umět žák základní školy, a které skupiny musí umět žák střední školy. Dále na střední škole vzniká velký rozdíl mezi běžnými studenty a těmi, kdo si zvolí seminář z chemie. Běžný student se na střední škole nejspíše nebude muset naučit peroxidy nebo thiokyseliny, které jsou ale často vyžadovány v seminářích. Proto je zde možnost vytvořit si vlastní set, kde se žák nechá vyzkoušet pouze z těch skupin, které potřebuje.

        Dále jak je zmíněno v práci, plánuji aplikaci přeložit i do jiných jazyků a v jiných zemích zase mohou mít odlišné učební osnovy.

        Poznámka o možnosti vyjmutí některých prvků je také složitá. V každé škole chtějí po žácích na ZŠ umět jiné prvky. Na některé škole můžou požadovat osmium, na jiné zase ne.

        Řešením by se mohlo zdát, že stejně, jak si při vytváření setu uživatel volí skupiny, tak si také zvolí prvky. Toto řešení mi ale nepřijde příliš uživatelsky přívětivé. Pokud bych měl naklikat 50 prvků, které mi učitel v hodině zadal, od používání aplikace by mě to nejspíše odradilo.

        Jediné z mého pohledu smysluplné řešení je v nastavení přidat možnost zvolit pouze jednodušší prvky. Tyto prvky bych zvolil po diskusi s učiteli chemie na základních školách nebo nižším stupni víceletých gymnázií. Toto nastavení by ale zároveň muselo fungovat pouze v základních skupinách. Například u polykyselin nebo komplexních sloučenin by to nemělo smysl, protože dle mého názoru jsou již více složité. Taktéž by se mohl v některých přirozeně méně zastoupených skupinách kvůli tomu razantně snížit počet možných sloučenin v dané skupině. Například u hydrogenkyselin, kterých je pouze 14 (nepočítají se zde hydrogenpolykyseliny, protože většinou se polykyseliny učí až po hydrogenkyselinách), by po odebrání méně známých prvků zbylo pouze 8 sloučenin.

        U tohoto řešení budu přemýšlet o jejím zapracování do aplikace.

    • #21828 Odpovědět
      Drahoslav Viktorýn
      Host

      Ondřej Hruboš
      OA, VOŠ, JŠ Uherské Hradiště
      Rybářský kroužek online
      obor 12
      Videoprezentace: https://youtu.be/IihrJOmGfWA
      Otázky poroty:

      • #22266 Odpovědět
        Veronika Říhová
        Host

        Dotazy od poroty pro O. Hruboše (12 – Rybářský kroužek online)
        Odpovídejte prosím, pokud to půjde, v jednom bloku, pište čísla otázek.

        1. Je aplikace dokončena a je možné ji vyzkoušet?

        2. Vychází testové otázky v aplikaci z okruhů pro přípravu na zkoušku k získání rybářského lístku? Tzn. je možné aplikaci využít i při přípravě na zkoušku?

        3. Kromě kroužku v Uh. Hradišti byla nebo bude aplikace nabídnuta i dalším organizacím?

        4. V práci píšete, že dbáte na připomínky žáků a učitelů. Kdo aplikaci testoval? Jaké připomínky byly například zohledněny a jak?

        5. Budou v aplikaci vytvořeny i nějaké učební texty?

        6. Ve videích se objevuje pan Skovajsa. Jaký je jeho podíl při tvorbě této práce, Proč jste videa nenatočil Vy?

        7. Jak jsou řešeny doplňovačky? Ve Vašem textu je nabídnuta nápověda. Při prohlížení aplikace nápověda nebyla. Je nějakým způsobem řešeno, když bude mít někdo odpověď se stejným smyslem, ale ta bude vyjádřena jiným výrazem? Uznává aplikace více variant?

        Jménem poroty děkuji za Vaše odpovědi.

      • #22332 Odpovědět
        Ondřej Hruboš
        Host

        (Je možné, že je tato zpráva duplikátní, kvůli problémům, na které jsem při odesílání odpovědi narazil – odpověď se na fóru nezobrazovala)

        Odpovídám na otázky poroty k práci Rybářský kroužek online.

        1. Aplikaci je možno vyzkoušet a používat v ostrém provozu. Dokončena pro běžný provoz je, avšak ještě stále implementuji funkce, které mne napadají a mohly by aplikaci vylepšit.

        2. Ano, testové otázky jsou vhodné pro přípravu na závěrečnou zkoušku.

        3. Aplikace byla zatím nabídnuta pouze Rybářskému kroužku v Uherském Hradišti, ale pokud by i ostatní organizace projevily zájem, není problém jim aplikaci poskytnout.

        4. Bylo dbáno na připomínky od vyučujícího rybářského kroužku v Uherském Hradišti. Konkrétní připomínky byly například zpřehlednění hlavního menu nebo design doplňovaček a ostatních výukových materiálů.

        5. Ano, v budoucnu plánuji přidat i učební texty, kterých by mohli uživatelé využívat při učení.

        6. Bylo to hlavně z toho důvodu, že je pan Skovajsa vedoucím rybářského kroužku v Uherském Hradišti a členem Odboru mládeže při radě Moravského rybářského svazu v Brně, z.s., který řeší, jak mládež přivést ke sportovnímu rybolovu a tato aplikace je prostředkem, která pomůže pobočným spolkům k zatraktivnění rybářských kroužku pro děti a mládež.

        7. Je možné, že někde nastala chyba. U doplňovaček by nápověda měla být vypsána. Do budoucna bych chtěl z nápovědy vytvořit „plovoucí“ pole, které bude uživatel pomocí myši přesouvat, aby nedošlo k nejasnostem při odpovědích.

        Ondřej Hruboš

    • #21829 Odpovědět
      Drahoslav Viktorýn
      Host

      Tomáš Souček, Štěpán Horčic
      Gymnázium a JŠ Zlín
      Edukační portál „Škola v praxi“
      obor 12
      Videoprezentace: https://youtu.be/dF9jdNi5Dy8
      Otázky poroty:

      • #22267 Odpovědět
        Veronika Říhová
        Host

        Dotazy od poroty pro T. Součka, Š. Horčice (12 – Edukační portál „Škola v praxi“)
        Odpovídejte prosím, pokud to půjde, v jednom bloku, pište čísla otázek.

        1. Z práce je jasné, že jste odvedli obrovský kus práce a vaše znalosti programování a tvorby webových stránek jsou ohromující. V textu práce mi však schází odkazy na zdroje. Není tak jasné, odkud je která část textu čerpána. Odkaz na vámi vytvořený edukační portál jsem nalezla až v přiložených souborech. Web bohužel působí nedokončeným dojmem, obsahuje pouze dvě témata z chemie a geografie a dvě 3D animace, navíc stručně zpracovaná v rozsahu pár řádků. V úvodu práce přitom zmiňujete, že cílem je vytvořit obsahově rozsáhlou webovou stránku, která bude sloužit učitelům pro zkvalitnění výuky. Na základě čeho jste vybrali právě tato vzájemně nesouvisející témata? Jakým konkrétním způsobem bude tedy web využitý?

        2. Kdo bude podle Vašich představ spravovat web v budoucnu? Kdo bude tvořit další výukové materiály?

        3. Máte nějakou zpětnou vazbu? Je aplikace otestovaná, vyzkoušená studenty, případně jak bude ověřovaná její funkčnost?

        Jménem poroty děkuji za Vaše odpovědi.

        • #22380 Odpovědět
          Tomáš Souček, Štěpán Horčic
          Host

          1.
          Ano, máte pravdu, omlouváme se, že v dokumentaci práce nemusí být zřetelné, jaký zdroj patří k danému textu. Avšak všechny zdroje jsou uvedeny na konci práce.

          Přesně, jak zmiňujete, cíl naší práce byl vytvořit obsahově rozsáhlou stránku. Okolo naší práce bylo bohužel mnoho technických problémů, které jsme museli vyřešit na úkor obsahu. Na druhou stranu jsme na úkor obsahu vytvořili plně funkční platformu, která je z programátorského hlediska již připravena na ostrý provoz. A náš cíl se samozřejmě nezměnil, a tudíž plánujeme obsah nadále rozšiřovat.

          Témata jsme vybrali na základě toho, co po nás chtěli učitelé, které jsme v rámci naší práce oslovili. Témat na zpracování máme připravených více, ale prozatím jsme vybrali právě tato, protože nám přišla, jako dobrý příklad využití použitých technologií.

          Web bude převážně využíván učiteli při výuce, ale jak jsme již v práci zmínili, je zajisté také dostupný pro širokou veřejnost. Vytvořili jsme vlastně platformu, která umožňuje učitelům sjednotit všechny jejich výukové materiály (texty, obrázky, videa, interaktivní grafiku, …) do jednoho média na online nosiči, které je přístupné kdykoliv a pro každého.

          2.
          Předpokládáme, že administrátory budou žáci z naší školy ve spolupráci s učiteli. Také je zde možnost, že si jakýkoliv student může dát za cíl vytvořit další obsah pro naši platformu, jakožto osobní projekt, seminární práci, či SOČ. To je další z důvodů, proč jsme vytvořili tutoriálová videa a detailně v dokumentaci popsaly principy vytváření této interaktivní 3D grafiky.

          Až se web více rozšíří, věříme, že se najdou dobrovolníci i z jiných institucí (jako jsou školy, instituty pro vzdělávání, …). Samozřejmě i my budeme nadále přispívat k vývoji webu a zaškolovat další zájemce z řad studentů a učitelů.

          3.
          Všechny materiály jsme vyvíjeli v úzké spolupráci s vyučujícími daných předmětů. Opírali jsme se tedy o jejich několikaleté zkušenosti s výukou.

          Paní učitelka geografie byla nadšená, že má konečně interaktivní animace, namísto 2D obrázků, které prý studenti moc nechápali. Bohužel v důsledku COVID-19 neměla možnost využít tyto materiály při výuce. Co se týče chemie, tak ta již byla použita i při výuce a zpětné ohlasy studentů byly pozitivní.

          Stránku jsme samozřejmě podrobili testování, jelikož to bylo nezbytně nutné při takto rozsáhlém projektu. Podíleli se na něm čtyři programátoři na naší úrovni. Nicméně stejně jako ostatní webové stránky, i ta naše prochází neustálým vývojem.

          Testování vedlo například k optimalizaci uživatelského rozhraní a opravě chyb, které způsobovaly nesprávné fungování databáze.

    • #21830 Odpovědět
      Drahoslav Viktorýn
      Host

      Kateřina Trávníčková, Tereza Formánková, Adéla Janoštíková
      Gymnázium a JŠ Zlín
      Efektivní marketingová strategie vybraných škol
      obor 13
      Videoprezentace: https://www.youtube.com/watch?v=t3Xbu9KRH1k&list=WL&index=20&t=3s
      Otázky poroty:

      • #22268 Odpovědět
        Veronika Říhová
        Host

        Dotazy od poroty pro T. Formánkovou, A. Janoštíkovou, K. Trávníčkovou (13 – Efektivní marketingová strategie vybraných škol)
        Odpovídejte prosím, pokud to půjde, v jednom bloku, pište čísla otázek.

        1. Kdo tvořil respondenty vašich dotazníkových šetření a jaký bych jejich počet? Jakým způsobem byl dotazník realizován?

        2. V práci uvádíte mj. zjištění, že poměrně velká skupina žáků není spokojena se svými učiteli – zjišťovaly jste konkrétní důvody nespokojenosti?

        3. Dále jako jednu z hrozeb pro školu uvádíte GDPR, můžete to blíže vysvětlit?

        4. Ve své práci doporučujete využití sociálních sítí. Jaké sociální sítě byste volila a jak by měla škola na těchto sítích vystupovat? (informace pro žáky/veřejnost/placená reklama)?

        5. Z jakého důvodu jste do své práce zahrnuly ZŠ ve Vracově? Má tato škola problém s nedostatkem žáků?

        6. Píšete, že jste SWOT analýzu pro ZŠ ve Vracově dělaly na základě dotazníků. V dotaznících pro žáky jste tedy řešily komunikaci se slovenskou školou, školení pro učitele nebo exkurze?

        7. Z čeho čerpala SWOT analýza pro OA? Konzultovaly jste ji a marketingový plán s vyučujícími nebo vedením školy?

        8. Co zahrnujete pod pojem akce pro studenty?

        Jménem poroty děkuji za Vaše odpovědi.

        • #22419 Odpovědět
          Veronika Říhová
          Host

          Dodatečný dotaz pro T. Formánkovou, A. Janoštíkovou, K. Trávníčkovou (13 – Efektivní marketingová strategie vybraných škol)

          Zdravím ještě jednou! Pokud byl dotazník, který se týkal zjišťování informací o OA UH, určen pouze studentům této školy, proč je v popiskách grafů a komentářích pod grafy pojem „školy“ (např. Graf 15: Přehled zapojení škol do výměnných pobytů ….). To množné číslo je matoucí, působí dojmem, že se jedná o respondenty z více škol, od nichž získáváte zkušenosti pro svou školu. Byl v tom množném čísle záměr nebo se jedná o nedopatření.

          Děkuji za odpověď
          Veronika Říhová

    • #22272 Odpovědět
      Veronika Říhová
      Host

      Dobrý den!
      Zdravím všechny.

      Při zápisu otázek mne to při prvním kliknutí hodilo na konec fóra. Když jsem se hned vrátila a klikla na odpovědět podruhé, zůstala jsem u správného člověka. Netuším, do jaké míry je to náhoda, ale můžete vyzkoušet. Pokud by fungovalo, bylo by fórum přehlednější.
      Studenti už mohou na dotazy odpovídat, zítra bude fórum určené pro případné dodatky a dotazy, které porotce napadnou dodatečně. Uvítala bych, kdyby zítra do 11 hodin byly všechny dotazy zodpovězeny.

      Všem držím palce!
      Veronika Říhová

    • #22345 Odpovědět
      Kateřina Trávníčková, Adéla Janoštíková, Tereza Formánková
      Host

      Odpovědi k otázce #22268

      1. Kdo tvořil respondenty vašich dotazníkových šetření a jaký bych jejich počet? Jakým způsobem byl dotazník realizován?

      Respondenti ZŠ Vracov byli současní žáci 2. stupně. Na dotazník nám odpovědělo 160 žáků. Respondenti OAUH byli též současní žáci (nikoliv absolventi) školy. Žáků, kteří nám zodpověděli dotazník bylo 398.
      Dotazníky byly vytvořeny na míru, jeden pro základní a druhý pro střední školu – každý byl jiný. Dotazník pro ZŠ Vracov jsme elektronicky poslaly řediteli školy, který nám při jeho rozesílání mezi žáky pomohl. Na OAUH jsme dotazník rozeslaly taky elektronicky. Máme přátele či známé skoro ve všech ročnících, takže jsme je poprosily, aby náš dotazník rozeslali mezi své spolužáky.

      2. V práci uvádíte mj. zjištění, že poměrně velká skupina žáků není spokojena se svými učiteli – zjišťovaly jste konkrétní důvody nespokojenosti?

      Ohledně nespokojenosti jsme zjišťovaly důvody jen okrajově. Ve většině případů se to týkalo stylu výuky. Jeden žák měl problém s jedním učitelem, druhý žák zase s jiným. Prostě ne každý si sedne s každým. Žádné vážné důvody to nebyly, proto jsme tomu nevěnovaly nijak zvlášť velkou pozornost.

      3.Dále jako jednu z hrozeb pro školu uvádíte GDPR, můžete to blíže vysvětlit?

      GDPR jako jednu z hrozeb OA jsme uvedly, protože někteří rodiče žáků by mohli mít problém se zveřejňováním osobních údajů o jejich dětech. Na začátku prvního ročníku jsme potvrzovali GDPR, aby škola mohla zveřejnit naše jména nebo fotky z různých akcí a soutěží. Př. Žák se umístí na 1. místě v soutěži, ale jeho rodiče nepovolí, aby jeho jméno bylo zveřejněno na stránkách školy. Rodiče škole znemožní se v této oblasti propagovat. Škola následně může přijít o potenciální zájemce, protože pro někoho může být neaktivnost školy (zapojování svých žáků do soutěží apod.) odrazující.

      4. Ve své práci doporučujete využití sociálních sítí. Jaké sociální sítě byste volila a jak by měla škola na těchto sítích vystupovat? (informace pro žáky/veřejnost/placená reklama)?

      Mezi sociální sítě vhodné pro propagaci škol bychom zařadily zejména Instagram. Instagram je v dnešní době nejvíce oblíbenou sociální sítí pro teenagery (uchazeče), mnohem více než Facebook. Instagram je vhodný pro sdílení fotek z akcí a různých soutěží nebo také pro novinky a informace o dění ve školním prostředí. Pro dnešní mládež je to opravdu atraktivní, mnohem více než školní webové stránky a taky je to skvělá změna od stereotypu.

      5. Z jakého důvodu jste do své práce zahrnuly ZŠ ve Vracově? Má tato škola problém s nedostatkem žáků?

      Hlavní důvod výběru ZŠ Vracov byl ten, že jedna z autorek práce je absolventka školy a taky jsme chtěly zdůraznit, že i základní školy se musí nějak propagovat a rozvíjet. Škola nemusí mít nutně nějaký problém, měla by se zaměřit na svůj rozvoj, aby potencionálním hrozbám předcházela a eliminovala je. ZŠ Vracov nemá nedostatek žáků, právě naopak. Do školy přijíždí i žáci z okolních obcích, což ale nemusí být samozřejmost do budoucna.

      6. Píšete, že jste SWOT analýzu pro ZŠ ve Vracově dělaly na základě dotazníků. V dotaznících pro žáky jste tedy řešily komunikaci se slovenskou školou, školení pro učitele nebo exkurze?

      K sestavení SWOT analýzy nám nepomáhaly jen odpovědi respondentů, ale taky sám ředitel školy a jedna z nás, která ZŠ ve Vracově navštěvovala. Myslíme, že díky tomu se nám podařila sestavit opravdu objektivní SWOT analýza, kde byly zařazeny názory současných i bývalých žáků a samotného ředitele. Proto se v dotazníku neobjevují dotazy na komunikaci se slovenskou školou, školení pro učitele nebo exkurze, tyto informace jsme do analýzy doplnily později.

      7. Z čeho čerpala SWOT analýza pro OA? Konzultovaly jste ji a marketingový plán s vyučujícími nebo vedením školy?

      SWOT analýza OA byla čerpána z dotazníkového šetření, kde jsme získaly nespočet informací od samotných žáků, následně jsme analýzu řešily s učiteli, kteří nám poskytli též velmi cenné informace a nakonec jsme ji doplnily o naše vlastní poznatky a nápady. Marketingový plán i SWOT analýzu jsme nakonec konzultovaly s naším učitelem ekonomiky Ing. Adamem Skovajsou, který nám zároveň pomáhal s vypracováním celé práce, za což jsme mu velmi vděčné. Poskytl nám cenné poznatky, které dokonale doplnily celou práci.

      8. Co zahrnujete pod pojem akce pro studenty?

      Akcemi pro studenty jsou myšlené různé konference, exkurze, zájezdy nebo např. Erasmus. Konkrétně u nás na OAUH už konference probíhají. Jen je škoda, že je malá účast žáků. Škola zatím neumožňuje velkou účast, ale už se na tom pracuje. Samotné konference mohou být pro žáky velmi přínosné a taky žáci díky nim nabudou novými a cennými zkušenostmi. To samé platí i u exkurzí, kde se můžou dozvědět mnoho zajímavých věcí z praxe v oborech, které studují. Díky Erasmu zase mohou načerpat mnoho zkušeností a zdokonalit se v cizích jazycích, které jsou v dnešní době nezbytné.

      Děkujeme Vám za dotazy. Věříme, že jsme zodpověděly všechny nejasnosti a přejeme Vám hezký zbytek dne.

    • #22434 Odpovědět
      Jan Holba
      Host

      1. Tento panel slouží jako simulátor programů. To znamená, že student si pomocí něj může nasimulovat (odzkoušet) téměř jakýkoliv vytvořený program. Díky tomu může mnohem snáz zjistit různé chyby a nedodělky a případně je opravit. Není tak limitován možnostmi školy (například množstvím modelů), ale může vytvořit obrovské množství různě složitých programů. Vytvořené programy ale kvůli možnostem panelu musí obsahovat maximálně osm vstupů a osm výstupů, což je podle mě na úroveň střední školy dostačující.

      2. Nové kartičky lze kdykoliv vytvořit v jakémkoliv grafickém programu a jednoduše vyměnit. První verze mých kartiček byly dokonce kreslené rukou na kousku papíru, abych si otestoval funkčnost. Kartička není k panelu žádným způsobem přilepena, nebo jinak připevněna. Je pouze zasunuta za spínače z horní strany, aby z panelu nevypadla. Díky možnosti tvorby a bezproblémové výměny kartiček se jedná o zcela univerzální panel. Jedinou podmínkou je, že kartička musí mít rozměry 11x8cm. Na panel se dá pomocí 24pin konektoru připojit jakýkoliv model, který tímto konektorem disponuje.

      3. Celá učební pomůcka je určena k ovládání a simulaci programů pro PLC. PLC je základem moderní automatizace a využívá se téměř v celém automatizovaném průmyslu. Cílem mojí práce je pomoci při výuce automatizace a programování PLC. Díky mým kartičkám může pan učitel jednodušeji zadávat úkoly a studenti jeho zadání mnohem snáze pochopí. Nemusí totiž neustále přemýšlet nad tím, „co to má vlastně dělat“, ale například u kartičky reverzace motoru se podívají na kartičku a je jim hned jasné, že vstup I.0 má roztočit motor doleva (sepnout výstup Q.0), vstup I.1 má motor zastavit (rozepnout všechny výstupy) a vstup I.2 má motor roztočit doprava (sepnout výstup Q.2).
      Díky panelu si studenti mohou program okamžitě odsimulovat a zjistit a opravit případné chyby. Panel zároveň umožňuje naprostou nezávislost na vybavení školy. Jediné co student ke tvorbě a otestování programu potřebuje, je počítač s vývojovým prostředím a připojený panel. I když škola disponuje složitými a často velmi drahými modely, k jejich naprogramování už je potřebná jakási zkušenost a schopnost tvořit složitější programy. Právě ty by měli studenti získat při programování základních programů pomocí mého panelu. Kartičky, které jsem vytvořil já, studentovi pomohou s pochopením základních logických funkci AND, OR, RS, časovače a úpravu analogových hodnot. Toto jsou základní a nejpoužívanější funkce v celém programování PLC. Jak jsem už ale psal, nové kartičky lze bez problému vytvořit.

    • #22460 Odpovědět
      Veronika Říhová
      Host

      Dodatečný dotaz pro Jana Holbu (12 – Simulační panel)

      Dobrý den!
      Děkuji za odpověď. Tak nějak jsem si to představovala, proč to není tak jasně napsané v práci? Když se má jednat o didaktickou pomůcku, musí práce splňovat na rozdíl např. od oboru 10 jiné předpoklady. V oboru 12 jsou účel a možnost aplikace ve výuce klíčové. Nechápu, jak s tímto výukovým cílem souvisí ten software pro mycí linku? K těm předchozím částem se mi nehodí. Ten má ve Vaší práci jakou funkci. Nejsem vyučující technických předmětů, můžete mi to vysvětlit.

      Děkuji.
      Veronika Ŕíhová

      • #22580 Odpovědět
        Jan Holba
        Host

        Model mycí linky v naší škole slouží jako didaktická pomůcka právě pro programování PLC.
        Můj program má sloužit jako jakási demonstrace modelu, aby si studenti vytvořili představu o tom, jak má celý model fungovat. Moje verze programu tvoří nejpropracovanější možný postup řešení, který využívá všech funkcí modelu. Na učiteli potom je, aby zadání pro jednotlivé studenty upravil podle jejich schopností. Například jim řekne, aby vytvořili program pouze pro pojezd mycí linky, nebo pouze pro otáčení kartáče.

        • #22601 Odpovědět
          Veronika Říhová
          Host

          Reakce na odpověď J. Holby.

          Děkuji za odpověď. Takže ten program je takový vzor pro ostatní.

          V případě, že postoupíte, propracujte prosím Váš text z hlediska didaktického využití vaší pomůcky ve výuce. V oboru 12 je právě toto využití moc důležité. Mělo by to jasnější od úvodu práce.

          Jinak děkuji.
          Veronika Říhová

    • #22462 Odpovědět
      Adéla Hrabcová
      Host

      Jan Holba – Dobrý den, měla bych ještě doplňující otázku – předpokládám, že tvorbu/simulaci programu pomocí panelu může provádět v jeden čas pouze 1 student – jak je tato činnost časově náročná? Tzn. jaká by mohla být frekvence využití tohoto panelu ve výuce? Děkuji. Adéla Hrabcová

      • #22512 Odpovědět
        Jan Holba
        Host

        To je těžké říct. Délka programování se zásadně odvíjí od složitosti programu a hlavně od jakýchsi schopností studenta logického uvažování. Například reverzace motoru trvá šikovnému studentovi 5-10 minut. Ne tak nadaní studenti nad tím ale můžou strávit klidně 20-30 minut. Programování ale probíhá například v učebně počítačů, kdy všichni studenti programují současně na svých PC. Student program tvoří nezávisle na panelu, a až po dokončení programování připojí panel k PC a nahraje do něj svůj program. Samotná simulace a testování programu se potom zase odvíjí od počtu programovaných vstupů a výstupů a od složitosti zadání. Například reverzace motoru trvá odsimulovat, řekl bych, maximálně 2-3 minuty. Je pravda, že v tuto chvíli panel využívá pouze jeden student, zbytek studentů ale mezitím stále pracuje na svém vlastním programu. Myslím, že se nikdy nestane, že by v jedné třídě byli všichni nadaní programátoři, nebo naopak. Vždycky někdo program dokončí rychleji než ostatní a tak u panelu „nevzniká řada“.

    • #22474 Odpovědět
      Adéla Hrabcová
      Host

      Tomáš Souček, Štěpán Horčic – Dobrý den, měla bych ještě dodatečnou otázku. Kolik učitelů jste celkem oslovili a kolik jich projevilo zájem o zařazení témat na web? Nemáte obavu, že učitelé nebudou chtít své výukové materiály zveřejňovat, ale že pro sjednocení svých materiálů do jednoho místa využijí raději cloud? Děkuji. Adéla Hrabcová

      • #22559 Odpovědět
        Tomáš Souček, Štěpán Horčic
        Host

        Dobrý den,
        oslovili jsme všechny učitele na naší škole formou hromadného e-mailu. Na mail nám odpovědělo 11 učitelů (chemie, geografie, cizí jazyky, fyzika, matematika, …) z nichž většině přišel náš nápad zajímavý a nabídli nám spolupráci na tvorbě témat. Z tohoto důvodu se nebojíme, že by se učitelé bránili zveřejňování svých materiálů. Učitelé na naší škole jsou, řekli bychom, poměrně pokrokoví a sami často při práci využívají moderní technologie (vzdělávací videa, prezentace, …). Samozřejmě je jasné, že náš web nebude využíván naprosto všemi učiteli.

    • #22506 Odpovědět
      Kateřina Trávníčková, Adéla Janoštíková, Tereza Formánková
      Host

      Odpověď k otázce #22419

      Dobrý den, ano jedná se o nedopatření. Prvně jsme zamýšlely, že dotazník rozešleme na více škol ale z toho nakonec sešlo a dotazník putoval jen na OAUH. Asi se stala pak chybička v předělávání popisků grafů. V komentářích už je to záměrně – všechny školy by se měly zaměřit např. na propagaci přes soc. sítě, protože je to atraktivní nejen pro žáky OAUH, ale určitě pro všechny teenagery. Moc Vám děkujeme za odhalení naší chyby! Chybku opravíme.

      Přejeme hezký den.

    • #22644 Odpovědět
      Veronika Říhová
      Host

      Zdravím!

      Všem porotcům děkuji za spolupráci. Všem studentům děkuji za velmi zajímavé soutěžní příspěvky, ve kterých se ukrývá velké množství práce. Děkuji všem, kteří ukazují, že se má smysl se nevzdávat a bojovat, i když nám život klade různé překážky. Jsou tu výsledky letošního souboje.

      Výsledky krajského kola SOČ:

      Obor 09 : strojírenství, hutnictví a doprava
      1. místo, postup:
      Radim Kundrata, Patrik Pondělek, Leoš Husar: Malé tepelné čerpadlo na ohřev TUV

      Obor 11: stavebnictví, architektura a design interiérů
      1. místo, postup:
      Adam Peprník: Přehled konstrukčních prvků dřevostaveb

      Obor 13: ekonomika a řízení
      1. místo, postup:
      Kateřina Trávníčková, Tereza Formánková, Adéla Janoštíková: Efektivní marketingová strategie vybraných škol

      Obor 12: tvorba učebních pomůcek, didaktická technologie
      1. místo, postup:
      Adam Knirsch: Aplikace Anorganické názvosloví
      2. místo, návrh do licitace:
      Jan Holba: Simulační panel pro PLC
      3. místo:
      Ondřej Hruboš: Rybářský kroužek online
      4. místo:
      Tomáš Souček, Štěpán Horčic: Edukační portál „Škola v praxi“

      Postupujícím gratuluji a přeji hodně úspěchů v dalším kole.
      Veronika Říhová

Aktuálně je na stránce zobrazeno 15 vláken odpovědí
Odpověď na téma: Odpověď č. 22268 v 42 – kraj ZL – obory 09, 11, 12, 13
Informace o uživateli:




Storno