Hlavní stránka Fóra Forum pro soutěžící SOČ Obhajoby – Zlínský 42 – kraj ZL – obory 03, 06

  • Toto téma je prázdné.
Aktuálně je na stránce zobrazeno 43 vláken odpovědí
  • Autor
    Příspěvky
    • #21773 Odpovědět
      Drahoslav Viktorýn
      Host

      Porota oboru 03 – chemie, 06 – zdravotnictví
      Složení poroty:
      Ing. Martin Skýpala, Ph.D. (předseda)
      Mgr. Vojtěch Lukáš
      Mgr. Blanka Šimrová
      Ing. Michal Rouchal, Ph.D.

    • #21836 Odpovědět
      Drahoslav Viktorýn
      Host

      Hana Bernhardová
      Gymnázium FP Valašské Meziříčí
      Strukturní a biochemická analýza halogenalkandehalogenasy DmmA
      obor 03
      Videoprezentace: https://www.youtube.com/watch?v=xPrQWCbMBqo
      Otázky poroty:

    • #21837 Odpovědět
      Drahoslav Viktorýn
      Host

      Petr Paluřík
      Gymnázium Uherské Hradiště
      Analyza slozeni ovocnych destilatu
      obor 03
      Videoprezentace: https://youtu.be/iaXAFKvU1V0
      Otázky poroty:

    • #21838 Odpovědět
      Drahoslav Viktorýn
      Host

      Markéta Lundová
      Gymnázium LJ Holešov
      Detailní studium Cribra orbitalia na antropologických vzorcích z lokality Olomouc – Křížkovského
      obor 03
      Videoprezentace: https://www.youtube.com/watch?v=mOlHDnBYsGE&t=10s
      Otázky poroty:

    • #21839 Odpovědět
      Drahoslav Viktorýn
      Host

      Štěpánka Pokorná
      SŠPHZ Uherské Hradiště
      Spánková hygiena středoškoláků
      obor 06
      Videoprezentace: https://www.youtube.com/watch?v=eV1cOV3_Z4o&feature=youtu.be
      Otázky poroty:

    • #21840 Odpovědět
      Drahoslav Viktorýn
      Host

      Eliška Fránková
      Gymnázium Kroměříž
      Bělení zubů
      obor 06
      Videoprezentace: https://www.youtube.com/watch?v=nL-_DNCSZ88&feature=share&fbclid=IwAR2WKpTDtUWmfpQokVvvGRBufMW1GL8A8BcswDoYRURNTfAePd-hjB79aVs
      Otázky poroty:

    • #21841 Odpovědět
      Drahoslav Viktorýn
      Host

      Vendula Mihaldová
      Gymnázium Kroměříž
      Modernizace metod protetické stomatologie díky využití CAD/CAM technologie
      obor 06
      Videoprezentace: https://www.youtube.com/watch?v=u4sM_bP1OW8
      Otázky poroty:

    • #22433 Odpovědět
      Martin Skýpala
      Host

       Byla pro stanovení struktury sloučenin detekovaných pomocí GC-MS použita knihovna spekter? Pakliže ano, jaká byla nejmenší míra podobnosti, vyjádřeno v procentech, (Vámi naměřeného hmotnostního spektra se spektrem z knihovny) na základě níž byla určena struktura příslušné sloučeniny?
       Proč byly vzorky do GC nastřikovány manuálně a ne pomocí autosampleru (automatický dávkovač vzorků)?
       Kolikrát bylo měření každého vzorku pomocí GC-MS provedeno?
       Proč byla pro stanovení aminokyselin zvolena právě metoda GC-MS a ne některá z jiných, běžně používaných metod (např. stanovení pomocí automatického analyzátoru aminokyselin)?
       V tabulce 4 (str. 23) uvádíte L-alanin u dvou různých retenčních časů (9,34 min a 13,15 min). Můžete, prosím, tento fakt vysvětlit?

    • #22435 Odpovědět
      Martin Skýpala
      Host

       Jak komplikovaná a časově náročná byla krystalizace tak velkých molekul jako jsou enzymy?
       Jakými metodami by bylo teoreticky možné ověřit, zda je N-heptyl-DL-homoserin kompetitivním inhibitorem halogenalkandehalogenasove aktivity?
       Mohla byste, prosím, vysvětlit pojem „kompetitivní inhibice“?
       Byly v rámci projektu jako takového využity také metody výpočetní (např. molecular docking „malých“ molekul v aktivním místě enzymu)?

      • #22517 Odpovědět
        Hana Bernhardová
        Host

        Dobrý den,

        moc děkuji za Vaše dotazy. Pokusím se na ně co nejlépe odpovědět.

        1) Krystalizace enzymů je opravdu metodicky velmi náročný proces. Je nezbytné „vychytat“ mnoho různých věcí – zvolit správný expresní systém, vytvořit purifikační systém, ve kterém bude protein dosahovat opravdu vysoké čistoty a výtěžku a v neposlední řadě také najít vhodné podmínky pro krystalizaci proteinu. V každém jednotlivém kroku je toho opravdu hodně, co se musí vyladit a také co se může pokazit. Každý protein se chová naprosto individuálně a krystalizuje v individuálních podmínkách. Najít tu vhodnou kombinaci chemikálií, pH, poměru proteinu s roztokem precipitantu, koncentraci proteinu aj. zabere spoustu času (někdy, zejména u membránových proteinů, i mnoho let). Navíc, fakt, že má vědec krystaly proteinu neznamená, že bude možné je analyzovat. Některé krystaly jsou totiž pro difrakční analýzu naprosto nevhodné. Já jsem měla v rámci své práce velké štěstí, protože se mi podařilo všechny tyto problémy vyřešit a poměrně rychle získat krystaly DmmA vhodné pro difrakční analýzu.

        2) Aby byl zjištěn typ inhibice, je nejprve nutné provést analýzu enzymové kinetiky dle Michaelis Mentenové pomocí některého eseje pro enzymovou kinetiku vhodného pro daný enzym a substrát (dá se měřit dle změn fluorescence, tepla vznikajícího při reakci, absorbance, luminiscence aj.). V mém případě je naprosto ideální měření kinetiky pomocí intenzity fluorescence, jelikož enzym reaguje přímo s fluorescenčním substrátem BODIPY. Bylo by třeba provést analýzu enzymu se substrátem bez inhibitoru a pak analýzu enzymu se substrátem i s inhibitorem v různých koncentracích. Pro zjištění typu inhibice je pak nejlepší dvojnásobně reciproký výnos dle Lineweavera a Burka, kde je rozdíl typů inhibice dobře vidět. Kompetitivní inhibice na rozdíl od nekompetitivní neovlivňuje Vmax ale pouze Km, což je na tvaru křivek na výsledném grafu jasně patrné.

        3) Kompetitivní inhibice je jev, kdy molekula inhibitoru „soutěží“ s molekulou substrátu o místo v aktivním místě enzymu. Jedná se tedy o strukturně podobnou látku se substrátem, která se umí s určitou afinitou navázat do aktivního místa, kde ale zůstane, enzymatická reakce neprobíhá a inhibitor tak blokuje aktivní místo pro skutečný substrát. Změnou koncentrací inhibitoru a substrátu lze velmi efektně ovládat rychlost enzymatické reakce. Kompetitivní inhibitory jsou tak velmi cenné jako léčiva nebo regulátory enzymů v biotechnologiích a průmyslu.

        4) Tyto metody u malých molekul využity nebyly, protože halogenalkandehalogenasy reagují s takovými molekulami běžně. Proto ve studii mého kolegy, který měřil aktivitu enzymu DmmA vůči různým typickým substrátům halogenalkandehalogenas (halogenované uhlovodíky různých délek) byl zvolen tradiční set substrátů, který se u této rodiny enzymů běžně používá. Bylo samozřejmě zjištěno, že DmmA reaguje díky velikosti svého aktivního místa lépe s těmi delšími substráty. Při zjišťování možné afinity netradičních substrátů s nejistým výsledkem (BODIPY, laktony, azakoelenterazin) ale molecular docking využit byl. Ukázalo se, že by se tyto molekuly mohly do aktivního místa některých halogenalkandehalogenas navázat a to jsem následně ověřovala já experimentálně.

    • #22437 Odpovědět
      Martin Skýpala
      Host

       Pro stanovení nízkomolekulárních organických látek jste jako metodu zvolil GC-FID. Proč právě tuto metodu, proč nebyla použita např. metoda GC-MS (plynová chromatografie s hmotnostně-spektrometrickou detekcí)?
       V práci uvedené parametry měření jsou Vámi vyvinuté, převzaté z laboratoře, kde se stanovení provádělo, nebo převzaté z odborné literatury?
       Mohl byste vysvětlit v práci použitý termín „splitovací poměr“?
       Kolikrát bylo měření každého vzorku pomocí GC-FID provedeno?

    • #22440 Odpovědět
      Martin Skýpala
      Host

       Jak časově náročné bylo frézování Vámi vyrobené protetické korunky?
       Myslíte si, že by bylo možné namísto frézování použít pro výrobu protetických pomůcek 3D tisk, případně 3D biotisk?
       Byl v rámci Vaší práce použit nebo alespoň vyzkoušen nějaký nový, inovativní postup či přístup?

    • #22441 Odpovědět
      Martin Skýpala
      Host

       Dentální hygiena nabývá v posledních letech na významu. Domníváte se, že je ze strany běžné populace využívána v dostatečné nebo naopak stále ještě nedostatečné míře?
       Jakou metodou se určuje při vstupní prohlídce (či obecně) odstín zubů?
       Nemáte informaci od dentisty, s nímž jste spolupracovala, jaké procento jeho pacientů bělení zubů podstupuje?

    • #22444 Odpovědět
      Martin Skýpala
      Host

       V práci jsou na mnoha místech použity zkratky NREM a REM. Mohla byste, prosím, tyto akronymy vysvětlit?
       Poruchy spánku patří v dnešní době mezi velmi častá „onemocnění“. Z tohoto důvodu jsou v nemocnicích zřizovány tzv. spánkové laboratoře. Věděla byste, jaké metody vyšetření se v takových laboratořích aplikují?
       Vašeho šetření se zúčastnilo celkem 341 respondentů, jaká byla návratnost dotazníku? Jinými slovy, kolika respondentům byl dotazník rozeslán? (narážím na obecně známou neochotu respondentů se dotazníkových šetření účastnit)
       Z jakého důvodu jste v dotazníku neuvedla ani jednu otevřenou otázku?

    • #22477 Odpovědět
      Martin Skýpala
      Host

      Hana Bernhardová
       Jak komplikovaná a časově náročná byla krystalizace tak velkých molekul jako jsou enzymy?
       Jakými metodami by bylo teoreticky možné ověřit, zda je N-heptyl-DL-homoserin kompetitivním inhibitorem halogenalkandehalogenasove aktivity?
       Mohla byste, prosím, vysvětlit pojem „kompetitivní inhibice“?
       Byly v rámci projektu jako takového využity také metody výpočetní (např. molecular docking „malých“ molekul v aktivním místě enzymu)?

    • #22480 Odpovědět
      Martin Skýpala
      Host

      Markéta Lundová
       Byla pro stanovení struktury sloučenin detekovaných pomocí GC-MS použita knihovna spekter? Pakliže ano, jaká byla nejmenší míra podobnosti, vyjádřeno v procentech, (Vámi naměřeného hmotnostního spektra se spektrem z knihovny) na základě níž byla určena struktura příslušné sloučeniny?
       Proč byly vzorky do GC nastřikovány manuálně a ne pomocí autosampleru (automatický dávkovač vzorků)?
       Kolikrát bylo měření každého vzorku pomocí GC-MS provedeno?
       Proč byla pro stanovení aminokyselin zvolena právě metoda GC-MS a ne některá z jiných, běžně používaných metod (např. stanovení pomocí automatického analyzátoru aminokyselin)?
       V tabulce 4 (str. 23) uvádíte L-alanin u dvou různých retenčních časů (9,34 min a 13,15 min). Můžete, prosím, tento fakt vysvětlit?

      • #22511 Odpovědět
        Markéta Lundová
        Host

        Dobrý den,
        děkuji za Vaše dotazy.

        1) Ano, pro identifikaci aminokyselin byla využita knihovna spekter NIST. Nejmenší míra shody byla u hydroxyprolinu a to pouze 44%, což je ovšem dáno nižší intenzitou píku a s tím související vyšší šum ve fragmentačním spektru. Nicméně mimo tuto knihovnu byla identifikace také provedena na základě srovnání retenčních časů a fragmentačních spekter s autentickými standardy jednotlivých aminokyselin a také vzrůstající retenční index podporuje správnost identifikace jednotlivých látek.

        2) Výsledný objem po silanizaci byl 30 uL a takto malý objem by bylo velmi obtížné přenést do vhodných inzertů (docházelo by ke ztrátě vzorku) a autosampler by měl problém takto malý objem reprodukovatelně nastříknout do přístroje. Z tohoto důvodu byl zvolen manuální nástřik.

        3) Jelikož se jednalo o testování funkčnosti metody bylo měření provedeno pouze jednou. V následujících experimentech, kdy se budou porovnávat jednotlivé vzorky mezi sebou pomocí multivariatní analýzy bude každé měření provedeno 6x.

        4) I když je analýza zaměřena na stanovení aminokyselin, může metoda GC-MS poskytnout také přehled o dalších látkách obsažených v kostech jako např. cholesterol a mastné kyseliny. Navíc se jedná o velmi citlivou a přesnou metodu (měřeno na plynovém chromatografu s trojitým kvadrupólem) a výchozí navážka vzorku je tedy výrazně nižší než u automatického analyzátoru aminokyselin, což je potřebné pokud by se nalezly pouze fragmenty kostní tkáně.

        5) Na alanin v čase 9,34 min je navázána pouze jedna molekula derivatizačního činidla (TBDMS; t-butyldimethylsilan) a na alanin v čase 13,15 min tyto molekuly dvě (2TBDMS), z tohoto důvodu pozorujeme dva píky (podobně například serin).

    • #22483 Odpovědět
      Martin Skýpala
      Host

      Petr Paluřík
       Pro stanovení nízkomolekulárních organických látek jste jako metodu zvolil GC-FID. Proč právě tuto metodu, proč nebyla použita např. metoda GC-MS (plynová chromatografie s hmotnostně-spektrometrickou detekcí)?
       V práci uvedené parametry měření jsou Vámi vyvinuté, převzaté z laboratoře, kde se stanovení provádělo, nebo převzaté z odborné literatury?
       Mohl byste vysvětlit v práci použitý termín „splitovací poměr“?
       Kolikrát bylo měření každého vzorku pomocí GC-FID provedeno?

    • #22484 Odpovědět
      Martin Skýpala
      Host

      Štěpánka Pokorná
       V práci jsou na mnoha místech použity zkratky NREM a REM. Mohla byste, prosím, tyto akronymy vysvětlit?
       Poruchy spánku patří v dnešní době mezi velmi častá „onemocnění“. Z tohoto důvodu jsou v nemocnicích zřizovány tzv. spánkové laboratoře. Věděla byste, jaké metody vyšetření se v takových laboratořích aplikují?
       Vašeho šetření se zúčastnilo celkem 341 respondentů, jaká byla návratnost dotazníku? Jinými slovy, kolika respondentům byl dotazník rozeslán? (narážím na obecně známou neochotu respondentů se dotazníkových šetření účastnit)
       Z jakého důvodu jste v dotazníku neuvedla ani jednu otevřenou otázku?

    • #22488 Odpovědět
      Martin Skýpala
      Host

      Eliška Fránková
       Dentální hygiena nabývá v posledních letech na významu. Domníváte se, že je ze strany běžné populace využívána v dostatečné nebo naopak stále ještě nedostatečné míře?
       Jakou metodou se určuje při vstupní prohlídce (či obecně) odstín zubů?
       Nemáte informaci od dentisty, s nímž jste spolupracovala, jaké procento jeho pacientů bělení zubů podstupuje?

    • #22491 Odpovědět
      Martin Skýpala
      Host

      Vendula Mihaldová
       Jak časově náročné bylo frézování Vámi vyrobené protetické korunky?
       Myslíte si, že by bylo možné namísto frézování použít pro výrobu protetických pomůcek 3D tisk, případně 3D biotisk?
       Byl v rámci Vaší práce použit nebo alespoň vyzkoušen nějaký nový, inovativní postup či přístup?

    • #22494 Odpovědět
      Štěpánka Pokorná
      Host

      Pro Martin Skýpala
      Dobrý den,
      1. NREM znamená v angličtině non rapid eye movemen, což znamená bez rychlých očních pohybů. Někdy se používá non REM.
      REM znamená v angličtině rapid eye movemen, což znamená rychlé pohyby očí.
      2. Ve spánkových laboratoří se používají tyto metody:
      Anamnestický dotazník, test mnohočetné latence usnutí, test udržení bdělosti
      3. Dotazník byl rozeslán cca 700 studentům. (nemůžu to určit přesně, dotazníky jsem posílala na společné třídní emaily, každá třída ale má jiný počet studentů).
      4. Otevřenou otázku jsem nepoužila proto, že jsem chtěla, aby to pro studenty bylo více srozumitelné a snadnější na vyplnění. A také z vlastní zkušenosti vím, že když je tam nějakéá otevřená otázka tak buď to přeskočím, nebo tam napíšu nějakou nepravdivou věc.

    • #22497 Odpovědět
      Petr Paluřík
      Host

      Pro Martin Skýpala:
      Dobrý den,
      GC-FID je metoda s širším uplatněním v praxi a mnohem více cenově dostupnější než GC-MS. GC-FID je též schopna odhalit velké množství nízkomolekulárních látek v závislosti na typu kolony. Ale hlavně jsem k přístroji s metodou GC-MS neměl přístup.
      Metoda byla vyvinuta ve spolupráci s mým vedoucím RNDr. Zbyňkem Boháčkem.
      Splitovací poměr je poměr toku nosného plynu (v mém případě dusíku) mezi splitovacím ventilem a kolonou. Dává potřebné množství vzorku na kolonu tak, aby nebyla přetížena.
      GC-FID bylo provedeno na každém vzorku jen jedenkrát. Důvodem bylo, že je měření poměrně finančně nákladné a časově náročné.

      S pozdravem,
      Petr Paluřík

    • #22544 Odpovědět
      Michal Rouchal
      Host

      Dobrý den Hano,

      děkuji za Vaše vyčerpávající odpovědi. Je vidět, že dané problematice, kombinující v sobě prvky biochemie a analytické chemie, velmi dobře rozumíte 🙂

      V tuto chvíli nemám žádné další otázky.

      Pěkný den,

      Michal Rouchal

    • #22551 Odpovědět
      Eliška Fránková
      Host

      Dobrý den, děkuji za vaše otázky.
      Dle výzkumu Aliance pro budoucnost bez zubního kazu (Alliance for a Cavity-Free Future, ACFF) z roku 2014 je 52% Čechů zvyklých chodit na preventivní zubní prohlídky dvakrát do roka. Pravidelné návštěvy zubního lékaře jsou podle mě nedílnou součástí správné dentální hygieny, navíc hodnotit správnost zubní hygieny můžeme jen u pacientů, kteří zubní lékaře navštěvují. Z dalších statistik vyšlo najevo, že pouze každý třetí ví, jak má správná dentální hygiena vypadat. Dále z průzkumu stomatologů vyplynulo, že mezizubní kartáček nebo dentální nit, které jsou pro správnou komplexní dentální hygienu nezbytné dvě třetiny lidí vůbec nepoužívá. I díky tomu se ukázalo, že devět lidí z deseti často trpí nějakým onemocněním ústní dutiny (často o tom sami ještě neví). Ačkoliv má odpověď zatím nezní příliš pozitivně, můj osobní názor je takový, že jsme na dobré cestě. Existuje velké množství nejrůznější programů pro děti i dospělé, v rámci kterých se učíme jak si správně čistit zuby a na co si dávat pozor (DM Veselé zoubky – program pro první třídy základních škol, ZDRAVÉ ZUBY – Orbit – program pro první stupeň základních škol…). Ačkoliv je trend zubních hygienistů stále poměrně nový 30% pacientů zubních ambulancí jsou zvyklí navštěvovat pravidelně i zubní hygienisty. Také některé pojišťovny podporují dentální hygienu příspěvky na správné dentální pomůcky – dentální nitě, mezizubní kartáčky, pasty, zubní kartáčky, indikátory plaku… Takže si myslím, že ze strany běžné populace je dentální hygiena stále ještě využívána v nedostatečné míře, ale věřím, že se budou statistiky časem zlepšovat.
      Odstín zubů se zjišťuje pomocí vzorníku odstínu zubů. Zubař přikládá jednotlivé umělé zuby různých odstínů a hledá, co nejpodobnější odstín zubu pacienta. Tato metoda se nevyužívá pouze při bělení zubů, ale také například při určování vhodného odstínu bílé plomby.
      U mého zubního lékaře je bělení zubů poměrně ojedinělé (4-6 pacientů ročně), hlavně z toho důvodu, že ambulance, kterou navštěvuji je poměrně dost orientovaná na pojišťovnu. Ale pan zubař mi potvrdil, že zájem o bělení zubů narůstá. Také je množství pacientů ovlivněno velikostí města – v Kroměříži je méně pacientů než například v Praze. V jiných ambulancích, které jsou více zaměřeny na estetickou stomatologii a zákroky, které si pacient platí sám, bývá bělení zubů „každodenním chlebem“. Konkrétní procenta bohužel neznám.

    • #22567 Odpovědět
      Michal Rouchal
      Host

      Dobrý den Markéto,

      děkuji za Vaše odpovědi. Rád bych využil této příležitosti ještě k doplňujícím otázkám:

      ad 1) Věděla byste jaká je obecně v analytické chemii přípustná nejnižší míra podobnosti, na základě níž můžeme říct, že námi naměřené hmotnostní spektrum je ve shodě se spektrem nacházejícím se v knihovně spekter? Dále hovoříte o srovnávání retenčních časů – rád bych se tedy zeptal, co jste s čím srovnávala (resp., co jste k takovému srovnávání potřebovala)?

      ad 4) Ve Vaší odpovědi se zmiňujete, že lze pomocí GC-MS stanovit také přítomnost mastných kyselin? Skutečně lze touto metodou stanovit mastné kyseliny jako takové?

      Děkuji za Vaše odpovědi.

      Michal Rouchal

      • #22587 Odpovědět
        Markéta Lundová
        Host

        Děkuji za doplňující dotazy, níže posílám odpovědi.

        ad 1) Popravdě netuším jaká je nejnižší hodnota míry podobnosti, ale osobně bych řekla, že musí být vyšší než 50%. Srovnání retenčních časů probíhalo s chromatografickou analýzou silanizovaných standardů aminokyselin. Tedy derivatizovaným stejným postupem. K tomu jsem potřebovala standardy aminokyselin a derivatizační směs.

        ad 4) Ano, mastné kyseliny lze stanovit jako silanizované deriváty (podobně i cholesterol).

    • #22582 Odpovědět
      Michal Rouchal
      Host

      Dobrý den Petře,

      děkuji za Vaše odpovědi.

      Nemyslím si, že je GC-FID, ve srovnání s GC-MS, technikou poskytující širší uplatnění v praxi, zejména z důvodu omezeného množství informací, které uživateli poskytuje a také z důvodu nutnosti používat standardy očekávaných látek, jelikož strukturu uvažovaných sloučenin nelze určit jinak, než dle retenčního času. Oproti tomu poskytuje GC-MS podstatně více informací, jež lze „vyčíst“ z hmotnostního spektra (samozřejmě záleží na konfiguraci daného přístroje, zejména pak na typu použitého hmotnostního analyzátoru). Souhlasím s Vámi, že cenově je GC-FID a GC-MS úplně někde jinde.

      Ještě jednou díky.

      Mějte se hezky,

      Michal Rouchal

    • #22583 Odpovědět
      Michal Rouchal
      Host

      Dobrý den Štěpánko,

      děkuji za Vaše odpovědi. V tuto chvíli nemám žádné další dotazy.

      Mějte se hezky,

      Michal Rouchal

    • #22588 Odpovědět
      Michal Rouchal
      Host

      Dobrý den Eliško,

      děkuji za Vaše odpovědi.

      Co mne malinko překvapuje je fakt, že se v dnešní, technicky velmi vyspělé době, přistupuje k subjektivnímu „senzorickému“ hodnocení při určování odstínu zubů. Nemáte informaci o tom, zda je na trhu dostupná nebo alespoň ve fázi vývoje jiná metoda pro určování odstínu zubů? Uměl bych si představit, že daný zub bude nasnímám a následně tento snímek srovnán s nějakou databází, například v potravinářství se už dostává do praxe tzv. senzorický nos, který dokáže rozlišit významné senzoricky aktivní látky v dané potravině se nacházející.

      Děkuji za odpověď.

      Mějte se hezky,

      Michal Rouchal

    • #22593 Odpovědět
      Vendula Mihaldová
      Host

      Dobrý den, předně bych chtěla poděkovat za Vaše dotazy.
      1. Samotné frézování je už jen konečná část celého procesu. Nejvíce manuálně a časově náročné jsou kroky, které frézování předcházejí. To znamená vyšetření pacienta, zanalyzování situace jeho ústní dutiny a volba správné protetické práce, následně přichystání restaurovaného zubu do požadované podoby (například při fixaci korunky, je třeba zub náležitě zbrousit, aby na něj náhrada seděla). A poté nastává postup výroby samotné protetiky – tj. zhotovení modelu chrupu pomocí 3D skenování, následné naplánování a zkonstruování protetické práce a konečně, když je návrh protetiky hotový, na závěr přichází fáze frézování. Abych tedy odpověděla na Vaši otázku, samotné frézování trvalo přibližně pouhých 15 minut. Pacient při takovém zákroku musí ale počítat se všemi fázemi procesu a vyčlenit si tedy na ošetření delší časový úsek (přibližně 3-4 hodiny, dle náročnosti protetické práce).
      2. 3D tisk se v protetické stomatologii také uplatňuje, ovšem 3D tiskárna dokáže pracovat pouze s vybranými materiály (jedná se například o plast nebo kov). Tyto materiály se v protetice také využívají, ale nedosahují zdaleka takových kvalit jako keramika. Jak jsem uváděla ve své práci, je keramika vůbec nejvhodnější protetický materiál. Na výbornou splňuje veškeré funkční i estetické požadavky a je naprosto biokompatibilní s prostředím naší ústní dutiny. S keramikou ale 3D tiskárna pracovat nedokáže. 3D tisk tedy sice může nahradit frézování, ale je nutno zvolit jiný vhodný protetický materiál.
      Co se týče 3D biotisku, jedná se teprve o nastupující metodu, která se zatím v této oblasti nevyužívá. 3D biotisk by ale v budoucnu určitě mohl představovat nové možnosti a velký pokrok při výrobě zubní protetiky.
      3. Historie protetické stomatologie sahá až do stovek let př. n. l. Protetické náhrady vyráběly a používaly již starověké národy (Egypťané, Římané nebo třeba Řekové). Jen pro zajímavost: je to docela pochopitelné, protože tyto národy si zakládaly na fyzické dokonalosti člověka a šlo jim tedy především o estetickou funkci chrupu.
      V tomto uplynulém časovém úseku (až tisícovky let), kdy se odvětví zubní protetiky postupně vyvíjelo, využití CAD/CAM technologie je stále velice inovativním řešením. Tato metoda se rozvíjí teprve během pár posledních let, a proto kompletní postup výroby protetiky s využitím CAD/CAM technologie považuji za celkově velmi moderní a pokrokový. Byl to i jeden z důvodů, proč jsem si tohle téma vybrala a zpracovávala ve své práci SOČ. Navíc zařízeními, které CAD/CAM technologii využívají (jako například mnou zmiňovaný systém CEREC), disponují v České republice pouze některé ordinace a zdaleka se ještě nejedná o běžné vybavení. Proto jsem ráda, že se mi vůbec naskytla příležitost se s takovým přístrojem na ‚vlastní kůži‘ seznámit a vyzkoušet si práci s ním.
      Doufám, že se mi povedlo zodpovědět Vaše otázky.
      S pozdravem, Vendula Mihaldová.

    • #22597 Odpovědět
      Petr Paluřík
      Host

      Pro: Michal Rouchal
      Dobrý den,
      díky za odpověď.

      S pozdravem
      Petr Paluřík

    • #22598 Odpovědět
      Blanka Šimrová
      Host

      Dobré dopoledne, zdravím milou porotu i velmi šikovné soutěžící,
      v tuhle chvíli nemám žádné další dotazy na mladé chemiky Hanku, Elišku ani Petra. To jak odpovídají panu Rouchalovi, kterého tímto speciálně zdravím, mě stačí a jen mě to utvrdilo v mém názoru, který jsem si udělala už během víkendu, kdy jsem shlédla videa a přečetla si práce.
      Přeji Vám zatím hezké dopoledne Blanka Šimrová

    • #22602 Odpovědět
      Michal Rouchal
      Host

      Ještě jednou dobrý den Markéto,

      děkuji za poslání odpovědí na moje doplňující otázky.

      V našich laboratořích používáme standardně jako nejnižší přípustnou míru podobnosti shodu ve výši 95 %. Je ale pravdou, že u některých typů sloučenin (např. E a Z isomerů) nebo regioisomerů se této hodnoty dosahuje velmi obtížně.

      Pravděpodobně to víte, ale vyjma silanizace lze využít ještě jednu metodu pro stanovení mastných kyselin spočívající v jejich převedení na příslušné estery (např. methyl estery). Postup je snadný a zahrnuje izolaci mastných kyselin z matrice (např. pomocí Soxhletovy extrakce) s následnou esterifikací (např. reakcí s methanolem za katalýzy HCl, kyseliny sírové či 4-toluensulfonové kyseliny).

      Mějte se hezky,

      Michal Rouchal

      PS: omlouvám se všem, že se moje příspěvky řadí vždy až na konec diskuze, ale nějak se mi nedaří „řetězení“ 🙂

      • #22615 Odpovědět
        Markéta Lundová
        Host

        Děkuji moc za reakci na mé odpovědi.
        Vaši zmíněnou metodu pro stanovení MK převedením na příslušné estery znám, ale se silanizací jsem se již setkala v bakalářské práci mé kolegyně, proto mě tato odpověď napadla jako první.

        Děkuji za doplnění a přeji hezký zbytek dne,
        Markéta Lundová

    • #22603 Odpovědět
      Martin Skýpala
      Host

      Pro Petr Paluřík:
      Dobrý den, Petře,
      měl bych dotaz, v práci jste analyzoval slivovici z roku 1912, kde byly zvýšené hodnoty obsahu metanolu. Je vhodný ke komunikaci? Byly tam i nízké hodnoty u obsahu etanolu. Jak si to zdůvodňujete?

      M. Skýpala

    • #22607 Odpovědět
      Michal Rouchal
      Host

      Dobrý den Vendulo,

      děkuji za Vaše rozsáhlé odpovědi 🙂 V tuto chvíli žádné další otázky nemám.

      Mějte se krásně,

      Michal Rouchal

    • #22614 Odpovědět
      Blanka Šimrová
      Host

      Dobrý den,
      omlouvám se v minulém příspěvku jsem spletla jména, další dotaz už nemám na Markétu. Ale chci se zeptat Elišky.

      Pro Elišku:

      Dobré dopoledne Eliško,
      Vaše práce mě zaujala, jelikož už delší dobu uvažuji o bělení zubů, ale můj zubař je zásadně proti tomu, prý vybělení nevydrží déle než dva roky a peroxid vodíku, který se používá, je příliš silný a jeho použitím se prý oslabuje zubní sklovina a zuby jsou potom náchylnější ke kazivosti. Bavili jste se s Vaším zubařem i o takových rizicích?
      Děkuji za odpověď Blanka Šimrová

    • #22618 Odpovědět
      Eliška Fránková
      Host

      Děkuji za zajímavou doplňující otázku,
      Existuje přístroj VITA Easyshade, který dokáže určit odstín zubů bez ohledu na momentální světelné podmínky. Tento přístroj dokáže přesně určit barvu jak přirozeného chrupu, tak bělených zubů i protetických náhrad. Použitím tohoto přístroje chceme eliminovat lidskou chybu, nepřesnost. V rámci určovaní odstínu zubů při bělení (jen srovnáváme před a po) nebo při vkládání plomb není naprostá přesnost tolik důležitá a stačí vzorník. Ve chvíli, kdy pacient platí za drahou protetickou náhradu je žádoucí, aby byl její odstín co nejpřesnější – je vhodné využít Easyshade. Proto se v protetické stomatologii využívá daleko častěji, než v klinické.

    • #22621 Odpovědět
      Michal Rouchal
      Host

      Ještě jednou dobrý den Eliško,

      děkuji za odpověď na moji doplňující otázku. Další dotazy již nemám.

      Michal Rouchal

    • #22627 Odpovědět
      Eliška Fránková
      Host

      Pro Mgr. Blanku Šimrovou
      Dobrý den, jsem moc ráda za vaši otázku,
      Tato rizika jsem se svým zubním lékařem probírala poměrně detailně. Je možné, že se k bělení zubů staví každý zubní lékař trochu jinak. Každopádně pro zdravé zuby bez jakýchkoliv anomálií by nemělo být bělení zubů touto metodou nijak riskantní. Tato procedura nijak nepoškozuje ani neztenčuje zubní sklovinu, jen ji opakovaně demineralizuje, což ji nijak neubližuje. Je možné, že zubař bělení nedoporučí například pacientovi s vyšší kazivostí zubů. Peroxid, který je využíván v rámci metody bělení zubů na vitální zuby doma je 16% což je bezpečná koncentrace – použitím tohoto gelu nemůžeme poškodit ani zuby ani dáseň. To jak dlouho vydrží bělené zuby světlejší je velmi individuální a hodně se to odvíjí od životosprávy každého z nás. Jak jsem zmiňovala ve své práci, znám paní, která má zuby světlejší už 10 let. „Příliš silným peroxidem“ možná pan zubař myslel dřívější metodu bělení, při které se opravdu používal až nebezpečně silný peroxid a to přímo v ordinaci. Ovšem tato metoda už téměř vymizela, právě kvůli vyšším rizikům a nižší efektivnosti. Nejspíš bych vám doporučila navštívit například dentálního hygienistu, nebo jiného zubaře, minimálně ať znáte více názorů.

    • #22630 Odpovědět
      Petr Paluřík
      Host

      Pro: Martin Skýpala
      Dobrý den,
      Destilát pochází z Chomýže a není vhodný ke konzumaci. Majitelé slivovice s tímto byli seznámeni.
      Koncentraci etanolu mohlo ovlivnit přílišné naředění destilátu. V té době neměli možnost koncentraci přesně zjistit (viz. vliv příměsí na přesnost stanovení koncentrace etanolu v případě měření koncentrace etanolu pomocí hustoměru).

      S pozdravem
      Petr Paluřík

    • #22632 Odpovědět
      Blanka Šimrová
      Host

      Pro Elišku:

      Moc děkuji za odpověď, jen jste mi potvrdila, co jsem si myslela a sama dohledala, můj pan zubař už je starší pán. Mám ještě jednu kousavou otázku. Slyšela jste někdy o peroxidových páskách na bělení zubů? V ČR nejsou dostupné, ale prodávají se v USA a mnoho lidí si je objednává právě ze spojených států, a používá je docela úspěšně k bělení zubů.

      Blanka Šimrová

    • #22637 Odpovědět
      Martin Skýpala
      Host

      Dobrý den,
      děkuji za odpověď.

      S pozdravem

      M. Skýpala

    • #22638 Odpovědět
      Eliška Fránková
      Host

      Pro Mgr. Blanku Šimrovou
      Přiznám se, že jsem se soustředila především na možnosti bělení zubů dostupné na našem trhu. S panem zubařem jsme se ale bavili o tom, že by v blízké době měl být v Olomouci seminář o bělení zubů v zahraničí, o metodách které se u nás zatím nevyužívají. Bohužel, vzhledem k situaci je zatím zrušený. Z toho co píšete si myslím, že to bude fungovat na podobné bázi jako metoda, kterou jsem podstoupila, ale třeba dostupnější a více propagovaná. Teď jsem se dívala na internet a myslím si, že i cenově by to mohlo sedět (pokud jsem našla ty, které myslíte).
      Děkuji moc za otázku, je to další zajímavý směr, kudy se vydat například při případném rozšiřování mé práce

    • #22639 Odpovědět
      Blanka Šimrová
      Host

      Pro Elišku:
      Eliško
      moc děkuji za příjemné popovídání na zajímavé téma. Mně odpovědi stačí.
      Přeji Vám hezký den Blanka Šimrová

    • #22645 Odpovědět
      Vojtěch Lukáš
      Host

      Hezké poledne celé porotě i všem soutěžícím. S velkým zájmem sleduji od začátku odpovědi soutěžících na dotazy kolegů z poroty. Spolu s předchozím prostudováním prací a shlédnutím prezentací mi to pomohlo vytvořit si představu o následném hodnocení. Další dotazy nemám.
      S pozdravem
      Vojtěch Lukáš

    • #22696 Odpovědět
      Martin Skýpala
      Host

      Milí soutěžící,
      všem vám jménem poroty děkuji za vaše odpovědi, byli jste velmi šikovní.
      A co se týče výsledků:
      Obor 03: Chemie
      1. místo: Hana Bernhardová – Strukturní a biochemická analýza halogenalkandehalogenasy DmmA (celostátní kolo)
      2. místo: Markéta Lundová – Detailní studium Cribra orbitalia na antropologických vzorcích z lokality Olomouc – Křížkovského
      3. místo: Petr Paluřík: Analýza složeni ovocných destilátů

      Obor 06: Zdravotnictví
      1. místo: Vendula Mihaldová – Modernizace metod protetické stomatologie díky využití CAD/CAM technologie (celostátní kolo)
      2. místo: Eliška Fránková – Bělení zubů (licitace)
      3. místo: Štěpánka Pokorná – Spánková hygiena středoškoláků

      Rád bych touto cestou poděkoval svým kolegům za hodnocení soutěžních prací.

      Martin Skýpala

Aktuálně je na stránce zobrazeno 43 vláken odpovědí
Odpověď na téma: 42 – kraj ZL – obory 03, 06
Informace o uživateli:




Storno