42 – Kraj Vysočina – obor: 15, 16

[Kamil Svoboda]

Obory: 15 – Teorie kultury, umění a umělecké tvorby, 16 – Historie

Porota:

PhDr. Zdeňka Hánová (VOŠ a SPŠ Žďár nad Sázavou)
Mgr. Michaela Avkovská (Katolické gymnázium Třebíč)
Mgr. Petr Benda (Gymnázium Třebíč)

[Kamil Svoboda]

Obor: 15

Matylda Novotná

Gymnázium Havlíčkův Brod

Tvorba tanečně -činoherního scénáře

[Kamil Svoboda]

Obor: 15

Jan Míšek

Katolické gymnázium Třebíč

Autorská divadelní hra: Ministerstvo vánoc

[Kamil Svoboda]

Obor: 16

Karel Čeleda

Gymnázium Havlíčkův Brod

Historie náramkových hodinek Prim

[Kamil Svoboda]

Obor: 16

Lucie Smolková

Gymnázium Pacov

Chrám lidu, jakožto důkaz neustálé opakovanosti lidských dějin

[Zdenka Hánová]

Pro M. Novotnou – 1)Kde jste našla normu pro psaní poznámek? Neodpovídá formální úpravě citací (norma ČSN ISO 690).
2) Neplánujete porovnat proběhlé představení se svými záměry, co se povedlo, co ne, co byste změnila? Mohlo by to být i pokračování této práce.

Pro J. Míška – Psal jste, že chcete pokračovat v psaní. Máte i jiné náměty? Nebo chcete zůstat u her podobných této (tj. vtipná hra, satira)?

Pro K. Čeladu – Chcete se v budoucnu zabývat tímto nebo podobným oborem, studovat nebo pracovat v takové nebo podobné firmě? Nebo jinak pokračovat v práci na tomto tématu?

Pro L. Smolkovou -1)V prezentaci mluvíte o dotazníku. Proč jste s dotazníkem nepracovala dál a jeho výsledky nevyužila v práci?
2)Text je velmi rozsáhlý, plánujete další práci s tímto textem? Například vydat knižně?

[Lucie Smolková]

Dobrý den,

Dotazník jsem použila jako kostru k mému výzkumu. Chtěla jsem si udělat obrázek, jak je moc toto téma známé. Výsledky dotazníku jsem použila v předchozí práci, bohužel z důvodu velkého počtu stran (více jak 300) jsem to přímo do práce nezahrnula. Respektive dotazník i sloužil jako vodítko, co vše zmínit, co není známé…

V současné době již pracuji na rozšiřování této práce.Přiznávám, je mým snem tuto studii vydat, pokud to bude jen trochu možné. A můj důvod je následující. Při shromažďování podkladů jsem zjistila, že v českém jazyce není příliš mnoho známo o této kapitole dějin. Existují pouze překlady anglických knih a dokumentů. V českém prostředí se mi podařilo vypátrat pouze několik článků a jeden dokument (Slavné dny).
takže ano, je mým snem vydat tuto práci knižně(samozřejmě v delším rozsahu, počítám tak okolo 500stran)

Děkuji za otázky

[Petr Benda]

Na str. 10 – „V období starověkého Říma, kde se objevuje tanec jako součást divadelních představení takzvaný ballet de cour.“ Můžete mi vysvětlit spojitost období starověkého Říma a typu představení ballet de cour?
Na str.13 -„Jiří Kylián – jedná se o nejslavnějšího představitele neklasicistního tance…“ Jedná se o přepis či správné stylové či dobové označení tohoto tance? Kdo je autorem předlohy následně upravovaného textu scénáře Malé mořské víly? Která část představení je autorce bližší – činoherní či taneční? A proč?

[Pavel Jindra]

autorům a/ Čeleda: „Z kolika hodinek jste prováděl sestavení opravovaných? Kolik času oprava zabrala a jak jste s ní byl spokojen?“

b/ Smolková: „Je dnes toto téma/hromadná sebevražda nějak v USA aktuální?“

[Petr Benda]

Pro J. Míška – Jaké má autor vlastní zkušenosti v dramatickém oboru, absolvent ZUŠ? Co konkrétně využil ve své inscenaci Ministerstvo Vánoc z týdenní stáže ve Slováckém divadle?
Co bylo cílem práce SOČ? V čem spatřuje autor její přínos a jak by mohla být autorská dramatická činnost a vedení herců dále rozvíjeno?

[Jan Míšek]

Dobrý den, psaní jako takovému se chci věnovat (a věnuji se) i nadále. Aktuálně mám rozpracovanou další divadelní hru (název: Obrazově řečeno – příběh zkrachovalého a zhrouceného malíře, kterému se promítne celý život před očima jako výjevy z jeho obrazů, které v průběhu let namaloval; jako poslední šance, jak si uvědomit vlastní chyby a naopak si vzpomenout na ty krásné chvíle, kvůli kterým chtěl tenkrát žít), která bude trošku něco jiného. Nechtěl bych se věnovat cíleně už teď jedné jediné „sféře“. Zatímco nyní se jednalo opravdu z větší části o vtipné prvky, nyní bych se chtěl zaměřit na ještě podrobnější vykreslení psychologie hlavní postavy do takové míry, aby si divák postupně sám vnutil názor, že tu postavu přeci odněkud zná. Také bych se chtěl podívat na délku vystoupení. V předchozí hře jsem pracoval s nějakými dvaceti minutami. Nyní bych se chtěl dostat na 40 – 50 minut a udělat tak dvě části s přestávkou. Asi ale úplně největším rozdílem je, že se jedná o příběh s tragickým koncem. V průběhu dramatu budou (alespoň ze začátku) nějaké vtipné pasáže, aby se publikum ještě více sžilo s hlavní postavou a byl tak závěr pro ně ještě smutnější.

Mimo divadelní hry pracuji aktuálně se svými přáteli na naší vlastní sbírce poezie. Bude v ní kolem 35 – 40 textů (pět na člověka). Tuto práci máme v plánu dokončovat letošní letní prázdniny i se křtem v Brně. Počet kusů nebude nijak velký. Spíše pro přátele, blízké okolí. Také se jedná o naši společnou prvotinu. Ale v plánu budou určitě i další projekty. Když u poezie ještě zůstanu, mám v plánu následující rok vydávat také svou vlastní sbírku. Nyní se ale věnuji čistě naší společné záležitosti a pro sebe spíše sepisuji texty na hromadu. Bude to ještě běh na dlouhou trať.

[Zdenka Hánová]

Pro J. Míška – Děkuji za odpověď, jen tak dál!

[Michaela Avovská]

Otázky pro Matyldu Novotnou:

1. Proč sis vybrala právě Malou mořskou vílu? Z jakého scénáře jsi vycházela? Jaká je předpokládaná délka představení a kolik herců/tanečníků je do představení zapojeno?
2. Která úskalí jsi musela překonat – co bylo nejobtížnější?
3. Kterou rovinu preferuješ – taneční, nebo divadelní?
Děkuji.

Otázky pro Honzu Míška:

1. Odkud je nápad hry Ministerstvo Vánoc, co bylo popudem, spouštěčem nápadu?
2. Jak jste řešili kostýmy?
3. Můžeš nastínit další osobní projekty (herecké, divadelní, recitační…)
Děkuji.

Otázky pro Karla Čeledu:
1. Co tě vedlo ke sběratelství, kolik kusů hodinek již máš?
2. Kolik stojí oprava hodinek a jak dlouho ti trvalo jedny hodinky opravit?
3. Jsou sběratelské primky cenově dostupné?
Dekuji.

Otázky pro Lucku Smolkovou:

1. Co tě vedlo k podrobnějšímu porovnání životopisných prvků Lenina a Jonesa?
2. Zajímala ses někdy před tím o reinkarnaci?
3. Používáš myšlenkové mapy i v jiných oblastech svých zájmů?
Děkuji.

[Lucie Smolková]

Dobrý den

Ano, dle mého soudu. V současné době existuje mnoho sekt a spatřuji nepřehlédnutelné podobnosti. Nejedná se pouze o USA, kde největší slovo má asi KKK, ale například i u nás v ČR. Když zmíním Mormoni, Vesmírní lidé, Adventisté,…
Každopádně k USA. Téma hromadné sebevraždy se dosti často objevuje v souvislosti s údajně stále existujícími sektami(ale to nemám přesně podloženo). Domnívám se, že i současná situace, doba korony, dá příležitost k posílení těchto odvětví náboženství, protože bude dlouhé období krize a obávám se, že některá z existujících sekt bude mít žně (tak jsem zmínila i ve své práci, kdy ideologie se uchytí, pokud vládne nouze). S přihlédnutím k mým zdrojům (osoby, které mají trvalý pobyt v USA), tak je to možné a některým osobám chybí směr života. Proto se obávám, že v současné době je ideální časoprostor pro tyto události, například i hromadné sebevraždy (například: Nechť musíme odejít, protože jinak nás Bůh nepřijme, protože tato nemoc je jeho varování zkaženosti lidstva, proto je nutné odejít bez poskvrny)

Děkuji za otázku

[Jan Míšek]

Pro pana P. Bendu:
Dramatickému oboru se věnuji už delší dobu. Na základní škole jsem začal navštěvovat první divadelní kroužek, se kterým jsme jezdili i na soutěže do Prahy. Ten jsem navštěvoval šest let. Aktuálně ještě stále navštěvuji ZUŠ pod Martou Chládkovou. Letos je to ale již můj výstupní rok.

Já vždy přicházím s vidinou zdařilé práce, která bude mít smysl. Ve Slováckém divadle jsem měl tak možnost koukat doslova přímo pod ruce panu režisérovi Igorovi Stránskému. Například jsem si odnesl poznatky jako, že člověk se nesmí spokojit s první zdárně vypadající verzí dané inscenace. Musí neustále přetvářet a zkoušet různé varianty. Jen u samotného scénáře jsem měl čtyři, možná pět variant, které jsem postupně zpracoval do jednoho celku. A na stáži jsem se mohl přesvědčit, že tomu tak je i u režie. Další zajímavostí byla stránka pohybu. Díky Igorovi Dostálkovi, který kvůli této věci dojížděl do Slováckého divadla, jsem mohl být svědkem doslova tvoření atmosféry. Zdárně nijak vypadající scéna se dvěma, třemi gesty dostala na úplně jinou úroveň. Místy bylo také vtipné pozorovat, že se občas herec běžné úkony učí ještě jednou na jevišti. Důraz na detaily je opravdu důležitá věc a i sebemenší zásah do hry může udělat úplně nový zážitek.

Další z poznatků byla volnost pro herce. Zde musím podotknout, že právě Igor Stránský ji moc hercům nedopřával. Vše měl podle přesně stanovených mantinelů a to je také dobře; dle mého ale pouze z části. Režírovat herce, které hra přestává v určitých chvílích bavit jen proto, že se musí držet v kolejích a nevybočit z dráhy nijakým způsobem, není lehká úloha. Samozřejmě se jedná o profesionály, takže k ničemu vážnému nedošlo a vše se nějak přešlo. Ale sami herci občas přicházeli s nápady, které by určitě stály za zvážení, ale neměly šanci. Divadlo by mělo být pro herce pohodlné a to jsem se také snažil celou dobu dělat. Veškeré návrhy jsme spolu probrali, něco použili, něco ne, ale stále měli tu možnost si po domluvě cokoliv poupravit a být v roli sví.

Sám jsem si chtěl už dlouhou dobu vyzkoušet z jiné než pouze z té herecké stránky. Psaní jsem se věnoval dlouho a nyní mi to přišlo v souvislosti s okolnostmi jako nejlepší nápad. Cílem pro mě samotného bylo vyzkoušet si práci režie, scenáristy, dramaturga a to všechno v jedné osobě. To se mi podařilo a s výsledkem své práce a práce herců jsem spokojen. Dále bych chtěl svou práci použít jako materiál pro přijímací zkoušky na divadelní fakultu JAMU v Brně pro obory režie, dramaturgie a scenáristika. Svou práci bych samozřejmě mohl posunout na mnohem vyšší úroveň a jsem si toho plně vědom. Toho bych chtěl docílit ve své nadcházející inscenaci. Je také otevřená obrovská možnost s kostýmy a rekvizitami. Jak jsem zmínil v předešlém komentáři, chtěl bych se také podívat na délku vystoupení, pohrát si s více obrazy v dramatu, vyzkoušet si něco jiného než vtip a satiru a mnoho dalších věcí. Herce bych chtěl do příště např. lépe seznámit s psychologií své vlastní postavy. Neříkám, že tomu tak nebylo nyní, ale myslím si, že by pro ještě lepší pochopení bylo potřeba více času a také zkoušek. Rozhodně bych chtěl zachovat volnost, kterou se snažím hercům dopřát, aby se cítili ve své roli pohodlně. V následující hře budu mít více herců, se kterými jsem v posledním dramatu nespolupracoval; a kdo ví, třeba budu muset začít i více křičet. Každá další inscenace a zkouška s ní je něco úplně nového a už se na to moc těším.

[Lucie Smolková]

Dobrý den

K první otázce byl uvedla svou intuici, měla jsem pocit, že jsou si něčím podobni. Dalším ukazatelem k porovnání byla i jedna z reinkarnací Jonese. Ten totiž tvrdil, že je reinkarnací Lenina. Na základě odborné literatury jsem se rozhodla to blíže propátrat, nechtěla jsem hned Jonese odsoudit jako lháře. Jeden ze základních faktorů byl život obou. Chtěla jsem si udělat pohled na tyto dvě osoby, zjistit zdali si nejsou v něčem podobni. Věřím tomu, že pokud by se jednalo o podobné kroky, mohlo by to znamenat nějaké spirituální spojení. To jsou asi ty nejstěžejnější důvody.

O reinkarnaci jsem se předtím příliš nezajímala, spíše moje teta, která mi o tom často vyprávěla. Občas mi nějaká fakta přišla jako zajímavá, ale opravdu nějak do detailu jsem nezacházela. Teprve až poté, co jsem zjistila fakta ohledně Jonese a jeho údajné reinkarnaci, tak jsem se rozhodla, že o tom chci vědět více, abych to mohla adekvátně posoudit. Přiznávám, že asi 2-měsíční studium reinkarnace mi vnuklo myšlenku, proč to badatelské práce nepřidávat právě prvky duchovna, dle mého je to nový pohled na věc, která může rozšířit myšlenkové spektrum

Myšlenkové mapy používám pravidelně a všude, kde to jde. Pomáhá mi to si utřídit myšlenky. Například myšlenková schémata používám i v hudbě, které se věnuji již od dětství. Dělám si tak rozbory a lépe si údaje i pamatuji. Mám totiž takovou kreativní obrázkovou paměť (ale ne u všeho to pomáhá, převážně obory matematické,…)
Dokonce jsem si díky myšlenkovým mapám osvojila i některé prvky v šermu. Vím jak zareagovat…

Děkuji za otázky

[Matylda Novotná]

Pro paní Hánovou:

Dobrý den,
tuto formu poznámek jsem převzala z některých odborných prací, které jsem četla a po domluvě s konzultantem práce. Formu citování poznámek pod čarou jsem bohužel nenašla.
Pokračování práce mám určitě v plánu, především se chci zaměřit na průběh dalších zkoušek a samotné představení. Co se týče porovnávání scénáře s výslednou formou, mám v plánu srovnat první verzi, závěrečnou a samotné představení. Dále bych chtěla rozpracovat dopodrobna taneční části a věnovat se oblasti námětu a předlohy scénáře.

Pro pana Bendu:

Dobrý den,
samotné označení ballet de cour se ve starověkém Římě nepoužívalo, ovšem součástí divadelních představení byla již v té době tanečně hudební čísla s prvky baletu, které odpovídají tomuto pojmu vytvořenému později.
Na straně 13. se opravdu jedná o přepis. „Jedná se o nejslavnějšího představitele neoklasicistního tance… “ Mockrát děkuji za upozornění.
Co se týče scénáře, autorem celého textu, včetně původního jsem já. Vycházím z originální předlohy H. Ch. Andersena a jiných zpracování této pohádky. Téma předlohy bych chtěla dále zpracovat jako součást pokračování mé práce.
Osobně je mi bližší taneční část, neboť se věnuji tanci již od svých tří let. Kombinace obou prvků, jak tanečních, tak činoherních je pro mne obrovsky obohacující.

Pro paní Avovskou:

Krásný den,
1. Téma Malé mořské víly jsem si nevybrala jen já, ale bylo zvoleno po domluvě s paní učitelkou tanečního oboru SZUŠ Janou Šilarovou. Téma je potřeba vybírat vždy tak aby se do představení mohlo zapojit všech cca 100 žáků tanečního oboru různého věku, proto je nutné zvolit takový příběh, ve kterém se snadno udrží děj i s množstvím vedlejších postav. Délka představení se bude pohybovat kolem 70-80 minut bez přestávky. Původní verzi scénáře jsem psala já a nadále ji upravovala, vycházela jsem z originální pohádky H. Ch. Andersena a jiných zpracování této pohádky.
2. Nejobtížnější byla asi jazyková stránka scénáře, psát texty, které jsou určené ke čtení je naprosto odlišná práce od psaní replik. Neustále jsem musela kontrolovat, jak dané věty zní nahlas a zda se postavy neopakují, či nemění svůj charakteristický projev.
3. Osobně preferuji taneční rovinu, cítím se v ní svobodnější, asi především pro to, že se tanci věnuji již od malička. Přesto je mi oblast činoherní velmi blízká, proto považuji kombinaci těchto dvou prvků za skvělou příležitost a velmi obohacující zkušenost.

[Lucie Smolková]

A propos. K té knižní úpravě. Chrám lidu není jedinou tématikou, které se v současné době zabývám (v současnosti mám rozpracováno 5 studií). U Chrámu lidu aktuálně pracuji na hudební stránce. Nahrávky mi přicházejí zajímavější, čím více si je pouštím, proto uvažuji o podrobné kapitole, která by se věnovala hudební vědě, která by měla podporu v dějinách hudby. Zaměřit se třeba i na autory v kultuře Jonestownu,…

To jen pro doplnění mé myšlenky

[Karel Čeleda]

Vážená paní Hánová,

děkuji za Vaši otázku. Je mým velkým snem si po dokončení gymnázia dodělat hodinářské kurzy, současně se studiem na vysoké škole, abych mohl opravovat hodinky sám za sebe, či pracovat právě v nějaké z hodinářských firem. Firma Elton hodinářská čas od času nabírá nové pracovníky, takže bych rád vyzkoušel pracovat přímo se značkou Prim.

V tématu bych také rád pokračoval, v budoucnu bych chtěl napsat příručky pro sběratele hodinek začátečníky o podobném obsahu jako byla má Středoškolská odborná práce. Do těchto příruček bych rád sepsal rady a tipy, jak sbírat náramkové hodinky a návody na drobné opravy, jako je například vyměnění skla, řemínku, či ruček.

Před rokem jsem začal vyrábět své vlastní hodinky, kterým jsem ručně maloval číselníky. Tyto hodinky mají pouze moji přátelé a rodina, ale v budoucnu by to pro mě mohla být také cesta, kterou se vydat.

[Karel Čeleda]

Vážený pane Jindro,

děkuji za vaši otázku. Hodinky jsem sestavoval celkem čtyř modelů. Jeden model poskytl pouzdro (Prim 66 337 1), další strojek (strojek Prim cal. 66), a z dalších hodinek jsem použil číselník (Prim 66 311 1) a ručky (Prim 66 288 1). Oprava mi celkově zabrala asi 5 hodin i včetně řešení problémů, které nastaly. Po opravení natahování jsem zjistil, že jsem použil moc silné pero, které svým tlakem poničilo dvě další součástky ve strojku. Poté co jsem rozbité součástky vyměnil a do hodinek jsem vložil slabší pero, bylo už vše v pořádku. S opravou jsem byl, nakonec, když se hodinky rozběhly, spokojený, protože jejich chod byl přesný a nedocházelo k tomu, že by se hodinky zasekávaly.

[Karel Čeleda]

Vážená paní Avovská,

děkuji za vaše otázky. Hodinky jsem začal sbírat asi před dvěma lety, když jsem doma našel švýcarské hodinky po svém pradědovi, ty mě okouzlily. Z finančních důvodů jsem začínal s hodinkami na baterku, které se však často během půl roku rozpadly. Po čase mi můj bratranec daroval první hodinky značky Prim, byly to hodinky vyrobené roku 2017 v Novém Městě nad Metují. Díky těmto hodinkám jsem přestal sbírat bateriové hodinky vyráběné kdesi v Asii a zaměřil jsem se pouze na české a československé hodinky značky Prim. Ty se staly mým největším koníčkem. Dnes mám asi přes 50 kusů hodinek, z toho 15 značky Prim. Ostatní hodinky jsou buď sovětské, švýcarské, nebo obyčejné bateriové.

Opravy nejsou nijak nákladné. Například sklo k hodinkám Prim stojí 35 korun. Nejdražší bývá setrvačka, to je prakticky srdce hodinek, díky kterému tikají. Ta stojí kolem 300 korun. Hodně záleží, s jakým problémem se hodinky potýkají. Nedávno jsem opravoval známému hodinky po jeho otci, tyto hodinky měly rozbité sklo, odtrženou korunkou a zarezlý strojek. I když vypadaly velmi špatně, nové díly stály asi 150-200 korun a hodinky poté byly jako nové.
Hodinky, které jsem dělal jako praktickou část SOČ mi trvalo opravit asi 5 hodin. To ale byl jeden z mých prvních pokusů. Podobnou opravu nyní zvládnu za půl hodiny. Nejdéle trvá odstranit ze strojku rez, to zabere hodně času a je třeba to dělat opatrně, aby nedošlo ke zohýbání a poškrábání součástí strojku. Ale opravy jako je výměna skla nebo korunky nezaberou více než dvě minuty.

Existují sběratelské kusy, které stojí 150 tisíc korun, to je například Prim Orlík, model vyráběný pro armádu. Poté jsou zde levnější sběratelské modely, jako například Prim Sport 1. generace, nebo Prim Diplomat, které se dají sehnat do 5 tisíc korun. Dalšími sběratelskými modely hodinek Prim jsou například modely určené pro export do zahraničí, ty se dají sehnat do 1 tisíce korun. Já jsem toho názoru, že každé Primky jsou sběratelským kusem, protože původní modely už se nevyrábějí. Ceny tak každým rokem stoupají a za pár let se mohou hodinky Prim s nynější cenou tisíc korun vyšplhat až na 5 tisíc korun.

[Jan Míšek]

Pro paní M. Avkovskou
Vývoj názvu je poněkud zajímavý. Vlastně úplně poprvé jsem měl v plánu udělat pouze ministrův rozhovor po telefonu a udělat z toho krátkou vtipnou sketch. Ale když jsem později kolem viděl počet různých ministerstev a na co všechno můžou být a když jsem si vzpomněl na Vánoce před tím a na počty lidí stále s něčím nespokojených a z něčeho nervózních, napadlo mě, proč neexistuje nějaké ministerstvo, které by řešilo chod celých Vánoc? Od úplného začátku, až do konce. To, že jsem začal psát už v létě, mi práci moc neulehčilo, ale alespoň jsem měl dostatek času na to dát celé věci pointu a udělat z celé věci nakonec souvislý příběh.

Nechtěl jsem nijak nic výrazného. Představu pro jednotlivé herce jsem měl již předem danou. Ministra jsem si představoval jako opravdu vysoce postaveného úředníka, proto byl oblek a brašna na místě. Protože je Ministr postavou už tak dost výraznou, nechtěl jsem to nijak zvlášť posilovat ještě nějak výrazným kostýmem. U Betlémské hvězdy jsem zvolil nakonec narůžovělé šatičky, které nepůsobily nijak agresivně a rušivě. Diváka tak opravdu zajímalo, jaký je výkon herečky a příběh. Jediným detailem, který přichází na závěr vystoupení, je čelenka s připevněnou hvězdou, kdy už je jasno, kdo doopravdy holčička je. Kdybychom měli více času, možná by nás napadly i další varianty. Tyto mi ale přišly v konkrétní chvíli nejlepší a ani sami herci vůči kostýmům nic nenamítali

Vzhledem k aktuální situaci jsem se nemohl zúčastnit tří soutěží, které byly naplánované. Wolkerův Prostějov, Celostátní přehlídka v zájmové umělecké činnosti v Odrách a krajské kolo ZUŠ v recitaci. Mám pocit, že dvě z těchto soutěží mají přesunutý termín a moc se na ně těším. Alespoň mám nyní více času na své vlastní projekty, kterými jsou, jak jsem již zmínil, má další divadelní hra Obrazově řečeno, se svými přáteli máme také v plánu vydávat sbírečku poezie, která bude čítat zhruba čtyřiceti textů a se křtem počítáme v létě tohoto roku a v nadcházejícím roce bych se chtěl věnovat své vlastní sbírce. Aktuálně se ale věnuji psaní scénáře mé další inscenace a našemu společnému projektu. Plánů je mnoho a času málo. Ale věřím, že vše dopadne nejlépe, jak to jen bude možné.

[Petr Benda]

Pro pana J. Míška – Děkuji za obsáhlé odpovědi a přeji tvůrčí úspěchy.
Pro slečnu M. Novotnou – Děkuji za věcné odpovědi a přeji tvůrčí úspěchy.

[Monika Peroutková]

Porotcem v této komisi je i PhDr. Pavel Jindra, který se věnoval především pracem oboru HISTORIE.

[Zdenka Hánová]

Hodnocení jednotlivých prací: obor 15
1. místo – J. Míšek – vtipná kritika konzumní společnosti. Je zřejmá orientace v divadelní terminologii, práce působí celistvě, je vhodně doplněna fotografiemi a videem. Po formální stránce odpovídá požadavkům SOČ s výhradami (minimální poznámkový aparát). Bylo by dobré upravit prezentaci a víc použít věcné argumenty v hodnotících pasážích.
2. místo – M. Novotná – zajímavá práce, text je psán kultivovanýcm jazykem, práce je přehledná s využitím množství primární i sekundární literatury. Vyskytují se ale chyby v interpunkci, tvaroslovné a pravopisné chyby, výhrady jsou i ke způsobu zápisu poznámek pod čarou (doporučujeme číslovat v textu arabskými číslicemi).

obor 16:
1. místo – L. Smolková – velmi rozsáhlá práce, autorka má hluboké znalosti z různých oborů, je velmi přesvědčivá. Kladem práce jsou také myšlenkové mapy. Doporučujeme v práci opravit gramatické a stylistické chyby (vypustit odbočky, dlouhé citované pasáže). Také doporučujeme upravit videoprezentaci, aby text byl čitelný.
2. místo – K. Čeleda – práce je přehledná, text je pečlivě doplněn fotodokumentací. Téma práce má ale blíž k technickému oboru, v práci jsou také časté gramatické chyby (velká písmena, interpunkce).

Všem soutěžícím:
Děkujeme vám všem za pečlivý přístup k vaší práci, za práci na videoprezentaci a za rozsáhlé odpovědi. Přejeme vám všem hodně úspěchů ve vaší další práci.

[Autor]

Příspěvky